Článek
Že je Španělsko rájem pro milovníky nudismu a naturismu, se obecně ví. Velké množství vyhrazených pláží láká vyznavače nahého životního stylu nejen místních, ale i návštěvníků ze všech koutů světa.
Jít po městě bez trika znamená koledovat si o pokutu až 500 eur, ale na každé pláži se i dámy mohou odhalit a opalovat takzvaně nahoře bez. Proti tomu žádný zákon neexistuje. Nudistických pláží, ať už vyhrazených či dokonce i smíšených, je ve Španělsku přes čtyři stovky a nikdy od nich nejste daleko.
Protože je Španělsko skutečně liberální zemí v mnoha směrech, ani komunita LGBT nezůstává pozadu. I gayové zde proto mají své pláže, které lze jednoduše vyhledat ve speciálních průvodcích.
Španělské zákony nahotu nezakazují, pokud nedochází k veřejnému pohoršování nebo obscénnosti vůči nezletilým, nicméně lokální zákony ji upravují místními vyhláškami.
Barcelona se k takovému zákonu uchýlila poté, co si někteří vyznavači životního stylu bez oblečení vykládali svobodu po svém. Před lety prý byli v ulicích města k vidění lidé venčící psy bez jediného kousku oděvu, což pochopitelně velké nadšení mezi sousedy nevyvolávalo.
Tomu už ale odzvonilo, stejně jako návalům polonahých turistů jezdících dokonce i v metru pouze v plavkách, o ulicích a kavárnách ani nemluvě. Plážový oděv je už vyhrazen pouze plážím a jejich přilehlému okolí, třeba přímořským promenádám.
Jinak je ale nudistický a naturistický životní styl ve Španělsku poměrně rozšířený a jeho vyznavači se mohou bez oblečení uvolnit i jinde než jenom doma nebo na určených plážích.
O katalánské vesnici, která je rájem naturistů a vyhledávanou dovolenkovou destinací nejenom místních, jsem už psala v článku Vítejte ve španělské vesnici El Fonoll, kde je zakázáno nosit oblečení.
Protože používám oba výrazy, nudismus a naturismus, patří se vysvětlit rozdíl v obou pojmech, i když jsou často zaměňovány. Naturismus zjednodušeně řečeno ve své filosofii zahrnuje i nudismus, neboť se jedná o kulturní hnutí vyznávající život v harmonii s přírodou, zatímco nudismus je praktikování nahoty bez sexuálního podtextu. Nudista tak nemusí být nutně naturistou.
Ať je někdo vyznavačem nudismu nebo naturismu, Španělsko je pro něj rájem. Nejen díky obrovskému množství pláží, ale i speciálním kempům nebo celým rodinným resortům, jako kupříkladu Costa Natura v Esteponě. V nich najdete nejenom pláže, ale i bazény a bary a dokonce i speciální akce pro děti.
Přiznám se, že já mezi vyznavače tohoto životního stylu nepatřím a co se týče osobní nahoty, zařazuji se ke konzervativnější části populace. Nicméně jako liberál připouštím a uznávám jiné kulturní hodnoty než své vlastní a chápu, že někdo vidí v nahotě osobní svobodu.
Do dalšího článku na téma nudismu jsem se nepustila proto, že bych byla nějaký voyeur, ale protože na mě vyskočila španělská zpráva na toto téma a jak se zdá, budou jenom přibývat. Španělští naturisté si totiž našli nové vyžití a zbořili tak další tabu. Zašli si totiž do kina.
Two Spanish cinemas — the Girona in Barcelona and the Lys in Valencia — on Sunday staged the first nudist film screenings in the country, with about 50 spectators in each auditorium
Posted by El País English Edition on Tuesday, December 17, 2024
V prosinci otevřela dvě kina – ve Valencii a katalánské Gironě – své dveře vyznavačům nahoty. Promítal se vánoční thriller Tú no eres yo (Ty nejsi já) a v obou sálech se sešlo kolem padesáti návštěvníků. Odložili si své tašky, přes sedadlo přehodili ručníky, a zatímco se postupně svlékali, popovídali si se sousedem na vedlejší sedačce. Nutno podotknout, že v obou kinech byla převážná část návštěvníků mužského pohlaví.
V plánu bylo původně ještě filmové představení v Madridu, to ale bylo z neuvedených důvodů zrušeno.
Jak to celé vzniklo? Producenti filmu potřebovali do jedné ze závěrečných scén skupinu lidí, kteří nazí provádějí jakýsi rituál. Oslovili tak naturistickou organizaci a několik z jejích členů si ve filmu zahrálo. Pak někoho napadlo, že by bylo fajn jít se podívat na hotový film do kina nazí. A prý to je jenom slibný začátek nového trendu.
V zimě to zkrátka nudisté nemají jednoduché, takže začali organizovat další akce, jako jsou návštěvy výstav a muzeí. Zdá se, že si za svým cílem normalizovat nahotu jdou houževnatě.
Jak už jsem zmínila, já jsem pro, aby se lidé, kterých není vůbec tak málo, jak se může zdát, mohli svobodně a třeba i naze vyjádřit. Ale v koutku duše doufám, že kina nebudou jednou taky smíšená.
