Článek
Termín podání přihlášek na střední školy se blíží – a s ním i nervozita tisíců rodičů a žáků. Jakou školu vybrat? Kolik bodů bude potřeba? Vyplatí se investovat do drahých přípravných kurzů? Každý rok sledujeme stejný rituál: rodiče svádějí boj o pár gymnázií, jejichž jméno září na školních webových stránkách a marketingových letácích. Děti jsou tlačeny do šíleného kolotoče přijímaček a drahých přípravných kurzů, zatímco ve školách, kde by mohly dostat stejně kvalitní vzdělání s menším stresem, zůstávají volná místa. Výsledkem je zástup zklamaných uchazečů, kteří nesplnili sen svých rodičů o prestižní značce – a zoufalé hledání jakékoli školy, kde ještě berou. Skutečné zájmy dítěte? Ty jdou stranou.
Podle průzkumu PAQ Research by gymnázium pro své dítě chtělo 32 % rodičů (při odstranění překážek by poptávka stoupla až na 50 %), ale jen 18 % dětí se na něj skutečně dostane. A co ten zbytek? Nezbývá než přijmout jakoukoli jinou školu, často ne proto, že by ji považovali za lepší volbu, ale prostě proto, že „značkové“ gymply jsou plné. Přitom mnoho z nich už dávno nežije ze své mimořádné kvality, ale z pověsti, kterou si vybudovaly před dekádami. Mezitím gymnázia v menších městech učí v klidu, efektivně a často lépe – jenže rodiče je automaticky považují za „druhou ligu“, i když data říkají něco jiného. Tady se dělá zásadní chyba. Příliš často totiž vybíráme školu pro sebe, ne pro naše děti. Nejde o jejich budoucnost, ale o naše ego – aby se u večeře dobře poslouchalo, na jaký ‚prestižní‘ gympl jsme je dostali.
Gymnázia se slavnými jmény
Je přirozené, že vnímáme hlavně školy ve svém okolí se zvučným jménem. Skutečná kvalita výuky, data o úspěších jejich žáků, kvalita učitelů apod. jsou věci podružné, které řeší jen minimum rodičů. Buď proto, že datům nerozumí a neví, kde je získat nebo prostě proto, že žijí zaseklí v mýtu: „Známá škola ve městě musí být vždy kvalitní a školy neznámé v malých městech jsou nekvalitní.“ Dlouhodobá data např. z mezinárodních šetření gramotností typu PISA nám přitom ukazují, že není gympl jako gympl a zvučné či přímo slavné jméno často neodpovídá tomu, jak si žáci této školy skutečně vedou. Nechápejte mě špatně. Když se vaší ratolesti podaří uspět v přijímacím řízení na slavné gymnázium ve vašem okolí, velmi pravděpodobně dostane kvalitní vzdělání. Stejně kvalitní vzdělání však může získat i na gymnáziích, o kterých jste (téměř) neslyšeli. Stres a tlak přitom není typický jen pro období přijímacího řízení. Důraz na akademický úspěch je patrný po celé studium a u slavných gymnázií bývá daleko silnější než u gymnázií stejně kvalitních, které však nečerpají z historické prestiže.
Záměrně nechci zmiňovat konkrétní školy. Ostatně záleží především na vašem okolí, individuálních potřebách, kontextu a dalších faktorech. Pro představu je možné zmínit třeba město Olomouc, kde dlouhodobě dominují především dvě velmi slavná a známá gymnázia. Každý rok hlásí rekordní počet zájemců o studium, každý rok přivedou desítky či stovky žáků k slzám, protože při obrovském zájmu je pomyslná laťka prostě příliš vysoko. Data ukazují, že podobně kvalitní gymnázia – nejen podle testů, ale i spokojenosti učitelů, kvality řízení školy a celkového well-beingu – najdeme třeba ve Šternberku, Prostějově, Přerově nebo dokonce v maličkém Kojetíně u Kroměříže. Specifická je v tomto Praha a vlastně jakékoli velké město. Zatímco se soustředíme na známá gymnázia, opomíjíme velmi kvalitní, mnohdy i kvalitnější, alternativy na předměstích či v menších městech okolo. Žáci, kteří dochází na tato „zapomenutá“ gymnázia, získají velmi dobré vzdělání, obdobné jako na slavných elitních gymnáziích, přitom musí podstoupit jen zlomek stresu, rodiče ušetří nemalé peníze na přípravných kurzech a oba žáci – ten ze slavného gymnázia i ten z gymnázia v Kojetíně – se stejně jednou sejdou jako rovný s rovným v jedné posluchárně na Univerzitě. Oba s maturitním vysvědčením a záznamem jména školy v životopise, který v praxi vlastně nikoho nezajímá.
Když hon za prestiží začíná už ve čtvrté třídě
Česká společnost je dlouhodobě pronásledována démonem víceletých gymnázií. Je proto přirozené, že jakmile to jde a dítě je jedničkář, rodiče ihned přemýšlí o umístění na víceleté gymnázium. Žijeme v představách, že víceleté gymnázium automaticky zajistí kvalitní vzdělání. Data nám však opět nastavují zrcadlo. Analýzy Ministerstva školství a České školní inspekce opakovaně ukazují, že není gympl jako gympl a není základka jako základka. Zatímco existuje mnoho základních škol, které dosahují stejných či dokonce lepších výsledků než mnohá gymnázia včetně těch slavných, naopak existují i víceletá gymnázia, jejichž žáci dosahují mimořádně špatných výsledků. Víceletá gymnázia se tváří jako líheň budoucích elit. Realita? Ne každé z nich je skutečně kvalitní. Rodiče slepě věří, že přechod na gympl je automaticky krok správným směrem, ale pokud narazíte na průměrnou nebo dokonce podprůměrnou školu, můžete dítěti víc uškodit než pomoci. Ne každé gymnázium znamená lepší vzdělání – a vy můžete nevědomky zadělat na problém, který už nepůjde vzít zpět.
Věřme datům a zdravému rozumu, ne marketingu
Tohle téma je nepříjemné. A není divu. Když jde o budoucnost našich dětí, chceme mít jistotu, že pro ně vybíráme to nejlepší. Jenže jistota neexistuje – a kdo tvrdí opak, jen dobře zvládl marketing. Realita je složitější a často jiná, než si přejeme věřit. Mnoho škol, které působí jako elitní, už elitní dávno nejsou. A naopak jsou školy, které nejsou na billboardech, ale dokážou dětem dát skvělé vzdělání i podporu. Možná je načase přestat se bát a podívat se na věc jinak.
- Nejde o to vykašlat se na prestižní gymnázia. Chcete to zkusit? Směle do toho. Ale nepodceňujte ani školy, které nemají věhlas, zato mají nadšené učitele a férové podmínky pro žáky. Vzdělání je mnohem víc než logo na maturitním vysvědčení. Pokud se dítě na vysněnou školu nedostane, neznamená to konec světa. Důležité je, aby šlo do školy, kde ho budou učit dobře a kde se bude cítit dobře. Kvalitní škola je ta, kde dítě roste nejenom vědomostně, ale i lidsky.
- Nedejte jen na historickou prestiž. Časy se mění, mnohé školy žijí do značné míry z minulé prestiže, která nemusí korespondovat s aktuálním stavem. Pátrejte po úspěších školy. Dobrá škola se např. pochlubí dobrými výsledky v gramotnostních testech, realizovanými projekty, spoluprací s dalšími externími aktéry aj.
- Nebojte se, že menší gymnázium v malém městě je prohra. Každá škola je jiná a menší školy často musí soupeřit především kvalitou a lepším přístupem pedagogů k žákům.
- Neberte v úvahu pouze výsledky. Ve vzdělávání jde o mnohem víc. Je škola v dobré lokalitě? Jsou prostory školy příjemné? Nabízí škola zajímavé mimoškolní programy? Jak na vás působí učitelé? Zapojuje se škola do inovativních projektů? Sledujte i maličkosti jako komunikaci školy navenek, poskytované informace apod. To všechno vám napoví o kvalitě řízení školy, o jejím prostředí a dalších faktorech, které jsou ve skutečném vzdělávacím procesu extrémně důležité a podmiňují vzdělávací úspěchy.
- Pokud nemíříte zrovna na gymnázium, neklesejte na mysli. Podobná pravidla platí i pro odborné školy a učiliště. Není škola jako škola.
A hlavně – žádná škola sama o sobě nerozhodne o budoucnosti dítěte. Dobře si povede tam, kde dostane dobré podmínky. A dobré podmínky nebývají tam, kde je největší tlačenice, ale tam, kde se učí s nadšením a smyslem.
Mysleme na budoucnost dětí, ne na prestiž v očích ostatních. A hlavně – důvěřujme jim. Budou v životě v pohodě, i když nebudou mít školu, která zní dobře na rodinných oslavách.
Zdroje:
Analýzy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. https://edu.gov.cz/data/analyzy/
Analýzy České školní inspekce. https://csicr.cz/cz/Dokumenty/Publikace-a-ostatni-vystupy
Průzkum PAQ Research. https://www.paqresearch.cz/post/vetsina-kraju-nechce-vic-gymnazii-a-lycei/
