Článek
Hnutí ANO sice zatím nezveřejnilo program pro letošní podzimní volby, ale politici v různých rozhovorech a vyjádřeních začínají zmiňovat konkrétní změny v oblasti důchodů, které by rádi zavedli. Můžeme si tak udělat alespoň základní představu o tom, jak by se mohl důchodový systém změnit.
Hned na úvod je nicméně potřeba říct, že zrovna sliby v oblasti důchodů je nutné brát do jisté míry s rezervou. Předvolební sliby jsou obecně dost kreativní disciplínou a napříč politickými stranami i hnutími platí, že v mnoha případech u slibu jen zůstane. Zrovna hnutí ANO ale docela vyniká nejen v tom, že důchodové sliby příliš neplní, ale většinou také názorově zcela otáčí.
A nejde jen o zvyšování důchodového věku nad 65 let, po kterém několik let volali třeba Andrej Babiš a Alena Schillerová. Méně lidí už si vzpomene, že představitelé ANO například dlouho odmítali zavedení výchovného k důchodu za děti, a potom nečekaně otočili krátce před volbami v roce 2021. Také ocenění náročných profesí sníženým důchodovým věkem mohlo být prosazeno už v roce 2021, ale tehdejší návrh ministryně Jany Maláčové poslanci ANO nepodpořili. Nyní jsou zase velkými zastánci a dokonce hlasitě kritizovali, že současná vláda schválila jen „osekanou“ podobu zákona pro náročné profese.
Shodou okolností zrovna nedávno uplynulo 10 let od okamžiku, kdy Andrej Babiš oznámil, že má připravený kompletní návrh důchodové reformy a brzy ho představí. Kromě toho, že součástí reformy bylo v podstatě zavedení rovného důchodu, jsme se ale žádné podrobnosti nedozvěděli, protože návrh nakonec vůbec nepředložil.
Žádná přehnaná očekávání
Tento historický exkurz jsem zmínil záměrně, abych hned dopředu „zchladil“ příliš velká očekávání současných i budoucích důchodců. Pokud bude hnutí ANO ve volbách úspěšné a získá rozhodující vliv ve vládě, nepochybně přistoupí ke změnám důchodů. Úplně si ale nemyslím, že se dočkáme nějakého plošného rušení všeho, co zavedla vláda Petra Fialy, případně zavádění revolučních změn.
Většina již schválených změn, ať už jde o rodičovský vyměřovací základ, sdílení vyměřovacích základů manželů, zvýšení minimálního důchodu, zmírnění odloženého důchodu nebo úpravy vdovských důchodů zřejmě zůstanou. Hnutí ANO jejich rušení zatím neavizovalo, a s ohledem na to, že jde spíše o solidární a pozitivní změny, to ani neočekávám.
Co by se mělo u důchodů změnit?
V případě čtyř klíčových úsporných změn to ale může být jinak. Hlavním slibem hnutí ANO je opětovné zastropování důchodového věku na 65 letech, a je celkem pravděpodobné, že k tomu dojde. Je ale důležité si uvědomit, že tato změna nebude mít přinejmenším až do konce volebního období žádný faktický ani finanční dopad, protože stále ještě probíhá dávno schválené zvyšování důchodového věku na 65 let. Případné dopady tak bude řešit až další vláda, a je klidně možné, že se ještě do té doby pravidla opět změní.
Vrátit se také mají řádné valorizace důchodů do původní podoby. Konkrétně se má opět při výpočtu valorizace vedle inflace započítávat také polovina růstu reálných mezd (namísto aktuální třetiny růstu). Vedle toho je v plánu také zavedení takzvané věkové valorizace důchodů, kdy se mají důchody mimořádně zvyšovat v 80, 85, 90, 95 a 100 letech. Důchodci, kteří se dožijí vysokého věku, by si tedy mohli s důchodem postupně přilepšit o několik tisíc korun.
Otazník se zatím vznáší nad mechanismem zpomalování růstu nových důchodů, kdy se od roku 2026 začne postupně snižovat míra započítávání výdělků a dob pojištění do důchodu. Hnutí ANO zatím explicitně neslíbilo, že tento mechanismus zruší a vrátí výpočty do původní podoby, pouze jednou to v rozhovoru naznačil Aleš Juchelka, který vystupuje jako stínový ministr práce a sociálních věcí. Stejně tak zatím není jisté, jestli se zruší výrazné zpřísnění předčasných důchodů. V tomto případě je to spíše nepravděpodobné, protože samotné zpřísnění nebylo napadeno ani v rámci ústavní stížnosti. Poslanci ve stížnosti kritizovali pouze způsob schvalování zákona a nulové přechodné období.
Výraznější změny se mají týkat práce po dosažení důchodového věku. Hnutí ANO chce zrušit stávající slevu pro pracující důchodce na sociálním pojištění a opět zavést mechanismus zvyšování důchodu za další práci. Ocenění má být výrazně vyšší než v minulosti, za každý odpracovaný rok v důchodu se má důchod zvýšit o 1,5 % výpočtového základu, tedy zhruba o 400 až 600 korun za rok práce (záleží na výši důchodu). A zcela přepracovat by se měl také dřívější důchod pro náročné profese, konkrétně by se měl výrazně rozšířit seznam profesí, které mají na ocenění nárok. Detaily ale zatím chybí.
Kolik to bude stát?
Co z uvedeného vyplývá? Cílem je do jisté míry ponechat solidární důchodové změny a zrušit přinejmenším část změn úsporných. Ať už by byl konečný výčet případných změn jakýkoliv, výsledkem by bylo zvýšení výdajů důchodového systému. Experti hnutí ANO spočítali zvýšení nákladů na přibližně 10 miliard korun ročně, přičemž v potaz brali pouze období následujících 4 až 5 let.
Období po roce 2031 politici z ANO neřeší a argumentují, že dělat predikce na tak dlouho dopředu nemá smysl, protože nevíme, jak se budou vyvíjet technologie a jak se změní trh práce. Úředníci z Ministerstva práce a sociálních věcí nicméně předběžně spočítali, že když hnutí ANO všechny své sliby splní, tak po roce 2035, kdy do důchodu začnou odcházet silné ročníky Husákových dětí, se výdaje na důchody zvýší o 120 miliard korun ročně.
Mlžení ohledně finančních dopadů na důchodový systém ve 30. letech a dále je očividně záměrné, protože právě v té době začnou výdaje na důchody rychle růst. Zejména pokud se růst důchodového věku zastaví na 65 letech, což by nastalo právě po roce 2031. Je nesporným faktem, že důchodový věk se zvyšuje posledních 20 let, a je to jeden z hlavních důvodů, proč systém důchodů zatím finančně nezkolaboval.
Pokud se růst důchodového věku zastaví a k tomu se opět zrychlí valorizace a případně i růst nově přiznávaných důchodů, bude stát muset na důchody vydávat výrazně více peněz než v současnosti. Kromě toho, že budou v důchodu Husákovy děti, se také lidé dožívají vyššího věku a důchod pobírají déle. Demografické odhady říkají, že počet důchodců se ze současných 2,3 milionu zvýší na více než 3 miliony.
Sázka na ekonomiku a plán B
Představitelé hnutí ANO se vyšších výdajů na důchody neobávají a chtějí situaci stabilizovat prostřednictvím hospodářského růstu. Pokud ekonomika rychle poroste, budou se zvyšovat mzdy a stát bude vybírat více peněz na odvodech a daních. Prvním cílem tedy mají být rozsáhlé politické kroky k oživení ekonomiky a druhým cílem pak aktivní podpora mladých rodin a skokové zvýšení porodnosti.
Nakolik je tato vize reálná, to je na samostatnou debatu. Na jedné straně jsou spíše skeptičtí ekonomové a další odborníci, podle kterých ani dynamický růst hospodářství a ekonomiky stačit nebude a stát bude muset kvůli důchodům zvyšovat daně nebo hledat úspory jinde, třeba v dopravě nebo zdravotnictví. Zároveň to ale byla právě vláda Andreje Babiše, která jako jediná za posledních asi 20 let dokázala dostat důchodový systém do plusu, a to konkrétně v letech 2018 a 2019. Ekonomice se dařilo a přebytky byly 18 a 16 miliard korun.
Otázkou zůstává, jestli je možné takový vývoj zopakovat, a to právě s ohledem na očekávaný skokový růst počtu důchodců. Politici hnutí ANO se na to spoléhají a sází budoucnost právě na tuto kartu. Zda to vyjde, nebo nás čeká nepříjemný pád, to si musí každý posoudit sám.
V tomto ohledu je alespoň fér, že i hnutí ANO otevřeně říká, s čím musí lidé počítat v případě, že tato sázka na růst ekonomiky nevyjde. Konkrétně Karel Havlíček to nastínil zcela jasně: „Pokud budeme mít jednoprocentní růst ekonomiky, jako má tato vláda, tak potom bude, Houstone, velký problém. Základ všeho je, že se podaří nastartovat hospodářský růst a v horizontu 20 až 30 let budeme na rostoucí trajektorii.“
Záložním plánem, či podle Havlíčka „plánem B“, je druhý důchodový pilíř, což je poslední klíčová změna v oblasti důchodů, kterou by hnutí ANO chtělo prosadit. Má jít o státem zřizovaný či garantovaný pilíř, ve kterém si lidé budou spořit peníze na stáří. Pokud se bude ekonomice dařit, bude to vítané přilepšení. A v případě, že strategie selže a stát nebude schopen financovat důchody v plné míře, využijí lidé ve stáří právě své naspořené peníze v druhém pilíři. Potíž je ale v tom, že zhruba 20 až 30 procent Čechů si na stáří nespoří, protože na to nemají peníze, a těm pak ani nový spořicí pilíř příliš nepomůže.
