Hlavní obsah
Cestování

Gastroglosa: Londýnský Borough Market je kulinářský pupek světa

Foto: Dagmar

Nad hlavou mi líně projel vlak Southern, kterým občas jezdím do Londýna. Nikoho to nevzrušovalo, Borough Market se totiž rozkládá pod železničními oblouky.

Článek

Londýnský Borough Market je kulinářský pupek světa

Nad hlavou mi líně projel vlak Southern, kterým občas jezdím do Londýna. Nikoho to nevzrušovalo, každému bylo jasné, že se Borough Market rozkládá pod železničními oblouky a že projíždějící vlak je jenom jednou z dalších „pochoutek“, které tato londýnská tržnice nabízí. Právě za pochoutkami sem moc ráda zajdu, zvláště o víkendu, a nejsem v tom sama. Tržnice je plná návštěvníků, hlavně turistů, a je pro všechny velkým gurmánským zážitkem.

Musím dodat, že nejen v současné moderní době, ale po staletí. Nepřepsala jsem se, po staletí, která se přehoupla i do tisíciletí.

Trocha historie neuškodí

První záznamy o trhu v oblasti Southwarku pocházejí už z roku 1014 a jen pro orientaci dodám, že je to asi 100 let po smrti svatého Václava. V naší zemi vládnou Přemyslovci a ti o několik let později připojí k českým zemím i Moravu, která je dosud pod polským vlivem.

Ale už jsme zpátky v Anglii, v Londýně a v Southwarku na slavné tržnici. Ta se rozkládá za londýnskými hradbami a obchoduje se tu především s hospodářskými zvířaty, produkty a se zbožím z okolních farem.

Byl tu docela neřízený chaos a volnější atmosféra, což trvalo do roku 1671, kdy Karel II. vydal listinu stanovující hranice trhu a tím nastartoval jeho další růst.

Pokud vás napadne, že současný britský král je Karel III., je to tak, ale jde pouze o číselné nástupnictví a jelikož měl Karel II. pověst schopného panovníka, proč by si tehdejší princ Charles před nástupem na trůn nezvolil právě toto jméno.

Roku 1756 schválil parlament zákon o městských trzích, zřídil jejich správní radu a konečně nastolil větší organizaci a pořádek. Pro Borough Market to mělo za následek, že byl přemístěn z ulic na vymezené místo nedaleko toho současného.

Viktoriánská doba přinesla zásadní změnu, což mohu potvrdit, neboť si tříbím chutě a vlastně i vkus ve velkolepé tržnici z roku 1851, konstruovaná ze železa a skla!

Cihlové oblouky železničních viaduktů postavené v 60. letech 19. století tomu všemu dodávají dech beroucí spojení a atmosféru.

Ale ani tahle architektura se jíst nedá. Pod cihlovými oblouky železničních viaduktů se však skrývá jeden z dalších gastronomických pokladů Londýna.

Centrum kulinářských lahůdek

Procházím mezi stánky a ochutnávám sýry, nejraději originální anglické, ale najdou se i francouzské, švýcarské a italské. Ne všude vám dají ochutnat, většinou poznají, že jste opravdový potenciální zákazník. Při takové návštěvnosti by majitelé stánků za chvilku celou svou nabídku po kouskách rozdali k ochutnávce.

Velký rozmach jsem zaznamenala v nabídce pečiva. Ještě před pár lety to byla vcelku nuda, ale dnes si nemůžete vybrat, ať už jde o slané či sladké pečivo. Vše je krásně naaranžováno a neskonale voňavé. Do mé tašky s kousky sýrů přibyl i chléb a něco sladkého na snídani. Neodolala jsem ani obřímu preclíku, který je tady novinkou.

Procházím kolem nabídky ryb a mořských plodů, chlapi za pultem jsou usměvaví, vtipní a rybu vnutí i tomu, kdo je nejí.

Jsme na tržnici, čemu se divit.

Z někdejšího velkoobchodního trhu dnes převládá maloobchod, a hlavně příprava jídel. Největší fronta návštěvníků, především z Asie, stojí u stánku, kde si koupíte papírový tácek s mořskými plody připravovanými na obrovské horké pánvi.

Hned naproti je prodejna zeleniny a já jízlivě dodám, že je to zelenina a ovoce o několik tříd výše, než jsme zvyklí z komerčních supermarketů.

Sezónní produkty, exotické ovoce a vše, co k tomu patří, je čerstvé, a navíc si můžete vybrat, co chcete.

Na produktech z Británie je symbol britské vlaječky, která v tuto dobu nejvíc vyniká na anglických jahodách, které nechutnají jako jahody, na jaké jsme zvyklí, ale jako skvělé, chuťově a aromaticky dokonalé anglické jahody, které jen těžko hledají sobě rovné.

Vím, o čem mluvím, co jsem se jich najedla a vícekrát si na nich pochutnávala na tenisovém svátku ve Wimbledonu, který je s nimi úzce spjatý.

I jahody skončily v mé tašce, což mě na okamžik potěšilo, ale na víc nebyl čas.

Nad hlavou mi totiž visel tržní zvon!

Ke zvonu se tu váže mnohem víc

Zvon tradičně k Borough Marketu patří, a to už od 18. století. V devět hodin ráno oznamoval, že nastal čas obchodování, a zvon ohlašoval i konec denního prodeje, což bylo okolo 15. hodiny.

Zvyk postupně zanikl během přelomu 19. a 20. století a obnoven byl 14. února 2013 tehdejším princem Charlesem, dnešním králem Karlem III. Kromě návratu do slavné minulosti měl ukázat i na proměnu slavného místa v moderní gastronomickou destinaci a připomínat tisíciletou historii Borough Marketu.

Southwark byl kdysi plný hostinců a pivnic, ale i nevěstinců a věznic. Moderní doba si ponechala hostince a puby, u věznic zůstalo i navštěvované muzeum a o nevěstincích nic nevím, ale co vím, je to, že jsem v kraji slavného Shakespeara.

Jeho Globe Theatre se nacházelo právě tady a dnes na nábřeží najdete jeho repliku, kam si na představení můžete zakoupit lístky.

Ještě před vznikem tržiště a před slavným dramatikem zde byla římská osada a našly se zde římské artefakty z 1. století našeho letopočtu.

Zmínila jsem hostince a na jeden z nich musím upozornit. Nejen proto, že jsem už poobědvala, ale proto, že hostinec Market Porter se objevuje v románu Malá Dorritka od Charlese Dickense.

Pokud budu brát za slávu i vraždu, odehrála se tady jedna z těch „slavných“, kdy Edward Lamb bodl obchodníka Alfreda Howea deštníkem do oka. Při činu stačil pronést stále platnou větu: „Špinaví psi jako vy měli být mrtví už před lety!“

Zrovna takto bych nechtěla zakončit povídání o Borough Marketu, a tak to napravím pozvánkou.

Pokud budete v Londýně, zajděte sem. Odtud je to vlastně všude jen kousek pěšky, ale hlavně se ocitnete na místě, které nemůže žádný milovník jídla vynechat.

Nemůžete si nechat ujít vysoce kvalitní speciality, pečivo, kterému se jen těžko něco vyrovná, sýry, které se dotýkají chuťového nebe, a pouliční jídlo z celého světa včetně tradičních britských lahůdek.

Musím končit, narazila jsem na stánek plný konzervovaných sardinek, z jejichž barevných a nápaditých obalů zrak přechází a já mám v tašce ještě trochu místa.

****

zdroje

-vlastní zkušenosti

-knihy:

Borough Market: Edible Histories by Mark Riddaway

The Borough Market Cookbook: Recipes and stories from a year at the market

-webové zdroje:

https://boroughmarket.org.uk/

https://boroughmarket.org.uk/our-story/?utm_source=chatgpt.com

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz