Škola je detektivka! Učitelské archetypy pod lupou – Empatici

V minulém díle jsme nahlédli do kabinetů logiků a systematiků, jako je Hercule Poirot a Sherlock Holmes a rada Vacátko. Dnes se zaměříme na učitele - detektivy, kteří nehledají stopy v sešitech, ale v očích a hlasech žáků. Místo lupy mají trpělivost, místo důkazů umí získat důvěru. Dávají se do hovoru. Umí rozpoznat, kdy se dítě učí, a kdy jen skrývá obavy. Jejich vyšetřovací metodou je naslouchání a schopnost číst mezi řádky – a právě ti tvoří galerii tohoto dílu.

Učitel a detektiv mají společné víc, než by se na první pohled zdálo. Oba vstupují do místnosti, kde se něco stalo – nebo se teprve stane. Hledají stopy, které jiným unikají: v obočí pozvednutém při otázce, v podezřele rychle zaklapnutém sešitě, v tichu, které je až příliš hlasité. Stejně jako detektiv nehledá jen pachatele, ale i motiv, ani učitel nehledá jen chybu, ale důvod, proč k ní došlo.

Největší školní záhada? Jak to, že ten, kdo se tváří nejvíc provinile, většinou vůbec nic neprovedl.

Galerie školních vyšetřovatelů: psychologové a lidé kteří chápou motivy, využívají empatii, vztahy a drobné signály

Slečna Marplová

Typ: Empatická pozorovatelka s radarem na emoce. Nenápadná, vlídná, ale pod klidným povrchem plete nejen svetr, ale i složité sítě postřehů. Netlačí na výkon. Věří, že poznání přichází tehdy, kdy je dítě připravené. Když někdo mlčí víc než obvykle, sedne si k němu a jen tak se zeptá na babičku. Děti se u ní cítí v bezpečí.

Její styl: „Lidská povaha je všude stejná, drahé děti. Vím, že se vám dnes do psaní nechce. Zkusíme to spolu, pomalu, a uvidíte, že nám to půjde.“

·        Pohled žáka: „Mluví s vámi mírně, ale stejně ví, když si vymýšlíte.“

·        Pohled ředitele: „Hotový pedagogický poklad.“

·        Pohled rodiče:  „Příjemná, ale zvědavá babča.“

Otázka pro vás: Co je důležitější – mít látku zvládnutou na 100 %, nebo mít ve třídě pocit bezpečí?

Poručík Columbo

Typ: Zdánlivý chaotik s důvěrou v člověka. Přichází s omluvou, v pomačkaném baloňáku a neustále hledá svou přípravu. Když ji nenajde, jen tak mimochodem položí otázku, která otevře celou hodinu. Nevyžaduje disciplínu, ale přesto ji má. Stačí jeho nenápadné „…jo a ještě jedna věc mě napadla,“ pronesené na odchodu ze třídy, a dítě hned pochopí, že něco udělalo či neudělalo – ale že to může napravit.

Jeho styl: „Víte, já jen tak přemýšlím… co když to tak nebylo? Co když ten panovník udělal tohle, protože… moment, teď mě napadla ještě jedna důležitá věc…“

·        Pohled žáka: „Mluví tak, že o tom fakt musíme přemýšlet.“

·        Pohled rodiče: „Občas to vypadá, že neví, co dělá. Ale dětem rozumí. A to je hlavní.“

Otázka pro vás: Dokážete důvěřovat žákům, i když vám systém říká, že byste nemuseli?

Otec Brown (autor Gilbert Keith Chesterton)

Typ: Tichý filozof a zpovědník s darem naslouchat. Nepotřebuje se vehementně hlásit o slovo, ale když vstoupí do třídy, chaos se sám od sebe ztiší. Nikoho a nic neposuzuje ukvapeně. Nikdy nepoužívá ironii. Jeho vyšetřovací metodou není výslech, ale tichý rozhovor. Místo trestu nabízí pochopení a pevnou víru, že v každém dítěti je dobro – i když je někdy velmi dobře ukryté.

Jeho styl: „Nechci slyšet, co jste udělali špatně. Chci pochopit, proč jste to udělali. Dveře mého kabinetu jsou vždy otevřené.“

Otázka pro vás: Věříte, že každé dítě má v sobě dobro, které stojí za to trpělivě odhalovat?

Harry Hole (autor Jo Nesbø)

Typ: Samorost na hraně pravidel. Nepřichází s deskami pod paží, ale s hlavou plnou nápadů, které se do osnov nevejdou. Hodinu literatury klidně vede na školním hřišti, fyziku učí při opravě kola a dějepis vysvětluje na příbězích ze života. Umí být drsný, ale je spravedlivý. Někdy působí, jako by ztratil nit, ale je to jen zdání – v ten pravý okamžik z ní uplete pointu, která žákům zůstane v hlavě na hodně dlouho.

Jeho styl: „Pravidla jsou fajn, dokud vám nepřekáží vidět to, co je opravdu důležité.“

Otázka pro vás: Kolikrát jste letos nechali pravidla trochu povolit – a zjistili, že to byl ten nejlepší nápad?

Tihle učitelé nehledají otisky prstů na lavici, ale drobné prasklinky v dětské náladě. Ví, že někdy je lepší položit tichou otázku než zadat test. A když pochopí motiv, vyřeší záhadu dřív, než může nastat.

Empatičtí učitelé nejsou  ti, kdo znají a vyžadují všechny vzorce a poučky zpaměti. Jsou to ti, kdo umí vycítit, kdy dítě potřebuje přestávku, kdy potřebuje výzvu – a kdy jen tichý pohled, který říká: „Věřím ti.“ Jsou to takoví ochránci.

Snad si na jejich přesná slova časem nevzpomeneme. Ale pamatujeme si, jak jsme se vedle nich cítili – a to je lekce, která vydrží na celý život.

Možná v každé sborovně, vedle Holmese a Poirota, sedí Marplová s pletením, Columbo s věčnou kávou, Otec Brown s klidem zenového mistra a Harry Hole s lehce ošuntělou příručkou školního řádu. A žáci? Ti mají radost, že jejich učitelé neřeší jen „kdo je viník“, ale spíše „kdo potřebuje pomoc“. Jsou to učitelé, kteří sledují více než jen domácí úkoly a písemky. Když se dítě nakonec usměje, je to pro ně jako podpis pod vyřešeným spisem.

V dalším díle ale necháme psychologické lupy doma – čekají nás učitelé, kteří vyšetřují metodou inprovizační - Jejich příprava začíná větou: „Tak co se nám tu dneska přihodí?“ Když se jim rozbije interaktivní tabule, považují to za didaktický záměr.

První číslo- Logici

Druhé číslo - Empatici

Třetí číslo - Improvizátoři vyjde v pátek 22.8. 2025

Režie: Tereza Kopáčová, Tomáš Mašín. Scénář: Tomáš Feřtek, Matěj Podzimek, Michal Reitler. Hrají: Lukáš Vaculík, Pavel Řezníček, Iveta Dušková, Barbora Šporclová Kodetová a další.