Medvědi na Slovensku útočí. A co dál?

Tento článek přímo navazuje na článek „Medvědi na Slovensku útočí“.

Zatímco přemnoženía) synantropníb) medvědi se prohánějí obcemi, vesnicemi i rekreačními středisky, táhne se dál mezi ekology, ochránci zvířat, výzkumníky z univerzit, myslivci, lesními hospodáři a dalšími skupinami lidí, včetně politiků, spor o početní stav chlupatých šelem. Ať má ale pravdu ten, či onen, empiricky je zjevné, že klesá jejich plachost roste počet nechtěných setkání s lidmi. Ta někdy končí zraněním, trvalými následky či smrtí. Lidí či medvědů.

Viz nedávný případ z Liptovského Mikuláše - 5 zraněných… a medvěd není stále odchycen (odstřel je povolený). A nebo předcházející predační útok na mladý pár.

Z napadení lze usuzovat, že prvotní reakcí všežravého medvěda na neznámé či rušivé byl útok, nikoliv ústup. Medvědi se cítili ohroženi a chránili své teritorium před vetřelcem. Myslivci se přitom jen dostali do kritické vzdálenosti k medvědovi.

K pochopení chování medvědů může posloužit i následující krátký videozáznam před vystoupením v televizní show v Polsku. K ochočenému a na lidi zvyklému jedinci si neočekávaně a nenápadně přisedla žena. Když to medvěd zjistil, reagoval na neznámé (onu ženu) též útokem.

Na podobnou situaci by člověk reagoval klidně, leknutím, zasmáním, rozzlobením. Šedá kůra mozková by jeho počáteční impuls boje nebo útěku utlumila. A rychle vyhodnotila, že člověku nic nehrozí. Toho ale medvěd jako pravěký predátor není schopen.

Lze z toho usuzovat, že čím více bude docházet k náhodným setkáváním medvědů s lidmi, tím více budeme číst o nečekaných a nepředvídatelných reakcích medvědů a tragédiích. Složitosti a bohatosti našeho světa medvědí šedá kůra mozková nerozumí a nedokáže včas ovládnout prvotní impuls, kdy se medvěd bleskově rozhoduje pro útok, nebo ústup. Z útoků se ale přesto nedá vyvodit, že by medvědi byli lidožravé šelmy a lidi cíleně vyhledávali. Některé útoky (zejména v civilizaci) proto také někdy končí náhlou ztrátou zájmu medvěda o člověka a ústupem. Útok medvěda může také být veden jen z důvodu vašeho zastrašení.

Zkuste si ale sami spočítat, kolik může na Slovensku být medvědů a představit, jaká nebezpečí vám na Slovensku hrozí. Jsou chráněni a jejich počet není nijak významně snižován či regulován. Vyjděte z těchto předpokladů:

Od uvažovaného prvního roku počítání by bylo na Slovensku 20 dospělých medvědích samců a 30 samic (jde o dlouhodobě vypozorovaný a uváděný poměr narozených mláďat 2:3) a několik (zatím reprodukce neschopných) dospívajících mláďat. Samice mohou mít mladé obvykle od pátého roku. V každém vrhu jsou obvykle 2 až 3 mláďata (pro výpočet použijte číslo 2,5). Samice má z důvodu péče o mladé nové přírůstky jednou za dva roky (někdy i každý rok, ale to nezahrnujte do výpočtu). Úmrtnost mláďat je uváděna mezi 20 až 30 % (použijte 30 %). Dožití medvědů je až 25 let (pro výpočet ale kalkulujte jen s 20 roky a řekněme 10 až 15 roky plodnosti u samic - celkových vrhů tedy bude právě polovina). Počty medvědů navíc „zdecimujte“ o 20 % ročně z důvodu nemocí, desítek nehod, lovu pytláků a odchytů. A výsledek?

Jde sice o několik proměnných, které samozřejmě můžete různě měnit, ale ač pro výpočet použijete spíše nepříznivé hodnoty pro početní růst, přesto by vám mělo vyjít, že populace medvědů na Slovensku bude už po 20 letech mít kolem 7 - 8  tisíc kusů.

Takový růstový trend by korespondoval s názorem, že Slovensko má nejvyšší hustotu medvědí populace na km2 na světě. A bude mít i blíže například k odhadům Národního lesnického centra - NLSa), myslivců či Technické univerzity ve Zvolenu (aj.). Jejich odhady se také o dost liší od studieb) slovenských ochranářů (jsou dlouhodobě kvůli počtu ve sporu s myslivci) a vědců z českých univerzit, kteří podle nasbíraných 2 tisíc vzorků trusu a chlupů srsti došli k závěru, že na Slovensku je nanejvýše 1275 kusů.

Obhájci nedotknutelnosti medvědů i ústy bývalého ministra Jána Budaje poukazovali či poukazují na to, že medvěda si do obydlených míst nalákali obyvatelé sami. Například nezabezpečenými odpadkovými kontejnery se zbytky jídel. Oponenti ale argumentují tím, že přemnožení medvědi opustili z teritoriálních důvodů své přirozené prostředí a díky tomu teprve objevili kontejnery. V minulosti totiž kontejnery nikdy nebyly zabezpečené a medvědi se mezi lidmi objevovali vzácně.

Jaký na to máte názor vy? Viz anketa na konci článku.

Mezi „slavné“ výroky bývalého ministra také patří, že medvěd nenapadá lidi, protože je vegetarián.

Následující video však vyvrací „odborný“ názor bývalého ministra, že medvěd je vegetarián. Na jelenovi si jich pochutnalo několik.

Medvěd nemá v podstatě žádného konkurenta. Ze zahraničí jsou sice známé případy, kdy smečka hladových vlků dokázala medvěda v zimě po kilometrech pronásledování uštvat a pak rozsápat, ale na Slovensku se zdá toto dost nepravděpodobné. Jenže nad medvědem je ještě jeden predátor - člověk. Je na něm, jak o osudu medvědů rozhodne.

V populaci medvědů existují i určité samoregulační mechanismy, které mohou částečně utlumovat tempo početního růstu. Například soubojovou teritorialitou. Ovšem dokud bude stále dost prostoru pro nové a nové medvědy, nebude k tomu docházeta). Proto také na Moravě není zatím pozorován příval medvědů ze Slovenska. Naše vhodné biotopy jsou oddělené a netvoří velkou a souvislou oblast spojenou s těmi slovenskými. Přechod do ČR je pro medvědy proto nepřirozený. Pokud se tak přesto začne dít, Slovensku už nevládnou politici, ale medvědi.

Dalším mechanismem je například zabíjení mláďat samcem. K tomu je ale třeba říci, že na Slovensku se toto nebude dít pravidelně. Slovenský medvěd je totiž unikátní a méně agresivní.

Slovensko ve spolupráci s Rumunskem toužebně očekává změnu postoje EU k ochraně a regulaci medvědů.

Rumunská šelma je totiž mnohem větší, silnější a agresivnější. Důvodem je, že na Slovensku se dlouho lovil medvěd jako trofejní šelma a super dominantní samci byli vyhubeni. Svým způsobem je to dobře, protože při současném množství střetů by bylo více tragédií. V Rumunsku jsou ale místní obyvatelé z přemnožených medvědů a ochranářské politiky EU také zoufalí. A zbavují se jich nelegálním kladením otrávených nástrah, aby nebyli zjistitelní podle nábojnic nebo při odstřelu. Při nezměněném přístupu k regulaci počtu medvědů lze ale očekávat, že trávení nemine ani slovenské šelmy.

Zde máte odkaz na Štátnu ochranu prírody Slovenskej republiky, kde na jedné stránce najdete základní informace, které se vám mohou při pobytu na Slovensku hodit.

V posledních letech se doporučuje mít u sebe pepřový sprej na medvědy. Pokud jej stačíte použít, získáte čas k úniku. Medvěda dočasně pálí oči, otečou a dobře nevidí.

Jinak ustupujte pomalu a klidně, ale čelem k medvědovi. Nekřičte na něj, ale mluvte klidně a hlubokým tónem. A Bůh vás ochraňuj.

A na závěr jeden dobře myšlený návrh, který se občas vykytuje v diskusích, ale je spíše úsměvný.

„Je zvláštní, že doposud nikdo nenavrhl čipování medvědů a vytvoření aplikace, podle které by turisté viděli, kde šelmy jsou.“

Proti tomuto návrhu stojí minimálně jeden zásadní proti argument. Aplikace by posloužila především pytlákům.

Na článek navazuje další pod názvem Slovensko - máme se medvědů bát? Áno!

NNN