Proti euru jsou i fakta, nejen emoce

Příznivci rádi zmiňují, že nemusí měnit eura na dovolenou k moři, kde mají skoro všichni euro. Já musím zmínit, že nejhorší problémy jsem měl s eurem v Německu, když jsem jel na kole napříč Evropou. Problém byl v hotovosti, nikoliv měně. Němci i Rakušané chtějí v každém druhém podniku hotovost. Potom potřebuji směnárnu nebo v mém případě bankomat. A kdo má pořád odhadovat kolik hotovosti potřebuji? Tu by euro pomohlo.

Po Německu začala Skandinávie. Úžasné vyspělé země, kde jsem nepotřeboval ani korunu v hotovosti. Dánskou korunu, Švédskou korunu, Norskou korunu.

Jako turista jsem byl naprosto spokojený s Českou korunou i když jsem v každé zemi potřeboval jinou měnu. Pro příznivce eura kvůli cestování: Riskujete hodně, kvůli problému co vyřeší plastová kartička, mobil nebo hodinky. Vaše dovolená vám může pokazit důchod (k tomu se dostanu později).

Ve Skandinávii mají všechny země suverénní koruny a jsou bohatší než země, které tak rádi příznivci eura ukazují v médiích. To je vidět na HDP na obyvatele s přepočtem na paritu kupní síly. Z grafu si všimnete téměř totožného růstu Česka s korunou a Slovenska s eurem.

HDP se zjednodušeně počítá takto: Když pekař prodá rohlíky za 1000 do velkoobchodu, ten je za 2000 prodá maloobchodu a ten je za 3000 prodá zákazníkovi, tak máme přírůstek HDP 3000. Pokud je pekař prodá přímo, tak jen 1000. Pokud to udělá „bez papíru“, tak je v HDP nula.

Když loni Chorvati přijali euro, tak se vše zdražilo. To je efekt přechodu na euro. Obchodníci zaokrouhlí ceny nahoru a v Chorvatsku ještě o něco navíc. Lidé s jasně daným rozpočtem utratí pořád stejně, jen dostanou méně. HDP se tedy nezvýší. Pokud si budou chtít dopřát a zaplatit více, HDP poroste. Jenže ceny se zvednou plošně i pro místní obyvatele a občané si musí připlatit za jídlo a ušetřit třeba na vlastní dovolené.

Tento argument používají všichni příznivci eura, ale já s tím nesouhlasím v českých podmínkách. Nový investor přijde, koukne na nedostatek pracovních sil a odejde jinam, kde sežene zaměstnance. Můžete ho lákat eurem nebo daňovými prázdninami, ale když ví, že nesežene zaměstnance, tak má důvod hledat v zemích bez eura.

Kdyby podnikatelům koruna znemožňovala podnikání, tak je euro nezbytnost. Když naše ekonomika funguje tak dobře (viz graf výše), že všichni najdou práci, proč je argument ekonomický růst? Opravdu by mě zajímalo od příznivců eura, jak náš ekonomický růst ovlivní přijetí eura. Jo, čísla ukazují růst, ale to je to zdražování.

Přijetí eura na Slovensku budiž odstrašujícím scénářem. Slovensko mělo vedoucí postavení v letech 1998 až 2010 (přijetí eura) získalo 12× více přímých zahraničních investic a Česko jen 8× více. Od roku 2010 do roku 2022 Slovensko přilákalo o pouhých 9 % více investic. Česko přilákalo o 57 % více investic, a navíc k nám přišly talenty ze Slovenska. Připomenu, že v tomto období (2013-2017) ČNB uměle oslabila korunu, aby pomohla exportérům a zvýšila inflaci, zatímco eurozóna řešila dluhovou krizi Řecka (začátek 20.10.2009).

Tohle všechno koruna má, takže za posledních skoro 20 let posílila o 25 % k „elitnímu“ euru. Pro vývozce určitě bolest, ale nezkrachovali. Když koruna posiluje, brzdí inflaci. Silná koruna znamená bohatší zaměstnance se mzdou v korunách a chudší ty, co berou v eurech.

Hlavní dovoz v cizí měně je ropa a plyn. To, co nás zajímá, je, jak si stojí koruna nebo euro k dolaru. Americký dolar udělal plus 10 % k euru (od našeho vstupu do EU). To je o 10 % dražší palivo ekonomiky eurozóny. Americký dolar, ale oslabil o 16 % k České koruně.*

Když byla nedávná krize kvůli inflaci, tak nestabilní koruna posilovala a euro se zmítalo ve svých problémech. Problém eura je, že má hodně národních ekonomik a každá má své problémy, které nemůže všechny vyřešit, protože jdou proti sobě. Euro dokonce na chvíli padlo pod hranicí jednoho dolaru za euro. To je za rok oslabení eura o 17 % (září 21-září 22).* Pokud naše koruna je v krizi nestabilní, tak euro už prodělalo druhou ,,resuscitaci“ a další krize je jen otázka času. Radši bez nás než s námi.

Někteří ještě tvrdí, že malou korunu si kde jaký spekulant namaže na chleba a změní její kurz, aby vydělal. Že tím zničí naši ekonomiku a zdraží dovolenou. Můžu vás uklidnit, teoreticky může, ale nemá tolik peněz. Když začala válka, tak kritizovaný guvernér ČNB Michl začal intervenovat našimi devizovými rezervami. Dal spekulantům takovou lekci, že přišli o spoustu peněz, změnili názor a korunu začali nakupovat s vidinou zisku. Naše malá koruna stojí na devizových rezervách v hodnotě přes 3 biliony korun.

ECB je v koncích s „legálními“ nástroji. Nyní musí podvádět, aby udržela euro funkční. Výsledek bude, že dluhy ,,jihu“ nepřímo zaplatí občané méně zadlužených zemí.

ECB může „tisknout“, kolik eur bude potřebovat, ale tím oslabuje euro a zdražuje si tím zboží s cenovkou v cizí měně, hlavně Amerického dolaru. Udělali to během pandemie a nakupovali státní dluhopisy všech zemí eurozóny. Tento program skončil a ECB nyní nakupuje jen od velkých dlužníků. ECB by měla zvyšovat úrokové sazby, aby dlužníkům, jako je Itálie, zdražila zadlužování, donutila je splácet obří dluh a začali šetřit. To Italové neudělali. ECB místo rovného přístupu pokračuje v nákupu jejich státních dluhopisů i když pro to už nemá legální podklady. Přesněji naopak, má zakázáno někomu nadržovat.

Eurozóna už není elitní klub a my nejsme těmi dlužníky, co potřebují zachraňovat. My bychom byli ti, kteří by museli přetrpět inflaci, kterou způsobuje politika ECB. Dluhy států nebudou splácet „naše děti“. Ty si splácíme v inflaci každý nákup v obchodě. Pokud bude euro ke koruně oslabovat, tak si vzpomeňte na tento odstavec za 10 let. Euro má problém, který se suverénní měnou nemáme.

Internetoví příznivci eura tvrdí, že s eurem by nebyla tak vysoká inflace. Ti samí kritizují ČNB, že nezvedla úrokové sazby výše, aby snížila inflaci. Ekonomové se vždy přikloní aspoň na jednu stranu a neprotiřečí si jako laici. ECB sazby zvýšila později jak ČNB a níže než ČNB*. Eurozóna měla nižší inflaci, ale taky státy v ní mají jinou hospodářkou politiku, než ta česká. Česko je energeticky hodně hladové a energie byly to, co zdražilo nejvíc, protože vláda zastropovala cenu pozdě a vysoko. Také je Česko plné firem, co si můžou diktovat ceny a Češi jim to musí akceptovat, protože alternativu nemají. Hlavně obchodní řetězce a rafinerie MOL (palivo na většině benzínkách).

Centrální banky nejsou jediné, co můžou zvládat inflaci. Jo, je to její smysl existence, ale těch hráčů, které neovlivní, je více.

ČNB udělá protiinflační zvýšení úrokových sazeb. Tím by se měla snížit dostupnost peněz a když nejsou peníze, tak se neutrácí a neprodané zboží, služby, zaměstnanci…, budou levnější = inflace se zastavuje a začíná recese.

Pak přijde vláda, řekne že musí utratit peníze tu a tam taky a půjčí si 300 miliard. ČNB to prostě zastavit nemůže. Stát se bude zadlužovat za jakýkoliv úrok. Další kapitolou jsou firmy. Zajedou přes hranice a půjčí si eura za nižší úrok a opět je utratí za stále dražší zboží v Česku.

ČNB aspoň intervenovala a posílením koruny snížila cenu importované ropy. Věc kterou ECB neudělala a její euro naopak k dolaru oslabovalo.*

Jak už jsem psal, tak inflace je vlastně regresivní daň. To znamená, že nejvíce postihne ty nejchudší. Těmi jsou právě důchodci.

Ten, kdo očekává, že mu euro přinese zvýšení životní úrovně, bude trpět zvýšením inflace. Připomenu, že v roce 2019 se naše ekonomika přehřívala, bohatší měli peníze na nákup nedostatkových nemovitostí a pak je pronajímali za adekvátně vyšší nájmy lidem, co neměli na hypotéku. ČNB zvýšila úrokové sazby, zdražila hypotéky a snižovala poptávku po nemovitostech, takže tak nezdražovali. V tu dobu eurozóna potřebovala nulové úrokové sazby, aby se jí ekonomicky dařilo. My s eurem bychom v eurozóně měli tak nevýznamný problém, že bychom zde měli ještě dražší nemovitosti než s vlastní měnovou politikou.

V neposlední řadě odpůrci říkají, že budeme platit řecké dluhy. Příznivci eura to odmítají. Můj názor je, že když Řecko/Itálie/Španělsko bude mít problém, všechny to zase překvapí a žádný plán mít nebude. ECB nebo Německo přiběhne s penězi, ale pošramocená pověst eurozóny zdraží úroky státních dluhopisů. To se následně propíše do českého rozpočtu. To, jestli tento problém nastane je jen spekulace, ale až moc reálná než riskovat jednotnou měnu pro pohodlné cestování.

*zdroj hodnot a čísel pochází z grafu na TraidingView