Článek
Letošní úroda jablek nepotěší. Jarní mrazíky se s květy ovocných stromů nemazlily a výsledek je žalostný. Byla jsem otrhat jablka na naší zahradě a kupodivu to nebylo ta špatné. Ovšem podle zářijového odhadu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského se letos v českých produkčních sadech sklidí pouhých 48 procent pětiletého průměru. Vedle jarních mrazů úrodu poškodily také sucho a krupobití.
Jablka tak mohou být letos pro mnohé z nás vzácnějším ovocem. Jejich ceny mě osobně dokážou nepříjemně překvapit i v úrodnějších letech. Ani se nedivím, že se někdy stávají předmětem sváru. Jenže jablko se do nejrůznějších konfliktů zaplétalo už dávno před letošní neúrodou.
Jak k tomu chudák jablko vlastně přišlo?
Jablko sváru
Jablko se stalo symbolem konfliktů, pokušení a lidských slabostí již ve starověku. Najdeme ho v řecké mytologii, biblické tradici i příbězích, které ovlivnily evropskou kulturu. Připomenu dva z nejznámějších.
V řecké mytologii vystupuje bohyně sváru Eris, která nebyla pozvána na svatbu Pélea a Thetidy. Dost ji to tehdy rozhodilo. Značně naštvaná přišla mezi svatebčany a hodila mezi bohyně Héru, Athénu a Afroditu zlaté jablko s nápisem „Té nejkrásnější“.
Dovedete si představit, co takový dárek způsobí mezi třemi bohyněmi, z nichž každá je přesvědčena o své výjimečnosti.
Spor měl rozhodnout trojský princ Paris. Každá z bohyň mu nabídla něco jiného, ale Afrodita slíbila lásku nejkrásnější ženy světa, Heleny, která už ovšem byla manželkou spartského krále Meneláa. Paris dal přednost Afroditě a následné události podle legendy vedly až k trójské válce.
Ta měla trvat deset let a jabloně přitom jistě plodily dál, jako by se nic nestalo.
Pochopitelně jde o mytologický příběh. Historické pozadí případného konfliktu u Tróje mohlo souviset s mocenskými a obchodními zájmy, nikoliv pouze s krásou jedné ženy. Jedno je však jisté: veškerá vina byla s pozoruhodnou lehkostí svalena na zlaté jablko.
Ve druhém známém příběhu vystupují Adam a Eva. V knize Genesis je popsán strom poznání dobrého a zlého, z něhož bylo zakázáno jíst. Eva však podle biblického vyprávění podlehla pokušení, ochutnala ovoce a nabídla je také Adamovi.
Jenže pozor! Musím připomenout, že Bible nikde netvrdí, že šlo o jablko.
To se do příběhu dostalo až později. Často se vysvětluje podobností latinských slov mālum, tedy jablko, a malum, znamenající zlo. Novější historické výzkumy však ukazují, že důležitější mohly být proměny významu slov ve středověkých evropských jazycích. Například starofrancouzské pom původně označovalo ovoce obecně a teprve později především jablko.
A tak se z neznámého zakázaného ovoce stalo jablko, které už po staletí nese odpovědnost za prvotní hřích.
Nikdo přitom neví, do čeho se Eva skutečně zakousla. Mohlo jít o fík, hrozen nebo jiné ovoce, já myslím, že klidně i do Adama.
Jak vidno, jablko je vlastně nevinnost sama.
Jablko a sex
Jablko však zasahovalo také do milostného života, a to mnohdy velmi nevybíravě.
V řecké mytologii vystupuje krásná Atalanta, která byla mimořádně rychlou běžkyní a odmítala se vdát. Každému nápadníkovi stanovila podmínku: musí ji porazit v běhu. Pro poražené navíc neměl závod právě příjemné následky.
Mladík jménem Hippomenes na to šel chytře. Od bohyně Afrodity získal tři zlatá jablka, která během závodu postupně odhazoval. Atalanta je sbírala, ztrácela drahocenné vteřiny, a nakonec prohrála. Hippomenes získal její ruku.
Manželství ovšem mělo poněkud divoké pokračování. Podle Ovidiova vyprávění se novomanželé oddali milostné vášni v chrámu bohyně Kybelé, čímž ji nesmírně rozhněvali. Za trest je proměnila ve lvy, kteří museli navěky táhnout její vůz.
Jak vidno, s jablkem se dá získat láska, ale se sexem je někdy lepší počkat až domů.
Příběh se stal také námětem slavného obrazu italského malíře Guida Reniho Hippomenes a Atalanta z let 1618–1619, který dnes můžeme obdivovat v madridském muzeu Prado.
Jablko ostatně v antickém světě symbolizovalo lásku, krásu a plodnost. Představa, že by se nějaké jiné ovoce mohlo pyšnit takovou milostnou kariérou, je docela zábavná.
Jablko na cestě dějinami
Jablka měla praktický i symbolický význam v mnoha kulturách. Pěstovala se již před tisíciletími a díky svým výživovým vlastnostem i možnosti dlouhodobého skladování byla významnou součástí jídelníčku starověkých národů. Řekové a Římané znali různé odrůdy a postupně zdokonalovali jejich pěstování.
Existují však jablka, která na žádné zahradě nevypěstujete.
Mám na mysli ta zlatá.
O bohyni Eris už jsem vyprávěla, tentokrát se ale přesuneme na sever Evropy. V severské mytologii totiž vystupuje bohyně Idunn, strážkyně kouzelných jablek věčného mládí.
Jejím úkolem bylo uchovávat jablka, jejichž prostřednictvím si bohové udržovali mladistvost a sílu. Dokonce ani severská božstva se tedy bez pravidelné porce ovoce neobešla.
Když byla Idunn unesena a bohové o přístup k jablkům přišli, začali stárnout. Teprve její návrat jim vrátil ztracenou mladost.
Abych byla upřímná, do zlatého jablka bych kousat nechtěla. Bohové však měli velkou motivaci a asi i jiné zuby.
Jablko si své místo udrželo také v novověku, tentokrát ve spojení s vědou.
Nejslavnější je samozřejmě příběh Isaaca Newtona a jeho objevu gravitace. Podle tradovaného vyprávění jej pohled na padající jablko přivedl k úvahám, proč tělesa padají k zemi.
Příhoda se spojuje s jeho pobytem v rodném Woolsthorpe Manor v anglickém Lincolnshiru v letech 1665–1667, kdy se kvůli morové epidemii uchýlil z Cambridge na venkov.
A představte si, slavná jabloň tam roste dodnes!
Jde o starou odrůdu Flower of Kent. Strom je pečlivě ošetřován, stále kvete a plodí. Jeho potomci se prostřednictvím roubování dostali i na další místa světa.
Britská jablka mám ráda, zvláště ta z Kentu, a kdo ví, jestli se občas nezakousnu do vzdáleného příbuzného slavné Isaacovy jabloně.
Od gravitačního zákona není tak daleko ke společnosti Apple, jejíž první logo z roku 1976 zobrazovalo právě Isaaca Newtona sedícího pod jabloní. Navrhl je Ronald Wayne, jeden ze spoluzakladatelů společnosti.
Jen o rok později přišel grafik Rob Janoff se slavným nakousnutým jablkem.
Proč nakousnutým? Existuje řada romantických vysvětlení, od biblického hříchu až po poctu vědci Alanu Turingovi. Skutečnost je mnohem prozaičtější. Janoff vysvětlil, že vykousnutí mělo především zajistit, aby si lidé jablko nespletli například s třešní.
Tolik legend kvůli jednomu kousnutí!
Ať už si o počítačích této značky myslíme cokoliv, jedno jí upřít nelze. Z jablka učinila jeden z nejznámějších symbolů současného světa.
Jablko, umění a moc
Jablko má své nezastupitelné místo také v literatuře. A ne vždy jde o příběhy, ve kterých vystupuje jako symbol zdraví, krásy nebo poznání.
Vzpomeňme na Sněhurku. Krásné červené jablko se v rukou zlé královny promění v nástroj podvodu a otravy. Nevinnost jeho vzhledu je právě tím, co způsobí tragédii.
Ani Franz Kafka nedopřál jablku právě mírumilovnou roli.
V povídce Proměna se Řehoř Samsa probudí proměněný v odpudivého tvora. Jeho otec na něj v jednom okamžiku začne házet jablka. Jedno z nich se Řehořovi zabodne do zad a způsobí mu těžké zranění, jehož následky ho dále oslabují.
Docela krutý osud pro obyčejné ovoce.
Přitom jablko bývá také symbolem zdraví, plodnosti a života. Jeho význam záleží především na tom, komu se právě dostane do ruky.
A někdy se dostává do rukou opravdu mocných.
Vzpomeňme na královské jablko, které panovníci drží při korunovaci a které patří k tradičním korunovačním klenotům.
Tady ovšem musím učinit malé gastronomické upozornění. Nejde o skutečné jablko, byť se mu tak říká. Je to říšské jablko, latinsky globus cruciger, koule opatřená křížem.
Koule symbolizuje svět a kříž nad ním křesťanskou víru a Boží svrchovanost. Celek představuje panovnickou moc a její duchovní rozměr.
Britské korunovační jablko je dokonce zhotoveno ze zlata a ozdobeno drahokamy. Při korunovaci se vkládá panovníkovi do pravé ruky.
Osobně si myslím, že držet celé království v jedné ruce musí být podstatně náročnější než utrhnout si jablko ze stromu.
Naštěstí žádného panovníka nenapadlo se do korunovačního jablka zakousnout. Alespoň o tom historie mlčí.
Jablko to zkrátka nemá jednoduché. Lidé kvůli němu údajně rozpoutávají války, svádějí milence, páchají hříchy, přemýšlejí o zákonech vesmíru, otravují pohádkové princezny a přisuzují mu odpovědnost za kdejaké neštěstí.
Přitom je to jen obyčejné ovoce, které si nic z toho nezaslouží.
Po všech těch válkách, milostných dobrodružstvích, královských korunovacích, a dokonce i vražedných útocích by si jablko konečně zasloužilo trochu klidu.
Nejlépe v kuchyni.
Tam totiž nikoho nesvádí k válce, neslibuje nesmrtelnost a ani se nepokouší vysvětlovat zemskou přitažlivost. Zato ve spojení s mascarpone, skořicí, karamelem a piškoty dokáže něco, co se nepodařilo ani řeckým bohům: usmířit všechny u jednoho stolu.
Připravíme si jablečné tiramisu.
JABLEČNÉ TIRAMISU
Tento nepečený dezert spojuje vůni podzimního jablečného koláče s jemností italského tiramisu. Místo espressa použijeme jablečný mošt, místo kakaového poprašku nabídneme jablka, karamel a opražené pekanové ořechy.
Počet porcí: přibližně 10
Doba přípravy: 30–45 minut
Chlazení: nejméně 4 hodiny, ideálně přes noc
Nádoba: přibližně 20 × 20 cm
Ingredience:
Jablečná náplň:
· 600 g hustého jablečného kompotu bez přebytečné šťávy nebo přibližně 6 středně velkých jablek na domácí náplň
· ½ lžičky mleté skořice
· ⅛ lžičky mletého muškátového oříšku
· špetka soli
· 1 lžíce citronové šťávy při použití čerstvých jablek
· podle potřeby trochu vody a cukru na podušení jablek
Mascarpone krém a vrstvy:
· 225 g mascarpone
· 470 ml smetany ke šlehání (nejméně 33 % tuku)
· 135 g krupicového cukru, případně méně podle sladkosti jablek
· 2 lžičky mleté skořice
· 1 lžička vanilkového extraktu
· ¼ lžičky mletého muškátového oříšku
· ¼ lžičky soli
· 240 ml jablečného moštu nebo džusu, nejlépe bez přidaného cukru
· 24 dlouhých cukrářských piškotů
· 60 ml karamelové omáčky, nejlépe lehce slané
· trochu karamelové omáčky navíc na ozdobení
· hrst pekanových ořechů, podle chuti
Postup:
Použijete-li hotový kompot, nechte jej důkladně okapat. Náplň musí být hustá, aby tiramisu příliš nezvlhlo.
Pokud připravujete náplň z čerstvých jablek, oloupejte je, odstraňte jádřince a nakrájejte na menší plátky. Zakápněte citronovou šťávou, vložte do kastrolu, přidejte několik lžic vody a zvolna duste pod pokličkou, dokud nezměknou. Nesmějí se však rozvařit na kaši.
Případnou přebytečnou tekutinu slijte a podle potřeby jablka ještě krátce odpařte. Z hotové náplně odvažte přibližně 600 g.
Odložte stranou asi deset pěkných plátků na závěrečné zdobení. Zbylá jablka nahrubo rozmačkejte vidličkou nebo šťouchadlem na brambory. Přidejte skořici, muškátový oříšek a špetku soli. Promíchejte a nechte úplně vychladnout.
Mascarpone vložte do větší mísy a krátce promíchejte, aby změklo.
Do druhé mísy nalijte dobře vychlazenou smetanu, přidejte cukr, skořici, vanilkový extrakt, muškátový oříšek a sůl.
Elektrickým šlehačem začněte šlehat na nižší rychlost, postupně ji zvyšujte a pokračujte, dokud nevznikne nadýchaná směs tvořící měkké špičky. Dávejte pozor, abyste smetanu nepřešlehali.
Asi třetinu vyšlehané smetany opatrně vmíchejte do mascarpone, aby se krém odlehčil. Poté ve dvou dávkách jemně zapracujte zbývající smetanu.
Výsledkem má být hladký, lehký a nadýchaný krém.
Jablečný mošt nalijte do mělké misky.
Každý piškot do něj jen velmi krátce ponořte, přibližně na jednu sekundu. Piškoty se nesmějí rozmočit.
Dvanáct namočených piškotů vyskládejte na dno nádoby o rozměrech přibližně 20 × 20 cm. Podle potřeby je rozlomte tak, aby pokryly celé dno.
Na piškoty rovnoměrně rozetřete polovinu připravené jablečné náplně.
Pokapejte dvěma lžícemi karamelové omáčky a překryjte polovinou mascarpone krému.
Povrch jemně uhlaďte.
Stejným způsobem namočte zbývajících dvanáct piškotů a rozložte je na krém.
Přidejte zbytek jablečné náplně, pokapejte zbývající karamelovou omáčkou, a nakonec překryjte druhou polovinou mascarpone krému.
Povrch upravte stěrkou nebo lžící. Nemusí být dokonale rovný, jemné vlnky vypadají velmi pěkně.
Tiramisu zakryjte potravinovou fólií a vložte nejméně na čtyři hodiny do lednice. Nejlepší je připravit je večer a podávat následující den.
Během chlazení piškoty změknou, jednotlivé vrstvy se spojí a vůně skořice se krásně rozvine.
Odložené jablečné plátky uchovávejte zvlášť v uzavřené nádobě v lednici.
Pekanové ořechy krátce opražte nasucho na pánvi, až se rozvoní. Nechte vychladnout a nahrubo nasekejte.
Odložené plátky jablek nakrájejte na menší kousky.
Před podáváním tiramisu odkryjte, ozdobte jablky, pokapejte trochou karamelové omáčky a posypte opraženými pekanovými ořechy.
Podávejte dobře vychlazené.
TIP
A pokud se u stolu přece jen strhne nějaký spor, tentokrát bude nejspíš pouze o poslední porci.
Zdroje:
