Článek
Abych pravdu řekla, myslím si, že pětistovka na týden stačí každému, kdo žije ve dvou, nebo sám.
Vyžít s málem člověk musel i v minulých dobách. Za války se taky žilo skromně a hlavně takový výběr pečiva, cukrovinek či mraženého zboží nebyl. Dnes je trend mít šest druhů chleba a pět druhů rohlíků. Nakonec i ovoce a zelenina už není jen ta tuzemská, dá se koupit čím dál tím víc exotiky.
Je to pěkný experiment, avšak si myslím, že autorku trumfnu. Já a čtyři děti jsme na týden měli 450 korun. Bylo to obtížné, večeře byli studené a oběd byl jednoduchý. Věřím, že tahle s malým rozpočtem žije mnoho rodin. Víte, ale v čem je ten zapeklitý problém? Vyjít se dá s málo penězi, ale zdraví má člověk jen jedno. Pokud se dlouhodobě člověk, natož dítě, stravuje náhražkami masa nebo nejlevnějšími pochutinami, nejlevnějším ovocem a žádným jiným, cukrovinkami s palmovým tukem, čokoládou, co neobsahuje kakao, ale nějakou hmotu podobnou kakau. Párky s procentem masa jen deset-dvacet procent. Vím, že je to těžké. Peníze nerostou na stromě a někdo opravdu v dnešní době má stále jen almužnu, se kterou se dá špatně žít. Pokud ještě nemá ani muže, je to o dost těžší.
Děti nemohou za to, jaké mají rodiče, a pokud mi některých dětí je vážně líto, tak těch, co mají rodiče, kteří sice nemají tolik peněz, ale mají na alkohol a cigarety. Takoví rodiče by se jistě měli nad sebou zamyslet. Takovým rodičům díky své neřesti nemůže stačit ani tisícovka na týden, co se týče základních věcí.
My jsme šestičlenná rodina a šetříme, kde se dá. Neznamená to však, že dětem nekoupím jogurt se živými kulturami, banány či kokos, který je zdravý. Kupuju jim také párky (vyrostly na nich všechny děti), mají však 90 procent masa. Bohužel takové párečky nejsou nejlevnější. Za tu kvalitu však stojí. Co se týká cukrovinek, raději oříšky a nebo sušené ovoce. Možná není zdravé, kvůli obsahu cukru, ale rozhodně zdravější než sušenky s obsahem palmových tuků a emulgátorů. Bonbony, proč ne? Jen tedy ty, které mají v sobě třeba zdravou želatinu (medvídci), barvené ovocem a nebo plněné šťávou (nimm2).
Dnes je všude bio matek a mnoho jídel jim přizpůsobené. Například ovoce sušené mrazem (nehorázně drahé). Ovoce a zelenina v bio kvalitě (též dost drahé). Jídla hotová pro kojence a batolata (za jednu skleničku i sedmdesát korun). Matky to ale kupují a rozhodně jim nemůže ta pětistovka stačit na celý týden. Ještě štěstí, že mnoho lidí třídí odpad a je tu i bio odpad, který brání plýtvání jídel. Mnoho lidí se vrátilo k pěstování zvířátek na maso a jejich produkty. Nejsem ani já pozadu. Máme slepičky a vajíčka každý den. Chuť a barva vajíček se nedá porovnávat a to mi každý potvrdí, kdo též chová své zvířátka. Je to prospěšné i k výchově dětí, mít zodpovědnost a uklízet po nich. Vynášet špinavou slámu z kurníku a dávat jim slámu čistou. Také jim měnit denně vodu a dávat jim jíst a sypat zrní. Děti jsou nadšené a naučené, ničeho se neštítí. Takže naše zbytky mají své příznivce v podobě slepiček, my tedy neplýtváme vůbec.
V létě se dá ušetřit asi nejvíce, a to především, když máte zahrádku a můžete pěstovat ovoce a zeleninu, nebo máte rodiče, prarodiče, co pěstují a vám to pak dají. Moje babička ještě k té zahrádce každý pátek pekla několik buchet, pletenců, placek a koláčů. Takže jsme měli víkend vyřešený, jak se snídaní tak třeba i se svačinou.
Čím víc dětí rodina má (zaleží na tom jestli jsou rodiče oba a nebo jen jeden a ten druhý není, neplatí), tím víc peněz potřebuje. Troufnu si říct, že dvacet tisíc není konečná částka, kterou rodina potřebuje, pokud nakupuje jídlo lepší kvality. Počítám v tom i výdaje za školu, školku. Zvlášť, když jsou děti ještě malinké a potřebují plenky a umělá mléka, pokud matka nemůže nadále kojit. Oblečení a boty, různé očkování, lékárny v době nemocí a nakonec výdaje s akcí škol a školek.
Závěrem bych řekla. Autorka je skvělá, že si ten test udělala a zjistila, že to jde. Možná až bude mít s partnerem děti, částku jistě zvýší a nakonec mi dá za pravdu, že rodinám taková částka stačit nemůže, pokud je u nich zdravotní stav důležitý jako u mé rodiny. Já náhražky kvality jíst nebudu.
Jsme to, co jíme a zdraví se projeví ve stáří, kdy ho potřebujeme nejvíce.
