Proč lidé přistupují na práci za minimální mzdu?

Výši cen potravin, rychlost zdražování, ani (ne)dostupnost bydlení moc ovlivnit nedokážeme. Dokážeme ale přeci ovlivnit to, za kolik jsme ochotni pracovat.

Proto mě stále udivuje, kolik lidí je za minimální mzdu ochotno pracovat. Já se ale ptám, proč tomu tak je? To si lidé sami sebe neváží? Neznají svou pravou hodnotu nebo jsou jen pohodlní a nejsou ochotní vykonávat kvalifikovanější práci, protože je k ní zapotřebí vyšší vzdělání, praxe v oboru či se zavázat k celoživotnímu vzdělávání?

Pro rok 2025 byla stanovena minimální mzda na výši 20 800 Kč měsíčně při pracovní době 40 h/týdně či 124,40 Kč/h. I když pravidelně dochází k jejímu navyšování, tak v dnešní době je to skutečně málo.

Lidé obecně by přeci měli směřovat nejen k uspokojování svých základních potřeb, ale hlavně ke spokojenému životu, a to je přeci víc než jen zvládnout zaplatit účty, koupit si základní potraviny a na další nákup čekat do další výplaty.

Měli by na sobě pracovat, neustále si jít za svým cílem, ať už to je cokoliv, a snažit se v životě něčeho dosáhnout, někým se stát a něco taky předat potomkům, ať už se jedná o majetek, duševní vlastnictví, zkušenosti, společné zážitky nebo osobní životní směr, názory a morálku.

A pokud toto něco chci postupně vybudovat, určitě nebudu celý život marnit svůj čas, abych 40 h a více trávil v zaměstnání, které mé náklady ani nepokryje.

Toto jeden z nejčastějších argumentů na obranu lidí, kteří přistoupí na práci za minimální mzdu. A víte co? Nemusí!

Respektive, kdyby nikdo o takovou práci neměl zájem, tak by nastal jeden z těchto scénářů:

1) zaměstnavatel by byl nucený zvýšit mzdu, aby mu někdo práci odvedl, pakliže je práce skutečně důležitá

2) zaměstnavatel by pozici zrušil, respektive by hrozilo rozdělení práce na dílčí činnosti, které by delegoval na jiné zaměstnance

3) zaměstnavatel by snížil počet zaměstnanců vykonávající práce za minimální mzdu, část činností by delegoval a nechal na tuto pozici pouze jednoho zaměstnance, kterého by mohl lépe odměnit

4) zaměstnavatel by proces zautomatizoval a místo člověka by práci vykonával robot

5) zaměstnavatel by byl ochoten práci vykonávat sám

6) zaměstnavatel by dovezl levnou pracovní sílu z Blízkého východu nebo jiných rozvojových států

Ano, to by se mohlo stát. Pakliže by se ale nejednalo o zboží či služby nezbytně nutné k životu, tak je pak zase na nás zákaznících, zda budeme vyšší ceny akceptovat, nebo přejdeme ke konkurenci, levnějším alternativám nebo jednoduše nebudeme konkrétní produkt, zboží či službu nakupovat vůbec a změníme své zvyky. Jinými slovy by opět zafungoval zákon nabídky a poptávky.

Navíc, nemyslete si, že nyní nic navíc neplatíme. Platíme, a možná daleko víc, než bychom platili později, kdyby lidé nebyli ochotni za tak nízkou mzdu pracovat. A víte proč? Protože tito lidé jsou nejčastěji příjemci různých sociálních dávek, na které přispíváme my všichni formou svých odvodů.

Takže teď se má situace tak, že v podstatě každý, kdo bere vyšší než minimální mzdu, doplácí na ty, které se s nejnižší možnou hranicí smířili. A doplácíme na ně nejenom formou dávek, ale i později dotujeme jejich budoucí důchod, protože současný průběhový důchodový systém je k lidem s nejnižšími příjmy velice solidární na úkor lidí s vyššími příjmy. A to za mě zkrátka v pořádku není.

Nevidím jediný důvod, proč by měli běžní občané v podstatě dotovat velké firmy a ještě jim tímto způsobem umožnit vyšší výdělky. Protože to se přesně teď děje. Vykrádáme si za bílého dne vlastní budoucnost a firmy si mnou ruce, protože to, co ušetří na mzdách, bohužel do cen svých výrobků a služeb nepromítnou, ale zvednou si o to své marže.

A jsme opět u toho, jak na to lidé budou nahlížet. Kdo to bude považovat za přítěž a pro koho to přítěž nebude a naopak by to uvítal jako duševní relax, uvolnění a možnost na chvilku opustit své běžné pracovní činnosti, vydechnout a načerpat tímto přerušením stereotypu nové síly.

Také samozřejmě záleží na vytíženosti současných zaměstnanců, jejich počtu a zda i jim by nešlo uvolnit ruce zefektivněním jejich práce: v kanceláři např. automatickým skenováním faktur do systému, opakující se nákupy či prodeje řešit přes samofakturaci místo ručního vystavování faktur apod., v případě výroby např. modernizací linky, která by nějaké procesy zvládla sama - balení zboží, tvarování pečiva, kompletování jednoduchých předmětů apod.

Abych pouze neteoretizovala, tak uvedu i konkrétní příklad. Třeba taková uklízečka v kancelářských prostorech. Ve větších pracovištích je jich obvykle několik, protože často nevykonávají pouze úklid, tedy mytí podlah, vysávání koberců a mytí a čištění toalet, ale také vysypávají koše, umývají stoly, kuchyňskou desku, někde dokonce obstarávají i myčku (uklízejí čisté nádobí a naopak ze dřezu skládají zpět to špinavé), doplňují kávu do kávovaru a provádí jeho jednoduchou údržbu jako vysypávání zásobníku kávové sedliny a mytí trysek a utírají pracovní stoly, monitory, či doplňují papír do tiskáren, zavírají okna nebo zalévají květiny.

Mnoho z těchto činností by si přitom mohl dělat zaměstnanec sám, což by firmě ušetřilo minimálně jednu pracovní pozici a ušetřené peníze by poté naopak mohl zaměstnavatel přidat tomu zaměstnanci, kterého si na tyto jednoduché a nekvalifikované práce ponechal. Místo dvou uklízeček by tedy zaměstnával pouze jednu, které by ale na oplátku zvýšil mzdu.

Zavřít okna v kanceláři může kdokoliv a dohlédnout by na to měl vždy poslední odcházející. Utřít si stůl včetně monitoru taky a ještě by dotyčný z toho profitoval, protože by nemusel denně hledat něco, co v pátek odpoledne zapomněl na stole a co mu uklízečka omylem přemístila jinam, když zrovna utírala jeho stůl.

Vyklidit myčku taky zvládne každý a je to práce tak max. na 5-10 minut. Každý si snad sám zvládne odnést špinavé nádobí ze svého stolu a místo do dřezu nebo na kuchyňskou linku ho rovnou naskládá do myčky. To všechno je za mě naprosto zbytečná práce, která každému zaměstnanci zabere velmi málo času, ale když se stoly, monitory a nádobí nasčítají a měla by to vše obstarávat pouze jedna osoba, tak to skutečně vyjde na další pracovní pozici.

Centrální automatizace všech jednodušších a méně kvalifikovaných činností bych se v této době a v blízké budoucnosti neobávala, jelikož to něco stojí. A v současné době ty pořizovací náklady nejsou malé, takže malé a střední podniky do toho v blízké budoucnosti nepůjdou.

Do větší automatizace se nyní pouští především velké nadnárodní společnosti, které si takové investice mohou dovolit. Např. v Plzeňském Prazdroji funguje už od roku 2023 plně automatizovaný sklad, který má skladovací plochu 9 300 m2, výšku 30 m a kapacitu 17 400 palet, což přibližně odpovídá 18 000 000 piv. Náklady stály neuvěřitelných 780 mil. Kč a od roku 2024 se ještě rozšiřuje a jeho finální skladovací plocha bude mít 13 500 m2 (plocha 2 fotbalových hřišť), kapacita až 42 000 palet, což je zhruba 50 000 000 piv a expedice lahvového a plechovkového piva se zvýší z 290 na 390 palet/h (12 plně naložených kamionů). Rozšíření bude stát dalších 370 mil. Kč.

Ovšem ve 22. stol. se automatizace může stát normou, což způsobí velký tlak na vzdělání pracovníků, aby i nadále byli na rychle se rozvíjejícím trhu práce uplatnitelní a konkurenceschopní. Protože kvůli automatizaci budou zanikat předně jednoduché, opakující se a méně kreativní činnosti a lidé pracující v těchto oborech se budou muset rekvalifikovat.

Tak toto je za mě nejméně pravděpodobný scénář. Může se stát zejména u OSVČ nebo malých podniků s rodinou atmosférou, že šéf se rozhodne např. ve vlastní hospodě nebo restauraci, si vlastní lokál uklízet sám a bude zaměstnávat v podstatě jen kuchaře nebo číšníka.

U středních a větších podniků si myslím, že tento scénář vůbec nehrozí. Tam jsou jednak mnohem větší prostory, jednak daleko větší zodpovědnost za management.

I to je dost častá otázka. V praxi by hrozilo zejména snížení počtu pozic, pro které není třeba žádná speciální kvalifikace a předpoklady. Už v době totality se pro takové činnosti vžilo označení „že by je mohla dělat cvičená opice“. Ano, takových pozic by skutečně začalo rapidně ubývat a do budoucna s nárůstem umělé inteligence jich ještě mnoho zanikne. To se ale stane tak či tak, jen je otázkou kdy.

Podívejte se, kolik takových pozic už v dnešní době zaniklo. Vratné lahve si od vás nevyzvedává žádný skladník, ale posíláte je automatem po pásu, kde se samy automaticky třídí dle jednotlivých kódů na etiketě a dle tvaru a hmotnosti lahve do správných přepravek. Pouze jedna osoba je poté kontroluje a manipuluje s celými přepravkami na vývoz.

Dalším takovým příkladem jsou samoobslužné pokladny. Ještě na začátku století bylo běžné, že ve větších obchodech bylo i 10 pokladen a všechny byly obsazeny prodavačem/kou. Nyní už obvykle jedou 2-3 pokladny a pak jsou k dispozici samoobslužné.

A do třetice můžeme zmínit třeba pokladní na veřejných toaletách. Mnohé z nich nahradily automaty a prostory udržují pracovníci úklidu, kteří udržují celý prostor, např. nádraží.

Na začátku 20. stol. dokonce ani neexistovaly žádné samoobsluhy, ale prodavač měl zboží naskládané v regálu a kupující jen říkal, co si přeje koupit a prodavač mu to skládal do tašky a přitom rovnou markoval. Doba zkrátka jde dopředu, ať se nám to líbí nebo ne.

Toto je za mě ten nejpravděpodobnější scénář, který může nastat a dle mého názoru je špatně, že tuto situaci stát nijak legislativně neomezuje.
Levná pracovní síla nám nejenom bere práci, ale hlavně snižuje cenu pracovní síly, což je ještě mnohem závažnější.

Zahraniční pracovníci by dávali smysl v profesích, kde je českých zaměstnanců nedostatek. V dohledné době to budou převážně řemesla a lékařství. U lékařství bych ale byla opatrná, protože v jiných státech je zcela jiná úroveň vzdělání, vědy a techniky, takže by bylo potřebné, aby lékaři a podobné profese, kde je v ohrožení lidský život, byli řádně přezkoušeni a neměli by ihned pracovat samostatně, ale alespoň rok pod dozorem.

U zahraničních pracovníků taky záleží na ekonomice a prosperitě jejich země, což odráží ochotu nebo neochotu stěhovat se do cizí země, kde následně budou i pracovat. Pokud by se tam měli dobře, byli dobře finančně zajištěni a měli podobnou mzdu jako u nás, tak by je daleko méně motivovalo pracovat v zahraničí. Takže příliv zahraničních pracovníků nezáleží jen na nás, naší ekonomice a na našem pracovním trhu, ale i jiné faktory zde hrají roli.

Ideálním řešením, jak docílit efektivního zvýšení mezd, respektive spravedlivých mezd, by bylo omezit sociální dávky občanům a veškeré dotace podnikům, aby si zkrátka firmy i zaměstnanci museli na sebe vydělat sami a aby jejich mzda odpovídala jejich reálné hodnotě vzhledem k produktivitě, efektivitě a přínosu. Dávky a dotace totiž pokřivují trh a v praxi mnohem více škodí než pomáhají.

Dávají smysl jen v případě základních komodit a služeb, které jsou nezbytné pro všechny a které si skutečně musí smět dovolit každý. V ostatních případech je povolit jen dočasně, aby občany motivovaly na sobě pracovat. Jako dočasné řešení by se osvědčily u lidí v těžkých životních situacích jako je např. ztráta manžela, ztráta zaměstnání, rodičovská dovolená, apod.

Pak by ještě existovaly výjimky, kdy by bylo možné tyto dávky čerpat dlouhodobě. Týkalo by se to lidí dlouhodobě nemocných nebo těch, co mají nemoc či úraz z povolání, celodenně pečujících o člena rodiny s nevyléčitelnou chorobou nebo postižením nebo celodenně pečujících o rodiče ve vysokém věku, kteří se již nedokážou o sebe postarat ani v těch nejzákladnějších věcech jako hygiena, úklid, vaření, praní, nákupy. U firem zase hlavně při jejich založení, v době pandemie a války a jiných restriktivních opatřeních, kterými stát v podstatě zamezí jakýmkoliv prodejům.

Zákon nabídky a poptávky by totiž vše vyřešil. Ustálily by se ceny komodit, cena práce a nehrozilo by pak vykořisťování lidí, které se dnes děje. Zaměstnanci by dostali adekvátní mzdu a cena práce by se nemusela vždy plně promítnout do ceny zboží či služeb, protože prodávající může prodat pouze za tolik, kolik je kupující ochoten zaplatit.

Ministerstvo práce a sociálních věcí. Minimální mzda [online]. Aktual. [20. 3. 2025]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/minimalni-mzda

Plzeňský Prazdroj. Prazdroj staví druhou část automatizovaného skladu. Po dokončení pojme 50 milionů piv [online]. Aktual. [21. 8. 2024]. Dostupné z: https://www.prazdroj.cz/prazdroj-stavi-druhou-cast-automatizovaneho-skladu-po-dokonceni-pojme-50-milionu-piv#:~:text=Celkov%C3%A1%20skladovac%C3%AD%20plocha%20automatizovan%C3%A9ho%20skladu%20a%20expedi%C4%8Dn%C3%AD,je%20d%C3%ADky%20pou%C5%BEit%C3%A9%20technologii%20nejmodern%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADm%20skladem%20Prazdroje.