Článek
Včera nám moje žena Gitka upekla výborné kuřátko, jen tak na pekáči, posolené a pokryté celkem hodně plátky másla, bez nějakého dalšího koření. Už to samo o sobě bylo včera s brambory moc dobré, ale ta největší mňamka přišla až dnes večer.
Ona totiž ta vypečená a osolená šťáva z kuřete s tím rozpuštěným máslem zůstala na tom pekáčku, a zbylo jí celkem hodně. My dva jsme si každý ukrojili pořádný flákanec měkkého chleba, stáli jsme jen tak vedle sebe v kuchyni, a namáčeli si ten chlebík do toho rosolu na pekáči, a zapíjeli to pivkem (tedy to spíš já, Gitka pivo zase až tak moc nepije).
Věřte mi, že jsme se oblizovali a za ušima se nám dělaly pořádně velké boule z toho, jak nám chutnalo. A protože láska, jak známo, prochází žaludkem, tak holt musím konstatovat, že po takovéhle večeři mám tu svojí holku ještě víc rád, a to jsem si myslel, že už to víc ani nejde. (Mno jo, máte pravdu, nezbývá mi než doufat, že to platí taky opačně.)
No a pokud budou moje holky (manželka s dcerkou) souhlasit, vydám se zítra do masny pro další kuřátko a k pekaři zaskočím pro další měkkounký bochník. Tož tak, kamarádi. Hezký den přeju všem.
Pečené kuřátko s bramborem.
