Článek
Ty je samozřejmě nutné hradit také - ale jak už jsem jednou psala, právě na to nájemné a energie jsou příspěvky ze strany státu relativně štědré - podrobnosti zde.
Počítejte tedy se mnou - nejdříve věci, které vydrží podstatně déle než jeden týden, zpravidla i mnohem déle než jeden měsíc:
- za cca 40 Kč (v akci se dá sehnat i levněji) 1 litr oleje (slunečnicový nebo řepkový - a nevěřte pověrám, na teplou kuchyni jsou oba zcela rovnocenné, žádný z nich není zdravější)
- za cca 15 Kč 1 litr octa
- za cca 15-20 Kč 1 kg soli
- za max. 20 Kč (většinou spíš kolem 15 kč, v akcích i méně) 1 kg polohrubé mouky, hladké mouky i hrubé mouky
- za max. 30 Kč (v akci bývá i za 20 Kč) 1 kg cukr krupice i 1 kg cukr moučka
- za max. 20 Kč (a to musíte kupovat fakt poměrně drahé značky, „no-name“ v Albertu, Tescu, Lidlu apod. jsou za polovinu až třetinu) každé 1 balení mletého pepře, mleté papriky, curry, chilli, mletého zázvoru, oregana, bazalky, majoránky, nového koření, celého pepře, kmínu, jalovce, fenyklu atd.
- za cca 50 Kč lahvička (zhruba 150 ml) sójové omáčky
- za cca 30 Kč lahvička (zhruba 150 ml) tekutého koření do polévky („maggi“)
- za cca 20 Kč jedno balení bujónů („masoxů“) do polévky
- za cca 25 Kč jedno balení hořčice
Sečteno a podtrženo: pokud bychom neměli ve spíži opravdu vůbec nic jiného než prázdné regály, tak základní „přísady do vaření“, které nám vydrží několik měsíců, tedy sůl, cukr, olej, ocet, mouka, koření a další přísady do vaření nás budou stát zhruba 450-600 Kč - v závislosti na tom, zda je dokážeme nakoupit levně v akcích či nikoli a také v závislosti na tom, kolik druhů koření a dalších dochucovadel při vaření používáme. Počítejme, že nám každá z těchto přísad do vaření vydrží v průměru 10 týdnů (sůl, ocet a koření tedy nejspíš vydrží mnohem déle, ale aby se to snadno počítalo, dejme těch průměrných 10 týdnů) - tedy za jeden týden spotřebujeme těchto přísad maximálně za 60 Kč (pravděpodobněji tedy spíš za 25-30 Kč).
A teď tedy to, co nám vydrží déle než 1 týden, ale zhruba jednou za měsíc to musíme dokupovat:
- za cca 40 Kč (opět, v akci může být i o 10 Kč méně) 500 g červené čočky
- za cca 40 Kč (mimo slevové akce) 500 g obyčejné čočky
- za cca 35 Kč (v akci i méně) 500 g fazolí
- za cca 25 Kč (opět, v akci bývá i za ceny hluboce pod 20 Kč) 500 g suchého hrachu
- za cca 30 Kč (v akcích i kolem 20 Kč) 500 g rýže
- za cca 15-20 Kč 400-500 g libovolné těstoviny (špagety, kolínka, mašle, vrtule, široké nudle…)
- za cca 25-30 Kč 1 kg brambor
- za max. 30 Kč (v sezóně nebo v akci méně) 1 kg cibule
- za max. 10 Kč 1 paličku česneku (kupovat víc, než jednu paličku na běžné vaření fakt nemá smysl, zbytečně pak člověk vyhazuje zkažené stroužky)
Sečteno a podtrženo: za zhruba 400 Kč máme (v tom pořád stále ještě „dost vymeteném špajzu“) i dostatek cibule, česneku, luštěnin, rýže, těstovin a brambor.
A teď se už můžeme pustit do vaření - pozn.: neumím vařit v malém množství, takže všeho vařím minimálně třílitrové hrnce a pak to zamrazuji, abychom nejedli několik dní po sobě to samé, takže dost možná, že mám trochu špatný odhad a ty porce nejsou jenom 4, ale je jich víc.
Na 4 porce fazolové nebo čočkové polévky nespotřebujeme ani celé 500 g balení fazolí nebo čočky, ale počítejme klidně to balení celé - tedy max. 40 Kč. Dále ten již zakoupený cukr, ocet, sůl a pepř - v celkové hodnotě když moc, tak 10 Kč, a kousek špeku za 20 Kč na zásmažku (mouky na tu zásmažku spotřebujeme ani ne za 1 korunu, takže to snad ani nemá smysl počítat). Tedy za 140 Kčmáme polévku pro dva lidi na 4 dny (4 porce čočkové a 4 porce fazolové).
Na minimálně 4 porce mrkvového krému potřebujeme 1/2 kg mrkve - max. 15 Kč, 1-2 cibule - řekněme opět max. 15 Kč, 1/2 l mléka - cca 10 Kč (pokud seženeme mléko v akci, tak 5-7 Kč) nebo (pokud se chceme „rozšoupnout“), tak mléka dáme jenom 1/4 l a doplníme jedním balením smetany nebo dokonce šlehačky, čímž se nám tato polévka prodraží o cca 25 Kč (pokud se nám podaří koupit smetanu nebo šlehačku v akci, tak třeba jenom o 15 Kč), a ani ne za 5 Kč oleje a mouky na zásmažku. Zase, pokud chceme polévku ještě lepší, můžeme dělat zásmažku na másle - 250 g másla se běžně sežene za 40-45 Kč a do polévky na zásmažku ho spotřebujeme tak maximálně za 15 Kč. Dalších ani ne 5 Kč nás bude stát sůl, pepř a případně i další koření - kdo má rád ostré, ten dá taky chilli (a kdo má opravdu rád hodně ostré, ten si buď chilli papričky pěstuje doma za oknem a semínka nebo sazeničky má zadarmo od podobných nadšenců pro „jídla-plamenomety“, případně od těchto svých přátel-pěstitelů ostrých papriček dostává nadprodukci zadarmo, já třeba mám doma poměrně velkou sklenici sušených habaňeros a o něco menší sklenici papriček Carolina Reaper, které jsou fakt už dost extrém, takže mi ty sklenice vydrží odteď minimálně rok). Tedy suma sumárum mrkvový krém pro 2 osoby na 2 dny nás bude stát maximálně 85 Kč.
Lze také udělat celerový krém - vzhledem k tomu, že 1 bulva celeru vychází tak maximálně na 25-30 Kč, tak celerový krém se smetanou a máslovou jíškou pro 2 osoby na nejméně 2 dny nás vyjde maximálně na 100 Kč.
Za 80-100 Kč lze vyrobit také minimálně 4 pořádné porce hráškového krému, brokolicového krému, dýňového krému, žampionového krému, zeleninového krému, pórkové polévky, polévky ze zelené fazolky nebo nebo květákové polévky - balení mraženého hrášku, mražené zeleninové směsi, mražených zelených fazolek nebo mražené brokolice stojí mezi 25 a 30 Kč, vanička čerstvých žampiónů stojí kolem 30 Kč(v akci i méně), čerstvý pórek stojí jeden kus mezi 20 a 30 Kč (v sezóně na trhu i méně), také čerstvá brokolice nebo čerstvý květák stojí v sezóně poměrně málo, stejně tak jsou v sezóně velmi levné dýně na dýňový krém (a kdo má známé, co mají zahrádky a dýně pěstují, tomu jednu dvě dýně dá často i někdo úplně zadarmo). Taky kdo má kouska funkčního mozku v hlavě, ten na polévky nekupuje žampiony, ale houby (včetně žampiónů) si pěkně sám nasbírá a nasuší, případně zamrazí.
Takže libovolná luštěninová polévka (čočka, hrách fazole) vychází na jeden oběd pro dva na maximálně 35 Kč, mrkvový, celerový, hráškový, zeleninový, houbový či brokolicový krém vychází na jeden oběd pro 2 osoby na maximálně 50 Kč, to samé pórková nebo květáková polévka. Nechce se mi to už přesně počítat dál, ale pochybuji o tom, že hovězí nebo slepičí vývar, kulajda, bramboračka nebo zelňačka bude dražší.
A teď nějaké to další jídlo:
Celé kuře se dá koupit do 100 Kč za 1 kg, v akci i kolem 60 Kč za kilo, 1 kg vepřového (krkovička, kýta, kotleta) v akci osciluje mezi 100 a 130 Kč.
Z jednoho kuřete, když za moc, tak za 150 Kč, tedy máme velká prsa, která vystačí minimálně na jeden oběd pro 2 osoby, dále dvě stehna, která opět bohatě stačí na oběd pro dvě osoby, dvě křídla na marinování a upečení a z toho zbytku se udělá již zmíněný vývar.
Občas se ale dají koupit v akci kuřecí stehna za takovou cenu, že jedno velké stehno vychází i na méně než 20 Kč.
Pokud jde o to, na co použít kuřecí prsa, kromě klasického „zapečeného plátku s broskví a sýrem“ je výborné třeba kuře vindaloo (znalci Červeného trpaslíka vědí), jeden z možných receptů např. zde.
Z 1 kg vepřového se dají udělat minimálně 4 řízky plus 4 porce „číny“ nebo vindaloo - na klasické řízky tedy potřebujeme ještě strouhanku (za max. 20 Kč) a vajíčka (za max. 30 Kč), přírodní řízky jsou o něco levnější, na „čínu“ zase potřebujeme ještě mraženou zeleninovou směs celkem za max. 60 Kč a pokud si zase chceme „jó přilepšit“, tak i pytlíček nesolených buráků za dalších 20 Kč.
Marináda na kuřecí křídla nás bude stát cca 40 Kč (podle toho, co do ní použijeme), to stejné, pokud se rozhodneme kuřecí stehna při pečení napatlat směsí francouzské hořčice a rybízové marmelády (pokud tedy nemáme rybízovou marmeládu z vlastní zahrádky, pak je to ještě levnější). Vindaloo - ať kuřecí nebo vepřové - se nám prodraží na surovinách řekněme o dalších 60-80 Kč a pokud se z kuřecích stehen rozhodneme udělat kuře a la bažant, tak to může být klidně i o 300 Kč více (podle toho, jak drahé červené víno na podlévání koupíme).
V zásadě ale jeden masitý oběd - řízky, čína, vindaloo, pečená stehna, pečená křídla, plátky s broskví apod. - vycházejí dvě porce na cca 80-100 Kč plus k tomu za 10-20 Kč přílohy (brambory, rýže, těstoviny, knedlíky, rohlíky, chleba).
Počítejme tedy polévku k obědu pro 2 osoby v průměru za 40 Kč - což za měsíc dělá celkem 1200 Kč. Masité jídlo s přílohou pro 2 osoby vychází v průměru na 100 Kč, ovšem masitá jídla stačí jíst jenom 3× týdně, takže za masitá jídla s přílohami to dělá dalších 1200 Kč měsíčně.
Po zbytek měsíce je pak možné jíst po polévce k obědu luštěniny (existuje spousta vynikajících receptů na jídla z cizrny, fazolí, červené i žluté čočky), dušené kedlubny, dušenou kapustu nebo dušený špenát - který je mimořádně zdravý a navíc mražený špenát je nejlevnější mražená zelenina, která se vůbec dá koupit (nemluvě o tom, že na jaře a v létě lze dělat špenát i z kopřiv nebo z ředkvičkových listů, případně kopřivy a ředkvičkové listy míchat půl napůl se špenátovým protlakem), takže takovýto nemasitý oběd pro 2 osoby nás vychází na zhruba stejné peníze, jako ty již uvedené polévky, tedy na cca 40 Kč, což je při 4 bezmasých jídlech týdně za měsíc celkem 640 Kč.
Od jara do podzimu lze mít taky jedno jídlo týdně z hub - např. praženici, smetanovou houbovou omáčku, smažené bedly, václavkový guláš apod., kde jsou náklady minimální, jelikož nasbírat houby stojí jenom čas, nikoli už peníze. Občas se dá udělat také sladké jídlo, třeba tvarohové knedlíky s povidly či s libovolným ovocem, bublaninu, buchty, štrůdl (pokud seženeme padaná jablka, náklady jsou opravdu minimální) nebo třeba jenom nudle s mákem. V létě, když je 35 °C ve stínu, také kolikrát k obědu úplně stačí pořádný talíř polévky s chlebem nebo rohlíkem (a někdy i úplně bez přílohy), protože krémové polévky jsou fakt hodně syté, případně - v sezóně, kdy jsou levná rajčata a papriky - udělat k obědu jenom lečo.
Ale dobře, počítejme 1200 Kč měsíčně za polévky, dalších 1200 Kč za masitá jídla a 640 Kč za jídla bezmasá - celkem tedy 3040 Kč. Zbývá nám tím pádem na měsíc ještě zhruba tisícovka na lehké snídaně a večeře, což se vcelku dá - z tvarohů se dají vyrobit velmi dobré pomazánky k snídani (zejména pokud se podaří sehnat tvaroh nebo jogurt v akci, což se podaří skoro vždycky), bílý jogurt lze různě dochucovat na sladko i na slano a stejně tak se vždycky dá sehnat nějaká ta levná zelenina na saláty k večeři - mrkev, zelí nebo sterilovaná červená řepa vážně nestojí majlant, v sezóně jsou pak velmi levné i papriky, rajčata, ředkve nebo okurky (ty poslední jmenované se v různých akcích za pár korun vyskytují poměrně často během celého roku).
Navíc si myslím, že z toho množství potravin, které jsem odhadem uváděla, se vždycky uvaří více než 4 porce, takže 2-3× týdně může být k večeři klidně třeba zbytek nějaké té polévky či jiného bezmasého jídla. A pokud se člověk naučí nakupovat výhodně (zboží v akcích, ve specializovaných prodejnách levných potravin, pečivo večer za polovic, na trzích, kde se ovoce a zelenina na konci dne vyprodává za polovic i méně atd.), tak se mu do rozpočtu 4000 Kč měsíčně pro dva vejde třeba i to, že jednou za měsíc si dá k obědu třeba lososa, pstruha, chobotnice nebo pečenou kachnu a párkrát do roka i biftek z pravé svíčkové nebo zvěřinu.
Pokud taková dvojice má dohromady alespoň mezi 40 a 50 tisíci čistého (a to je u každého mzda nebo důchod ve výši pouze 20 až 25 tisíc, což je u pracujících opravdu dosti podprůměrný příjem), můžou si - pokud se tedy naučí rozumně nakupovat a zejména vařit - bez problémů dovolit nejen kvanta ovoce a zeleniny po celý rok, ale i občasné posezení na pivku, zmrzlině, „dvou deckách“ nebo na „kafi a zákusku“, stejně jako si dokážou našetřit na hezkou zahraniční dovolenou. Akorát tedy nesmí hulit jako fabriky, chlastat jako Dáni nebo dokonce hrát automaty.
Pokud jde o matky samoživitelky nebo vdovy a vdovce v důchodu, tak ti to samozřejmě mají složitější, ale myslím si, že - pokud se naučí nakupovat i vařit - jsou také schopní se dostat do nákladů za zdravé jídlo ve výši maximálně 500 Kč na osobu na týden, možná i méně.
Zejména ty samoživitelky zase mohou i s dětmi v létě kdejaký volný víkend chodit na houby nebo na samosběry ovoce a zeleniny - a nasbírané pak sušit, mrazit, sterilizovat, zavařovat nebo dělat marmelády (opět, i u této činosti mohou děti pomáhat). Dokonce existuje poměrně hodně hodně míst - a to jak ve městech, tak na venkově - kde rostou jablka, hrušky, švestky, broskve, ryngle, třešně nebo špendlíky, které vůbec nikomu nepatří, celé léto a podzim padají ze stromů a nikdo si jich ani nevšimne. Takže stačí se jenom sehnout - a člověk má najednou pro sebe i své děti ovoce fůru.
