Hlavní obsah
Zdraví

Až jednou zemřu, doufám, že to bude při sexu

Foto: Gennaro Leonardi, Pixabay

Ilustrační obrázek

Nedávno mi umřel pacient. Dožil se úctyhodného věku 88 let. Věčně usměvavý pán, vysloužilý lékař. Chodil si k nám do lékárny pro lék na erektilní dysfunkci. Nikdy nezapomenu na jeho památnou větu.

Článek

„Až jednou zemřu, doufám, že to bude při sexu.“

Nikdy už nezjistím (jeho milovaná polovička skonala nedlouho po něm), zda měl pravdu, ale myslím si, že se mu to povedlo. Nikdy jsem si také nemyslel, že tuto větu skutečně uslyším a že ji někdo může vyslovit, natož myslet vážně a ne jako vtip.

Vážený pan doktor, rád se označoval za starého chlípníka, byl navzdory medikamentům, které užíval, zdravý jako rybička. Vždy byl plný elánu a zdravého optimismu. Když ale něco takového slyšíte od muže, který má svá nejlepší léta, pan doktor mi tam nahoře promine, již dávno za sebou, minimálně se nad onou větou pozastavíte.

Jde o noblesní úsměvnou myšlenku nebo o čiré pokrytectví? Taková informace vás přivede do rozpaků a nevíte, jak na ni reagovat. Jak to myslí? Nedělá si ze mě jen srandu? Plánuje odejít z tohoto světa v rouše Adamově při milostném spojení s člověkem, kterého miluje a s nímž strávil celý život? Pak by to možná dávalo nějaký, i když mírně zvrácený smysl. Nebo jde o čistě arogantní prohlášení muže, který s manželkou již dávno netvoří pár, na kontě má naspořené miliony a i díky tomu ulehne do postele s kdejakou darebnou ženštinou?

Vzhledem k jeho věku a lékům, které užíval, pro něj byla jakákoli sexuální aktivita v kombinaci s lékem na léčbu erektilní dysfunkce velmi rizikovou záležitostí. Starý chlípník to tedy musel myslet se svým prohlášením skutečně vážně.

Výše zmíněný lék je vázaný pouze na lékařský předpis a na doporučení lékaře. Pan doktor si ho beze studu naordinoval a psal sám. Nejednalo se o slavný sildenafil (Viagra), ale o tadalafil, tzv. „víkendovku“. O lék s průměrným eliminačním poločasem 17,5 hodiny . Za takovou dobu tato látka ztratí polovinu své účinnosti. Jinak řečeno, je to i tak zatraceně dlouhá doba na páchání bláznivých sexuálních orgií, které v jeho případě, v kombinaci s arytmiemi, kterými trpěl, můžeme označit za sebevražedné.

Při sexu nebo krátce po něm můžete umřít s extrémně nízkou pravděpodobností 0,6 procenta ze všech náhlých úmrtí. Při vyšším věku se toto riziko mírně zvyšuje. U starších mužů je příčinou smrti ze sexuálního aktu nejčastěji infarkt, u mladších pak srdeční arytmie či prasknutí nejvnitřnější stěny aorty. Stále je tak větší šance, že to s vámi sekne při tréninku na kladenský půlmaraton nebo při zdolávání Sněžky, než když se pomilujete s překrásnou energickou sexuchtivou ženou s bujným poprsím či alespoň se ženou.

Během sexu se uvolňují hormony - endorfiny (orgasmus), oxytocin a dopamin, které v nás vyvolávají euforii. Sex snižuje svalové i nervové napětí a tím prokazatelně snižuje stres. Za hodinu intenzivního sexu můžete posílit svaly, odbourat nepříjemné špeky a také můžete spálit od 200 do 800 kcal (nejvíce kalorií se pálí při misionářské poloze). Když tohle všechno víte, nemůžete se pak divit, že někdo této činnosti zasvětí celý svůj život. A koneckonců i jeho konec.

Pan chlípník k nám do lékárny nechodil sám, ale se svou manželkou. Díky bohu, zvítězila první, romantická varianta. Se svojí ženou strávil téměř celý svůj život, alespoň dle informací, kterými nás v lékárně postupem času zasypal. Ostatně teď mě tak napadá, že byl pan doktor, hlavně co se týče šíření podrobností ze svého intimního života, skutečně více než sdílný. Vždy kráčel, opíraje se o svoji hůl, s manželkou po boku. Obvykle se drželi za ruce. Navzájem si dávali přednost ve dveřích. Navzájem si platili doplatky za své léky. Nikdy se nehádali. Míra solidarity, porozumění a nehynoucí lásky jednoho k druhému byla skutečně úctyhodná a vháněla nám slzy do očí. Radost ze života z nich i v jejich pokročilém věku přímo čišela. A kde je radost, tam je i touha.

Po nějaké době jsem pochopil, že větu: „Až jednou zemřu, doufám, že to bude při sexu,“ kterou jsem od něj slyšel téměř pokaždé, když si ode mě bral povolený doping, myslel opravdu vážně. Proč umírat sám, když máte to štěstí, že máte dostatečně pevné zdraví, abyste nemuseli ležet někde v LDN a čekat, až to přijde? Když máte to štěstí, že i v takovém věku máte po svém boku někoho, koho milujete? Když už musíte umřít, proč umírat smutně ve své bublině? Není to lepší s úsměvem na rtech, s emocemi proudícími všude kolem vás a s vyplavenými endorfiny ve svých žilách? Určitě je.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz