Článek
Pokud jde o ten první důvod, tak je samozřejmě nutné být realisty. Asi to ještě minimálně sto let potrvá, než budou existovat soběstačné lidské kolonie na Měsíci, Marsu či na ještě vzdálenějších tělesech - např. měsících velkých plynových obrů. Na straně druhé čím dříve se s tím začne, tím dříve to může být.
A pokud jde o argumenty - nebo spíše často spíše jen pseudoargumenty - na téma, že „tady na Zemi je pořád spousta práce“, případně že dokud nejsme schopní zúrodnit pouště nebo vytvořit obyvatelná místa v Antarktidě nebo na mořském dně, nemá smysl pokoušet se osídlit cizí planety, tak k tomu lze říci jediné: Ano, bylo by určitě fajn zúrodnit Saharu nebo vytvořit soběstačná města v hlubinách oceánů a poblíž zemských pólů, ovšem pokud by na této planetě došlo k nějakému hodně velkému „průšvihu“ (ať už způsobenému člověkem - jako jaderná válka, nebo ryze přírodnímu typu záblesk gama, výbuch blízké supernovy, náraz asteroidu apod.), budou úrodná Sahara i města na Jižním pólu pro přežití lidstva úplně k ničemu.
Pokud by se stalo, že do Země narazí nějaký hodně velký vesmírný „šutrák“, který se nepodaří odklonit, vybuchne supervulkán (např. ten pod Yellowstone) nebo nás zasáhne gama záblesk z vesmíru, opravdu by přežití lidstva mohlo „viset na vlásku“ - konečně v historii druhu homo sapiens sapiens se něco podobného už minimálně jednou stalo.
Ještě horší pak je, že pokud by podobná globální katastrofa nastala - nebo by došlo k něčemu pro život méně katastrofickému, ale pro naši civilizaci takřka zničující (např. nějaká nová Carringtonova událost), rázem bychom se propadli do středověku nebo (v tom nejlepším možném případě) někam do poloviny 19. století. Pokud by v té době už existovaly stovky nebo (ideálně) tisíce a desetitisíce vysoce vyspělých technologických společností na jiných planetách, mohly by nám dodávkami vyspělých technologií pomoci se co nejrychleji „vyhrabat“ z toho středověku či světa počátků průmyslové revoluce.
Kosmické lety a kosmický výzkum však velmi výrazně pomáhá také rozvoji pozemských technologií. Např. miniaturizace - včetně miniaturizace počítačů - je právě důsledkem kosmických letů, protože dostat každý gram na oběžnou dráhu stojí dost peněz. Nemluvě o tom, že spousta „vychytávek“, které dnes běžně používáme, také byly původně vynálezy určené pro vesmír - všeobecně známými příklady jsou třeba suché zipy nebo teflon.
Dále platí, že umělá inteligence je pořád ještě dosti hloupá a roboti oproti lidem stále poněkud nešikovní. To, co dokázal za dlouhé týdny svého provozu na Měsíci zjistit Lunochod, je téměř ničím ve srovnání s tím, co dokázali (zhruba v té stejné době) zjistit američtí astronauti během pouhých svých šesti návštěv Měsíce (z nichž každá trvala řádově hodiny, maximálně několik dní). I dnešní vynikající sondy vyskytující se na Měsíci nebo na Marsu jsou svými schopnostmi dosti omezené.
Jeden pozemský geolog by na tom Marsu nejspíš za týden vyzkoumal daleko více, než zvládly všechny dosud tam se vyskytující sondy. A pokud by tam těch geologů bylo několik a nebyli by tam pouhý týden, ale třeba měsíc nebo dva, zjistili by možná věci, které si ani nedovedeme představit - a ani by nás třeba některé z nich nenapadly, takže naši roboti nejsou naprogramovaní na to, aby se po něčem takovém poohlédli. Dokud nebude umělá inteligence výrazně chytřejší a především kreativnější než člověk - a je otázkou, zda něco podobného vůbec někdy nastane - pozemský průzkumník vždy zjistí více než sebesofistikovanější automaty.
Čtvrtým (a současně i pátým a šestým) důvodem je pak možnost těžby surovin ve vesmíru. Za prvé (čtvrtý důvod) by tato těžba mohla být ekonomicky velmi výhodná - někteří futuristé tvrdí, že první dolarový bilionář svůj majetek získá právě těžbou surovin z asteroidů. Tím pátým důvodem (a také pozitivem) je pak ekologie - jakmile se začnou ve velkém získávat vzácné kovy z asteroidů, nebude potřeba si těžbou ničit prostředí na naší planetě. Dalším pozitivem (tedy šestým důvodem) je potom skutečnost, že jakmile se začnou získávat potřebné suroviny ve vesmíru, nebude už potřeba, aby vyspělý svět více či méně toleroval všelicos. Mám na mysli různé odporné africké (či jiné) diktátory, případně „zavírání očí“ před tím, že v mnohých těch dolech často pracují nezletilé děti, případně (v tom nejlepším možném případě) i dospělí horníci v naprosto otřesných podmínkách a mnohdy bez jakékoliv ochrany zdraví a života.
Těžba na asteroidech velmi pravděpodobně bude vysoce robotizovaná a automatizovaná, jelikož na asteroidu to s nějakými „obyčejnými dělníky“ fakt nepůjde, jelikož by tam nepřežili ani deset vteřin. Takže samozřejmě i bezpečnostní standardy a stupeň ochrany zdraví a života budou muset být nesmírně vysoké, protože jinak by to byl z komerčního hlediska „pěkný průšvih“. Ano, oni ti kapitalisté to nejspíš (přinejmenším většina z nich) nebudou dělat z žádné obzvláštní „dobroty srdce“, ale prostě a jenom proto, že pokud by jejich těžaři na asteroidech měli životnost pár týdnů, zatraceně by se jim to nevyplácelo.
Těžaři na asteroidech budou jednou nejspíš něco, jako jsou dnes pracovníci na ropných plošinách v oceánu. Tedy sice docela náročná práce, která opravdu není pro každého, je třeba na ni mít nejen fyzičku, ale také povahu - a samozřejmě to nemohou být nějací „negramoti“. Ovšem na straně druhé půjde o profesi docela dobře placenou.
Ze všech těchto důvodů velmi fandím tendencím co možná nejdříve vytvářet trvale obyvatelné základny na oběžné dráze Měsíce i na jeho povrchu, na povrchu Marsu a popřípadě i jinde - např. v atmosféře Venuše či v pásu asteroidů.
Jediné, co mě na tom moc mrzí, že já se nejspíš už nedožiju toho, abych se do některé z těchto základen mohla podívat jako turista (o tom jsem už jednou psala). Snad leda kdyby se pomocí nanotechnologií, orgánů tištěných na 3D tiskárnách a nevím, čeho všeho ještě, podařilo během 20 let prodloužit lidský život na 150-200 let s tím, že v kondici, kterou dnes mají padesátiletí sportovci, by člověk mohl být ještě minimálně 20 let před svou smrtí.
Já - a celá moje generace - jsme asi už přišli pozdě. Svým o generaci a více mladším kamarádům z fandomu ovšem moc fandím, aby je už o vesmír nikdo nepřipravil. A radím jim, aby všechny škarohlídy, kteří proti průzkumu vesmíru lidskými posádkami vystupují, nemilosrdně posílali k čertu.
