Okradl Čechy o miliardy a zmizel v luxusu. Jak si dnes užívá Bahamy největší zloděj Viktor Kožený

Viktor Kožený, jehož jméno je spojeno s kontroverzní kuponovou privatizací a následnými miliardovými podvody, se narodil v Praze 28. června 1963. V roce 1979 emigroval s rodiči do Německa, aby pak v letech 1983 až 1989 žil ve Spojených státech. Tam na Harvard Extension School dokončil bakalářské studium komerčního práva a obchodu. Kožený se vrátil do Československa po listopadu 1989. Krátká, avšak cenná zkušenost z londýnské finanční firmy Robert Fleming mu otevřela cestu k životní příležitosti.

V roce 1990 získal Kožený místo poradce na federálním ministerstvu financí, kde se rodil plán kuponové privatizace státního majetku. Počáteční nezájem veřejnosti o kuponové knížky Kožený proměnil v masový fenomén. Založil Harvardské investiční fondy a spustil reklamní kampaň, která neměla v té době obdoby. Jeho slib vysokého zhodnocení zafungoval jako magnet a odstartoval enormní zájem lidí o účast na privatizaci.

Kampaň na Harvardské fondy, která zásadně změnila vnímání privatizace u Čechů, se naplno rozjela na podzim roku 1991. Kožený tehdy významně ovlivnil podobu české reklamy v následujících letech. Reklamy, které se objevovaly například před každým dílem populárního seriálu Dallas, cílily přímo na lidi toužící po bohatství.

Slogan „jistota desetinásobku“ získal mimořádnou popularitu. Nabízel lákavý snadný zisk: „O nic se nemusíte starat, jen mi dejte tu knížku, já za to nakoupím nějaké akcie a vy prostě dostanete desetinásobek a nemusíte se vůbec o nic zajímat, nemusíte se vůbec o nic starat.“ I když šlo o ekonomický nesmysl, lidé se chytli. Každý desátý Čechoslovák vložil své peníze do fondu Viktora Koženého, čímž shromáždil milion kuponových knížek a získal do rukou zhruba desetinu tehdejší československé ekonomiky. To mu zajistilo nesmírnou moc a značné osobní jmění.

V roce 1992 utrpěl Viktor Kožený první vážný reputační úder s takzvanou kauzou Wallis. Jádrem kauzy bylo podezření, že důstojník kontrarozvědky Václav Wallis prodal Koženému tajné informace. Ačkoliv Wallis byl později obvinění zproštěn, Kožený se rozhodl raději opustit zemi. Na počátku roku 1994 odešel do zahraničí a o několik měsíců později získal irské občanství.

I z exilu pokračoval Kožený ve finančních aktivitách, které vyústily ve vznik Harvardského průmyslového holdingu (HPH) v roce 1996. Harvardský průmyslový holding, který vznikl spojením šesti Harvardských fondů a Sklo Unionu Teplice, měl přibližně 240 tisíc podílníků. Krátce nato však skončil v likvidaci.

Za tajné vyvádění majetku z holdingu byl Kožený v červenci 2010 spolu se svým blízkým spolupracovníkem Borisem Vostrým odsouzen Městským soudem v Praze k desetiletému trestu. V říjnu 2012 tento rozsudek potvrdil Vrchní soud v Praze (Vostrému byl trest zkrácen o rok). Tresty definitivně potvrdil Nejvyšší soud v březnu 2014, když odmítl jejich dovolání. Kožený má podle soudu zaplatit škodu zhruba 8,3 miliardy korun a úroky, Vostrý přes 2,2 miliardy a úroky. Tyto povinnosti vyplývají z pravomocných rozsudků z minulosti. Ani jeden z nich nebyl přítomen vynesení rozsudku a oba jsou stíháni jako uprchlíci. Vostrý žije dlouhodobě ve středoamerickém Belize, zatímco Kožený pobývá na Bahamách.

Během svého pobytu v zahraničí si Kožený alespoň zpočátku dopřával okázalého životního stylu. V Londýně si pořídil dům za 12,5 milionu liber, který dříve patřil slavnému muzikálovému skladateli Andrewu Lloydovi Webberovi. Podobně drahou rezidenci si koupil také v prestižním americkém lyžařském středisku Aspen. Jeho životní styl poutal pozornost českého i světového tisku. Mezi jeho nejznámější výstřelky patřila večeře ve vyhlášené londýnské restauraci Le Gavroche, která vyšla na 13 tisíc liber (dle dobového kurzu zhruba tři čtvrtě milionu korun). Jindy si zase při chřipce nechal v ženevské restauraci svařit archivní víno Châteauneuf-du-Pape, jedno z nejdražších vín světa. Když mu později zabavovali majetek, našly se tam bizarní věci jako gauč potažený ručně sešívanou kůží z 33 aligátorů, umělecké sbírky ze 17., 18. a 19. století, vinotéka s pěti sty lahvemi vzácného merlotu a 23 kartony portského vína. Nadstandardní vybavení interiéru včetně luxusního vybavení dětských pokojů naznačovalo jeho extravagantní životní styl.

Okázalý životní styl se odrážel také v jeho rodinných vztazích. Kožený měl postupně tři manželky. První poznal v Americe během studií, druhá ho opustila v bahamském exilu. Třetí manželka, o 20 let mladší, pocházela z rodiny spojené s automobilkou Renault. Dnes je rozvedený a má pět dcer.

Ačkoli se Kožený přesídlením do Karibiku dostal mimo dosah české justice, koncem 90. let získal mnohem mocnějšího protivníka – americké úřady. „Piráta z Prahy“, jak se Koženému někdy přezdívá, podezřívají Spojené státy z korupce při pokusu o privatizaci ropného průmyslu v Ázerbájdžánu. Tento případ je známý jako Ázerbájdžánská aféra a táhl se několik let.

V roce 2004 se Kožený pokoušel o vstup do politiky, konkrétně o kandidaturu do Evropského parlamentu. Za tímto účelem si dokonce založil vlastní stranu nazvanou Viktor Kožený – Občanská federální demokracie. Jeho plán však ztroskotal na zamítnutí žádosti o dlouhodobý pobyt v Česku ze strany cizinecké policie, což byla podmínka pro kandidaturu. Strana, za kterou kandidoval i známý hledač pokladů Helmut Gänsel, ve volbách zcela propadla.

V důsledku obvinění v Ázerbájdžánské aféře byl Kožený počátkem října 2005 na základě amerického zatykače na Bahamách zadržen, čímž pro něj začal několikaletý boj proti vydání do USA.

Harvardský průmyslový holding (HPH) se nachází v další fázi svého složitého vývoje. Po ukončení likvidace před několika lety se akcionářům otevírá nová možnost zhodnocení svých investic. V létě 2025 budou moci prodat své akcie přímo společnosti za cenu 20 Kč za akcii. Toto rozhodnutí firma původně předložila ke schválení valné hromadě konané ve čtvrtek 15. května 2025 v pražském hotelu Olšanka, nicméně tato valná hromada byla představenstvem společnosti odvolána. Nová valná hromada byla svolána na 18. června 2025. Tato situace nabízí zajímavou příležitost zejména pro ty, kteří akcie v minulosti nakoupili za nižší ceny.

Navýšení nabídkové ceny akcií je důsledkem nedávných právních vítězství HPH, která odstranila předchozí překážky odkupu. Díky těmto úspěchům firma získala zpět značné prostředky, například 23 milionů USD (více než půl miliardy korun) z vleklého sporu v Lucemburku a další aktiva zahrnující pozemky v hodnotě 8 milionů EUR (asi 200 milionů Kč) od slovenské společnosti Druhá strategická ve smírném vyrovnání sporů. Vlastní kapitál HPH dosáhl k 31. prosinci 2024 téměř 1,34 miliardy Kč, což odpovídá zhruba 29,60 Kč na akcii, a v roce 2024 společnost vykázala zisk takřka 709 milionů Kč.

Přesto HPH nadále čelí vysokým právním nákladům za pokračující spory v různých zemích, jako jsou Kajmanské ostrovy (kde jen náhrada právních nákladů dosáhla 3 milionů USD), Lucemburk, Kypr či Slovensko. Společnost také upozorňuje na nejistoty ohledně budoucího vývoje majetku a potenciálního poklesu jeho hodnoty, přestože vyhlíží další majetek z Trustů či zmrazených 23,6 milionů USD z prodeje Koženého vily v Aspenu. Zejména kauza kolem provize pro bývalého likvidátora HPH Zdeňka Častorála, po kterém se společnost snaží vymoci 7,5 milionu Kč za pochybení při výkonu funkce, zůstává otevřená.

Společnost HPH sděluje, že chce akcionářům za současných majetkových poměrů umožnit vystoupit ze společnosti formou odkupu vlastních akcií. Odkup má probíhat od 16. května do 19. září 2025, s platbou do 30 dnů od uzavření smlouvy. HPH plánuje nabídku odkupu i do budoucna, v závislosti pak právě na vývoji majetku. Vzhledem k výše uvedenému však zmiňuje rizika i možného poklesu hodnoty majetku HPH.

Rizikem je i nová kauza. Viktor Kožený, který nedávno oslavil 62 let, evidentně stále nevzdává boj o prostředky točící se okolo HPH. Kromě zájmu o dolary z Aspenu, kde mu soud nařídil osobní účast při jednání v New Yorku a kterému se z úkrytu na Bahamách logicky všemožně brání, nově uplatňuje nárok na náhradu výrazné škody. Právě na Bahamách byla podána žaloba 13 kyperských firem. Tyto firmy jsou akcionáři HPH a jsou právně spojeny s jeho matkou Jitkou Chvatíkovou. Žaloba je namířena proti HPH, Daventree Trustees a celé řadě napojených fyzických osob. Vše se má točit okolo dvou před více než 20 lety založených takzvaných Trustů, ze kterých dané kyperské firmy nedostaly prostředky. Žaloba navíc hovoří dokonce ještě o „třetím“ ústně založeném Trustu. Celková údajná zpronevěra je kvantifikována odhadem na 1,3 miliardy USD. V aktuálním přepočtu to je 28,6 miliardy Kč.

Viktor Kožený stále žije na Bahamách, ve čtvrti Lyford Cay, která je proslulá svým honosným luxusem. Jde o oblast s asi 500 sídly, obehnanou zdí, kam se nelze jen tak dostat. Mezi obyvatele Lyford Cay patřily i slavné osobnosti jako například Bill Gates, slavná Diana Ross, rodina Bacardiů nebo rodina Heinzů, známá výrobou kečupu. Zde žil i Sean Connery, který se později o Koženém vyjadřoval s nelibostí.

Když Kožený v časopisu Fortune vyprávěl o jejich sousedství, Connery v reakci uvedl: „Ještě jednou na mě zkusí ten svůj ocelový stisk ruky a uvidí“ a dodal, že s takovým člověkem nechce mít nic společného.

Viktor Kožený je i nadále významnou postavou jedné z nejkontroverznějších kapitol české ekonomické transformace. Jeho pobyt v Karibiku a pokračující právní bitvy nadále vyvolávají pozornost.

Zdroje: www.stream.cz, idnes.cz, zpravy.kurzy.cz