Medvědi na Slovensku útočí

Stále více se objevují zprávy, že medvědi na Slovensku napadají turisty. Zastánci návratu těchto šelem do přírody však jakoby občas postrádají určitou sebereflexi. Ignorují fakta, bagatelizují počty nebo zlehčují útoky medvědů nejen na lidi. V každém případě lze doporučit velkou opatrnost nebo úplné vynechání Slovenska ze seznamu turistických zemí, pokud hodláte vyrazit nejen do hor, ale též nížin a dokonce obcí v blízkosti lesů a hor.

Velmi dobře. A můžete si být jisti, že nejen medvědi, ale i vlci a také divoká prasata o vás vědí dřív než vy o nich. A pozorují vás z větší vzdálenosti. Pokud budete při procházení lesem i mírně hluční, přece jen jde pořád o plachou zvěř a raději před vámi nakonec utečou. Ale pokud je překvapíte nebo vyrušíte (i hlukem) například ve vysokém porostu při odpočívání či spánku (zimním nebo jen momentálním) či za špatné viditelnosti, může místo útěku nastat útok. Pravděpodobně pak nastane i váš poslední běh lesem.

Na Slovensku byl jeden člověk medvědem usmrcen (2021), loni 12 zraněných a polovina z nich má doživotní invalidní následky.

Aktuálně pronásledoval medvěd v blízkosti nejznámější a nejnavštěvovanější turistické obce Demänovská dolina v Nízkých Tatrách v lyžařském středisku Jasná, části Repiská, dvojici lidí (muž 29 let a žena 31 let z Běloruska). Oba se rozutekli jiným směrem a žena nepřežila. Není podstatné, zda byla napadena a roztrhána, jak uvedla některá média, nebo zda při útěku nešťastně spadla a utrpěla smrtelné poranění hlavy, jak se nakonec ukázalo. Podstatné je, že se útok odehrál.

Dvojice se sice nepohybovala po vyznačené trase, ale chytré rady, že se máte pohybovat po turistických trasách nemusí stačit. Uvidíte-li však kdekoliv medvědí stopy, trus, buďte hodně opatrní.

Hibernace přestává fungovat. V důsledku klimatických změn a oteplování není zima dostatečně chladná a dlouhá. Medvědi tak nemají obvyklý a hluboký zimní spánek od listopadu do března, jsou neklidní a mohou být i více agresivní.

Shánění rostlinné potravy je pro ně v zimě i složitější a proto nepohrdnou ani masem. To sice většinou tvoří tak maximálně 20 - 40 % jejich jídelníčku, ale nejhorší je, že ulovenou zvěř medvěd hned nezabije, ale postupně sežírá a okusuje zaživa…

Zde se můžete podívat, jak se jelen, původně napadený vlky, pak sražený autem, stal snadnou kořistí medvěda. To by nebylo až tak nic zvláštního, kdyby se nejednalo o polovinu prosince. Minimálně tento jedinec ještě nespal.

Stanou-li se vašimi sousedy medvědi, dříve nebo později nastane problém. Medvědi totiž pomalu ztrácejí plachost. Zde farmáře pokousali a poškrábali a došlo i na vidle zabodnuté do medvěda. Co je varující, že k napadení došlo na samém konci minulého roku! Medvědi ještě stále nespali…

Zde se letní procházka se psem změnila v boj o život a také ve vyšetřování s hrozbou vězení až na dva roky za zabití medvěda. To už začíná být absurdní. Pejskař totiž zachránil sebe a psa díky legálně držené střelné zbrani. Dnes lze proto doporučit výlet do slovenských hor pouze se střelnou zbraní v ruce nebo raději jezděte do Rakouska.

Na Slovensku jsou stále blíž k lidským obydlím. Vysvětlení je jednoduché. Starší jedinci do svého teritoria mladší nepustí a ti tak z hor sestupují blíže k lidským obydlím a ztrácejí z lidí strach. A aby toho nebylo málo, zhruba na pět narozených mláďat připadnou dva samci a tři samice. To zrychluje nebezpečně početní růst medvědů na Slovensku. Medvědi (samci i samice) jsou ke všemu značně promiskuitní a cca ve třetině vrhů nemají sourozenci stejného otce. Každá nová generace pak více a více chodí ve dne k odpadkovým kontejnerům nebo za medem v blízkosti lidských obydlí. V noci se ale odváží i dál. Zatím se totiž ještě většinou snaží vyhnout kontaktu s lidmi, ale jak dlouho?

Zde již desítky medvědů pronikly mezi domy obcí a pravidelně je navštěvují, tady už byl nutný zásah neb medvědice ohrožovala obyvatele.

Regulační odstřel není na Slovensku povolen, odchyt ale nestačí. Dá se proto očekávat, že k napadání lidí bude docházet častěji.

Milovníci zvířat rádi argumentují tím, že lidi lezou medvědům do lesa, kteří jsou v lese doma. S tím se ale nedá úplně souhlasit. Lidé kdysi také žili v lesích. Byl to vždy boj o životní prostor. Navíc medvědi zase lezou k lidem, ale domluvit se s nimi nedá.

On ten aktivistický návrat šelem do přírody má i svá negativa, protože medvěd začíná ohrožovat už i jiné (dokonce chráněné) druhy. Zdá se, že naši předci byli přece jen v této věci rozumnější…

To přesně nikdo neví. Ale jejich hustota je odhadovaná minimálně na 5,1 ks/100 km² při celkovém počtu 2.500 ks. Jenže to vychází z počtu medvědů před 10 roky. Takže současný odhad je, že jich bude více jak 4.000 ks, což by byla hustota 8,6 ks/100 km² a poslední odhady už mluví o 8.000 ks. To už by šlo o hustotu jak na „Václaváku“. Na Slovensku by při takovém počtu mohla být až polovina všech medvědů Evropy a Slováci si koledují o pořádné problémy.

Srovnáme-li hustotu medvědů na Slovensku a v jiných státech, kde však mají i větší biotopové prostředí pro život medvědů, nezbývá než nad slovenským přístupem k medvědům nevěřícně kroutit hlavou:

Slovenský přístup k počtu medvědů zdá se býti pro soužití s lidmi poněkud nevhodný…

Ale na závěr alespoň něco veselejšího. Víte proč se u nás medvědům říká medvěd? Vzniklo od popisného „jedlík medu“, kdy medvěd byl považován za hospodáře a pána lesa, který nadpřirozeně rozumí lidské řeči a dokonce si mnozí mysleli, že je s lidmi příbuzný.

Zde najdete druhý a třetí článek k problematice pod názvem „Medvědi na Slovensku útočí. A co dál?“ a Slovensko - máme se medvědů bát? Áno!