Článek
Musím se přiznat, že mě vyhlášení supermarketů o tom, že nepovolí prodej živých kaprů před svými obchody, potěšilo. Tradici, která ubližuje živým bytostem, si klidně odpustím.
Skutečně nechápu, jak někdo může v klidu, za cinkání koled, projít kolem zakrvaveného pultu, nebo se dokonce v čase klidu a míru dívat, jak před ním někdo zabíjí to ubohé zvíře, které už kolik dní trpí někde v kádi, natěsnané s ostatními.
Taková ryba navíc není dobrá, má odpornou chuť, má-li člověk srovnání. Jsem smířena s tím, když kapříka vytáhne rybář z vody a co nejrychleji a nejmilosrdněji zabije, abychom ho mohli sníst.
Co už vůbec nepochopím, je, že je někdo schopen zablokovat si vanu a umístit kapra tam. To se ti lidé nemyjí? Že je to tradice? Ale no tak, je to jen skvělý marketingový tah rybářů, kteří potřebují prodat ryby po výlovech rybníků. To je pochopitelné, ale nepřístojné zacházení s živými bytostmi to neomlouvá. Svatomartinská husa je podobný marketingový produkt, ale živou husu si nikdo do bytu nepořizuje, aby ji poté neodborně vraždil.
Je nejvyšší čas, aby tomuto týráni vánočních kaprů ve jménu tradice někdo učinil přítrž. To není otázka svobodné volby, zabíjet si vepře v paneláku také není dovoleno.
Když někdo potřebuje konzumní Vánoce, prosím, do stavu duchovna se nikdo nemá komu co plést, klidně si obložte vánoční stromeček dárky až po špici a bavte doktory v nemocnici žlučníkovými záchvaty a zapíchnutými kostmi.
Klidně se vystresujte až do aleluja běháním po obchodech, hromaděním ananasů a šunek na chlebíčky, klidně si neužívejte předvánoční atmosféru, ale toho kapra si kupte zabitého hned po vytažení z vody v chlaďáku, nebo klidně mraženého.
Rozhodně neprohloupíte, máte-li funkční chuťové buňky. Speciálně, co se ryb týče, je kvalita masa znát. Pak nemusíte zalít smaženého kapra litrem citrónu, aby se to vůbec dalo jíst.
Přiznejte se, komu opravdu chutná „tradiční“ rybí polévka ze zbytků a vnitřností, nedej bože ještě s jikrami? Trochu zapřemýšlejte, excelentní a dobrá a zdravá polévka se dá vystřihnout i z obyčejného rybího filé a kořenové zeleniny.
Není třeba se vymlouvat na tradice, aby člověk musel na Vánoce nutně mít kapra z kádě, koupeného v odporných podmínkách. Stačí trochu popřemýšlet a můžete stvořit excelentní vánoční menu i bez ubohého a také nechutného kapra z kádě.
Už proto, že to často dělají lidé, kteří se ryby jinak cely rok nedotknou. Tak proč za každou cenu touží o Štědrém večeru skončit s rybí kostí na pohotovosti? Rodiny rybářů, kterým se čas od času poštěstí kapřík i v průběhu roku, ho umí připravit i sníst bez úrazu, což se ovšem o zastáncích vražedné vánoční kapří mánie, říct nedá.
Kašlete na nějakou „pseudotradici“, kapr není zas až tak skvělá ryba, aby za to stál, je jen obětí marketingu, který tuto rádoby tradici udržuje živou. Obalovaný v trojobalu je už vůbec mizerná jídelní volba. K tomu jsou lepší dravé ryby, chuťově mnohem lepší a také praktičtější, pro ty, kdo ryby nejedí běžně, je to bezpečnější volba.
Obalovaný kapr tedy nikdy není dobrá volba a ke štědrovečernímu bramborovému salátu už vůbec ne. Kapr se připravuje na spoustu různých způsobů a lepších než jako náhražka řízku.
Není důvod týrat nebohé kapry v kádích, ale ani sebe pojídáním něčeho, co nám v podstatě ani tak moc nechutná, protože kdyby ano, jíme kapra průběžně celý rok. Není to až taková vzácnost, abychom si ho dovolili jen o Vánocích. Také není třeba se týrat přenášením polomrtvé ryby v síťovce, zanedbávat kvůli tomu osobní hygienu a už vůbec není důvod tyto špatně ošetřené ryby povinně konzumovat.
Díky, ale soucit, nesoucit, takový hnus bych opravdu nejedla. Ryby mám ráda, manžel je umí ulovit i excelentně připravit, takže kapra z kádě si na Vánoce odpustím. Potrpím si na kvalitu, ani ve jménu Vánoc nebudu jíst už před zabitím napůl leklou rybu.
Svou roli hraje i můj soucit, s těmi kapry se nezachází dobře, všichni to vidí, všichni to vědí. Přesto je někdo schopen to koupit a dokonce jíst. Nu, tak tedy „dobrou chuť“.
