Článek
Kdo byl svatý Mikuláš z Myry
Narodil se kolem roku 280 v likyjském městě Patara na území dnešního Turecka. Byl patronem námořníků, rybářů, obchodníků, lékárníků, právníků, studentů, vězňů a především dětí. Byl velmi zbožný a po smrti otce prý rozdal dědictví chudým. Někteří z toho odvozují, že v té době byl už váženým knězem či biskupem. Obecně se předpokládá, že se stal biskupem (či nejvýznamnějším knězem) v Myře (nyní Demre v Turecku) kolem roku 300, a to ve velmi mladém věku.
Legenda o dcerách, které Mikuláš zachránil před nevěstincem
Mikuláš byl známý svou štědrostí a laskavostí k potřebným. Jedna z nejznámějších legend o něm vypráví, jak zachránil tři sestry před nevěstincem. Jejich otec byl chudý, zadlužený a neměl peníze na věno, a proto nemohl provdat své dcery. Musel proto prodat dcery do otroctví jako prostitutky. Když se o nešťastném osudu rodiny dozvěděl Mikuláš, rozhodl se jim pomoci. Potají přišel k jejich domu a hodil do okna tři pytlíky se zlatými mincemi, které jim zajistily důstojnou budoucnost. Podle legendy spadly pytlíky do punčoch nebo bot, které sestry sušily u krbu. Když ráno otec a dcery našli zlaté mince, byli velmi překvapeni a vděčni. Podle legend pomohl Mikuláš i dalším dívkám, které čekal podobný osud, a tak se stal i patronem prostitutek.
Mikuláš dal pěstí biskupovi
Mikuláš byl také zastáncem pravé víry a bojoval proti pohanství a herezím. Účastnil se prvního nikajského koncilu v roce 325, kde se hájila nauka o božství Krista proti ariánství. Ariánství byla hereze, která učila, že Ježíš není pravým Bohem, ale stvořenou bytostí, která je podřízená Otci. Tento názor zastával ariánský biskup Arius, který se dostal do sporu s ostatními biskupy, kteří věřili, že Ježíš je stejné podstaty jako Otec. Podle legendy se Mikuláš tak rozzlobil na Ariovu řeč, že mu dal pěstí před celým shromážděním. Za to byl Mikuláš zbaven biskupského úřadu a uvězněn, ale pak byl zázračně osvobozen a rehabilitován. Podle některých zdrojů se mu ve vězení zjevil Ježíš s Pannou Marií a poděkovali mu za jeho obranu pravé víry.
Smrt svatého Mikuláše
Mikuláš zemřel 6. prosince kolem roku 345, pravděpodobně ve věku kolem 70 let. Byl pohřben v katedrále v Myře, kde byl uctíván jako světec a divotvůrce. Podle tradice z jeho hrobu vytékaly dva prameny, které měly léčivou moc. Jeho hrob se stal místem poutí a zázraků, které přitahovaly věřící z celého křesťanského světa.
V roce 1087, když byla Myra dobyta muslimy, se skupina italských námořníků z města Bari rozhodla převézt Mikulášovy ostatky do své vlasti. Vnikli do katedrály, otevřeli hrob a ukradli si většinu kostí. Ty pak uložili do baziliky svatého Mikuláše, kterou pro ně v Bari postavili. Kdo chtěl ostatky spatřit, musel zaplatit. Tím se stalo toto město novým centrem Mikulášova kultu.
Basilica di San Nicola v Bari.
Mikuláš a jeho tradice
Mikuláš se stal jedním z nejuctívanějších svatých v celém křesťanství, ve východních církvích je druhým nejuctívanějším svatým vůbec (po Panně Marii). Je patronem mnoha států, měst, řemesel a skupin lidí. Jeho svátek se slaví 6. prosince, kdy se připomíná jeho smrt a zároveň jeho štědrost a laskavost.
V mnoha zemích je zvykem, že v tento den (nebo v předvečer) chodí Mikuláš s doprovodem po domech a dětem rozdává dárky a sladkosti. V Česku je Mikuláš doprovázen čertem a andělem, kteří symbolizují dobro a zlo. V některých zemích, jako je Německo, Nizozemsko nebo Belgie, má Mikuláš jiného společníka, který se jmenuje Knecht Ruprecht, Zwarte Piet, Père Fouettard nebo jinak. Tento pomocník je obvykle oblečen do tmavého nebo exotického oděvu a nese pytel s dárky nebo proutek. Jeho role je podobná jako čerta, ale někdy je také vnímán jako sluha nebo přítel Mikuláše.
Zdroje: Listverse, Wikipedie (wikipedia.org), novinky.cz
