Článek
Odlehčené až komediálně laděné kriminální pořady mají na Primě na růžích ustláno. Ne že by se jim všem u diváků automaticky dařilo a překonávaly by v oblíbenosti vážněji pojaté případy na konkurenčních stanicích, úspěchy seriálů Polda, Dvojka na zabití, Duch nebo Einstein však hovoří o poměrně snadné cestě za diváckým úspěchem.
Parťák na baterky je mixem osvědčených kriminálních hitů TV Prima
Prima se proto rozhodla oprášit v archívech další zahraniční předlohu a pokusit se namíchat koktejl z ingrediencí obou nejoblíbenějších kriminálek posledních let – Poldy a Dvojky na zabití –, který by diváka (na kriminálky v posledních letech velmi náročného) zaujal a zabavil. Výsledný experiment naneštěstí skončil přinejlepším někde v půli cesty, anebo spíš u první křižovatky, protože se vyčerpal už po prvních třech epizodách.
Jak již bylo řečeno, s Parťákem na baterky si Prima slibovala zacílení na diváky svých nejoblíbenějších kriminálek. Zdejší detektiv Václav v podání Jana Dolanského, stabilní tvář TV Prima, se neskrývaně pokouší zavděčit fanouškům Matáskova Poldy, jehož přístup jako ze staré školy a opakované překračování povolených mezí zavanulo svěží vítr do zatuchlého prostředí sterilních kriminálek jako Specialisté, Anděl, Případy 1. oddělení, Vraždy v kruhu a dalších, které jsou si mnohdy podobné jako vejce vejci nejen z důvodu obsazování dokola těch stejných herců.
Z Dvojky na zabití si pro změnu tvůrci vypůjčili „parťáka na zabití“, s nímž není snadné se sžít, což má vést k očekávanému střetu dvou světů staré a nové školy, a tedy ideálně i k humorným momentům.
Policejní android Emil, s propůjčeným tělem (avšak postrádající duši) Lukáše Příkazkého, má být následně příslibem sci-fi podívané ala Robocop, Blade Runner či Já, robot – pochopitelně v daleko přízemnějším televizním podání.
Za jeho stvořením je zodpovědná policejní doktorka a vědkyně Andy (Tereza Ramba), jež do ústřední trojice vnáší ženský element a jež má pochopitelně být příslibem nadcházející milostné vsuvky s Václavem.
Koncept ale ve výsledku nefunguje tak, jak má, protože si s ním tvůrci nevědí rady
Tento vcelku primitivní a nepříliš originální žánrový mix mohl dostatečně fungovat, kdyby scénáristé pořadu vůbec věděli, jak s ním nakládat a k jakým absurditám by případy Vaška s Emilem mohli přivést.
Již úvodní vtípky s pojmenováním androida „Emil Debil“ nebo příhody s kriticky vybitou baterií a následného přechodu do úsporného režimu předznamenávají nedostatek ambicí a nápadů v mozkovnách spisovatelů, jejichž představy o umělé inteligenci a humanoidech, tedy robotech s lidskou tváří a tělem, se zasekly někde v devadesátých, možná i osmdesátých letech.
Většina interakce mezi Václavem a Emilem spočívá například v Emilově absenci porozumět lidským emocím a chování, kdy v nejméně vhodných situacích typicky roboticky rekapituluje nasbírané důkazy, popisuje city, analyzuje tón hlasu nebo chování vyslýchaného svědka, a tím uvádí Václava do rozpaků až nepříčetnosti. Humor má spočívat v tom, že svědci obvykle netuší, že je Emil robot, ale domnívají se, že je jakýmsi mixem Sheldona Coopera a Columba.
Václav si se svým novým nedobrovolným parťákem neví rady, a tak jej v další scéně odklidí do nabíjecího doku na stanici, takže několik dalších scén sledujeme defacto seriálový spin-off Poldy, než se Emil dobije a vrátí na scénu, aby následovalo totéž.
Problémem také je prkenné podání Lukáše Příkazkého, který předvádí Emila co nejvíce jako chodící nemotorný skeleton, který se zasekává, zakopává nebo padá na zem. Takhle se hrají roboti v ochotnickém divadle, prosím vás, ne v televizi, a už vůbec ne v roce 2025! To už mohl přidat na přehrávání a pojmout roli více jako komickou karikaturu, když už stejně na sebe v každé scéně musí takto křečovitě upozorňovat, aby přepínající divák ihned pochopil, že je robot.
Nemluvě o tom, proč by někdo vyvíjel policejního humanoida s tak dokonalým lidským vzhledem, když se stejně pohybuje kostrbatěji nežli první Terminátor. Ale budiž. Má jít přece zejména o komediální prvek k odlehčené zábavě, a nic, co by mělo být pevně ukotvené v realitě.
Když ale seriál coby klasická moderní kriminálka nedokáže nabídnout ani nápadité a zapeklité případy, které by lidští detektivové bez pomoci Emila nedokázali rozluštit a tím opodstatňovali jeho přítomnost (dobrá, možná ten muž v ledu), nelze se při sledování přebytečnému přemýšlení vyvarovat.
Nedostatečné herecké výkony a zoufalé pokusy o laciný humor seriálu podráží nohy
Oběma postavám, vlastně všem třem, chybí dostatek vzájemné chemie a hereckého doplňování. Dolanský se většinu času tváří zádumčivě a unaveně jako Matásek v první sérii Poldy, kde to ale mělo svůj smysl, přičemž se mu nedaří včasně zareagovat na pokusy o nějakou údernou hlášku či vtip, o které se tu a tam pokusí Příkazký. Vše ale nakonec vyšumí vniveč ve špatném načasovaní, které je buď dílem špatného střihu, nebo právě chemií mezi herci.
Ve výsledku dokáže zaujmout pouze solidní výprava a kostýmy, které šmrncnutě naráží na retro styl 70.–80. let s koženými bundami, roláky a svetry, a tak hlavní i vedlejší postavy spolu s kapitánem Miroslavem Táborským a konkurenční dvojicí detektivů Jiřího Maryšky a Jakuba Stacha nepůsobí dojmem, že si herci odskočili na plac Primy od důležitějších povinností v oděvu, který zrovna měli na sobě.
Režijně se dílo pod vedením Karla Janáka, krále televizních pohádek, překvapivě také nijak nerozpadá, ale drží dostatečně pohromadě, což stojí za zmínku jen z důvodu faktu, že se i tento aspekt dá na Primě hoooodně snadno pokazit.
První díl z konce dubna si pustilo na půl milionu diváků, díky čemuž Prima hravě překonala konkurenční nováckou show Extrémní proměny a zajistila si první příčku v žebříčku sledovanosti. Další týden se sledovanost sice zvýšila na 541 tisíc, avšak Proměnám také, a nakonec to byla drastická hubnoucí show, která obsadila první místo. V dalších týdnech už však začali diváci pravidelně dávat přednost opět Proměnám nebo Vraždám v kruhu na ČT, kvůli čemuž se Parťák propadl až na třetí pozici.
Čísla se však i nadále drží okolo půlmilionové hranice, tudíž to pro Primu není žádná velká katastrofa jako v loňských případech se Lží na pláži, Klusem ve spacáku nebo aktuálním Jakubem a Sarou a dvojkou Hořkého světa. Ale zároveň to není ani kdovíjaký seriálový hit, který by se nadprůměrně povedl a diváci by uvítali další sérii. To už příště raději toho Matáska s novou plnohodnotnou řadou Poldy.
Další zdroje: csfd.cz, kinobox.cz, novinky.cz, mediaguru.cz, skupinaprima.cz
