Článek
Na Benešovsku ukončil ze zdravotních důvodů svou ambulanci jediný revmatolog v okrese. Náhradu za sebe, i přes roky usilovného snažení, nenašel. Tisíce jeho pacientů teď marně hledají, kdo by se o ně postaral. Kdo nemá šikovného praktického lékaře, který by mu v rámci delegované preskripce protirevmatické léky předepsal, nebo ten, kdo potřebuje specifičtější revmatologickou péči, jako jsou např. vyhlášené „nitrokloubní lavážní koňské injekce“, tak ho čeká cesta na nejbližší možnou revmatologii, v případě Benešovska výlet do Prahy a minimálně osmiměsíční objednací doba.
Nedostatek revmatologů se netýká ale jen Benešova. Jde o celorepublikový problém, až téměř kolaps systému revmatologické péče. Nejhorší situace je na Vysočině a v Ústeckém kraji a se stárnutím populace pacientů a revmatologů se ještě zhoršuje. V Česku žije podle posledních dat 10,8 milionu lidí. V českých nemocnicích nebo soukromých ambulancích, ale působí jen necelých 200 revmatologů (199, když vynecháme Benešov).
To máme necelých 55 tisíc občanů na jednoho revmatologa! Jsem jediný, komu se to zdá málo? Dle prof. MUDr. Ladislava Šenolta, Ph.D., předsedy České revmatologické společnosti ČLS JEP a vedoucího Oddělení experimentální revmatologie v Revmatologickém ústavu v Praze by jich v ideálním případě měl být alespoň dvakrát tolik.
Telefon v lékárně
Paní s dotazem, že se nemůže dovolat na revmatologii a v Sedlčanech nové pacienty neberou. Moje rada s objednáním se do 70 km vzdáleného Revmatologického ústavu v Praze ji příliš nepotěší a naštvaně zavěsí telefon.
Takové hovory, ale i ústní dotazy řeším nyní, kvůli nedaleko uzavřené revmatologii, dennodenně. Chápu, že jsou lidé zoufalí a neví si rady. Nechápu ale, proč neexistuje systém, který by tohle dopředu neohlídal, aby se něco tak zásadního, jako je ukončení revmatologické ambulance, kterých je jako šafránu, nestalo. Ačkoli se lékař před důchodem maximálně snaží za sebe najít náhradu, ne vždy se mu to povede. Stát by měl být v takových případech maximálně nápomocný a udělat vše proto, aby se ambulance zachovala.
Skončila odborná ambulance a nejbližší máte 150 kilometrů daleko?
Zdravotní pojišťovna=stát vám nepomůže. Nechá vás v tom samotné. Poraďte si sami. To ať se mi dřív moje revmatem rozbolavěná kolena rozpadnou, než bych se dostal přes celou republiku do jediné volné ambulance široko daleko. Vyřešíme to jako většina pohodlných Čechů Ibalginem a o něco později nějakou pohodlnou kloubní protézou.
Když po nás stát chce, abychom chodili na preventivní prohlídky a s tím související návštěvy odborných ambulancí, neměl by nám garantovat, že takové ambulance budou v našem rozumném dosahu a že za nimi nemusíme jet přes celou republiku? Neměl by nám být svojí vlastní prevencí předčasného ukončení esenciálních ambulancí vzorem? Nemůžeme se pak divit, že na zdravotní prevenci nikdo nechodí.
Předseda Revmatologického ústavu Jiří Venclovský tvrdí, že problémem revmatologie je, že obor není lukrativní. Že jde o převážně diagnostický obor, kde si lékař nemůže na rozdíl od jiných oborů vykázat tolik výkonů.
Proč se systém vzdělávání a odměňování lékařů nemůže nastavit tak, že největší dotace a odměny budou tam, kde je aktuálně nejméně lékařů a kde je jich nejvíce potřeba? To jest v současné době například v revmatologii?
V roce 2019 ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) sliboval, že obor revmatologie zatraktivní prostřednictvím dotací a úplně novou koncepcí sítě poskytovatelů. Zdá se, že opět zůstalo jen u slibů. Nová vláda v tomto směru také příliš nepokročila. Uvidíme, co nám přinese revmatická budoucnost a jestli se nedočkáme spíše toho, že se revmatologie stane navždy jen historií a trpkou připomínkou toho, že peníze a revma vládnou všemu a všem.
