Článek
U příležitosti konce své premiérské funkce zveřejnil Petr Fiala publikaci Česko 2025, ve které popisuje stav země, jak ho osobně vnímá. Významný prostor věnuje také důchodům, kde popisuje hlavně schválení důchodové reformy a vysvětluje, že jejím smyslem je dlouhodobá finanční stabilizace penzijního systému. V tom nevidím problém, ostatně první úsporné kroky se už začínají projevovat a v roce 2026 zřejmě bude důchodový systém po letech opět v plusu.
Mě ovšem zaujala pasáž, ve které píše o valorizaci důchodů: „Seniorům se postupně zvyšovala penze v souladu s ekonomickým růstem a inflačním vývojem. Průměrný starobní důchod se zvýšil z 15 400 korun v roce 2021 na 21 840 korun v lednu 2026, což představuje nárůst o 41,8 %. Podobně jako v případě mezd i valorizace penzí přesáhla růst inflace, takže si důchodci polepšili reálně, nejen v nominální výši. Zatímco v roce 2021 dosahoval průměrný důchod cca 40 % průměrné mzdy, v roce 2024 už to bylo téměř 45 % průměrné mzdy. Na seniory tak měla inflace nejnižší dopad z celé společnosti.“
Toto tvrzení považuji za zavádějící. Důchodci si možná reálně polepšili jako celek, konkrétně perspektivou hodnoty průměrného důchodu. Jenže když se zaměříme na jednotlivé lidi, kteří už v důchodu byli na začátku Fialovy vlády, tak těm se důchody reálně snížily. A důvod je velmi prostý: vláda jednorázově snížila mimořádnou valorizaci z června 2023, část inflace „škrtla“ a už nikdy v další valorizaci nezohlednila. Když tedy Fiala píše, že důchody zvyšovaly „v souladu s ekonomickým růstem a inflačním vývojem“, není to pravda.
Průměrný důchod je zkreslující
Své tvrzení dokládá na první pohled pěknou hodnotou průměrného důchodu, která se zvýšila o 41 % na očekávaných 21 840 Kč po valorizaci v lednu 2026. Jenže tento růst nemají na svědomí jen samotné valorizace, a dobře to ukazuje následující graf:
Hodnoty průměrného důchodu dle údajů ČSSZ.
Česká správa sociálního zabezpečení zveřejňuje údaj o průměrném důchodu každé čtvrtletí, a ve statistikách je dobře vidět, že hodnota roste i v době, kdy žádné valorizace neprobíhají. Důvodem je, že nově přiznávané důchody jsou zpravidla vyšší. Noví důchodci mají kvůli rostoucímu důchodovému věku delší doby pojištění a díky důchodovým koeficientům jsou navíc nové výpočty výhodnější. Zároveň průběžně umírají starší důchodci (starodůchodci) s nižšími důchody, které zpravidla nerostou tak rychle jako nové důchody.
Například mezi březnem a prosincem 2024 se hodnota průměrného důchodu zvýšila o 47 Kč, tedy asi o 0,22 %. Není to závratná částka, nicméně se ukazuje, že průměrný důchod roste samovolně i v souvislosti s přirozenou demografií, a v součtu za čtyři roky už to už nějaké procento přidá.
Taktické zamlčení výchovného
Co však Petr Fiala ve své publikaci zcela zamlčuje, je výchovné, které se začalo vyplácet od roku 2023. V lednu toho roku se totiž zvýšilo 1,4 milionu důchodů (zejména u žen) díky výchovnému za více než 3 miliony dětí. Průměrný důchod se v tomto období skokově zvýšil o 1 400 Kč, tedy o více než 7 %, vliv ale měla nejen lednová valorizace, ale také výchovné.
Důležité navíc je, že výchovné bylo schváleno už v roce 2021 v době vlády Andreje Babiše, a poslanci ze stran a hnutí z následné Fialovy vlády tehdy návrh nepodpořili(s výjimkou KDU-ČSL, která hlasovala pro výchovné). Fiala se tedy chlubí růstem důchodů, který částečně přineslo jím odmítané výchovné.
Fiala ve své publikaci zároveň počítá růst důchodů už od prosince 2021, kdy se stal premiérem. Jenže první valorizaci v lednu 2022 ještě schválila Babišova vláda, a ta navíc byla mimořádně zvýšena o 300 Kč. Toto navýšení ale tehdejší opozice rovněž nepodpořila, takže částečně si Fiala přisvojil cizí zásluhu a průměrný důchod si opticky vylepšil. Kdyby navýšení průměrného důchodu počítal až od začátku roku 2022, rozhodně se s růstem nedostane na zmiňovaných 41,8 %, ale spíše na 34,4 %.
Důchodci si reálně pohoršili, hlavně muži
Když to shrneme, tak ano, důchodci jako skupina si polepšili. Průměrný důchod se totiž zvýšil natolik, že v součtu inflaci z let 2022 až 2025 překonal. Jenže typický důchodce jednotlivec si reálně pohoršil. A důvody jsou následující:
- Reálný růst již přiznaných důchodů zajišťuje primárně zohledňování růstu reálných mezd. Jenže reálné mzdy v uplynulých letech klesaly a při výpočtu valorizace se nezohledňovaly. Valorizace tedy vycházela pouze z inflace a fakticky důchody reálně růst ani nemohly.
- Část inflace, která se měla promítnout do mimořádné valorizace v červnu 2023, se nevyužila, protože vláda tuto valorizaci jednorázovým zákonem snížila. Tato „nevyužitá“ inflace se ale už nepromítla do další valorizace v roce 2024.
- Část růstu důchodů byla kompenzována zavedením výchovného, které ale bylo zamýšleno jako ocenění za děti, nikoliv primárně jako nástroj k zajištění reálného růstu důchodů. Navíc výchovné se týká ve většině případů žen, takže mužům se reálná hodnota důchodů snížila ještě výrazněji.
Tvrzení Petra Fialy, jak si „důchodci polepšili“, působí nedůstojně zvláště i v kontextu toho, že to byl právě on, kdo ještě v listopadu 2022 sliboval, že do mechanismu valorizace důchodů se nebude zasahovat. Ostatně i programové prohlášení jeho vlády deklarovalo cíl „udržet stávající valorizační mechanismus důchodů“. Bohužel zůstalo jen u slibu a žádné kouzlení s čísly ve Fialově publikaci situaci důchodů nezlepší.
Vážení čtenáři, pokud vás mé články zajímají a jsou pro vás přínosné, budu rád, když využijete možnost mě finančně podpořit v rámci předplatného nebo jednorázově přes tlačítko Podpořte autora. Díky tomu můžu v psaní pokračovat. Děkuji za všechny příspěvky, které jste již poslali. David Budai
