Článek
Světlana uprchla v březnu 2022 se svým šestiletým synem z Ukrajiny před ruským bombardováním. Doufala, že si odpočine a začne nový život v bezpečí. O několik měsíců později ji muž, který jí poslal zvací dopis, znásilnil. „Vzbudil ji a drsně odtáhl do svého pokoje,“ popisovala pro server The Times of Israel dobrovolnice Olga Udovičenková z organizace pomáhající uprchlíkům.
Světlanin osud není ojedinělý. „Pro predátory a obchodníky s lidmi není válka na Ukrajině tragédie. Je to příležitost,“napsal na Twitteru generální tajemník OSN António Guterres. Organizované skupiny si válečné uprchlice vybírají jako snadný cíl.
Kuplíři lákají ženy už na ukrajinských hranicích
Příběhy začínají už na ukrajinsko-českých hranicích. Skupiny mužů se tam potulují s nabídkami placených odvozů do Česka, levného ubytování a slibů práce. Podle expertů kuplíři využívají kulturních rozdílů mezi zeměmi. Na Ukrajině jsou úplatky běžnou součástí každodenního života, takže když vyčerpané ženy na hranicích někdo osloví s nabídkou placeného transportu a zajištění práce, nemusí jim to připadat podezřelé.
Teprve po příjezdu zjistí skutečnou povahu nabídky - jsou nuceny k prostituci a kuplíři je kontrolují prostřednictvím násilí a drog.
Organizované skupiny změnily strategii po medializaci
Český podnikatel narazil na inzerát: „Proč bys platil dva tisíce za Češku, když můžeš mít Ukrajinku čtyřikrát levněji?“ Znepokojil ho natolik, že kontaktoval Spolek na ochranu žen.
Po medializaci problému se situace změnila. „Kuplíři změnili strategii, už nelákají na ‚levné Ukrajinky‘. Mohli si všimnout, že se jejich praktiky řeší v médiích,“ řekla pro Seznam Zprávy Zdeňka Pecharová, koordinátorka Spolku na ochranu žen. Způsob zůstává stejný, jen nabízejí jiné služby a potenciální klienty oslovují přes soukromé zprávy na amatérských webech.
Podle informací spolku se jedná o organizovanou skupinu s dlouhodobými zkušenostmi v oblasti kuplířství. Nejde tedy o jednotlivce či náhodné oportunisty, ale o zkušené aktéry, kteří využívají zranitelnosti válečných uprchlíků pro své kriminální aktivity.
Špinavé priváty v Praze místo nočních klubů
Kuplíři odvážejí ženy do nevábných zařízení. „Šlo spíš o podřadné, špinavé priváty. V Praze se povedlo zachytit první podnik, kam Ukrajinky dováželi,“ uvedla pro Seznam Zprávy Pecharová.
Podle jejích informací se případy soustředí především do hlavního města a jeho okolí, nelze však vyloučit působení podobných skupin i v dalších regionech. „Víme, že jsou to místa v Praze a jejím okolí. Ale bylo by nezodpovědné vyloučit i další místa,“ dodala pro Seznam Zprávy.
Rozpoznat nucenou prostituci může i běžný návštěvník takového zařízení. Hlavním varovným signálem je jazyková bariéra. „Když to bude Ukrajinka a nebude skoro vůbec mluvit česky, je to signál, že je k prostituci nucena. Většina Ukrajinek, které tu jsou delší dobu, už umí alespoň trochu jazyk,“ vysvětlila.
Dvojnásobný nárůst případů
Česká policie loni zaznamenala 36 případů obchodování s lidmi. Ještě v roce 2023 to bylo jen dvacet případů, v roce 2022 osmnáct. Trend je jednoznačně vzestupný.
Globálně zaznamenal Úřad OSN pro drogy a kriminalitu v roce 2022 nárůst počtu identifikovaných obětí o 25 procent oproti období před pandemií covidu. V regionu střední Evropy je až 50 procent případů spojeno se sexuálním vykořisťováním, které má nejčastěji podobu nucené prostituce v nočních klubech, masážních salonech nebo hotelích.
Online sexuální vykořisťování ukrajinských uprchlic
Kromě klasické prostituce se objevují nové formy zneužívání. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě zaznamenala raketový nárůst online vyhledávání obsahu souvisejícího s ukrajinskými ženami. Slova escort, porno nebo znásilnění se ve spojení se slovem ukrajinský zvýšily o celých 600 procent.
Jako trendové vyhledávání se objevuje výraz „ukrajinské uprchlické porno“. Ve Švédsku hledalo v březnu 2022 celkem 30 z 38 zadržených mužů právě Ukrajinky. Koordinátor OBSE Andrea Salvoni označil situaci za „toxické prostředí“, jak informoval server Euronews.
Krize bydlení nutí ženy k výměně za sex
Dnes, tři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu, kdy do Česka přišly statisíce válečných běženců, převážně žen, dětí a seniorů, je načase zhodnotit, jak se integrace povedla. Řadě lidí se podařilo integrovat, naučili se česky a našli zaměstnání. Pak jsou tu ale lidé, kteří bydlí na ubytovnách, z nichž některé jsou v hrozném stavu.
Nedostupnost bydlení v Česku vytváří prostor pro další formy zneužívání. Současná úprava, kterou přinesl zákon přezdívaný Lex Ukrajina VI, začala platit na počátku září 2024. Největší změna spočívá v tom, že stát už neplatí za zranitelné osoby bydlení. Humanitární dávka činí pro nezranitelné 4000 korun měsíčně, pro zranitelné 6000 korun. Jsou to částky, které vzhledem k cenám bydlení nestačí.
Výzkum problematiky bydlení výměnou za služby provedla novinářka v červenci 2024 ve spolupráci s ukrajinskou kolegyní. Ženy se setkávají s explicitními nabídkami od mužů požadujících „občasný sexík“ nebo hledajících „hodně sexu a submisivní, inteligentní, okouzlující ženu, která umí vařit a uklízet.“
„Setkáváme se s tím, že na trhu s bydlením jsou nabídky bydlení za sex. Je to běžné, rozhodně to není neobvyklé. Vychází to z prohlubující se krize bydlení,“ řekla pro Deník Alarm Magda Faltová z Sdružení pro integraci a migraci.
Kdy je výměna bydlení za sex trestným činem
Markéta Hronková, ředitelka La Strady, vysvětluje právní rámec: „Ne vždy ale musí nabízení bydlení výměnou za sexuální služby nutně být trestným činem, nejedná se o trestný čin, pokud jde o konsenzuální dohodu mezi oběma stranami.“ Do trestněprávní oblasti se situace dostává ve chvíli, kdy je nabídka doprovázena donucením, jsou-li sexuální služby nabízeny třetím osobám nebo v kombinaci obou faktorů.
Pokud by pronajímatel nutil nájemnici k sexu pod pohrůžkou vyhoštění, mohlo by jít o vydírání nebo znásilnění. Pokud by pronajímatel nabízel sexuální služby nájemnice dalším osobám, mohlo by jít o trestný čin kuplířství.
Matky samoživitelky v pasti drahých ubytoven
Táňa, kterou novinářka potkala na pražské ubytovně, reprezentuje tisíce žen v podobné situaci. „Tady na ubytovně bydlet dál nemůžeme, platím tu skoro dvacet tisíc za nás tři a už na to ani nebudu mít,“ popisuje svou situaci. S dvanáctiletým synem a téměř tříletou holčičkou se ocitla v pasti - nechce syna znovu vytrhnout ze školy, ale na bydlení v Praze nemá.
„Vytváříme si tu skupinu lidí, kteří žijí na ubytovnách bez šance dostat se kamkoliv jinam. Tito lidé vymýšlejí různými kreativními způsoby, jak s tou situací naložit,“ upozorňuje Matěj Šulc na důsledky legislativních změn.
Soudní případy obchodování s lidmi z minulých let
Mezi konkrétními případy, které řešily české úřady v minulých letech, bylo obchodování s lidmi organizované mezi lety 2016 a 2019. Muž organizoval nábor pracovníků v jihovýchodní Evropě s příslibem lukrativní práce v České republice. Sem přepravil nejméně jedenáct lidí, ubytoval je v nevyhovujících podmínkách a nutil je pracovat dvanáct hodin denně včetně víkendů za několik set korun měsíčně.
V roce 2021 zahájila policie vyšetřování zločinecké sítě, která v Česku verbovala ženy a nutila je k prostituci v tuzemsku i ve Finsku. Zločinci organizovali jejich převoz i ubytování a inzerovali sexuální služby na eskortních webech. Během zatýkacích akcí policisté zatkli třináct podezřelých a zajistili přes 200 tisíc eur.
Izrael a další země čelí stejnému problému
Problém není specificky český. Jen do Izraele zamířilo na začátku války v únoru 2022 celkem 47 tisíc ukrajinských žen, po prvním roce jich v zemi zůstalo jen 15 tisíc. Ostatní odešly do jiných států kvůli tomu, že v Izraeli nemají nárok na status uprchlíků a stávají se častým terčem zneužívání.
Expertní skupina GRETA kritizuje české instituce za nedostatečnou identifikaci obětí obchodování s lidmi. „Vypovídající hodnota těchto statistik je na velmi špatné úrovni, důsledkem čehož je tvorba cílených opatření složitá,“ upozorňují zprávy Ministerstva vnitra.
Vláda nasadila na hranice speciální policejní jednotky
Česká vláda reagovala na situaci prostřednictvím několika opatření. V prvních měsících po vypuknutí války byly na hranicích nasazeny specializované policejní složky zaměřené na prevenci obchodování s lidmi, uprchlíkům se rozdávaly informační letáky. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) z vlády Petra Fialy byl v pravidelném kontaktu se spolky zabývajícími se problematikou.
OBSE spustila webové stránky radící uprchlíkům, jak poznat nebezpečí ze strany obchodníků s lidmi. Organizace také provozuje help linku a varuje: „Existují důkazy, že ukrajinské ženy jsou sexuálně vykořisťovány nebo nuceny k sexu při hledání práce a bydlení v hostitelských zemích.“
Mezi konkrétní preventivní opatření patřila doporučení nahrát identifikační dokumenty do aplikace DIYA ukrajinské vlády, nikdy nechodit sami s cizími lidmi a přijímat pomoc pouze z oficiálních zdrojů.
Organizace Rozkoš bez rizika sleduje situaci v sexuálním průmyslu od začátku ruské invaze v únoru 2022. „K žádné masivní vlně nedošlo, je to v řádech jednotek. Například v Karlovarském kraji máme nárůst pět žen,“ sdělil na dotaz Seznam Zpráv Pavel Ubrankowicz z organizace Rozkoš bez rizika.
90% prostituce je v Česku sociálně motivované
Podle Spolku na ochranu žen je až 90% prostituce v Česku sociálně motivované. To znamená, že k ní žena přistoupí kvůli tíživé finanční situaci. Mezi sexuálními pracovnicemi je až polovina samoživitelek s odpovědností za děti.
„Vláda se snaží sociálně motivovanou prostituci řešit,“ řekla pro Seznam Zprávy Pecharová o přístupu současné vlády Petra Fialy, která je u moci od prosince 2021.
Tři roky po vypuknutí války situace zůstává vážná. Expertní skupina GRETA kritizuje české úřady za to, že by měly „posílit prevenci a potírání obchodu s lidmi, včetně dětí“ a zlepšit dohled nad pracovními agenturami.
Nedostupné bydlení, problémy s češtinou a zoufalá finanční situace, to jsou faktory, které z ukrajinských žen stále dělají snadný terč pro zločince. Dokud se nevyřeší bytová krize a nezlepší se systém pomoci uprchlíkům, budou podobné případy pokračovat.
