Článek
Když se dítě narodí o pár týdnů dříve, všechno se točí kolem jediné věci: aby vůbec zůstalo na světě. Doktoři dělají, co je v jejich silách a rodiče starostlivě koukají do inkubátoru a doufají.
Podobné je to u miminek, která váží sotva dvě kila – všechno je křehké a nejisté. Dneska už ale medicína dokáže divy, a tak to většinou dobře dopadne.
Nicméně co pak? Co se děje, když z miminek vyrostou děti školou povinné a později dospělí? Mají těžším příchodem na svět startovní čáru nějak posunutou?
Jedna obrovská analýza – 52 studií, skoro milion lidí – se na tohle důkladně podívala. A vyšlo z ní, že rozdíly se bohužel neztratí. Ti, kdo přišli na svět moc brzy, nebo s nízkou porodní váhou, mají i v dospělosti slabší kondici.
Analýzu z roku 2024 přikládám zde, nebo pod článkem.
Co všechno se měřilo a zjistilo?
Nebyl to jen jeden ukazatel. Vědci sledovali vytrvalost srdce a plic, svalovou sílu, pružnost těla, či rychlost a obratnost. Zkrátka to, co si většina z nás vybaví pod slovem „fyzická kondice“.
A výsledky? Vytrvalost a síla byly slabší skoro vždy. A u těch, kteří se narodili s nízkou porodní hmotností, se k tomu navíc přidala i menší flexibilita a obratnost.
Lidé narození předčasně měli v průměru horší výsledky v testu VO₂max, tedy schopnosti těla využívat kyslík. Rozdíl byl kolem 3 – 4 jednotek (ml kyslíku na kg hmotnosti). To je zhruba tolik, kolik se v medicíně spojuje s vyšším rizikem nemocí a kratší délkou života.
Věkem se to bohužel nesrovná
Možná by člověk čekal, že u dítěte, které mělo v první třídě horší běh než jeho spolužáci, se to během dospívání srovná. Jenže právě tohle se nepotvrdilo. Rozdíly přetrvávaly i ve dvaceti, třiceti letech. Věk zkrátka moc nerozhodoval.
Co ale roli hrálo, byla samotná „startovní linie“. Čím dříve se dítě narodilo a čím menší váhu mělo, tím větší byly rozdíly v kondici.
Proč se to děje?
Některé věci jsou jasné: poslední týdny těhotenství jsou klíčové pro „dozrávání“ plic, srdce a mozku. Když to nestihnou, mohou být tyto orgány v dospělosti menší nebo méně výkonné. A to se týká i svalů – děti narozené moc lehké mívají méně svalové hmoty.
A pak je tu i prostředí. Více nemocí v dětství, méně pohybu, možná i opatrnější přístup rodičů („hlavně se moc nenamáhej“). Prostě, i když dvě skupiny lidí měly stejné množství pohybu, ti narození moc brzy, nebo moc lehcí byli pořád o něco pozadu.
Dá se s tím něco dělat?
Určitě, není to beznadějné. Existují studie, kde předčasně narození lidé po tréninkovém programu výrazně zlepšili svoji vytrvalost i tělesnou stavbu. Nicméně, na toto zjištění vlastně není zapotřebí studií. Tělo má samozřejmě i u slabších jedinců pořád schopnost reagovat a posilovat, jen prostě začíná z jiného bodu.
A to je vlastně ta nejdůležitější zpráva: pokud někdo ví, že se narodil moc brzo, nebo s nízkou váhou a má slabší kondici než jeho vrstevníci, měl by myslet na to, že pohyb pro něj není jen „plus navíc“, ale možná klíčová prevence do budoucna. A že asi bude muset makat o něco více, než ostatní lidé narození bez problémů.
Závěrem
Není to příjemné čtení – předčasné narození nebo nízká porodní hmotnost nejsou jen „drobná poznámka v lékařské zprávě“. V průměru znamenají slabší srdce, plíce i svaly. A to od dětství až do dospělosti.
Avšak není to osud. Rozdíly sice nevymizí samy od sebe, ale pohyb, sport a vědomá péče o kondici (třeba formou posilování) dokážou hodně. I když je tedy startovní čára posunutá a je to dost nefér, většinou se s tím dá něco dělat.
Zdroj:
