Článek
Orbán po babišovsku
Nejnovější bezprecedentní hrubé útoky na hlavu státu premiérem Babišem a výpady jeho ministrů k ústavnímu pořádku Česka - nemají v politické kultuře evropských parlamentních demokracií obdobu; v povolebním Maďarsku se už nejen slovník, ale i politické procesy kultivují. Může za to „zmizení“ iliberálního proruského Orbána z hlavního politického provozu, kterého ještě nedávno oslovoval Babiš - „můj přítel Viktor“ a srovnával dokonce maďarského autokrata s Václavem Havlem (Velké finále Babišových projevů: Orbán je maďarský Havel. Víte o tom? Nevíte – Novinky).
Vypadá to teď na konci července 2026, že ostrou prezidentskou kampaň začíná půldruhého roku před volbami - někdo jiný než ten, kdo je neustále vládou kritizován za aktivismus… Kdyby zítra vypsaly sázkové kanceláře i nízké kurzy na fakt, že do roka a do dne se Andrej Babiš přihlásí do volební soutěže o českého prezidenta v roce 2028, vsadil bych dost velký obnos.
Jen blbec nemění své názory
V lednu 2026 vůdce hnutí oznámil, že neplánuje na prezidenta kandidovat, hnutí Ano prý bude shánět jiné potencionální kandidáty. Vše dopadne tak, domnívám se, že silného protikandidáta Pavlovi Ano nenajde, a že jediným přesvědčivým kandidátem na hlavu státu se stane sám Andrej Babiš. Ten pak oznámí, že v zájmu státu a „našich lidí“ je, aby nad Hradem zavlála jeho vlajka „Pravda vítězí“.
Poradci mu poradí, aby objasnil svůj názorový kotrmelec známou větou exprezidenta Miloše Zemana - že jen blbec nemění své názory… Babišův obrat bude mít, podle mého názoru, tři hlavní důvody. Ten nejzásadnější je, že jako prezident více ochrání své osobní ekonomické zájmy.
1) Obava z úplné ztráty vlivu na své podnikatelské impérium. (Premiér tvrdí, že žádný vliv nemá, jelikož svůj majetek zakotvil ve svěřenském fondu RSVP Trust. Evropské komisi to ale nestačí. Vše nasvědčuje tomu, že část už vyplacených dotací Agrofertu - podle orgánů EU neoprávněně - zaplatí český daňový poplatník (Brusel utáhl kohoutky: Česko nesmí dotovat Babišův byznys z našich daní – Médium.cz.)
2) Odbržděná zbytnělá vůle k moci
3) Tak trochu psychoanalýza
Za prvé:
Andrej Babiš a jeho pravá i levá ruka Tünde Bartha vidí politický svět optikou odcházející populistické autoritativní pseudodemokracie Viktora Orbána (Proč nás Babiš otočí směrem Moskva, i když sám možná nechce? – Médium.cz, Toxická Tünde Bartha: Jak šéfka Úřadu vlády připravila Babišovi nejtěžší chvíle – YouTube).
Premiér, Tünde Bartha, a týmy jeho poradců - dochází podle mě - v těchto dnech a týdnech k závěru, že spor s evropskými institucemi o výklad střetu zájmů - prostě neuhrají (Evropští žalobci spustili trestní řízení kvůli dotacím pro Agrofert. Na mušce úředníci i politici - Novinky ).
Kdyby totiž Babiš dál nesmyslně válčil v předem prohrané bitvě s Evropskou komisí - mohlo by se stát, že by i jeho voliči - jako plátci daní - museli zaplatit část byznysu Agrofertu… A to už by se „Aňákům“- jen kampaněmi proti „ďábelskému Bruselu ohrožujícímu českou suverenitu“ - nepodařilo objasnit.
Za druhé:
Předseda české vlády a mozkový trust poradců přemýšlí, domnívám se, takto: Nějak právně kompromisně ukončit s orgány EU válku o výklad obsahu pojmů střet zájmů a vyhnout se mu nápadem na prezidentskou kandidaturu. Což vyžaduje - odejít z premiérského postu. A obsadit jej Karlem Havlíčkem nebo Alenou Schillerovou. A už se jen a pouze soustředit na prezidentskou kampaň, už před samotnou kampaní regulérní.
Tato hypotéza zabijí totiž více much jednou ranou. Jednak si Andrej Babiš pohlídá vládu skrze premiérský post submisivního fámula, i možný nepřímý vliv na dotace. A pokud by se stal Andrej Babiš prezidentem - ví, že požadavky na kontrolu možného ekonomického střetu zájmů, jsou u hlavy státu jiné než u premiéra. To není moc obecně známé. Prezident jako každý veřejný činitel musí podávat majetková přiznání. Ale může - na rozdíl od premiéra - nepřímo podnikat. V Česku se standardní zákony o střetu zájmu závazné pro poslance, ministry a premiéra- na prezidenta nevztahují. Ale původně měly. Před dvěma lety vznikla novela zákona o střetu zájmů, v níž měla být razantně omezena možnost pro prezidenta – neokázale podnikat. Tento pozměňovací návrh ale v prosinci 2024 Ústavní soud jako neústavní legislativní přílepek, i s celou novelou, zamítl. Takže současné české zákony nezakazují prezidentovi vlastnit korporace, stoprocentní podíly ve firmách a akcie. Nesmí firmy ale aktivně manažersky řídit a pobírat dotace. V čem je ale zásadní rozdíl? Prezident - na rozdíl od premiéra - může ze svěřenských fondů, kde by případně nově zakotvil svůj byznys - pobírat výnosy. Je prostě tzv. obmyšlený (beneficient) - Oligarcha na Hradě může vládnout i podnikat. Koalice to chce zatrhnout - Seznam Zprávy, Zákon o střetu zájmů se i na prezidenta vztahovat nebude | Právní Prostor.
Kvůli této poslanecké hlouposti a nemohoucnosti, kdy se nepodařilo při kontrole střetu zájmu postavit prezidenta a premiéra na jednu právní úroveň - je pro Andreje Babiše lákavé - pokusit se dobýt Hrad. Vlastně by se pak stal „dva v jednom“ - jako počátkem tisíciletí v Polsku dva bratři: Lech a Jaroslaw Kaczynští ve funkcích prezidenta a premiéra. Pouze ve funkci předsedy vlády by měl Andrej Babiš někoho „bratrského nebo sesterského“, ale nešlo by o klasický pokrevní nepotismus.
Za třetí:
Příroda a potlačené komplexy nadělily do psychického ústrojí Andreje Babiše obrovskou touhu po vítězství v čemkoli, kdy je pro něj cosi jako prohra - obří osobní tragédií. Stejně tak omluva nebo pokání, jež dělají člověka člověkem. Nikdy nepřekousl, že minulé prezidentské volby v roce 2023 prohrál ve finále s Petrem Pavlem.
Žene jej - pro běžné ne tak ambiciózní lidi – jen těžko představitelná maligní touha - pokořit stávající hlavu státu… Je to temný vnitřní motor všech parvenu. U Babiše doplněný ještě vytěsňovaným a skoro nikdy nepřipomínaným příběhem hrůz poloviny dvacátého století; rodinnou tragédií, když jeho děd s jeho matkou prchali v roce 1944 jen s tím co pobrali - před sovětskou Rudou armádou z domova v Zakarpatsku, z východních Uher do středních Uher, a přišli úplně o všechno (INFO.CZ | Původ Andreje Babiše: Německé kořeny a vytěsněné trauma | Podcast Bratři ). Museli začínat v nové neznámé zemi - na Slovensku - úplně z ničeho. Ale okamžitě se rodina konjunkturálně připojila k moci, podobné paradoxně té, jež ji připravila o původní existenci.
Prazáklady Babišova psychogramu: klanění se starozákonnímu zlatému teleti mamonu a touhy dotknout se babylonských nebes, aspoň z pražského hradního Vladislavského sálu - mají hlubinné kořeny v komplexu, který nemohl, myslím si, vzniknout jinde, než v zamotaných rodinných konstelacích (nejen o dědovi premiéra z podtitulku tohoto článku: Jak se Babišova rodina vyhnula odsunu podle dekretů? - Médium.cz). Splnit si neuvědomovaný sen chudého chlapce z provincie provincií - vyletět hodně vysoko jako Ikaros, syn Daidala. A poslouchat fanfáry z Libuše ve Vladislavském sále Hradu určené jen jemu? Naučí se současný premiér to světově unikátní těžké české ř , při odříkání prezidentského slibu bez akcentu?
Pokud by se tato skutečnost - v posledních řádcích záměrně trochu fantaskní - naplnila, navázalo by Česko politicko-hodnotově na Maďarsko před parlamentními volbami. Absolutní koncentrace moci v úzké skupině oligarchické entity, která by neměla v postkomunistické středovýchodní Evropě obdobu.
Kolektivní hysterie v ulicích?
Česko si to opuštěním tradice parlamentní volby hlavy státu v neprezidentstké republice - zavařilo. Jsme zvláštní země s královskou mysteriózností prezidentského stolce, kterou zavedl „franzjosefovsky“ TGM a lidé kolem něj.
Pokud do toho Andrej Babiš s Petrem Pavlem půjdou, čekají nás v ulicích za necelé dva roky - takové identitární vášně, které tato země v novodobé historii ještě nezažila.
PS.
Dopadne někdy Andrej Babiš - symbolicky - jako bájný Ikaros?
