Článek
Od letošního října začaly platit přísnější podmínky pro předčasné důchody a jedním ze zpřísnění je to, že se více krátí výše důchodu za předčasnost. Za každých započatých 90 dnů předčasnosti se výpočtový základ krátí o 1,5 %. (Co konkrétně výpočtový základ znamená a jak ovlivňuje výpočet důchodu, jsem detailně popsal v tomto článku.)
Jde o „radikální zpřísnění“, což v důvodové zprávě k návrhu velké důchodové reformy přiznává i samotné Ministerstvo práce a sociálních věcí. A to podle něj vyvolává poptávku, aby se podmínky zmírnily alespoň pro ty, kteří velmi dlouho přispívali do důchodového systému. Tedy těm, kdo mají dlouhou dobu důchodového pojištění.
Součástí reformy je proto návrh, že krácení bude poloviční (0,75 % za každých 90 dnů předčasnosti), ale pouze pro ty, kteří získají alespoň 45 let důchodového pojištění. Má to ale významný háček.
Standardně se do doby důchodového pojištění pro nárok na starobní důchod počítají jak odpracované roky (tedy práce nebo podnikání), tak náhradní doby, přestože ty se v některých případech krátí na 80 %. Pokud by se s náhradními dobami počítalo i v tomto případě, nebyl by to až takový problém.
Bez náhradních dob
Návrh ovšem počítá s tím, že zohledňovat se budou pouze takzvané příspěvkové doby, tedy kdy je odváděno sociální pojištění, případně náhradní doby, při kterých byla vykonávána „fyzická aktivita“ nebo „společensky přínosná činnost“. Jinými slovy jde o péči o děti (včetně pěstounství nebo péče o nemocné děti) nebo vojnu.
Vůbec by se tedy nepočítala následující období:
- Studium (žádná forma)
- Vědecká aspirantura
- Nezaměstnanost
- Pobírání invalidního důchodu (žádného stupně)
- Civilní služba
- Úrazy a nemoci z práce, pokud trvají po skončení zaměstnání
- Ochrana svědků
Myslím si, že tato omezení jsou velmi přísná a úplně nedávají smysl, protože se tím výrazně eliminuje možnost, aby na snížené krácení předčasného důchodu někdo dosáhl. V podstatě půjde pouze o ty, kteří začali pracovat hned po dokončení základní nebo střední školy a už nepřestali. A nanejvýš šli na vojnu nebo se starali o dítě. Pokud byli nějakou dobu na úřadu práce nebo měli nějakou životní okolnost, kdy se jim práce nepočítala do důchodu, jejich šance dosáhnout na menší krácení se dost snižuje.
Zcela vyloučeni pak budou studenti vysokých škol, protože pokud někdo studoval do 24 nebo 25 let, nároku na nižší krácení předčasného důchodu dosáhne někdy v 69 nebo 70 letech. A to již bude bezpochyby v důchodu řádném. Bez šance budou v podstatě také otcové, kteří pečovali o dítě před rokem 1996, protože tato péče se jim pro potřeby důchodu nezohledňuje (tehdy se zohledňovala jen matkám).
Opatření úplně nedává smysl ani pro lidi, kteří odcházejí do důchodu v současné době. Řádný důchodový věk se totiž nyní pohybuje kolem 64 let, záleží na roku narození a u žen také na počtu dětí. Kdyby chtěl někdo odejít do předčasného důchodu třeba o 2 až 3 roky dříve, jak by mohl na 45 let práce dosáhnout v 61 nebo 62 letech? Musel by nepřetržitě pracovat od nějakých 16 nebo 17 let. Jistě, řada takových tady je, ale rozhodně nepůjde o většinu lidí.
Snad se to trochu zmírní
Věřím, že se takto přísné podmínky pro získání nižšího krácení předčasného důchodu ještě přehodnotí a začnou se počítat i náhradní doby. Možná by stálo také za zvážení, aby byla podmínka alespoň do určité míry odstupňována, například aby krácení při odpracovaných 43 nebo 44 letech bylo sníženo na 1 %.
Jinak na to doplatí třeba lidé, kteří budou mít opravdu odpracováno třeba 44 let a 10 měsíců, kvůli zdraví přijdou o práci a už nebudou schopni si sehnat novou, takže odejdou do předčasného důchodu. Takoví lidé se budu nacházet těsně pod hranicí 45 let, ale na mírnější krácení nebudou schopni dosáhnout.
Zdroj: Návrh novely zákona o důchodovém pojištění (důchodová reforma)
