Článek
Dostal jsem rýmičku. Z rýmičky se vyklubala chřipka kombinovaná s nějakým bakteriálním neřádem. Teploty kolem 40 °C. CRP* nad 60mg/l . Klepal jsem se jako ratlík. Zimnice střídaly návaly horka. Vyčerpání. Únava a bolest celého těla. Stav, kdy si myslíte, že horší už to být nemůže. Chyba, může. Chce se vám totiž šíleně spát, ale prostě to nejde. Divné. Normálně, když mi bylo někdy špatně, tak jsem si prostě lehnul a usnul. Vypotil se. Za pár hodin jsem „ožil“ a zase mohl normálně fungovat. Tady se mi to ale nepovedlo. Fajn. Nevadí. Počkáme na noc.
Přišla noc a ejhle nic. Pokud jsem zabral, tak maximálně na půl hodiny. Celou noc jsem se pouze převaloval z boku na bok. Nevyšlo to. Nevadí. Stane se. Asi je to ze stresu. Dvě děti na krku, třetí odvezla sanitka s febrilní křečí (o tom jindy) a manželkou do nemocnice (díky tomu ta potvrzená chřipka). Do toho ta válka na Ukrajině, vysoké energie a volby prezidenta, kdy se člověk bojí, jak to zase dopadne. Musí to být stresem. Od doktorky jsem ráno vyfasoval antibiotika, kvůli vysokému CRP a tomu, co zahlédla v mém krku. Na spaní to prý zkusíme s Prothazinem (antihistaminikum, které má ale zároveň výrazné sedativní účinky). Přes den už neležím, respektive mě děti nenechají ležet. Manželka už je doma i s dcerkou, tak to vypadá, že se vše obrací k lepšímu. Zimnice už nejsou tak strašné, teplota nižší. Vše vypadá na dobré cestě. Až na tu únavu.
Další noc. Prothazin pokud zabral, tak pouze na vysušení huby (nežádoucí účinek), ne na spánek. Hlavu mám jako balón. Spát se mi nechce a hodiny ukazují pár minut po půlnoci. Vzdávám to. Procházka po baráku. WC. Polehávání na gauči a následné polehávání v posteli z boku na bok. Zase.
Další den. Když pominu nefunkční spánek, tak se dá říci, že jsem již zdravý. Cítím se ale jako chodící zombie. Únava je zvláštně upozaděna. Můj mozek si zřejmě myslí, že už spal, ale tělo si to rozhodně nemyslí. Vybavuji se v lékárně na příští noc. Nechci už nic podcenit. Čaj na spaní jako pitíčko před ulehnutím. Dále melatonin, tzv. „spánkový hormon“ - výborná moderní věc proti nespavosti, která prostě musí zabrat. Nenávyková a relativně bezpečná. Pro jistotu si večer dám dvojnásobnou dávku. A hlavně dodržet Spánkovou hygienu. Zde odkazuji na výborný článek IKEMu o nespavosti a spánkové hygieně. To znamená ideálně 5 kilometrová procházka před spaním. Vyvětrání ložnice. Večer bez televize a mobilu. Bez alkoholu a bez kafe. A hlavně, v posteli pouze spát a provozovat sex. Nic jiného.
Strašně zívám. Ale strašně. Člověk by si řekl, že když tak zívá, musí, jakmile zalehne, okamžitě vytuhnout. Zvláště, když do sebe kopne 2 tablety Prothazinu. Ale ne. Bok na bok. Polštář na stokrát přeložený. Opět ta vyschlá huba. Bezcílné bloudění po domě. WC. Pohovka. Ne. Vzdávám to. Začínám „googlit“. Prolistuji všechny spánkové laboratoře v ČR a na Slovensku (pro jistotu, kdyby mi nikdo neodepsal). Sepíšu pětistránkovou esej na téma nespavost a co s tím, a rozpošlu mailem všem akreditovaným pracovištím a profesorům. Brzy ráno přichází první odpověď.
Vážený pane magistře, Věřím, že se Váš spánek brzy vrátí. Krátkodobé problémy se spánkem jsou u viróz běžné, hlavně nepropadejte panice… S pozdravem dr. Seltenreichová
Paní doktorka je stručná, ale i tak se mi zlepší nálada. Opravdu by za moji nespavost mohla ta protivná chřipka? Nepropadejte panice? Já? To v žádném případě. Jsem klidný jak blecha před skokem. Další odpověď následuje.
Vážený pane magistře, rozhodně se nemusíte obávat napadení orexinových neuronů. Toto se týká chřipky H1N1 a jen u geneticky disponovaných lidí. K aktuálnímu stavu se nemůžeme vyjádřit. S přáním brzkého vyléčení prof. K. Šonka
Někde jsem se dočetl, že by můj imunitní systém mohl napadat v hypothalamu (místo kdesi v mozku) tzv. orexinové neurony, které podle určitých teorií stojí za udržením spánku a také ho regulují. Inu člověk, když je opravdu zoufalý, tak se snaží chytit čehokoli. Teoreticky, kdybych si samozřejmě po dohodě s lékařem vzal nějaké imunosupresivum, tak by se tento autoimunitní útok na můj milovaný spánek možná zastavil, a já tak mohl opět spát! A nebo bych prostě pošel i na tu nejběžnější rýmičku, protože bych si tím oddělal svou imunitu. To je ta druhá možnost. Nakonec mi poskytnul nejobsáhlejší odpověď pan doktor Sedlák z Hradecké nemocnice. Se kterým jsem si vyměnil hned několik mailů.
Dobrý den pane magistře, O vztahu nespavosti k chřipce nevím nic. Většinou si na to pacienti nestěžují, resp. důvodem nespavost je zejména dráždivý kašel. Se zvládnutím infekce se zpravidla tyto obtíže samy vytratí. U COVIDu jsem zaznamenali dlouhodobě trvající problémy s kvalitou spánku, ale to asi nebude Váš případ. Tedy navrhuji nejprve doléčit chřipku, pokud bude trvat problém se spánkem déle než měsíc od ukončení chřipky, pak vyhledejte spánkovou laboratoř v místě bydliště. Přeji brzké uzdravení VS
Abych to shrnul. Nemám propadat panice, resp. už neposílat další maily. A především nehledat další studie o teorii nespavosti. Mám doléčit chřipku a dobrat antibiotika. A přesně to jsem udělal. Zhruba po týdnu se můj spánek začal navracet a já začal opět trochu fungovat. Po 14 dnech spím již jako miminko, stres vyšuměl do ztracena, raduji se ze všeho, především z mých dětí a mé milované manželky.
Nespavost je pěkný prevít. Může Vás to při různých virózách potkat, tak jako mě, i když bych Vám to tedy rozhodně nepřál. Pracuji v lékárně a dennodenně vydávám léky proti nespavosti. Potřebují je ale hlavně starší lidé, kteří mají z různých jiných zdravotních potíží spánek narušen a tyto léky jim skutečně pomáhají. Jinak se ale jedná o návykové látky, kdy si na nich dříve či později vybudujete závislost a nakonec Vám i ty přestanou pomáhat. Proto je vždy lepší jakoukoli nespavost řešit zlepšením spánkové hygieny. Případně mohu doporučit použití melatoninu, který mi v těch nejhorších dnech opravdu trochu pomohl a je nenávykový.
*Tzv. C-reaktivní protein bývá u viróz nižší, u bakteriálních infekcí vyšší. U vážných infekčních stavů je tato hodnota i nad 200mg/l
