Vejce pod drobnohledem: Mohou ovlivnit paměť a riziko demence?

Vejce mají zvláštní schopnost rozdělovat lidi. Jedni si bez nich neumí představit snídani, druzí je raději vynechávají, protože si dodnes pamatují dobu, kdy se o nich mluvilo hlavně v souvislosti s cholesterolem. A pak je tu ještě třetí skupina. Ta neřeší ani snídani, ani cholesterol. Zajímá ji něco úplně jiného – třeba jestli může mít obyčejné vejce nějaký vliv na náš mozek.

Na první pohled to možná zní trochu přitažené za vlasy. Co by taky mohla mít obyčejná vejce společného s mozkem?

Jenže vejce nejsou jen zdrojem kvalitních bílkovin. Obsahují také cholin, fosfolipidy nebo omega-3 mastné kyseliny, tedy látky, o kterých se v souvislosti s mozkem mluví už řadu let.

Otázka ale zní jinak: projeví se to i v běžném životě? Mají lidé, kteří vejce jedí pravidelně, opravdu lepší paměť nebo nižší riziko demence? Právě na to hledala odpověď nedávná studie.

Vědci v ní ale nesledovali jen jednu skupinu lidí ani jeden experiment. Prošli všechny kvalitní studie, které na toto téma našli, a snažili se z nich poskládat co nejvěrnější obrázek.

Systematický přehled dostupné literatury z konce roku 2025 přikládám buď zde, nebo je také pod článkem.

Výzkumníci prohledali pět velkých odborných databází. Po pečlivém výběru jim zůstalo jedenáct studií splňujících všechna kritéria. Dohromady šlo o více než 38 tisíc zdravých dospělých.

Většina těchto studií jen porovnávala, co lidé běžně jedí, s tím, jak jim funguje paměť a další schopnosti mozku. Jedna studie ale šla ještě o krok dále. Lidé v ní začali pravidelně jíst vejce a po několika týdnech se vědci podívali, jestli to na jejich mozkové schopnosti mělo nějaký vliv.

Už tady je ale dobré zmínit jednu věc.

Ne všechny studie byly stejné. Každá používala trochu jiné metody, jiné testy paměti i jiný způsob zjišťování, kolik vajec lidé skutečně jedli. Proto ani autoři nemohli všechny výsledky jednoduše hodit do jednoho pytle a spočítat jediné číslo. Museli jednotlivé studie porovnávat jednu po druhé.

A právě tady začíná být celý příběh zajímavý.

Kdyby všechny studie ukazovaly stejným směrem, byl by závěr hotový během jedné věty. Jenže neukazují - výsledky nebyly vždy stejné.

V některých studiích se žádná souvislost mezi vejci a fungováním mozku neukázala. Jinde si ale lidé, kteří vejce jedli pravidelně, vedli v některých testech o něco lépe a měli také nižší riziko demence.

Jedno se ale opakovalo častěji než ostatní.

Pokud se nějaký pozitivní efekt objevil, zpravidla nešlo o lidi s nejvyšší spotřebou vajec. Nejlépe vycházela spíše jejich umírněná konzumace. Prostě vyšší spotřeba už další výhodu často nepřinášela.

Nejvíce pozornosti věnovaly studie demenci. A co se zjistilo?

Ve dvou dlouhodobých studiích se došlo k podobnému závěru. Ti, kteří si vejce dopřávali pravidelně, ale nepřeháněli to s nimi, měli menší riziko zhoršení paměti a dalších schopností mozku nebo rozvoje demence než ti, kteří vejce jedli jen občas.

Jenže tím shoda mezi studiemi končila.

Jakmile byla spotřeba vajec opravdu vysoká, výhoda opět mizela. A jedna studie dokonce popsala opačný výsledek – u lidí s nejvyšším příjmem vajec se objevilo vyšší riziko zhoršení kognitivních funkcí.

Na první pohled to může působit zmateně. Ve skutečnosti je to ale ve výživovém výzkumu poměrně běžné. Lidé totiž nežijí v laboratoři. Každý jí jinak, jinak se hýbe, jinak spí a má odlišný životní styl. Oddělit vliv jediné potraviny od všeho ostatního je mnohem složitější, než se může zdát.

Ani u paměti nebyl obrázek úplně jednoznačný. Z celkem sedmi studií jich pět žádnou souvislost nenašlo. Ve dvou se ale přece jen objevilo něco, co stojí za pozornost. Lidé, kteří jedli vejce pravidelně, si vedli lépe v některých paměťových testech nebo se u nich paměť zhoršovala pomaleji. Zatím je ale brzy dělat z toho velké závěry, protože podobný výsledek se nepotvrdil ve všech studiích.

Podobně to dopadlo i u dalších schopností mozku. Vědci zkoumali například tzv. exekutivní funkce - jak rychle lidé zpracovávají informace, či jak si poradí s úkoly, které vyžadují plánování, rozhodování nebo hledání řešení. Zajímala je i slovní plynulost, tedy schopnost rychle si vybavovat slova.

Avšak ani tady výsledky nemluvily jedním hlasem. Zatímco některé studie určitou výhodu našly, jiné ji nepotvrdily.

Jak už bylo v úvodu zmíněno, většina zařazených studií byla observačních. Jinými slovy, vědci pouze sledovali, co lidé jedí, a porovnávali to s výsledky jejich testů.

Jedna studie šla ale o krok dále.

Patnáct mladých zdravých mužů jedlo osm týdnů dvě vejce denně. Na konci studie měli přibližně o sedmnáct procent rychlejší reakční čas než na začátku.

Zní to slibně.

Jenže současně je potřeba dodat, že šlo o velmi malou skupinu mladých vojáků. Sami autoři přehledu proto upozorňují, že podobný výsledek nelze automaticky vztahovat na běžnou populaci.

Tady by bylo snadné udělat zkratku. Jenže studie k ní nedává důvod.

Neříká, že vejce chrání před demencí. Neříká ani to, že zlepšují paměť každému, kdo si je dá k snídani.

Říká něco podstatně opatrnějšího.

Že dvě vejce denně sice zřejmě neochrání mozek před stárnutím, nebo nezlepší zázračně paměť. Na druhou stranu ale ani nenašla důvod vejce zatracovat. Naopak. Některé výsledky naznačují, že lidé, kteří je jedí pravidelně a v rozumném množství, mohou mít v některých testech lepší výsledky.

Jenže zatím není jasné proč. Je to opravdu zásluha vajec? Nebo prostě platí, že lidé, kteří je pravidelně jedí, mají celkově zdravější životní styl? Na to dnešní výzkumy ještě neumějí spolehlivě odpovědět.

Bylo by lákavé napsat, že máme jasno. Jenže jak je ve studiích zvykem, autoři trochu brzdí a přiznávají některá omezení výzkumu. Jak už také bylo na začátku článku naťuknuto, jednotlivé studie se od sebe totiž dost lišily.

V každé se lidé stravovali trochu jinak, jinak se zjišťovalo, kolik vajec skutečně jedli, a vědci používali i různé testy paměti nebo dalších schopností mozku. Výsledky se proto neskládají dohromady úplně snadno.

A je tu ještě jedna důležitá věc.

Většina těchto studií lidi jen sledovala v běžném životě a zapisovala si, co jedí a jak se u nich časem vyvíjí paměť a další schopnosti. Z toho ale nejde poznat, jestli za lepšími výsledky opravdu stojí vejce. Lidé, kteří je jedí pravidelně, se totiž mohou v mnoha dalších věcech lišit od těch, kteří je skoro nejedí.

Jeden z autorů studie získal doktorandské stipendium částečně financované společností Australian Eggs Ltd. Autoři ale uvádějí, že sponzor nijak nezasahoval do návrhu studie, sběru ani vyhodnocení dat nebo do rozhodnutí článek publikovat. Zároveň deklarují, že nemají žádné střety zájmů.

Kolem vajec se vedou spory už desítky let. Tahle studie je nejspíš neukončí.

Přesto přináší jednu zajímavou zprávu. Pokud dnes věda něco naznačuje, pak to není, že bychom měli jíst vajec co nejvíce. Spíše se opakovaně ukazuje, že jejich běžná, rozumná konzumace nemusí být jen zdrojem kvalitních živin, ale možná souvisí i s některými funkcemi našeho mozku.

Jestli je to skutečně vztah příčiny a následku, na to si ještě budeme muset počkat. Věda má v tomhle směru zatím více otázek než definitivních odpovědí. A možná je to nakonec dobře. Právě tak totiž dobrý výzkum funguje.

Zdroj:

Egg intake and cognitive function in healthy adults: A systematic review of the literature