Článek
Výši starobního důchodu v současné době ovlivňují dva základní parametry, a to výdělky a délka důchodového pojištění. V případě výdělků se počítá období od roku 1986 do konce roku, který předchází žádosti o důchod. Doba důchodového pojištění se pak v tuto chvíli počítá od okamžiku ukončení základní školy až do dne přiznání důchodu.
Zjednodušeně platí, že čím vyšší výdělky a delší dobu pojištění máme, tím vyšší je i vypočítaný důchod. Byť v případě výdělků nejde o přímou úměru, protože redukční hranice jejich započítávání omezují a nad určitou hranici se už nezohledňují. Jde v podstatě o solidární opatření, které zamezuje tomu, aby byly přiznávány i extrémně vysoké důchody, jako tomu bylo v minulosti. (Jak se důchod počítá, jsem popsal v tomto článku.)
Nové důchody jsou vyšší
V současné době platí, že nově přiznávané důchody jsou vyšší než ty v minulosti. Důvody jsou následující:
- Při výpočtu důchodu se průměrují výdělky za celý život. Vzhledem k tomu, že třeba v 90. letech byly mzdy obecně výrazně nižší, se výdělky z minulosti vždy přepočítávají na současnou hodnotu, aby nedocházelo k jejich znehodnocování. K tomu slouží takzvané důchodové koeficienty, které každý rok schvaluje vláda.
- Každý rok se zvyšují redukční hranice, které určují, do jaké výše a v jaké míře se výdělky započítávají.
- Prodlužuje se doba důchodového pojištění, která se započítává do důchodu. Důvodem je především to, že se každý rok zvyšuje důchodový věk. Lidé tak odcházejí do důchodu později, a tedy i déle pracují, což dobu pojištění zvyšuje.
Díky důchodovým koeficientům a redukčním hranicím, které se každý rok zvyšují, se pravidelně a postupně zvyšují i nové důchody. Tento trend bude pokračovat i v následujících letech, takže už dnes víme, že pokud se nic dramaticky nezmění, výše důchodů přiznávaných za 10 let se bude pohybovat nad hranicí 30 000 korun.
Tuto skutečnost nezmění ani připravovaná důchodová reforma, kterou plánuje schválit vláda Petra Fialy. Součástí této reformy je návrh na postupné omezení započítávání výdělků i doby pojištění do důchodu, což zpomalí tempo nárustu důchodů přibližně o 8 %. Jinými slovy to znamená, že důchody se budou zvyšovat i nadále, ale tempo růstu bude pomalejší.
Zpomalení bude i bez reformy
Je ovšem důležité si uvědomit, že ke zpomalování tempa růstu důchodů bude docházet i samovolně, ať už bude vládní reforma schválena, či nikoliv. Mohou za to starší změny důchodových pravidel pro výpočet důchodů, které se ale do výpočtu důchodu promítají postupně nebo se teprve promítnou.
Pozvolna totiž dochází ke zpomalování růstu osobních vyměřovacích základů a k tomu se později přidá i pokles celkových započítaných dob důchodového pojištění. Omezené započítávání dob pojištění začne do výpočtu důchodů výrazněji promlouvat ve 40. letech. Podívejme se nyní na vše podrobněji.
Nižší osobní vyměřovací základ
Jak už bylo zmíněno, do důchodu se počítají výdělky až od roku 1986 a na ty předchozí se nebere ohled. Pro lidi, kteří odcházeli do důchodu v uplynulých letech nebo odcházejí nyní, je to výhodné. Výdělky v prvních letech kariéry jsou obvykle nižší, než kterých dosahujeme později, ale ty se zatím nezohledňují.
Například v roce 2024 odcházejí do důchodu muži narození v roce 1960. Pokud začali pracovat například ve svých 19 letech, tak nižší výdělky z let 1979 až 1986 se jim nepočítají, a celoživotní výdělky se průměrují pouze z období 1986 až 2023. U starších ročníků se nezohledňovala ještě delší část pracovní kariéry, což bylo o to výhodnější, protože dominantnější roli hrály pozdější vyšší výdělky.
Lidem, kteří začnou odcházet do důchodu v dalších letech, se postupně začnou počítat výdělky za celý pracovní život, což se logicky negativně projeví v osobním vyměřovacím základu, z něhož se počítá důchod. Předběžná verze ministerské zprávy o stavu důchodového systému ukazuje, že zatímco ještě na přelomu tisíciletí se průměrný osobní vyměřovací základ nových důchodců pohyboval nad 100 % průměrné mzdy, dnes je to kolem 85 %. A během následujících 10 let klesne pod úroveň 75 %.
Kratší doba důchodového pojištění
Do důchodu se dnes počítá i studium, a to jak studium střední školy do dosažení 18 let, tak i pozdější studium včetně toho vysokoškolského. Studium do 18. let se dokonce započítává ze 100 %, studium po dosažení dospělosti pak z 80 %. Lidé, kteří dnes odcházejí do důchodu, tak běžně dosahují délky pojištění i nad 45 let.
To se ale v dohledné době změní, protože studium uskutečňované po roce 2010 se již do důchodu vůbec nepočítá. Lidé, kteří půjdou do důchodu za 20 let, pak budou v tomto ohledu výrazně znevýhodněni. Nejenže se délka základní školy protáhla na 9 let, ale studium po jejím dokončení se již nebude zohledňovat jako náhradní doba. Pokud tedy někdo studuje střední a vysokou školu a neplatí si dobrovolné důchodové pojištění, nemá toto období evidované jako dobu pojištění. Doby pojištění pak začne reálně získávat až v okamžiku získání první práce.
Podle již zmíněné ministerské zprávy je dnes průměrná doba pojištění nových důchodců 44 let a v dalších letech se díky zvyšování důchodového věku prodlouží na 47 let. Po roce 2041 ale začne průměrná délka rychle klesat až pod 40 let. A to se logicky negativně promítne do výpočtu důchodu, protože délka pojištění ovlivňuje míru započítávání výdělků.
Vývoj dob pojištění: Predikce MPSV z roku 2019 (zelená) a z roku 2024 (modrá).
Dopad na budoucí důchodce
V médiích se pravidelně objevují varování některých politiků nebo ekonomů, že dnešní mladší generace by se tolik neměly spoléhat na státní důchod. Tato abstraktní varování dostávají jasnější podobu právě při pohledu na to, že výpočty důchodů začnou být v dalších letech méně výhodné, a to zvláště začátkem 40. let, kdy se kvůli studiu „propadnou“ započítávané pojištění. Další zpřísnění se navíc chystají v rámci důchodové reformy.
Nehrozí, že by se výše starobních důchodů propadla na úroveň, ze které se nedá vyžít. Nepůjde o dramatické propady na polovinu či třetinu současných důchodů, jak se někteří lidé snaží zbytečně strašit. Důchody i v budoucnu porostou a zůstanou hlavním zdrojem příjmů ve stáří. Ale to tempo bude pomalejší, což bude mít jasný výsledek – propad finančních příjmů při odchodu do důchodu bude větší než dnes.
Dnes se poměr nově přiznávaných důchodů vůči průměrné mzdě pohybuje na úrovni 42 až 46 % a v dalších letech se postupně zvýší až na téměř 48 %. Po roce 2030 ale tempo začne rychle klesat, a to až na úroveň kolem 40 %. To mimochodem způsobí i určitý nárůst počtu důchodců ohrožených chudobou.
Poměr nových důchodů a průměrné mzdy: Predikce MPSV z roku 2019 (zelená) a z roku 2024 (modrá).
Významnou roli bude nepochybně hrát to, zda a v jaké podobě bude schváleno navyšování důchodového věku nad hranici 65 let. Pokud totiž důchodový věk postupně poroste na 67 až 68 let, částečně to bude kompenzovat nižší výhodnost budoucího výpočtu důchodu. Lidé tak zkrátka budou déle pracovat, aby zpřísňování pravidel pocítili méně.
Zdroje: Zpráva o stavu důchodového systému (verze pro rok 2024), důvodová zpráva k návrhu důchodové reformy (vládní systém VeKLEP)
