Článek
Příběh doplatku lednové valorizace je jedním z těch, jak se nemají schvalovat důchodové změny. A dobře ukazuje, jak to vypadá, když osobní přesvědčení o správnosti změny ignoruje odborné výhrady i rozhodnutí Ústavního soudu.
Podívejme se, jak a proč byla tato legislativní podivnost schválena a proč nedává smysl. A také na to, jak se situace od roku 2025 změní.
Klouzavý měsíc
Na začátek je potřeba si uvědomit, jak jsou dnes vypláceny důchody. Je využíván takzvaný klouzavý měsíc, kdy datum výplaty stanovuje období, za které vyplacený důchod náleží. Takže pokud má někdo výplatní termín stanovený na 14. den v měsíci, dostane důchod vždy na období od 14. dne aktuálního měsíce do 13. dne následujícího měsíce. Takže například výplata v lednu platí na období 14. ledna až 13. února. Podstatné je, že každý důchodce v každém roce dostane 12 splátek důchodu.
Takto jsou vypláceny důchody drtivé většině důchodců. Výjimku tvoří necivilní důchody pro bývalé policisty, vězeňské dozorce, vojáky a další ozbrojené složky, které nevyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), ale příslušná ministerstva, pod která tato povolání spadají. Tyto důchody (je jich asi 50 tisíc) jsou vypláceny na kalendářní měsíc, takže období pro aktuální splátku důchodu je vždy od prvního do posledního dne.
Ponechme nyní stranou, proč se pravidla pro civilní důchody a důchody ozbrojených složek liší a proč to politici kdysi schválili. Podstatné je, že od července 2025 se výplatní termíny obou typů důchodů sjednotí a všechny důchody v Česku budou vypláceny vždy na aktuální kalendářní měsíc. (To, že klouzavý měsíc skončí, už bylo schváleno v roce 2023.)
Proč doplatek valorizace?
Dříve platilo, že valorizace vždy náleží od první splátky důchodu v daném roce. Takže když má někdo výplatní den 14. v měsíci, tak se mu tento den valorizuje důchod a v daném roce dostane 12 splátek valorizovaného důchodu.
Podle zastánců doplatku to je nespravedlivé. Říkají, že valorizace má být garantována hned od 1. ledna pro všechny. Jinak se prý důchodci s pozdějším datem výplaty dostávají do „skluzu“, protože své navýšení důchodu dostanou až se zpožděním. Tedy je že stát „okrádá“ za těch několik dnů před první lednovou výplatou důchodu.
Odpůrci zase říkají, že doplatek je nespravedlivý, protože se jeho výše u každého důchodce liší. A že důchodci, kteří mají důchod vyplácený později, dostávají formou doplatku od státu více peněz než ostatní. Rozdíly přitom mohou činit až stovky korun, zvláště pokud jsou valorizace vyšší.
Ústavní soud: Problém neexistuje
Podstatné je, že tento problém posuzoval Ústavní soud a v roce 2020 rozhodl, že klouzavé období pro důchod a stejně tak valorizace vždy od první výplaty v lednu jsou v pořádku.
Pro soudce bylo důležité, že každý důchodce dostane během roku vždy 12 splátek valorizovaného důchodu, takže žádné rozdíly mezi důchodci neexistují. Ve svém nálezu konstatoval, že „všichni poživatelé důchodu, dostávající před valorizací stejný důchod, dostanou bez ohledu na termín jeho výplaty vyplacenu i v návaznosti na každoroční valorizaci stejnou částku“ a jsou tedy všichni ve stejném postavení a dostávají stejně.
Ústavní stížnost k této věci podala skupina poslanců, kterou vedl Mikuláš Ferjenčík z České pirátské strany. A právě Ferjenčík se rozhodl toto rozhodnutí soudu přehlížet a hned v roce 2020 předložil návrh změny zákona, aby byla valorizace stanovena od 1. ledna. Šlo o pozměňovací návrh k zákonu, který důchodcům přiznával jednorázový příspěvek ve výši 5000 korun (takzvané rouškovné), tedy v podstatě „přílepek“.
Legislativní paskvil
Je zvláštní, že si Mikuláš Ferjenčík a potažmo Piráti za návrhem tak stáli, když měli signály, že jde o nesmysl. Kromě toho, že Ústavní soud v podobě valorizace neviděl žádný problém, měli i stanoviska ministerstva a ČSSZ, podle kterých by tato nesystémová změna zkomplikovala výplatu důchodů a přidělala práci úředníkům.
Je také nepochopitelné, proč se místo toho, aby domnělou nespravedlnost řešili prostou změnou výplatního období z klouzavého na kalendářní (sjednotili tak všechny důchody v Česku), vydali cestou změny, která z pohledu nastavení výplatního systému nedávala smysl a logiku. Navíc doplatek byl stanoven pouze pro řádnou valorizaci a zcela ignoroval valorizace mimořádné, což pak vyvolávalo zmatky mezi důchodci.
Pro zavedení doplatku valorizace nakonec vedle Pirátů hlasovali poslanci ODS, KDU-ČSL, TOP09, STAN, SPD a KSČM. Proti byli poslanci ANO a ČSSD, takže návrh prošel jen těsně. Senátoři se pak tímto návrhem odmítli zabývat úplně a poslali ho rovnou prezidentovi.
Mám pocit, že poslanci, kteří doplatek podpořili, si ani neuvědomovali, jaké praktické problémy novinka způsobí a že to přinese jen zbytečnou administrativu navíc. Nedomysleli ani to, že doplatek mohou sami důchodci vnímat jako nespravedlivý, protože lidé si o termínu výplaty důchodu nerozhodují, ten přiděluje ČSSZ. Takže důchodci jen vidí, že někdo dostane navíc doplatek ve výši 150 korun a jiný 500 korun, což vyvolává nepochopení i závist.
Komedie naštěstí brzy skončí
Musím na tomto místě pochválit úředníky Ministerstva práce a sociálních věcí, kteří nakonec věc vyřešili ke spokojenosti úplně všech. Když sepisovali legislativní návrh důchodové novely, která řešila řadu technických věcí a nedostatků (mimo jiné zavedla možnost podání žádosti přes internet), vložili tam i zavedení standardního kalendářního měsíce pro výplatní období důchodů. Díky tomu, že všechny důchody nyní budou vypláceny vždy na jeden měsíc, tedy od prvního do posledního dne, nebude už žádný doplatek valorizace potřeba.
Pro tuto změnu hlasovali poslanci ze všech stran a hnutí v Poslanecké sněmovně. Tedy paradoxně i někteří poslanci, kteří o necelé tři roky dříve hlasovali pro zavedení doplatku.
Každopádně jsem rád, že se všichni shodli na tom, že doplatkový experiment se neosvědčil, zrušili ho a doufám, že na něj co nejdříve zapomeneme.
Zdroje: Nález Ústavního soudu k valorizaci (Pl. ÚS 47/18), hlasování o zavedení doplatku (PSP ČR), hlasování o zrušení doplatku (PSP ČR), Statistika&My (05/2024)
