Článek
Před časem jsem v článku popisoval, jak si otec žádal o důchod. Ze zvědavosti jsem ho doprovodil a byl jsem mile překvapen ochotou úřednice i tím, jak se vše podařilo rychle a celkem dobře vyřešit. Přesto jsme se nevyhnuli jednomu menšímu nedorozumění.
Bylo to jen pár dnů poté, co začal platit nový zákon, který měnil pravidla dřívějšího důchodu pro podnikové hasiče. Úřednice ještě s touto novinkou nebyla „sžitá“ a měla pocit, že otec nemá dost odpracovaných směn, což by ovlivnilo míru krácení důchodu. Otce jsem samozřejmě dopředu vybavil všemi informacemi, takže se ohradil a pak už vše bylo v pořádku. Kdyby ale přesně nevěděl, na jakou novelu se má odkázat, možná by to bylo složitější. Svůj nárok na dřívější důchod by určitě získal, jen by si to vyžádalo dodatečnou administrativu nebo v horším případě odvolání po obdržení rozhodnutí o důchodu.
Ne každý má ale v rodině někoho, kdo se v důchodové legislativě a všech možných pravidlech orientuje. Což může být problém třeba v případě nějakých sporných životních situací, například pokud jde o 70. a 80. léta. Od roku 1996 platí nová důchodová legislativa, která docela dobře ošetřuje vše, co se od té doby dotýká studia, práce, dětí i jiných okolností. Zároveň ale zákon říká, že pro potřeby důchodu se zohledňují i období před rokem 1996, a to konkrétně v rozsahu, který stanovovala tehdejší legislativa.
Starší okolnosti a dobová legislativa
Lidé, kteří dnes odcházejí do důchodu nebo do něj půjdou v dalších letech, pochopitelně prožili významnou část života před rokem 1996, v té době studovali, vychovávali malé děti a často i řadu let pracovali. A zatímco podle starší legislativy z doby socialismu hrály při výpočtu důchodu klíčovou roli hlavně poslední roky práce před důchodem, nyní se zohledňuje vše od konce povinné základní školní docházky. Což někdy bývá problém a vznikají různé více či méně nespravedlivé nebo nejasné situace.
Zaznamenal jsem třeba případ lidí, kteří ukončili základní školu v 8. třídě a začali studovat učební obor nebo střední školu. Povinná školní docházka sice byla 9 let, ale tehdy to nebylo nic neobvyklého, lidé ji zkrátka dokončili v rámci prvního ročníku střední školy, někdy se tato informace objevila i přímo na vysvědčení. Jenže z pohledu dnešního důchodu to může být nepříjemné, protože tehdejší zákon (z něhož se i dnes vychází) jasně říkal, že doba pojištění se počítá od dokončení povinné školní docházky. A je tedy možné, že jeden rok učení nebo střední školy se nezapočítá, což může snížit důchod třeba o pár stovek korun.
Nejlepší informace by měli mít úředníci, ale ani oni vám pokaždé neřeknou zcela jednoznačné informace. Když jsem se konkrétně na tuto informaci dotazoval na infolince ČSSZ, dozvěděl jsem se, že se první rok asi započítá, ale nic přesnějšího, třeba konkrétní paragraf zákona, jsem z úřednice nedostal. Zároveň jsem ale zaznamenal případ muže, kterému právě první rok učení nezapočítali právě proto, že ho začal už po 8. třídě.
Podobných nejednoznačných situací je více, a přestože se problematikou důchodů a poradenstvím zabývám už delší dobu, stále narážím na nové. Myslím si, že občas se v různých pravidlech, výjimkách nebo omezeních nevyznají ani sami úředníci. Jinak si nedovedu vysvětlit, že občas při výpočtu důchodu některé totožné doby započítají, jindy ne. Setkal jsem se i s tím, že započítali něco navíc. Vždy zkrátka záleží na konkrétním úředníkovi, který zpracovává žádost a hlavně který pak počítá důchod (nedělá to jedna osoba).
Když věci zbytečně komplikuje tvrdý zákon
Situaci mnohdy neusnadňuje ani komplikovanost důchodové legislativy, která se navíc velmi často mění, a v některých případech obsahuje i trochu nepružná pravidla. V důsledku toho mohou vznikat i sporné či dokonce nespravedlivé situace, které zbytečně vedou k nižšímu důchodu.
Příkladem mohou být ženy, které před rokem 2010 doprovázely své manžele velvyslance na diplomatické misi v zahraničí. Tato doba se jim nepočítá jako doba důchodového pojištění a snadno tak vznikají zbytečné i několikaleté mezery v evidenci. Bohužel není možné ani zpětné doplacení těchto dob, což upřímně moc nechápu.
Do nepříjemné situace se mohou dostat také muži, kteří pečovali o děti před rokem 2007. Předně péče před rokem 1996 se jim do důchodu nepočítá vůbec. (V té době se o malé děti staraly téměř výhradně ženy, takže problém se naštěstí může týkat jen velmi malé skupiny mužů.) Jiná je ale situace v případě, že byl muž s dítětem doma mezi roky 1996 až 2007, kdy už muži měli oproti minulosti nárok čerpat rodičovskou dovolenou.
Tehdy totiž zákon říkal, že tato péče o dítě se do důchodu nezapočítá automaticky, ale muž o to musel individuálně požádat, a to nejpozději do dvou let od skončení péče. Pokud tak neučinil, bere se to jako neevidovaná doba, a když o započítání požádá muž až při žádosti o důchod, úřad to zamítne. Nastává tak paradoxní situace, kdy sice stát ví, že muž o dítě pečoval a zřejmě mu vyplácel i rodičovský příspěvek. Ale pokud si to před lety „nenahlásil“, třeba protože to nevěděl nebo mu to úředník neřekl, nemá kvůli jedné větě v zákoně na tyto doby nárok. (Pokud se to někoho konkrétně týká, doporučuji podat žádost o odstranění tvrdosti zákona.)
Zlepšení pro ženy se souběhem péče a práce
Abych ale nekončil negativně, rád bych zdůraznil, že některé věci se daří řešit a zlepšovat. Ocenit musím například relativně nedávnou změnu, kterou prosadilo Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Mariana Jurečky. Týká se žen, které si v průběhu péče o dítě (při rodičovské dovolené) přivydělávaly na brigádách nebo měly drobný úvazek.
Nízký výdělek při rodičovské dovolené obvykle není z pohledu výpočtu důchodu výhodný a může ho zbytečně snižovat. Při péči po roce 1996 si ženy i muži mohli při žádosti o důchod vždy vybrat, jestli se jim zohlednily tyto nižší výdělky, nebo vyloučené doby, podle toho, co jim vycházelo výhodnější. V případě starší péče o tom rozhodovali pouze úředníci a využívali k tomu velmi komplikovaný výpočet.
Háček byl v tom, že když byl souběh vyloučené doby a výdělků po celý rok (například když měla žena dlouhodobě malý úvazek), nebylo možné porovnání provést a automaticky se započítaly výdělky. Část žen na to doplácela nižším důchodem a musely to právě složitě přes žádost o odstranění tvrdosti zákona. Pokud tedy o tom věděly, protože ne všichni se v pravidlech vyznají, a ne vždy úředníci poradí. Od roku 2024 už ale platí nová legislativa, která stanovila stejná pravidla pro veškerou péči. Nyní si tedy o zohlednění vyloučené doby můžete požádat kdykoliv. (Pro doplnění: týká se to péče o děti i blízké osoby.)
Setkali jste se s pravidly nebo situacemi, které vás překvapily nebo jste si s nimi nevěděli rady? Poradili vám úředníci s chybějícími dobami? Napište mi případně do diskuse pod článkem, rád si přečtu vaše postřehy. A pokud jste řešili dokládání dob, budu také rád za vyplnění dotazníku pro budoucí článek.
