Článek
Hádek na téma toho zaručeně „jediného správného“ bramborového salátu jsou každý rok stovky až tisíce - a článků na toto téma minimálně desítky. Jeden tvrdí, že bez šunky (nebo měkkého salámu), mrkve, hrášku, okurek, cibule, kukuřice, jablek, vajíček natvrdo, oliv, pomerančů, červené řepy… (doplňte dle libosti) to není ten „pořádný“ bramborový salát, který se má objevit na svátečním stole, zatímco jiní by za některou z uvedených ingrediencí chtěli druhé málem ukřižovat.
A to nemluvím o hádkách na téma majonézy - zda ji do bramborového salátu vůbec dávat, a pokud ano, tak v jakém množství, zda dávat majonézu „normální“ nebo „light“, případně zda není lépe část majonézy raději nahradit zakysanou smetanou nebo bílým jogurtem.
Ovšem jak vidno, bramborový salát není ani zdaleka jediným „jablkem sváru“. Nějaká paní chytrá se nás všechny snaží přesvědčit, jak je kapr vlastně chuťově odporná ryba - a že už vůbec to nejhnusnější, co se dá s kaprem udělat, je smažit jej v trojobalu. Podle mého každého jeho věc, co mu chutná.
Kdo si chce dát na Štědrý večer místo kapra štiku, lososa, pstruha nebo třeba úhoře, je to pouze jeho soukromá věc, po které nikomu dalšímu nic není. A jestliže někomu ryby nechutnají, tak není jediného rozumného důvodu, proč by místo nich nemohl jíst třeba řízky - dlouhá léta se u nás doma dělaly telecí řízky pro ty, kteří ryby neradi, případně proč si na Štědrý den nedat pečenou kachnu se zelím, svíčkovou, zvěřinový guláš, srnčí na víně, zajíce na smetaně, krocana s nádivkou nebo klidně i nějakou indickou či thajskou specialitu. Je snad každého věc, co mu chutná, ne?
Ale žádné jídlo není „hnus“ - pokud se tedy umí dobře připravit. Jestliže paní chytrá neumí vařit, tak vcelku chápu, že rybí polévka v jejím podání bude čímsi naprosto nepoživatelným. Nebo pokud se jí hnusí rybí vnitřnosti, a to včetně jiker a mlíčí - nechápu tedy proč, ale lidé jsou různí a někteří i divní, tak prosím, nikdo ji přece nenutí, aby vařila polévku z rybích hlav a vnitřností. Ať si ji klidně vaří z filé - což tedy já osobně považuji za podivné, protože filé bylo minimálně jednou (pravděpodobně vícekrát) zmrazeno, takže to rybí maso tudíž nemá žádnou pořádnou chuť.
Ovšem prosím, některým lidem zřejmě pokrmy nepříliš chuťově výrazné vyhovují, případně „nijakou“ chuť masa dohánějí množstvím koření. I to je jejich soukromá věc, po které mi v zásadě nic není. Každý má svůj vlastní vkus - svůj špatný vkus, jak říkají Francouzi.
Sice je poněkud úsměvné, ne-li vysloveně pokrytecké, pokud se někdo pohoršuje nad utrpením kaprů, aby vzápětí doporučil jíst filé. To rybí maso se do toho filé dostalo jak? Někdo těm mořským rybám předtím, než je zabil, zpíval ukolébavku? Nebo se snad dotyčná domnívá, že to filé vyrostlo na regálu v supermarketu? Než se bude maso pěstovat uměle v laboratoři, nějaký ten pátek ještě uběhne.
Ale prosím, pokud si paní chytrá myslí, že ryby, jejichž maso se nachází ve filé, byly usmrceny humánněji než kapři, které zabíjí můj táta veterinář, je její právo si podobný nesmysl myslet.
Ale byla bych opravdu velmi ráda, kdyby neurážela polévku, kterou vařím já. A ano, vařím ji podle staré dobré Rettigové z rybích hlav a vnitřností, dávám do ní jikry i mlíčí - kterých musíme kupovat minimálně kilo navíc, protože jikry a mlíčí také smažíme v trojobalu (osobně si bez smaženého mlíčí a jiker neumím představit Vánoce - kapra moc nemusím, ne kvůli masu, ale kvůli kostem, naštěstí táta je schopný každý rok „vyčarovat“ alespoň jeden kousek, v němž není ani kostička).
Moje rybí polévka chutná rodině i přátelům - dokonce natolik, že jí musím každý rok navařit několik litrů, protože ji všichni chtějí jíst až do Silvestra (na Nový rok, jak známo, se ryba jíst nesmí, aby štěstí neuplavalo). Možná by ta moje rybí polévka chutnala i oné paní chytré, která se jinak nad polévkou „ze zbytků“ tak ošklíbá.
Já osobně bych se nad její „excelentní a zdravou“ polévkou z filé neošklíbala - tedy určitě ne do té doby, než bych ji ochutnala.
Pak bych se možná ošklíbala, jelikož podle jejího článku mi připadá, že jako kuchařka za moc nestojí. Je-li tomu skutečně tak, její rybí polévce by nepomohlo, ani kdyby ji vařila ze zlatého kaviáru.
Ovšem jak už jsem psala - ať si vaří, co chce a z čeho chce, ale ať laskavě neuráží ostatní.
