Článek
Říkáte si, že vaše dítě je mlsné? Že spousta potravin / jídel mu nechutná? Co když ale mají ve skutečnosti děti s jídlem zkušenosti ještě dříve, než vůbec prvně uvidí stůl? A co když za onu vybíravost může jejich matka?
Podle nedávného výzkumu z roku 2024 (konkrétně se jedná o přehledový článek odborné literatury za posledních 50 let, který přikládám buď zde, nebo pod článkem) totiž „vznikající“ človíček v děloze nejen slyší a cítí, ale také „ochutnává“. A tyto první zkušenosti se pak mohou odrážet v tom, jak dítě reaguje na jídlo po narození.
Co se ve studii zjistilo?
Vznik chutě a čichu
Už někdy od osmého týdne těhotenství se v ústech vznikajícího plodu začínají tvořit první chuťové pohárky. A kolem druhého trimestru už plod polyká plodovou vodu, která ale není jen tak obyčejná voda.
Budoucí miminko totiž celý den „popíjí“ takový koktejl toho, co maminka měla na talíři. V plodové vodě se tak objevují sladké i slané chutě, vůně koření nebo zeleniny. A protože toho plod vypije klidně až litr za den, nedá se říci, že by to bylo jen takové malé ochutnávání.
A čich se u plodu vyvíjí podobně brzy. Na konci druhého trimestru jsou už čichové receptory propojené s mozkovými oblastmi, které zpracovávají emoce a paměť. Jinými slovy – to, co dítě ucítí, se mu „uloží“ do paměti.
Různé chutě, různé reakce
Výzkumníci ve studiích se zaměřili na různé chutě. Třeba v Severním Irsku dali novorozencům čichnout k vatě s česnekem. Ty děti, jejichž maminky česnek v těhotenství jedly, se zvědavě otáčely k vatě, zatímco ostatní odvracely hlavičku pryč. S podobnými výsledky přišli i ve Francii, kde ale ve stejném pokusu testovali anýz.
Budoucí miminko ochutnává ještě před narozením.
Mateřské mléko a kojení
Tím to ale nekončí. Po narození totiž dítě v ochutnávání pokračuje – přes mateřské mléko. To pokaždé chutná trochu jinak podle toho, co máma sní.
Když je tedy v chuti mateřského mléka pravidelně obsažena například zelenina nebo bylinky, tyto chutě pak pravidelně ochutnává i miminko. A pak, když dojde na první příkrmy, tak to pro něho není takový šok – některé chutě novorozenec už prostě předem zná.
Pravidelná a pestrá strava
Je ale dobré vědět, že to není tak, že by si dítě oblíbilo třeba mrkev po jedné dávce. Potřebuje se s chutěmi potkat vícekrát, aby se mu uložily do paměti. Funguje to jako u nás dospělých – když se s něčím setkáme opakovaně a není to nepříjemné, postupně si zvykáme a oblíbíme si to.
Čili čím pestřejší má máma jídelníček, tím více ochutná i miminko. Které když se pak setká se zeleninou na talíři, nebude to pro něho už nic neznámého. Každopádně – pestrá strava je samozřejmě dobrá pro všechny, nejen pro matky a jejich děti.
Alkohol a tučná jídla
Má to ale jeden háček - na to by si ženy měly dát pozor. Na rozdíl od látek, jako je česnek, které jsou pro plod spíše neškodné, alkohol k němu proniká také snadno a v plodové vodě přetrvává dokonce déle než v krvi matky. Výsledek je pak podle vědců ten, že děti, které s alkoholem v bříšku přišly do styku, po narození reagovaly na jeho vůni výrazněji a pozitivněji
Podobně se to ukázalo u tučných jídel (zde ale u pokusů na zvířatech). Mláďata potkanů, jejichž matky jedly hodně tučnou stravu, později sama dávala přednost tučným jídlům. U lidí to zatím není tak jasně prokázané, ale směr je jasný – nezdravý jídelníček v těhotenství může ovlivnit nejen zdraví, ale i preference dítěte.
Závěrem
Pokud čekáte dítě, zřejmě můžete tím, co jíte, „vychovávat“ jeho chuťové buňky. Když se pak dítě po narození setká s těmi samými chutěmi znovu, je větší šance, že si je oblíbí. Podobně je to u alkoholu a tučných jídel - dítě si na obojí může vytvořit sklon už od začátku. To ale zřejmě nikdo nechce.
Samozřejmě - geny, kultura a rodinné prostředí hrají obrovskou roli. Ale představa, že první „lekce“ zdravého jídelníčku možná začíná už v děloze, je určitě zajímavá. A možná by mohla být studie, kterou jsem v tomto článku zpracoval, i taková malá motivace k tomu, aby talíř budoucí mámy (a nejen té) byl co nejpestřejší a co nejvíce zdravý.
Strava totiž dělá strašně moc, nejen při cvičení.
Zdroj:
