Článek
Předně musím napsat, že nejsem žádný šílený ochránce přírody. Nicméně je potřeba se na celé útoky medvědů podívat trochu více podrobněji. K útokům zvířat dochází po celé planetě. Je to součást soužití lidí a zvířat. Vždycky k nim docházelo a docházet bude. Zaútočit na vás může i domestikovaný pes a tyto útoky jsou častější, než jsou útoky zmiňovaného medvěda. Zaútočit na vás může i taková zmije, pokud jí vstoupíte do cesty nebo na ni omylem šlápnete. Určitě se takový útok nedá srovnat s útokem šelmy, jako je medvěd. Ten bývá ve většině případů opravdu fatální.
Velký problém je určitě ve změnách klimatu. Jak se celkově mění příroda, může se měnit i chování divokých zvířat. Často přichází o své přirozené prostředí kácením lesů, další těžbou a roztahováním lidí do méně obydlených a nebezpečnějších oblastí. Zvířata přichází o svoji přirozenou potravu a jsou nucena se uchylovat do jiných oblastí a potravu hledat. Takový medvěd pak hledá možnosti, jak se co nejsnadněji k potravě dostat. Bohužel i tady ale nastává problém, který je zase způsoben lidským faktorem. Lidé jsou čuňátka, co si budeme povídat. Na svých toulkách přírodou vyhazují jídlo a další odpadky. Pokud na ně medvěd narazí, může být chvilku obezřetný. Cítí lidský pach, ale po chvíli zjistí, že mu nehrozí nebezpečí. Lidský pach si s potravou velmi dobře spojí.
Viděla jsem nespočet videí, kde si lidé hrají na „nesmrtelné“ a snaží se s medvědy vyfotit nebo jim hodit něco na zub. Opět nastává situace, kdy si medvěd spojí člověka se snadným získáním potravy. Medvědi se pak nebojí chodit rabovat do popelnic nebo do chat. Určitě jsou to velmi nepříjemné situace a takové setkání je život ohrožující. Vyprovokovat medvěda, který je hladový, není opravdu nic složitého. Stejně tak jako matku, která chrání svá mláďata.
Poznámka o tom, že medvěd stejně jako vlci a prasata o nás ví dřív než my o nich, není správné tvrzení. Moje švagrová velmi ráda fotí a do přírody na divoká zvířata chodí poměrně často. I ta divoká prasata o vás neví, pokud se pohybujete tiše nebo nejste po větru. Takže i to, že narazíte na medvěda, který je kousek od vás a neví o vás, je dost reálné. Ve většině případů o vás zvíře vědět bude a také ve většině případů uteče dřív, než dojde k setkání. Každopádně každý, kdo se vydává do přírody, kde se tato zvířata vyskytují, by měl být připraven. Měl by si zjistit informace co dělat v případě, když k setkání dojde. Měl by mít u sebe sprej proti medvědům, který funguje velmi dobře. A hlavně by neměl chodit mimo stezku. Není to spása, která vždy zachrání, ale pokud se člověk vydá mimo vyznačenou stezku, neví, jak terén okolo vypadá. Může se snadno zranit a hlavně takový terén je velmi nepřehledný. Šelma může v klidu někde odpočívat nebo se zrovna věnovat pojídání oblíbené potravy. A najednou se tam objeví člověk. Zvíře se cítí ohrožené a zaútočí. Většina lidí bohužel stále dělá nejhorší chybu a to, že když zvíře potká, snaží se utéct. Což byl i případ popisovaného útoku, kdy zemřela mladá žena z Běloruska. Před medvědem ale člověk neuteče. Pokud vás bude honit, dožene vás velmi rychle. Vylézt na strom nemá úplně význam a hlavně většina větví v lese začíná velmi vysoko.
Medvěd, který útočil v Liptovském Mikuláši, mohl být silně dezorientovaný, hladový nebo i případně zraněný. Nicméně určitě neútočil s cílem sežrat člověka. Příroda se probudila celkem rychle ze zimy a i medvědi se probouzejí mnohem dříve. Při cestě za potravou sestoupil z jeho přirozeného prostředí, kde ale ještě není dostatek potravy. Mohl se vydat k popelnicím nebo chtěl pouze přejít na jinou stranu.
Určitě takové situace nechci zlehčovat. Není to nic příjemného, ale většina lidí žije vedle medvědů léta a k tolika incidentům nedochází. Když vezmeme poměr počtu medvědů a prostoru, na kterém se pohybují, jsou tato čísla malá. Mnohem větší riziko je jízda v automobilu. Zpátky ale k řešení situace. Odstřel? Ochránci přírody, ať jsou, jací jsou, mají jasně danou práci. Oni musí vědět a posoudit, zda se počty dostávají do výše, kdy se již jedná o nadměrný počet a je třeba ho redukovat. Člověk by jako první hned řešil odstřel a to jen z důvodu, že má strach. Mít strach je přirozené a v kombinaci s medvědem určitě oprávněný. Proč ale vše, z čeho máme strach nebo nám může ublížit, hned ničit? Snížíme snad počty aut, protože nám jsou nebezpečná? Budeme střílet opilce nebo lidi závislé na drogách, protože někteří z nich jsou agresivní a napadají jiné lidi?
Ochránci by určitě měli počty hlídat a korigovat. Určitým řešením je odchyt a přesun do méně osídlené oblasti. Odstřel by měl být povolen pouze u konkrétních problematických jedinců. Označování zvířat vysílačkou a jejich sledování by mělo být také zásadním řešením. Přehled o pohybu zvířat a případné vyhodnocení zvířat nebezpečných. Lidé by se měli více zamýšlet a hledat řešení, aby spolu mohli dál všichni fungovat.
Zdroje:
