Článek
Na jedné straně jsem rád, že ministr Marian Jurečka konečně představil návrh důchodové reformy, který je vystavěn na předběžné dohodě vládních stran. Jsem si jistý, že bylo složité to vyjednat, ale podařilo se a je dobře, že nyní se o tom může i veřejně diskutovat. Jsem také rád, že tato vláda v případě reformy nezůstala jen u řečí, podobně jako vláda předchozí, která měla důchodovou reformu jako svou prioritu, ale vůbec ji nerealizovala.
Současná vláda předložila něco relevantního, co má šanci důchodový systém alespoň částečně stabilizovat. Není to ve skutečnosti žádná zásadní reforma, pouze soubor drobných změn, které tu něco ubírají, tu přidávají. Ale v případě schválení může být výsledný efekt dost velký na to, abychom se v nejbližších desetiletích nemuseli obávat dramatických důchodových škrtů.
Konec předvídatelnosti
Zároveň jsem ale docela zklamaný z toho, že se během roku 2023 staly důchody do značné míry nepředvídatelné. Nejprve byla jednorázově omezena červnová mimořádná valorizace, což vyvolalo silné emoce, a navíc ještě vše není u konce, protože tuto novelu zákona bude v lednu posuzovat Ústavní soud. A vzápětí došlo ke dvěma dalším dílčím změnám u předčasných důchodů a budoucích valorizací (řádných i mimořádných).
V obou případech se neuvěřitelně pospíchalo se schvalováním a vláda tlačila na to, aby změny začaly platit co nejdříve. Což zvláště u zpřísnění předčasných důchodů přineslo velkou nejistotu, obavy mnoha lidí a ve výsledku to skončilo další obrovskou vlnou žádostí o dřívější důchod. Myslím si, že změny i na řadu lidí dopadly nespravedlivě, už jen proto, že dva lidé narození ve stejném roce mají nyní zcela odlišné podmínky pro předčasný důchod.
Změny u důchodů by měly být připravovány s dostatečným předstihem. Rozhodně by nová pravidla neměla platit v podstatě ze dne na den, a to okamžitě po jejich schválení.
Odchod do důchodu není nákup v supermarketu nebo odjezd na dovolenou u moře. Jde o zásadní životní změnu, o které lidé mnohdy přemýšlejí i několik let dopředu a připravují se na ni. A pokud politici mění pravidla náhle i lidem, kteří už s něčím počítají, nepovažuji to za správné.
Nejistota stále trvá
Mám pocit, že rok 2023 se stal rokem, kdy důchody začaly být trochu chaotické a ztratily část toho, co jsme považovali za důležité – že víme a máme jasno, co od důchodu čekat. Během posledních měsíců se událo až příliš velké množství změn, na které se lidé nemohli dostatečně připravit. Dopadlo to i na úředníky, kteří byli velmi přetížení a docházelo ke zpoždění při vydávání rozhodnutí o nových důchodech. Přitom by stačilo, kdyby tyto změny měly dostatečně dlouhé přechodové období nebo nabíhaly postupně. Jinak jsou takové změny zbytečně stresující a matoucí.
Některé nejistoty navíc stále trvají. Ústavní soud bude brzy rozhodovat o již zmíněné stížnosti na snížení mimořádné valorizace. A pokud dospěje k tomu, že bylo omezení problematické a valorizace se bude zpětně vyplácet v plné výši, bude to mít vliv na výhodnost přiznávaných důchodů. Předčasné důchody přiznané v roce 2023 by se v takovém případě staly pravděpodobně opět výhodnější oproti důchodům přiznaným v roce následujícím, nyní je to naopak. Myslím si, že takový stav nejistoty je velmi problematický a málokomu prospívá.
Žádné skokové změny pravidel
Věřím, že si z toho politici vezmou poučení a změny v rámci chystané důchodové reformy budou více předvídatelné a nebudou se nijak zásadně dotýkat těch, kteří mají jen pár let do důchodu. Například si myslím, že zvyšování důchodového věku by se vůbec nemělo týkat dnešních padesátníků. A zatím to podle návrhu vypadá, že se zvýší všem, kteří jsou narozeni v roce 1966 a později. Snad se o tom ještě povede diskuse a dojde k nějakému zmírnění či odkladu.
Je důležité myslet na to, že pokud bude reforma schválena, ovlivní důchodové nároky na mnoho let dopředu a dotkne se velkého množství lidí, kteří do důchodu zamíří. A nepřímo se to dotkne také stávajících důchodců, protože se tady „hraje“ také o dlouhodobou udržitelnost důchodového systému.
Už proto by se mělo při schvalování úprav systému postupovat obezřetně a hlavně beze spěchu. Myslím si, že jakékoliv skokové změny pravidel nikomu nepomohou a spíše ve společnosti zasejí další semínka nepochopení a rozhořčení. Je to vzkaz nejen pro vládní politiky, kteří změny prosazují, ale i pro politiky opoziční, kteří občas naznačují, že vše obratem zruší, jakmile se dostanou k moci. To už jsme si jednou zažili u druhého pilíře a mnoho dobrého to nepřineslo, spíše naopak.
Více o tom, na co by měli politici při schvalování důchodové reformy myslet, jsem se rozepsal v tomto článku.
