Článek
Mám tím samozřejmě na mysli Comic Con Prague, kde se člověk mohl setkat nejen s Chrisem Barriem (Arnold Jidáš Rimmer z Červeného trpaslíka), Anthony Danielsem (C3-PO ze Star Wars) nebo Davidem Nyklem (dr. Zelenka ze Star Gate), ale také s Danou Drábovou, Luďkem Staňkem, Čestmírem Strakatým nebo Františkem Kotletou (neboli Leošem Kyšou - doufám, že jsem teď nic tajného nevyzradila) plus s hromadou dalších spisovatelů, překladatelů, malířů, herců, dabérů, youtuberů, popularizátorů vědy, tvůrců fanfilmů či počítačových her, cosplayerů a nadšených fanoušků.
Velkým zklamáním pro mě je, že se šaškárny s názvem „Pochod pro život“ zúčastnil mimo jiných i ten z bratří Okamurových, kterého jsem až doposud měla za toho inteligentního a slušného. Možná je ale pouze naivní idealista a tudíž stále ještě nepochopil, co je „Hnutí pro život“ ve skutečnosti vlastně zač. Pokud si někdo myslí, že se jedná o spolek pomáhající „ženám v nesnázích“, tak je úplně mimo.
Tato organizace je pouze a jen banda fanatických ultrakonzervativců, kterou v žádném případě nezajímají ani osudy nenarozených, ba (to už vůbec ne) jejich potenciálních matek. Jedná se o neziskovku úzce spolupracující s těmi, kteří jsou zcela prokazatelně placení Kremlem, tedy válečným zločincem Putinem.
Není tedy moc divu, že se „zapsali do historie“ svým naprosto stupidním požadavkem, aby Ukrajinkám znásilňovaným opilými Ivany byly místo nouzové antikoncepce (tzv. „morning after pills“) distribuovány raději pepřáky a houkadla. Jestli Ucháč, Rybová a spol. jsou opravdu tak neuvěřitelně hloupí, že si myslí, že houkadlo nebo pepřák pomůže bezbranné ženě proti tlupě primitivů s kvéry, co se ji snaží znásilnit, nebo se z jejich strany jednalo o záměrnou zlou vůli, to vážně netuším. Ať tak nebo tak, vysloužili si za tyto své hloupé nápady zcela po právu Bludný balvan.
Další věcí je, že - v souladu s „tradičními hodnotami“ propagovanými Kremlem - hlavním cílem Hnutí pro život je „zahnat ženy zpět k plotně“. Tento spolek tedy ve skutečnosti nebojuje proti potratům, ale proti všem těm ženám, které nejsou submisivní puťky, plazící se v předklonu před svým „přednostou domácnosti“, ale chtějí studovat, cestovat, být ve své práci úspěšné a k tomu všemu - ó hrůzo - jestě jsou i tak „ďábelské“, že mají rády sex. Proto se nechtěně těhotné rozhodně nesnaží pouze přesvědčit, aby neplánované dítě donosily a daly k adopci, což samo o sobě je pro ženy také riskantní, protože - věřte tomu nebo ne - i dnes se může stát, že žena při porodu zemře, případně že těhotenství a porod po ni mají trvalé zdravotní následky.
Jenže to by to nebyli fanatičtí misogynní ultrakonzervativci, aby jim riskování zdraví a života ze strany žen nebylo „trochu málo, Antone Pavloviči“. Proto se snaží neplánovaně těhotné všemožně citově vydírat, aby to nechtěné dítě nedaly k adopci, ale nechaly si jej - a tedy totálně pohřbily veškeré své dosavadní sny, ambice a životní plány. Pokud by jim opravdu a upřímně šlo pouze o „záchranu nenarozených životů“, tedy o to, aby k nechtěným těhotenstvím docházelo co možná nejméně a tím pádem se i co možná nejvíce snižovaly počty potratů, byli by schopní při této své snaze nevnucovat všem kolem sebe své tmářské názory.
Je opravdu směšné, když v zemi, kde více než polovina obyvatelstva vůbec nevěří v křesťanského Boha, zatímco naprostá většina z toho zbytku zas vůbec nevěří v to, že by tento křesťanský Bůh měl nějaký problém s antikoncepcí, nějaký spolek údajně „bojuje“ proti potratům právě nenávistí k antikoncepci a sterilizacím i jejich všemožnou démonizací. Pokud by jim opravdu šlo o to, aby bylo potratů co nejméně, bylo by naopak logické, aby byli zastánci sterilizací a účinné antikoncepce - jaksi kde nedojde k otěhotnění, nehrozí ani potrat. A tudíž cokoliv, co sníží počty nechtěných těhotenství, je dobré.
Ovšem kdo že to byl, kdo zběsile vystupoval proti novele zastaralého totalitního zákona, která měla konečně - jak je to všude ve vyspělém světě - umožnit sterilizaci na vlastní žádost bez dalších podmínek každé dospělé a svéprávné osobě? Ano, není třeba ani třikrát hádat - bylo to právě Hnutí pro život. Naštěstí většina poslanců jejich žvásty pouštěla jedním uchem tam a druhým ven, takže změna byla schválena.
Pro páry, které děti buď vůbec nechtějí (na což má každý právo a ostatní mu do toho nemají co kecat), nebo počet dětí, které mají, už za žádnou cenu nemíní zvyšovat, je to asi ideální volba. Vzhledem k tomu, že z chirurgického hlediska je daleko snazší sterilizace muže (vasektomie), kterou je možné provést ambulantně v pouhém lokálním umrtvení - tedy stačí na ni jeden den volna z práce (obzvláště stateční muži se mohou dokonce zpět do práce odebrat hned pár desítek minut po zákroku), bylo by asi vhodnější, aby ji podstoupil právě muž.
V mnoha vyspělých zemích je to i zcela běžné - část mužů tím svým partnerkám dává najevo, že oni jsou ti „správní chlapi, na které se může spolehnout“, protože problematiku antikoncepce vezmou na sebe, místo aby ji nechali na své ženě. Určité (nevím, jak velké) procento sterilizovaných mužů jsou pak cyničtí pragmatici, kterým moc neříká manželská věrnost, ale jsou si jistí, že díky sterilizaci se už nemusejí obávat, že jejich milenka je bude moci nutit k rozvodu pákou zvanou „miláčku, čekám miminko“. Podobné větě se budou moci tak leda vysmát žertíčky jako že pokud je to pravda, asi by měla na východě vyjít hvězda.
Jestliže se čeští pánové bojí, že po vasektomii nebudou ejakulovat, tak je mohu uklidnit - budou. Spermie totiž tvoří zcela zanedbatelný zlomek procenta celého ejakulátu, takže z tohoto hlediska to pro ně fakt nebude žádný rozdíl.
Navíc když má pár obavy, že by si to mohl časem „rozmyslet“, v případě sterilizace muže je zde možnost, aby si pár před provedením zákroku uložil mužovy zárodečné buňky do spermabanky. Ty je pak možné prakticky kdykoliv použít - a k oplodnění není ani nutné podstupovat poměrně náročné a svým výsledkem dosti rizikové IVF. Pokud žena normálně ovuluje, plně postačí inseminace mužovým uschovaným spermatem - ke které není nutná ani narkóza.
V případě, že by náhodou ten muž před podstoupením sterilizace zapomněl na zamražení spermatu „pro strýčka Příhodu“, je možné provést odběr životaschopných spermií dokonce přímo z jeho varlat - opět se jedná o velmi málo invazivní zákrok. Zde ovšem často pouhá obyčejná inseminace jako metoda nestačí, ale musí se volit již zmíněné IVF - která je samozřejmě také jediným možným řešením v případě, že sterilizaci podstoupí žena.
Přerušené chámovody i vejcovody je možné pokusit se chirurgicky zase „opravit“, ovšem za prvé se jedná o poměrně složité operace a za druhé se výsledky co do úspěšnosti pohybují pouze někde mezi 50 a 75 %. To je sice lepší než nic, ale ideál to rozhodně není.
Svého času se tedy dělaly pokusy i s tzv. dočasnou sterilizací, kdy by se vaječníky/chámovody pouze ucpaly jakousi zátkou, ale vždy v případě potřeby by bylo možné je nějak snadno a rychle uvést zpátky „do provozuschopného stavu“. Tyto pokusy však prozatím nebyly příliš úspěšné. Dočasnou „ucpávku“ se ne vždy dařilo dostat z organismu ven, takže k navrácení plodnosti sice docházelo ve vyšším procentu případů než při chirurgické reoperaci přerušených vejcovodů a chámovodů, ale ke skutečné dočasné (tedy plně reverzibilní) sterilizaci se to zatím pouze nesměle blížilo.
Nevím zda tato metoda je dnes vůbec nabízena - ani zda v tomto směru dále pokračuje výzkum. Pokud ne, je to IMO velká škoda, protože zvládnutí podobné techniky by asi naprostou většinu problémů s nechtěným těhotenstvím vyřešilo.
Nyní je tedy sterilizace metodou vhodnou pouze pro lidi, kteří „vědí, co chtějí“ a své názory nemění podle toho, jak se zrovna vyspí. A jsou fakt hloupé kecy „strašilů“ na téma: A co budete dělat, pokud vám dítě nešťastnou náhodou zemře? Úmrtí dítěte je samozřejmě vždycky velká tragédie, ale za prvé k ní v naší zemi (naštěstí) nedochází moc často. Za druhé ne každý pár tuto tragédii řeší zrovna tím, že si co nejrychleji pořídí „dítě náhradní“. A za třetí co mají dělat páry, kterým dítě tragicky zemře, ale jeden z nich či oba jsou - z libovolného důvodu, od běžných fyziologických až po podstoupení onkologické léčby - v této době neplodní?
Jestliže tedy někomu opravdu upřímně jde o to, aby počty potratů rapidně klesaly, tak by - zcela logicky - měl ze všech svých sil podporovat nejen sterilizace, ale také účinnou antikoncepci. Z níž tou nejúčinnější je - ať se nám to líbí nebo ne - antikoncepce hormonální.
Samozřejmě dobře vím, že HA není vhodná pro každou ženu. Existují dokonce nemoci (třeba tzv. Leydenská mutace), které jsou přísnou kontraindikací pro její užívání. Stejně tak není moc dobrá kombinace kouření + užívání HA - ačkoliv se vyrábí i takové typy HA, u kterých je riziko nežádoucích účinků pro kuřačky mnohonásobně nižší. Každý lékař s kouskem mozku v hlavě vám ovšem vždy řekne, že pokud chce žena užívat HA, měla by raději s kouřením úplně přestat - a jen tak mezi námi, ono nekouřit je tak nějak obecně pro zdraví dobré rozhodnutí, a to nejen kvůli užívání HA.
Naopak někdy má na své uživatelky HA velmi pozitivní vliv - například výrazně mírní menstruační bolesti a intenzitu krvácení. Proto také mnoho žen se s hormonální antikoncepcí poprvé setká primárně jako s léčivem, nikoli jako s prostředkem pro zabránění početí (já sama jsem jeden z těchto případů - házet do sebe každý měsíc analgetika po hrstech, abych byla vůbec schopná vstát z postele, fakt bylo „zdravý asi jako skok ze skály“).
Případné nežádoucí účinky HA u naprosté většiny uživatelek vyřeší změna preparátu či změna formy podávání. HA v náplastech, implantátech a tělíscích je zpravidla snášena mnohem lépe. Další věcí je, že spousta údajných nežádoucích účinků je pouze a jen psychosomatika. Pokud nějaká ezolesana věří tomu, že HA je „strašně moc škodlivá“, tak v případě, že by ji zkusila užívat, si stejně nasugeruje hromadu domnělých obtíží, kvůli kterým ji nakonec musí vysadit. To stejné samozřejmě platí pro nešťastnice, kterým náboženští fanatici od mládí vymývali mozek, jak je HA „hříšná“ - takováto dívka či mladá žena nejspíš při jejím užívání bude pociťovat spoustu negativních vlivů na svou tělesnou pohodu i psychiku, se kterými si lékaři nebudou vědět rady. Dokud si žena nedokáže (třeba i s pomocí odborníka) tento svůj světonázor v hlavě „přenastavit“, HA užívat nemůže.
Mimo psychosomatiky existují samozřejmě i jiné negativní účinky. Pokud to totiž někdo pořád ještě neví, tak HA z hlediska hormonálního v těle vyvolává jisté „falešné těhotenství“. V krvi ženy tedy kolují ty stejné hormony jako v době, kdy je těhotná - rozdíl je pouze v tom, že si je její tělo nevyrábí samo, ale jsou mu dodány zvenčí. Pokud tedy nějaká žena špatně snáší HA, je velmi vysoká pravděpodobnost, že stejně špatně, možná ještě hůř, bude snášet i těhotenství.
A pokud zde někdo chce začít děsně bědovat na téma, že „to ale přece není přirozené“, aby celé dlouhé roky ženský organismus byl z hlediska hormonálního ve stavu, jako kdyby ta žena byla těhotná, tak by se měl doučit nejen biologii,ale i historii.
Za prvé podobné hormony ženské tělo vyrábí i při kojení - proto je také občas plné kojení užíváno jako antikoncepční metoda. A za druhé pro ty, co chyběli v dějepise, stručné opáčko:
Od okamžiku, kdy se ze svých starších vývojových forem vyvinul moderní člověk (tzv. „cromagnonec“), což bylo asi před 200 tisíci lety, až do doby, kdy skončila poslední doba ledová a lidé se z lovců a sběračů pomalu stávali zemědělci, což bylo před zhruba 10 tisíci lety, to u lidí vypadalo následovně: Žena porodila dítě a to buď přežilo, nebo ne. Pokud nepřežilo, během několika týdnů ta žena otěhotněla znovu a koloběh se opakoval. Jestliže dítě přežilo, žena jej několik let plně kojila, přičemž během té doby zpravidla také nebyla schopná znovu otěhotnět (kvůli hormonům podobným některým druhům HA). Když dítě odstavila, nebo toto kojené dítě zemřelo, žena během několika týdnů znovu otěhotněla. Žena tak - pokud tedy měla to štěstí, že nezemřela při porodu ani na žádnou nemoc - za život porodila kolem 20 dětí a občas mezi tím měla ještě i nějaký ten samovolný potrat (který také nemusela přežít).
Že z jejích dětí se věku, kdy byly schopné mít své vlastní děti, dožila možná třetina, možná čtvrtina, možná ani to ne, není z našeho hlediska už důležité. Podstatné však je, že taková pravěká žena za celý svůj (nedlouhý) život zažila menstruační krvácení snad dvacetkrát, snad třicetkrát, snad i méněkrát - v závislosti na tom, jak rychle poté, co po porodu, potratu či době hladu (kdy menstruace samovolně mizí) opět otěhotněla. Ty hezké asi otěhotněly mnohem rychleji než nějaké šeredy. Zároveň však ty hezké tím pádem měly většinou za život daleko větší počet dětí, takže my, dnešní lidé, jsme potomky spíše těch hezkých než těch ošklivých.
Pro ženy tedy bylo zcela normální, že většinu svého života byly téměř permanentně těhotné nebo kojící. Naopak situace, kdy ženy nemají dítě hned, jakmile toho jsou fyziologicky schopné, ale čekají s tím do svých 20, 25 i více let, je z hlediska trvání našeho druhu velmi čerstvá novinka. Něco podobného existuje jen pár stovek let, takže nás na takto změněné podmínky zatím matička evoluce neadaptovala. Vzhledem k biologické minulosti našeho druhu je pro ženské tělo naprosto nejpřirozenější být od puberty až do přechodu přesně v tom hormonálním stavu, jaký existuje v těhotenství či při plném kojení. Hormonální antikoncepce tak tělo ženy „vrací“ přesně tam, kde to bylo pro všechny naše předky zcela normální po více než 90 % naší historie.
Co se týká údajného znečisťování vody „umělými hormony“, je třeba si uvědomit jeden fakt: Každá žena, a to od puberty, produkuje ve svém těle spoustu hormonů, zejména estrogenů. A tyto hormony samozřejmě také po celou tu dobu z těla vylučuje. Takže žena, která hormonální antikoncepci neužívá, svou močí každý rok životní prostředí neobohatí o nic méně estrogenů než žena, která HA užívá. A pokud žena otěhotní, její organismus začne vylučovat takové množství hormonů, že proti tomu je užívání HA úplné nic.
Navíc ani u žen po přechodu se nedá říct, že by naše životní prostředí neznečisťovaly hormony - organismus postklimakterické ženy sice už estrogenů produkuje málo, ale pořád to není čistá nula. Navíc hormon velmi podobný estrogenu umí produkovat i tuková tkáň, takže čím je kdo obéznější, tím více estrogenu se z jeho organismu dostává do okolního prostředí - a toto platí dokonce i pro muže. Jeden chlapík s pořádným pivním pupkem si co do vylučování estrogenu do okolního prostředí může klidně podat ruku se štíhlou uživatelkou HA.
Ovšem ani těhotné, ani uživatelky HA, ba dokonce ani morbidně obézní nejsou těmi největšími producenty ženských hormonů, které se pak dostávají do okolního prostředí. Těmi jsou totiž samice těch domácích zvířat, jež chováme na maso, mléko a vejce - tedy drůbež a zejména pak prasnice a krávy. Zcela logicky vzhledem k rozdílné velikosti organismu jedna březí kráva vyprodukuje za rok více estrogenů, než uživatelka HA za let několik mnoho. Takže pokud někomu vadí „nepřirozené hormony“ v životním prostředí, místo uživatelek HA by měl začít buzerovat všechny, kteří se odmítají stát vegany - a nejspíš sebe samého na prvním místě, protože mezi lidmi, kteří se děsí „umělých hormonů“, není vegetariánů a veganů o nic více než ve zbytku populace.
Otázkou však je, co poradit ženě, která dítě mít nechce, ovšem HA, a to ani tu nejšetrnější v podobě implantátu či tělíska, z jakéhokoliv důvodu užívat nemůže. Moc jiných možností tu tedy fakt není.
Kondom sice není úplně špatná varianta (byť jeho spolehlivost je nižší než HA), jenže pokud je jeden z páru alergický na latex, tato forma antikoncepce zatraceně poleze do peněz. Ony možná docela polezou do peněz i úplně normální kondomy, pokud je pár trošku vášnivější. Navíc nejen někteří muži, ale dokonce i některé ženy nemají při sexuálním styku s kondomem příliš intenzivní prožitek, takže jim kondom jako antikoncepční metoda moc nevyhovuje. Existují dokonce ženy silně spermatofilní (či spíše přesněji řečeno ejakulátofilní), které bez toho, že by v sobě plně pocítily partnerův výstřik, nejsou schopné dosáhnout orgasmu. Takovým nabízet kondom je téměř jako jim nabízet trvalý celibát.
Takže, co tu máme na výběr dále? Samotný spermicid (ve formě gelu, masti či pěny) je méně spolehlivý než kondom, takže pro ženy, které dítě opravdu NEE, to není vhodná volba. Kombinace pesar + spermicid je o něco lepší, jenže za prvé se pesary v dnešní době dost špatně shánějí - málo se vyrábějí, protože jsou jako antikoncepční metoda málo žádané, a kde není poptávka, tam logicky není ani nabídka. Navíc používání pesaru vyžaduje určitý nácvik a kus šikovnosti. Lze ovšem očekávat, že spolu se zvyšující se popularitou menstruačních kalíšků začnou třeba zase růst i počty spokojených uživatelek poševních pesarů. Zatím to ovšem tak nevypadá - bohužel.
A co dalšího? Antikoncepční tělísko bez hormonů. V současné době existuje velký výběr jak výrobců tak i tvarů těchto prostředků, takže jej nejspíš lze „ušít na míru“ mnohým ženám. Problémem nehormonálních tělísek ovšem je, že nejsou příliš vhodná pro ženy, které trápí při menstruaci bolesti či příliš silné krvácení. Dnešní moderní tělíska sice už tyto negativní průvodní jevy menstruace obvykle nezhoršují, ale rozhodně je nijak nemírní. Uživatelka nehormonálního tělíska tedy v tom nejlepším možném případě bude při menstruaci krvácet a trpět bolestmi úplně stejně, jako doposud. Což není taky „nic moc“.
Existují i poměrně exotické antikoncepční metody, jako např. snaha likvidovat spermie teplem. Jedná se o to, že si muž záměrně zahřívá varlata - a údajně po určité době, kdy takto pravidelně činí, se v jeho ejakulátu nenacházejí žádné životaschopné spermie. Pokud si však varlata pravidelně zahřívat přestane, plodnost by se měla bez problémů zase obnovit.
Některé další možné antikoncepční metody jsou zatím ve vývoji. To se týká zejména nějaké formy hormonální antikoncepce pro muže.
Pokud jsem na nějakou metodu zapomněla, napište mi to, prosím, sem do komentářů.
Hnutí pro život ovšem ze všech svých sil propaguje pouze a jen tzv. „přirozené plánování rodiny“ (PPR). Na něm však není vůbec nic přirozeného - nebo snad je přirozené si denně ve stejný čas měřit teplotu, případně denně zkoumat (údajně je to dnes možné i s pomocí domácího mikroskopu) svůj cervikální hlen? Ještě k tomu když vážně neznám ženu, která žije tak pravidelným životem, aby byla schopna si teplotu měřit pokaždé ve stejnou hodinu a minutu. Možná někde v cisterciáckém klášteře žijí jeptišky takto jednotvárně - ovšem mám dojem, že zrovna jeptišky v klášterech antikoncepční metody řešit nemusí.
Účastnila jsem se v životě pár klinických studií - a dokonce i v přísně kontrolovaném prostředí na klinice nebylo úplně snadné měřit pokusným subjektům teplotu každý den v ten stejný čas. Nemluvě o tom „drobném detailu“, že i v těchto přísně kontrolovaných podmínkách (a ačkoliv jsem byla zdravá jako řípa) si moje tělesná teplota dělala, co ji právě napadlo, tedy zcela nepředvídatelně „lítala“v rozmezí zhruba jednoho stupně. Jak bych z toho mohla vyčíst, kdy mám ovulaci, mi vážně není jasné.
Ale budiž, některým ženám možná organismus šlape jako dobře namazaný stroj, takže by s pomocí teploměru a případně i dalších symptomů moment ovulace byly schopné přesně určit. Fajn, ale pak je zde další nepřirozenost - totiž zrovna v tomto dni se muset vyhýbat sexu. Pokud to náhodou někdo neví, tak matička příroda nás vybavila tak, aby právě v době ovulace měla žena na sex tu úplně největší chuť za celý měsíc. Ovšem metoda „přirozeného plánování“ naopak pro tento okamžik (opravdu „velmi přirozeně“) vystavuje sexu stopku.
Další problémem je, že i pokud se za pomoci teploměru, mikroskopu a nevím, čeho všeho ještě, podaří určit, že k ovulaci došlo, zjistí se to vždy až ex post. A spermie, ty mrchy, velmi dobře dokážou v životaschopném (a oplodnění schopném) stavu přežít uvnitř ženského organismu i několik dní. Co hodláte udělat s tímto faktem, páni bratři?
Ať počítám, jak počítám, pořád mi to vychází na jedno: chce-li mít žena jistotu, že opravdu neotěhotní, znamená to nejen žádný sex v době ovulace a zhruba další tři dny po ní - než konečně to debilní vajíčko ráčí odumřít, ale znamená to také vůbec žádný sex před ovulací. Znamená to tedy, že žena s běžným menstruačním cyklem prvních 16 až 20 dní tohoto cyklu musí dodržovat přísnou sexuální abstinenci, kterou si může „vynahradit“ jen během dalších cca osmi až deseti zbývajících dnů v cyklu.
Když tedy nejméně 60 % všech dní v roce sex není možný (nechci-li riskovat těhotenství), tak dost pochybuji, že v těch zbývajících zhruba 40 % času se to dá „dohnat“ natolik, aby to pak vycházelo na tu průměrnou českou frekvenci 8-10 souloží za měsíc (tedy 2 až 3 týdně). To by jaksi ten pár musel v tom jediném možném (či bezpečném) období takřka nevylézt z postele. Nejsem si jistá, jestli by pro to zaměstnavatel měl zrovna pochopení.
Stejně tak nevím, jak toto dokáže logisticky zvládnout pár, který má jedno či dokonce dvě děti. Co tak vím, rodiče malých dětí si pro sexuální chvilky ten čas musejí téměř doslova krást, resp. využít každého možného momentu - pokud tedy nechtějí, aby se jejich sexuální život odebral totálně někam do kytek.
Taky nevím, kolik mužů je schopných „souložit na povel“ - a už vůbec nevím, kolik mužů fyzicky zvládne celé dlouhé roky vždycky 16-20 dní sexuálně absolutně nic a poté se na víc jak týden v kuse proměnit jakéhosi v králíčka Duracela, tedy souložit několikrát denně. A už vůbec by mě velmi zajímalo, kolik mužů něco podobného doopravdy baví.
A navíc - co když zrovna v těch dnech, kdy „se může“, jeden z toho páru onemocní či musí odjet na služební cestu? To jako ten měsíc tím pádem nebude vůbec žádný sex? Nebo jsou snad před ovulací a v době ovulace „povolené“ nějaké náhražky typu masturbace? No nevím, pokud se můj sexuální život má skládat z naprosté většiny pouze z masturbace, tak to přece ani k ničemu nepotřebuji mít nějakého sexuálního partnera.
Také není až tak výjimečná situace, kdy žena má během jednoho menstruačního cyklu ovulaci dvakrát. Dokonce existují jisté indicie, že právě silný orgasmus je schopný tuto druhou ovulaci vyvolat. Takže ani dny po ovulaci nejsou zcela bezpečné a žena aby ještě trnula hrůzou, jestli náhodou neměla své vyvrcholení „příliš silné“. No, to tedy děkuji pěkně!
Zcela jednoznačně mi tedy vychází, že PPR, které „Hnutí pro život“ tak moc propaguje (ba dokonce jiné antikoncepční metody zásadně neuznává a ženy od nich všemožně zrazuje), je dobré leda pro asexuální nebo silně frigidní páry, zatímco pro lidi (a ano, nejen muže, ale i ženy!!) s normálním libidem je naprosto nereálné.
Co tedy Hnutí pro život doopravdy chce? Co možná nejvíce snižovat počty potratů, nebo z celého českého národa udělat impotenty a frigidky? Nebo snad vnucovat svá náboženská dogmata každému bez ohledu na to, zda je či není stejné víry?
Nějak jim tu první možnost moc nevěřím, protože se podle ní vůbec nechovají.
Navíc pokud už k nechtěnému těhotenství dojde - např. z důvodu selhání antikoncepce, tak by Hnutí pro život, pokud by mu opravdu šlo o nenarozené a nikoliv o ulrakonzervativní dogmata, podporovalo všechny reálné možnosti, jak by co možná nejsnáze a nejpohodlněji mohla taková neplánovaně těhotná žena porodit a ihned se nechtěného dítěte zříci, a to vše tak, aby nechtěné těhotenství její život ovlivnilo co možná nejméně.
Mám tedy na mysli např. takové věci, jako aby mohla porodit císařským řezem ihned, jak je pravděpodobné více než na 50 %, že předčasně narozené dítě v inkubátoru přežije - což je dnes již 22 týden těhotenství. Dále by pak mělo Hnutí pro život této ženě uhradit veškeré náklady spojené s těhotenstvím a porodem i s „uvedením těla do původního stavu“. Mám tedy na mysli např. veškerou náhradu mzdy plus k tomu všechny kosmetické zákroky, které odstraní strie a další negativní následky, které těhotenství z hlediska estetického na těle zanechalo.
Skutečnou pomoc neplánovaně těhotným si představuji tak, že takováto žena by ještě předtím, než by na ní její stav mohl být vidět, na několik týdnů odjela někam do lázní - příčemž pro jejího zaměstnavatele či školu (neplánovaně těhotné jsou někdy i studentky) by byla na nemocenské z nějakého velmi vážného důvodu (např. onkologického). Hnutí pro život by jí uhradilo jak tento pobyt v lázních, tak také - v případě, že by se jednalo o ženu pracující - rozdíl mezi nemocenskou a dosavadní měsíční mzdou plus „bolestné“ za porod a rovněž veškeré náklady na zákroky estetické chirurgie, kterými by se dotyčná zbavila strií a dalších „podpisů“ těhotenství a porodu na svém těle.
Pokud by toto vše „Hnutí pro život“ skutečně zajistilo a financovalo, považovala bych jej za užitečnou organizaci. Vzhledem k tomu, že nic takového nedělá ani náhodou (a ani to neplánuje), jedná se o bandu misogynních pavědeckých tmářů, která není dobrá vůbec k ničemu.
Zdroje:
https://fphandbook.org/sites/default/files/hb_english_2012.pdf
https://www.cdc.gov/mmwr/preview/mmwrhtml/rr6205a1.htm
https://web.archive.org/web/20120225124142/http://www.ippf.org/NR/rdonlyres/534B49A6-4C25-4853-BD8E-527E02FCD5A1/0/IMAPstatementmay2000.pdf
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21446095/
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0140673601186484
https://www.osel.cz/3699-vazektomie-neni-nevratna.html
https://www.osel.cz/6580-evropska-spina.html
