Síla svalů, síla mysli: Co víme o posilování a kognici ve vyšším věku?

Stárnutí má spoustu podob. Někoho začnou bolet kolena, jinému ubývá síla. A většina lidí si časem všimne i drobných výpadků paměti. Nic dramatického – spíše takové tiché připomínky, že roky běží.

Není tedy divu, že se vědci snaží přijít na to, co s tím. Léky jsou jedna možnost. Druhá je pohyb. A zatímco o běhání nebo chůzi se mluví často, v posledních letech se do popředí dostává i silový trénink.

Skupina autorů proto vzala dostupné randomizované kontrolované studie (z let 1998 až 2024) a udělala z nich systematický přehled a metaanalýzu. Jinými slovy – nesledovali jednu skupinu seniorů v jedné tělocvičně, ale shrnuli to, co už bylo publikováno.

Celkem 17 studií, dohromady 739 lidí starších 60 let. Bez demence. Bez kognitivní poruchy. Běžní, komunitně žijící senioři. A otázka byla jednoduchá: zlepší silový trénink myšlení?

Studii z roku 2025 přikládám zde, nebo je také k nalezení pod článkem.

Jelikož se ale tento článek týká posilování, musím nejdříve zmínit jedno tradiční, nezbytné a důležité info:

„Všechny mé články o posilování se týkají naturálního a kondičního posilování. Čili mé články nejsou o vrcholové kulturistice, o profesionálních kulturistech, o dopingu (steroidech) apod. Cokoli píšu, píšu pro běžné lidi (nejen) ve fitkách - pro muže, ženy, seniory a klidně i děti. Nejsem kulturista a nepíšu články o (profi) kulturistice. Když třeba píšu o velkém množství svalů, mám tím na mysli svaly vybudované přirozeně, a to kýmkoli - třeba dorostenci či starci. Tedy bez zakázaných látek a pro tělo přirozenou a zdravou cestou. A nemám nic proti kulturistům.“

Cvičilo se různě. Někde s činkami, jinde na strojích, někde s odporovými gumami. Programy trvaly různě dlouho – někdy šest týdnů, jindy skoro půl roku. Nejčastější scénář? Třikrát týdně do fitka a zhruba hodina práce se zátěží. Kontrolní skupiny mezitím většinou fungovaly tak jako dosud, tedy v běžném režimu bez speciálního cvičebního zásahu.

Hodnotila se řada kognitivních oblastí:

Když se výsledky studií spojily dohromady, vyšel zde přínos silového tréninku pozitivně. Rozdíl sice nebyl ohromující, spíše středně velký, ale vyšel statisticky významně.

Jinými slovy: data naznačují, že zlepšení nebylo náhodné, ale souviselo se samotným tréninkem. S pravděpodobností vyšší než 95% nešlo jen o náhodný výkyv.

Je ale fér říct, že mezi studiemi byla poměrně vysoká variabilita výsledků (vyšší heterogenita).

U pracovní paměti to vyšlo také docela přesvědčivě. Sedm studií, zhruba šest stovek lidí – a většinou stejný obrázek: skupiny, které posilovaly, dopadly v testech o něco lépe než ty, které necvičily. Zlepšení nebylo obrovské, ale bylo jasně měřitelné a velmi nepravděpodobné, že by šlo jen o náhodu.

Autoři si přesto dávají pozor. U téhle oblasti se objevilo podezření, že publikované studie mohou mírně nadhodnocovat skutečný efekt. Když výsledek statisticky „očistili“, zlepšení tam pořád bylo – jen už nepůsobilo tak výrazně.

Takže ano – pravděpodobně silový trénink na pracovní paměť funguje, jen možná přece ne tak silně, jak bychom si přáli.

Jinak pracovní paměť je takový náš mentální poznámkový blok, na který si mozek v rychlosti píše informace, které právě teď potřebuje k vyřešení úkolu, aby je mohl hned po jeho splnění zase smazat a udělat místo pro informace další.

Tady máme zatím jen jednu studii se 48 účastníky. Přesto vyšel poměrně výrazný rozdíl ve prospěch cvičících. Jinými slovy – skupina se silovým tréninkem si v testech slovní paměti vedla znatelně lépe. Protože jde ale jen o jedinou studii, je potřeba brát tento výsledek s rezervou - nicméně jedná se o určitý náznak.

A o co vlastně jde? Když něco slyšíme nebo čteme, mozek si to někam uloží - něco jako do naší vnitřní knihovny. A právě tahle schopnost ukládat a znovu si později bleskově vybavovat slova a informace se nazývá verbální neboli slovní paměť.

I zde je k dispozici pouze jedna studie, tentokrát s 252 lidmi. A i ta vyšla ve prospěch cvičících – v testech prostorové paměti si vedli znatelně lépe. A rozdíl nebyla jen drobná odchylka vzniklá náhodně.

Zároveň je opět dobré říct, že jeden výzkum prostě nestačí na velká prohlášení. Je to spíše dobrý signál než definitivní tečka.

Co se týče této paměti, tak prostorová paměť je takový náš vnitřní architekt, který si v hlavě kreslí neviditelné mapy světa, abychom vždycky věděli, kudy domů, kde jsme u nákupáku zaparkovali auto, kde se cestou ze záchodu v noci potmě vyhnout koši na prádlo a kam jsme si sakra položili ty klíče :-).

Rychlost zpracování informací? Ne. Exekutivní funkce? Také ne. Pozornost? Bez významného rozdílu.

To je celkem zajímavé, protože některé předchozí přehledy zjistily, že silový trénink i zde pomáhá.

Autoři téhle studie ale říkají, že to tentokrát dopadlo jinak, protože testovali hlavně zdravé důchodce. Navíc záleží na tom, jaké testy se použijí a jak moc si s tím výzkumem autoři dali práci – čili záleží na kvalitě jednotlivých studií.

Podle podskupinové analýzy ano.

Výraznější efekt byl pozorován u lidí ve věku 65–74 let. U osob nad 75 let už byl přínos méně zřetelný.

Autoři to dávají do souvislosti s takzvanou kognitivní rezervou – tedy s tím, jak dobře si mozek dokáže poradit se změnami, které přicházejí s věkem. Ve vyšším věku už tahle rezerva nemusí být tak velká, a tím pádem je i prostor pro zlepšení menší.

Analýza naznačuje určitý vztah mezi „dávkou“ tréninku a efektem.

Za funkční se jeví program:

Intenzita (zvedané váhy) byla napříč studiemi různá, od 50 do 85% 1RM (maxima na jedno opakování). Ale kvůli nejednotným údajům se nepodařilo provést smysluplné srovnání podle intenzity.

Žádná ze 17 studií nehlásila nežádoucí účinky spojené s tréninkem. To je důležitá informace – alespoň v rámci těchto výzkumů se silový trénink u seniorů jeví jako bezpečný.

Podle hodnocení kvality (GRADE) jsou důkazy pro zlepšení celkové kognice a pracovní paměti na střední úrovni.

Ostatní oblasti mají kvalitu důkazů nízkou – často kvůli malému počtu studií nebo rozdílům v metodice.

U pracovní paměti byla navíc identifikována možná publikační zkreslenost. Jinak řečeno: některé studie, které nic neprokázaly, nejsou publikovány, a tudíž nemohou být začleněny do přehledů a metaanalýz. To může celkové výsledky zkreslit.

Autoři přiznávají několik slabin analýzy:

To všechno znamená jediné: výsledky jsou povzbudivé, ale samozřejmě nejsou definitivní.

Autoři uvedli, že práce nebyla finančně podpořena specifickým grantem a že neexistuje žádný komerční ani finanční střet zájmů.

Výslovně také deklarovali, že při tvorbě původního článku nebyla použita generativní AI.

Podle této metaanalýzy ano. Ale selektivně. Silový trénink u lidí nad 60 let tedy pravděpodobně:

Nezdá se ale, že by výrazně ovlivňoval pozornost, exekutivní funkce nebo rychlost zpracování informací.

Posilování u seniorů je tedy na kognitivní funkce možná méně účinný, než by si člověk přál. Asi žádný zázračný lék na stárnutí mozku se tedy nekoná. Nicméně - může se jednat o další dílek do skládačky zvané životní styl. Čili i tento dílek je cenný a důležitý.

Zdroj:

A systematic review and meta-analysis of the effects of resistance exercise on cognitive function in older adults