Sklenička na zdraví? Velká studie bourá mýtus o prospěšnosti jedné sklenky denně

O alkoholu koluje spousta zažitých představ. Asi tou nejznámější je, že jedna sklenka vína denně může prospívat srdci. Někdo na to nedá dopustit, jiný jen pokrčí rameny. Nová velká studie ale přichází s výsledky, které jsou s touto představou v poměrně ostrém rozporu.

Vědci se tentokrát nesoustředili jen na jednu nemoc, nebo jednu skupinu lidí. Pokusili se spočítat celkový dopad alkoholu na zdraví během lidského života. A závěr?

Stručný závěr (a vlastně spoiler :-) je takový, že se autorům studie nepodařilo najít množství alkoholu, které by přinášelo skutečný zdravotní prospěch. Naopak - z analýzy vychází, že riziko začíná narůstat už při spotřebě, kterou mnoho lidí považuje za naprosto běžnou.

Nejde přitom o malý výzkum. Autoři spojili údaje z amerických zdravotních průzkumů, statistik úmrtnosti, dat o nemocnosti i desítek systematických přehledů a metaanalýz. Jinými slovy, nesledovali několik stovek dobrovolníků, ale pracovali s obrovským množstvím dat, která měla co nejlépe vystihnout skutečný dopad alkoholu na populaci.

Nová studie z roku 2026 je k nahlédnutí zde, nebo je také k dispozici pod článkem.

Ale před samotným článkem ještě jedno upozornění. Studie je americká, pracuje s americkými daty, standardy a definicemi a rovněž doporučení jsou americká pro Američany. Kdo má problém s Amerikou, článek asi nebude pro něho :-).

Než se pustíme do výsledků, stojí za to vysvětlit jednu věc. Studie používá pojem standardní alkoholický nápoj neboli drink. V americké definici obsahuje 13,6 gramu čistého alkoholu.

V praxi si pod tím lze představit přibližně třetinku 12% piva (s cca 5% alkoholu), sklenku vína o objemu kolem 140 - 150 ml, nebo zhruba čtyřcentilitrového panáka tvrdého alkoholu (při obsahu cca 40 % alkoholu). Když tedy autoři mluví například o sedmi drincích týdně, nejde o sedm lahví vína, ale zhruba o jednu menší sklenku alkoholu denně.

Tohle může být pro spoustu lidí asi největší překvapení (či zklamání - jak se to vezme). Roky jsme slýchali, že malé množství alkoholu může srdci prospívat. Jenže podle autorů této studie současné důkazy takový celkový přínos nepotvrzují. Čili v této studii ochranný efekt alkoholu zmizel.

Autoři připouštějí, že u některých nemocí se mohou objevit dílčí příznivé souvislosti. Jenže když se vedle nich započítají také nádory, jaterní choroby, úrazy, dopravní nehody a další zdravotní následky, žádný celkový přínos už z výsledků nevychází.

Sedm drinků za týden nezní nijak dramaticky. Jenž právě kolem sedmi drinků týdně se podle výpočtů začíná něco měnit. Do té doby jsou rizika nižší, od této hranice už ale vychází pravděpodobnost úmrtí způsobeného alkoholem vyšší než jeden případ z tisíce.

S každou další sklenkou se navíc křivka zvedala poměrně rychle. Přibližně při devíti drincích týdně už vycházelo riziko vyšší než jeden případ ze sta.

Možná ještě zajímavější je údaj pro muže, kteří vypijí čtrnáct drinků za týden. To jsou v průměru dva standardní alkoholické nápoje denně – množství, které ještě donedávna odpovídalo horní hranici amerických doporučení. Podle této studie už ale při takové spotřebě připadá jedno úmrtí způsobené alkoholem zhruba na každých pětadvacet lidí.

Studie upozorňuje ještě na jednu věc, která často zapadá.

Samotné číslo na konci týdne totiž nevypráví celý příběh. Stejně důležité je i to, jak člověk alkohol během týdne rozloží.

Jinými slovy - zřejmě není totéž dát si každý den jednu sklenku, nebo vypít několik piv či panáků během jediného večera. Právě vyšší jednorázová konzumace byla podle přehledu studií spojena s větším rizikem rakoviny prsu, srdečně-cévních příhod i různých úrazů.

A co se těch úrazů týče, tak to platí samozřejmě především za volantem - nicméně nutno podotknout, že odstavec níže se až tolik netýká ČR, kde platí nulová tolerance.

Každopádně riziko dopravní nehody roste s množstvím vypitého alkoholu a autoři upozorňují, že schopnost bezpečně řídit se může zhoršovat už při nižší hladině alkoholu v krvi, než od které začíná v mnoha zemích a amerických státech platit zákonný limit.

Riziko se navíc během života mění.

U mladších dospělých nenašli autoři žádný „čistý“ zdravotní přínos alkoholu ani při nízké spotřebě. Největší podíl úmrtí zde připadal na dopravní nehody, utonutí, jiné úrazy, nebo násilná zranění. Tito lidé totiž ještě většinou nestihli pít dost dlouho na to, aby se u nich rozvinuly nemoci související s pitím alkoholu.

S věkem se tedy mění i to, jaká rizika alkohol přináší. Jak už bylo řečeno, u mladších lidí jsou nejčastější příčinou úmrtí dopravní nehody a další úrazy spojené s pitím. Ve vyšším věku se naopak stále více prosazují dlouhodobé zdravotní následky, především cirhóza jater a některé druhy rakoviny.

Nejde tedy o to, že by alkohol byl ve stáří najednou nebezpečnější. Spíše se mění typ rizika. Mladý člověk má větší pravděpodobnost, že ho alkohol ohrozí za volantem, nebo při nějakém úrazu. U staršího člověka se častěji projeví škody, které se v těle hromadily dlouhé roky.

Rozdíly mezi muži a ženami byly ve studii zpočátku jen malé. S rostoucí spotřebou alkoholu se ale začaly rychle zvětšovat – a vyšší riziko vycházelo častěji právě u žen.

Například u cirhózy jater stoupalo riziko u žen rychleji nežli u mužů. I to je připomínka, že stejné množství alkoholu nemusí mít na každého stejný dopad.

Je fér dodat, že samozřejmě i tahle práce má svá omezení. První výtka může být taková, že výsledky sice ukazují, jak vypadá riziko napříč celou populací, ale ne u jednoho konkrétního člověka.

Vědci navíc pracovali hlavně s observačními (pozorovacími) studiemi. Ty sice často odhalí zajímavé souvislosti, ale samy o sobě ještě nedokážou stoprocentně potvrdit, že jedna věc skutečně způsobila druhou.

A nakonec ještě jedna drobnost. Do analýzy se nedostaly všechny nemoci související s alkoholem, protože pro některé z nich zatím jednoduše chybí dostatek kvalitních dat.

Proto - celkově vzato - autoři studie své výsledky označují spíše za nejlepší odhad, který dnes máme k dispozici, ne za definitivní odpověď.

Autoři ve studii uvedli, že nemají žádné střety zájmů.

Jedna studie (byť rozsáhlá) samozřejmě nepřepíše všechno, co jsme si o alkoholu mysleli. Ani její autoři netvrdí, že každá vypitá sklenka člověku zkrátí život. Každý organismus je jiný a do výsledného rizika promlouvá spousta věcí – od věku a zdravotního stavu, přes genetiku, až po kouření, nebo obecně přes celkovou životosprávu.

Přesto tahle práce přináší jedno poměrně jasné sdělení. Představa, že pravidelná sklenička alkoholu prospívá zdraví, podle současných důkazů příliš neobstála. Autoři proto doporučují, aby se americká doporučení zpřísnila a pro muže i ženy platil stejný limit – nejvýše jeden standardní alkoholický nápoj denně.

Zdroj:

Alcohol Intake and Health Study: No Protective Effect at Low Levels, With Mortality Increasing to 1 in 25 at 14 Drinks Per Week