Článek
Cituji z článku pana Pokorného odstavec, který Medvěd (nevím, čím má být „legendárním“) záměrně „přehlédl“:
„Navíc ODS samotnou volit nemusíte. V rámci koalice SPOLU jsou zde dvě další strany. A dále hnutí STAN, či v současnosti mimo vládu stojící Piráti. Vyvážení sil uvnitř vládní koalice může být po volbách díky vašim hlasům jiné než v současnosti, což ovlivní pochopitelně i vládní program či sociální akcent.“
Přeloženo pro méně chápavé:
Můžete v rámci koalice SPOLU dostat kroužkováním do Sněmovny ty, kteří v rámci ODS, TOP09 nebo KDU-ČSL patří k jejich „levým křídlům“. Ano, uvnitř všech stran koalice SPOLU existují různé křídla - a v každé z těchto stran se tak najde větší či menší frakce osob, které se posunují možná dokonce až velmi mírně nalevo od politického středu nebo „přinejmenším“ zastávají pozice umírněně středové, ale současně kladou zásadní důraz též na sociální otázky.
Středové - nebo možná dokonce až velmi mírně levo-středové - křídlo má samozřejmě také STAN. Tedy při volbě STAN je taktéž možné „vykroužkovat“ do Sněmovny právě ty, kteří akcentují různé sociální otázky - jako třeba pomoc rodičům malých dětí, pomoc rodinám s více dětmi, různé úlevy či zvýhodnění pro žáky, studenty a jejich rodiny, vyšší finanční zabezpečení rodin, které pečují o svého vážně nemocného či postiženého člena, snížení spoluúčasti ve zdravotnictví (např. v dentální medicíně), sociální bydlení financované obcemi apod.
Jak „mocnou zbraní“ je kroužkování, jsme přece viděli právě v minulých volbách.
Pokud tedy půjde k volbách většina umírněně levicových voličů, má velkou šanci i v rámci SPOLU a STAN dostat do Sněmovny místo Bendů, Blažků a Rakušanů úplně jiné lidi.
A jestli jsou pro někoho SPOLU nebo STAN i tak pořád ještě „příliš pravicové“ a/nebo „plné kmotrů“ a tudíž „nepřijatelné“? Může volit Piráty.
Ano, pro někoho jsou Piráti „extrémní levičáci“, pro jiného jsou naopak „příliš pravicoví“. Jaká je však realita? Asi nejlepší je udělat si volební kalkulačku a zjistit, nakolik se moje názory a zájmy shodují s jejich programem. Naprostá většina mých levicových a levostředových přátel tak zjistila, že se s programem České pirátské strany shodují ze 70 až 90 %.
A pokud budeme brát za významnou i jistou hříčku jednoho youtubera, který přiměl umělou inteligenci „převtělit se“ do různých osobností z minulosti a současnosti, tak - jak už jsem psala - by i sám T. G. Masaryk s programem Pirátů nejen, že vůbec neměl problém, ale naopak by se s ním shodoval z 86 %.
Sice nemusíme brát AI za úplně věrohodnou, ale vzhledem k tomu, co je všeobecně známo o Masarykových názorech, a to včetně názorů na sociální otázky, zřejmě by s programem Pirátů souhlasil ve výrazně nadpoloviční většině bodů. Podobný soulad s programem Pirátů by velmi pravděpodobně měli i prvorepublikoví sociální demokraté.
A i kdyby náhodou Masaryk a prvorepublikoví sociální demokraté měli s Piráty shodu třeba „jenom“ nějakých 62-65 %, tak - pokud by nechtěli, aby jejich hlasy propadly - by v letošních volbách ani neměli koho jiného volit.
Nebo si snad myslíte, že by považovali za levicové hnutí vedené velkokapitalistou? No, to sotva. Kdybyste jim něco podobného řekli, považovali by to za nějaký nejapný vtip.
SPD nemůže za levici považovat snad nikdo s kouskem funkčního mozku v hlavě a pokud jde o hnutí Stačilo!, tak to má k demokratické levice zhruba stejně daleko jako já k čínské císařovně. Asi nejtrefněji ho charakterizoval někdejší místopředseda KSČM Jiří Dolejš, který jej označil za „národní stalinisty“. A jestli někdo považuje stalinismus za demokratickou levici, doporučila bych mu urychlené vyšetření u specialisty na choroby duševní.
Ano, někteří namítají, že volit Piráty je „k ničemu“ protože druzí (natož pak první) ve volbách stejně neskončí. A pokud získají pouze něco mezi 10 a 15 % hlasů, tak přece „nebudou moci ze svého programu skoro nic prosadit“.
Opravdu?
Tak se podívejme na možné povolební scénáře.
V zásadě existují tyto základní možnosti:
1. Díky tomu, že hodně levicových voličů, kteří k volbám původně vůbec nechtěli jít, nakonec k volbám půjde a budou volit Piráty, případně i zástupce „levého křídla“ SPOLU a STAN, se do Sněmovny nedostane ani Stačilo! ani Motoristé sobě.
ANO s SPD nedá dohromady nadpoloviční většinu - a SPOLU, STAN a Piráti se nějak dohodnou na vládě.
Oproti minulosti zde ovšem budou dvě velmi zásadní změny: za prvé tato vládní koalice bude daleko křehčí (vidím to na „stojedničku“ nebo „stodvojku“) a za druhé Piráti už nebudou mít jen ubohé čtyři poslance (bez kterých se vládní koalice nakonec velmi dobře obešla), ale zhruba dvacítku poslanců. A bez dvaceti poslanců se vládní koalice už neobejde ani náhodou, takže ať ODS, TOP09, KDU-ČSL a STAN chtít budou, nebo ne, budou muset přistoupit (třeba i „se skřípěním zubů“) na poměrně značnou část programových požadavků Pirátů.
Kdyby současně s tím ještě došlo i k té situaci, že za ODS, TOP09, KDU-ČSL a STAN by ve Sněmovně seděli především zástupci jejich „levicových křídel“, je vysoce pravděpodobné, že tato nová vláda by byla daleko sociálnější než předešlá „Fialova vláda“.
2. Sice se do Sněmovny nedostane Stačilo! a Motoristé sobě (případně se dostane jen jedna z těchto stran), ale ANO s SPD (a případně ještě i jedním z dvojice Stačilo! či Motoristé) dá dohromady tu „upachtěnou stojedničku“. Piráti - ostatně stejně, jako všichni levicověji orientovaní poslanci za SPOLU a STAN - sice skončí v opozici, ale to ještě vůbec neznamená, že nebudou schopní během následujících čtyř let ze svých programů prosadit vůbec nic.
„Babišova vláda“ bude velmi křehká a k tomu, jak už jsem také jednou psala, se bude jednat fakticky o koalici daleko většího množství stran, než byla „pětikolka“. Na kandidátce SPD kandidují zástupci dalších asi tří nebo čtyř „pidistraniček“ a stejně tak i Stačilo! je faktickou koalicí KSČM s dalšími zhruba čtyřmi či pěti mrňavými straničkami (po kterých dosud „ani pes neštěkl“).
Ovšem čím menší má ta která pidistrana reálných voličských preferencí, tím větší je zpravidla ego jejích představitelů. Takže je dosti pravděpodobné, že se na kandidátkách SDP a Stačilo! do Sněmovny dostane dvacet či třicet absolutně „neřízených střel“ s obrovskými egy.
A co z toho plyne?
Ostré hádky a vyhrožování odchodem z koalice budou prakticky na denním pořádku. Dost možná dokonce za rok nebo dva k rozpadu této vládní koalice skutečně dojde. Pokud bude chtít ANO něco prosadit, občas (nebo dokonce hodně často) bude muset žádat o podporu některou ze stran opozice - a v politice platí „něco za něco“, tedy samotná koaliční vláda pod vedením ANO tak bude muset prosazovat programové priority Pirátů, STAN nebo třeba lidovců.
3. Do Sněmovny se kromě ANO, SPD, SPOLU, Pirátů a STAN dostanou jak Motoristé sobě, tak i Stačilo! - mandáty jejich poslanců ovšem budou na úkor všech dříve zmíněných. Vítězné ANO tedy nebude mít 70 poslanců, ale přinejmenším o pět nebo šest méně. A k vytvoření alespoň „stojedničky“ tak bude potřebovat SPD, Stačilo! i Motoristy současně.
Nastane tedy pro ANO úplně stejná situace, jako v předchozím bodě, možná dokonce i horší, protože těch představitelů pidistran s přebujelými egy bude mít ve vládě ještě více. Zde bych se klidně vsadila, že k rozpadu vládní koalice do roka dojde a buď budeme mít předčasné volby, nebo bude dál vládnout menšinová vláda pod vedením ANO.
Tato menšinová vláda ovšem bude muset zatraceně počítat s opozičními stranami a prakticky denně s nimi provádět politické handly na téma, že výměnou za prosazení toho či onoho z vlastního programu bude muset prosazovat i poměrně dost bodů z programů jejich, samozřejmě programové priority Pirátů nevyjímaje.
4. Volby skončí totálním patem. Ať už se do Sněmovny Stačilo! a Motoristé sobě dostanou nebo ne, SPOLU, STAN a Piráti budou mít dohromady pouze sto hlasů, stejně jako ten zbytek. Hnutí ANO (které samozřejmě předpokládám jako vítěze voleb) bude mít za této situace pouze dvě možnosti - vytvořit menšinovou vládu, anebo se pokusit o koaliční vládu se SPOLU. V případě menšinové vlády to může dopadnout buď tak, že ANO s někým (nejpravděpodobněji se SPOLU) uzavře - již z našeho politického prostředí také dobře známou - „opoziční smlouvu“, nebo bude muset v parlamentu vyjednávat podporu „ad hoc“ prakticky pro každý svůj krok.
V případě otevřené nebo skryté („opoziční smlouvou“ kryté) koalice ANO se SPOLU se také bude jednat o velmi křehké spojenectví, které bude hrozit ustavičným rozpadem a pro mnohé svoje kroky tak bude ANO (nebo naopak SPOLU) potřebovat i podporu jiných stran. Tedy opět značná šance pro Piráty, případně i „levicověji“ zaměřené představitele STAN, aby „politicky vyhandlovali“ ze svých programových priorit co možná nejvíce.
V případě menšinové vlády ANO musející vyjednávat politickou podporu pro každý svůj krok se - pochopitelně - všem stranám, tedy i včetně Pirátů, otevírá ještě více manévrovacího prostoru a tím i šancí, jak ze svého programu prosadit co možná nejvíce.
Pro umírněné levicové voliče by tedy asi nejideálnější byla ta povolební situace, kdy Stačilo! se do Sněmovny nedostane a Andrej Babiš bude muset sestavit buď úplně menšinovou vládu, nebo velmi křehkou „stojedničku“, protože za této situace bude muset Piráty, případně i levicověji zaměřené poslance SPOLU a STAN, poníženě žádat o podporu a pomoc každou chvíli.
Pro umírněné levicové voliče tak má naopak letos zatraceně dobrý smysl jít k volbám.
A také v nich za žádnou cenu nevolit SPD, Stačilo! nebo Motoristy.
Pokud se na to ale levostředoví voliči zítra či pozítří úplně vykašlou, budou pak moci nadávat jenom sami sobě.
Zkrátka komu není rady, tomu není vzájemné hospodářské pomoci.
Souvisící články:
