Článek
Schválená důchodová novela přinese skokové zpřísnění u maximální doby předčasnosti. Doposud bylo možné požádat o předčasný důchod až o 5 let dříve (nejdříve však v 60 letech), případně až o 3 roky dříve, pokud je důchodový věk nižší než 63 let. Od 1. října však dojde ke sjednocení této doby na 3 roky u všech lidí bez výjimky.
Tato změna je náhlá a nemá žádný postupný náběh, což reálně znamená, že část lidí ze dne na den přijde o nárok na předčasný důchod. Pokud například někdo dosáhne 60 let v listopadu, podle stávajících pravidel by mohl odejít v tomto věku do předčasného důchodu. Podle nových pravidel ale nárok ztratí a bude muset čekat více než rok.
Ombudsman Stanislav Křeček v této souvislosti upozorňoval, že to bude mít nepříznivé dopady na lidi, kteří již s předčasným důchodem počítali a v některých případech již dokonce skončili v zaměstnání. Rychlou změnu kritizoval také prezident Petr Pavel, i když nakonec novelu zákona podepsal.
Faktem je, že od října tedy platí maximální předčasnost 3 roky před řádným důchodovým věkem. A případní zájemci o důchod, kteří o nárok přijdou, v tomto ohledu prakticky nic nezmůžou.
Příležitost díky ústavní stížnosti
Stále je však ve hře ústavní stížnost, kterou momentálně připravuje hnutí ANO. Zatím nelze vůbec říct, jakou šanci na úspěch bude tato stížnost mít. Otevírá však určitou příležitost otočit situaci ve svůj prospěch. Hned na úvod ale otevřeně říkám, že jde pouze o teoretickou možnost, která může mít klidně nulovou relevanci. (A rozhodně nejde o nějaké přímé doporučení.)
O co jde? Zásadní roli hraje ustanovení v zákoně, podle kterého Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) nesmí odmítnout sepsání žádosti o důchod, a to „i když má za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na dávku důchodového pojištění nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady“. Jinými slovy i ten, kdo reálně nemá nárok na předčasný důchod, si může žádost podat, přestože je jisté, že bude zamítnuta.
Pokud by nakonec Ústavní soud rozhodl ve prospěch stížnosti a zákon zrušil, existuje teoretická možnost, že by poté musela ČSSZ dříve zamítnutou žádost přehodnotit a důchod by zpětně přiznala. Podstatné je, že žádost by byla již podaná. Postup, že byste ji podali zpětně až po případném rozhodnutí soudu, by nebyl zřejmě reálný – o předčasný důchod totiž nelze žádat zpětně.
Konzultoval jsem situaci s právníky specializovanými na důchodovou problematiku a částečně tuto možnost připustili. Ovšem s důrazným dodatkem, že tyto úvahy zatím nemají reálné právní základy a jde spíše o spekulace. Vše totiž bude záležet na tom, jak konkrétně Ústavní soud rozhodne.
Jak jsem totiž napsal ve svém nedávném článku, uznání stížnosti nemusí automaticky znamenat i to, že by zákonné paragrafy byly zrušeny do minulosti. To se ostatně už v minulosti stalo a není vyloučeno, že soudci by obdobný postup nezvolili i nyní, aby předešli zmatkům. Případně by politici mohli dostat třeba roční lhůtu na nápravu. A v takovém případě by vlastně žádost z minulosti neměla relevanci, protože zpětně by se pravidla pro předčasné důchody nezměnila. Zrušení paragrafů by platilo až od aktuálního data.
Každý dle svého uvážení
V tuto chvíli tedy nelze nic předvídat a rozhodně nechci radit, abyste si žádost o důchod podali a nechali si ji zamítnout. Na druhou stranu podání žádosti o důchod není zpoplatněno, takže takovým postupem prakticky nic nezkazíte. Proto posouzení nechám zcela na vás. Za mě se vyplatí o tom přemýšlet.
Já osobně bych se takto rozhodl třeba v případě, kdy bych sám neměl práci (a třeba kvůli zdraví si nemohl najít jinou), nebo bych „na plný úvazek“ pečoval o někoho blízkého v rodině a zároveň jsem měl v plánu odejít v 60 letech do důchodu. V takovém případě bych v podstatě neměl co ztratit, podal bych v 60 letech žádost o předčasný důchod a je možné, že by mi pak byl důchod zpětně doplacen.
