Článek
Za první pololetí vzrostly mzdy zubním technikům v meziročním srovnání o více než 10 %. V prvním pololetí roku 2023 činila průměrná mzda zubního technika v Česku 38 957 korun. Jedná se o částku, která je o 4 334 korun vyšší než ve stejném období roku 2022. V první polovině roku 2022 byla průměrná mzda zubního technika 34 623 korun a její nárůst tedy činil 13 %. Jedná se o jedno z výrazných meziročních navýšení v poslední době.
Výrazně rostl i medián mezd zubního technika
Výrazně rostl i medián mzdy zubního technika, který rozděluje zubní techniky na dvě stejné skupiny podle příjmu a tím pomáhá pochopit způsob rozdělení příjmů mezi jednotlivými pracovníky. V prvním pololetí roku 2022 dosahoval medián příjmu zubního technika 31 758 korun a v roce 2023 za stejné období již dosahoval 33 882 korun. Medián mzdy zubního technika tedy vzrostl o 7 % a celá polovina zubních techniků pobírala mzdu vyšší než 33 882 korun měsíčně.
Ve „státním sektoru“ rostly platy zubním technikům minimálně
Platy zubních techniků, kteří pracují pro veřejného zaměstnavatele, rostly minimálně. Průměrný meziroční nárůst byl pouze o 1 %. V prvním pololetí roku 2022 byl průměrný plat zubního technika pracujícího pro stát, obce, nebo kraje 43 198 korun. Ve stejném období roku 2023 byl jeho průměrný plat pouze o málo vyšší a to 43 712 korun.
Podobně vzrostl v prvním pololetí roku 2023 i jejich medián. Medián průměrného platu zubního technika vzrostl u veřejných zaměstnavatelů o 2 %. Konkrétně z částky 42 244 korun v prvním pololetí roku 2022 na 43 296 korun v prvním pololetí roku 2023.
Za nárůstem mezd může být i personální krize
Za výrazným růstem mezd v zubních laboratořích by mohla být i personální krize, která postihla obor zubní techniky. Zejména výroba snímatelných zubních náhrad a zubních náhrad hrazených z veřejného zdravotního pojištění je pro většinu zubních techniků neatraktivní kvůli nízkému finančnímu ohodnocení, vyššímu podílu namáhavé ruční práce a zdlouhavosti výroby. Podrobnosti jsme popsali zde. To vše odměněné nižšími tržbami z výroby těchto náhrad v porovnání s produkcí náhrad nehrazených z veřejného zdravotního pojištění.
Nebo se jen zubní laboratoře a zubní technici pokouší vynahradit období epidemie koronaviru, které výrazně narušilo status quo mezi zubními laboratořemi a zubními ordinacemi. Přece jenom to byly zubní laboratoře, které tratily v období pandemie více než zubní ordinace, jimž tržby i rostly, a to nejen díky kompenzacím a stabilizačnímu efektu veřejného pojištění, jak jsme popsali zde.
Zdroje:
