Článek
V každé posilovně existují dva tábory. Jedni si hlídají každý centimetr pohybu, druzí se při posledních opakováních více či méně zhoupnou a zapojí celé tělo. A mezi nimi visí otázka: „Roste sval více díky dokonalé technice, nebo bychom si sem tam pro lepší výsledky měli pomoci švihem a celým tělem?“
Nedávno vyšla studie s provokativním názvem „Do Cheaters Prosper?“ (volně: „Prosperují podvodníci?“, nebo "Daří se podvodníkům?"). Autoři se rozhodli podívat na věc vědecky. Prostě změřit, co se skutečně stane, když část tréninku odcvičíme striktně – a část s využitím vnějšího momenta.
Studii z roku 2025 přikládám zde, nebo je také pod článkem.
Jelikož se ale tento článek týká posilování, musím nejdříve zmínit jedno tradiční, nezbytné a důležité info:
„Všechny mé články o posilování se týkají naturálního a kondičního posilování. Čili mé články nejsou o vrcholové kulturistice, o profesionálních kulturistech, o dopingu (steroidech) apod. Cokoli píšu, píšu pro běžné lidi (nejen) ve fitkách - pro muže, ženy, seniory a klidně i děti. Nejsem kulturista a nepíšu články o (profi) kulturistice. Když třeba píšu o velkém množství svalů, mám tím na mysli svaly vybudované přirozeně, a to kýmkoli - třeba dorostenci či starci. Tedy bez zakázaných látek a pro tělo přirozenou a zdravou cestou. A nemám nic proti kulturistům.“
Jak studie probíhala?
Výzkumu se zúčastnilo 30 mladých mužů a žen bez zkušeností se silovým tréninkem. To je důležité – šlo o netrénované jedince.
Design studie byl chytrý. Každý účastník cvičil obě varianty zároveň – ale na jinou paži. Jedna paže jela STRICT (striktní technika), druhá CHEAT (s využitím švihu a zapojení dalších částí těla).
Cvičily se dva izolované cviky:
- jednoruční bicepsový zdvih podhmatem,
- jednoruční stahování kladky na triceps.
A to dvakrát týdně, celkem osm týdnů, vždy čtyři série po 8 – 12 opakováních do svalového selhání.
Striktní varianta znamenala kontrolovaný pohyb - žádné houpání, žádné přizvedávání pat, žádné zaklánění se, naklánění se apod.
Cheat varianta naopak povzbuzovala účastníky, aby si při koncentrické fázi (když se váha zvedá) pomohli švihem, lehkým zapojením nohou, nebo nakláněním se.
A teď to podstatné – měřilo se:
- svalová tloušťka ultrazvukem (na dvou místech bicepsu i tricepsu),
- obvod paže pomocí 3D skeneru,
- objem práce (volume load = série × opakování × zátěž).
Analýza proběhla v bayesovském statistickém rámci, s využitím smíšených modelů a Bayesových faktorů.
Teď trochu srozumitelněji :-). Výsledky autoři nevyhodnocovali jen stylem „je to rozdíl / není to rozdíl“. Snažili se zjistit, jak silné důkazy data skutečně dávají pro jednu nebo druhou možnost – tedy jak moc výsledky podporují jednu hypotézu oproti druhé.
Autoři studie si tedy dali celkem záležet.
Co vyrostlo více?
Krátká odpověď: Nic.
Respektive – obě varianty vedly k nárůstu svalové tloušťky i obvodu paže. Ale mezi STRICT a CHEAT nebyl žádný významný rozdíl.
Bayesovy faktory systematicky podporovaly nulovou hypotézu – tedy že rozdíl mezi podmínkami není.
To platilo:
- pro proximální i distální měření bicepsu (ať už se tedy sval měřil nahoře u ramene, nebo dole u lokte, rozdíl se neukázal),
- pro obě měření tricepsu,
- i pro celkový obvod paže.
Obě paže tedy zesílily, obě ztloustly, obě ale stejně.
Při cheatování se provede více práce, ale…
Cheat měl mnohem větší objem práce
Ano. A výrazně.
Objem práce byl u CHEAT podmínky téměř dvojnásobný oproti STRICT na začátku studie. To je zajímavé, protože objem práce se považuje za důležitý faktor svalového růstu. Jenže tady to tak nevypadalo.
Autoři spekulují, že při použití externího momenta (tedy švihu - rozjetí činky pohybem těla) se část mechanického napětí (které je při svalovém růstu klíčové) přesměruje na jiné části těla. Takže vyšší číslo v tabulce nemusí znamenat vyšší lokální napětí ve svalech, které nás zajímá.
Jinými slovy: více kilogramů na papíře neznamená nutně více práce pro konkrétní sval.
Co to znamená v praxi?
Záleží, jak se na to díváme.
Na jedné straně to trochu nabourává představu, že naprosto striktní technika je jediná správná cesta k růstu svalů – alespoň u izolovaných cviků na horní končetiny u začátečníků.
Je možné, že použití těžší zátěže s lehkým švihem a za pomoci jiných částí těla vyvolá podobné mechanické napětí jako lehčí váha se striktní kontrolou.
Na druhé straně – a to je důležité – studie nezkoumala rizika zranění. Ve studii se sice nikdo během osmi týdnů nezranil, ale je dobré si uvědomit, že dlouhodobé používání výrazného momenta (švihu těla) může představovat vyšší zátěž pro měkké tkáně (svaly, šlachy, vazy). Osm týdnů a 25 dokončivších účastníků na takové závěry nestačí.
Takže z hlediska bezpečnosti zůstává otázka otevřená.
Limity studie
Slabiny studie jsou následující:
- Šlo o netrénované jedince. Výsledky nelze automaticky přenést na pokročilé liftery.
- Cvičily se pouze izolované cviky na paže. Nelze to tedy zobecnit na vícekloubové cviky.
- V CHEAT podmínce bylo těžké úplně standardizovat míru momenta mezi účastníky.
- Studie trvala osm týdnů – dlouhodobý efekt tedy neznáme.
- Nelze vyloučit možnost chyby II. typu (že rozdíl existuje, ale nebyl zachycen).
Střet zájmů a financování
Studie nebyla financována.
Jeden z autorů dříve působil ve vědecké poradní radě společnosti Tonal Corporation (výrobce fitness vybavení). Ostatní autoři neuvedli žádný střet zájmů.
Takže… můžeme cheatovat?
Tahle studie říká jediné: u netrénovaných lidí při izolovaných cvicích na paže nepřineslo systematické používání vnějšího momenta ani výhodu, ani nevýhodu z hlediska hypertrofie (růstu svalů) během osmi týdnů.
To je všechno.
Neříká tedy, že technika je jedno. Neříká, že cheat je lepší. Neříká ani, že je bezpečný dlouhodobě.
Jen ukazuje, že tělo reaguje hlavně na celkový tréninkový stimul a že budovat svaly se dá různými cestami. Nicméně začátečníci skutečně cheatovat nemusí a bezpečnost by měla být vždy na prvním místě.
Zdroj:
