Hlavní obsah
Cestování

Zpátky do ráje. Kláštery Meteora - útočiště vysoko na skalách v Řecku

Foto: Děda Víťa

Kláštery Meteora. Majestátní útočiště na skalních věžích Řecka.

Kláštery Meteora - to je architektonický zázrak a významné náboženské středisko vysoko na skalních masivech ve středním Řecku. Pojeďme se tam společně podívat na výlet. Litovat určitě nebudeme.

Článek

Meteora znamená v řečtině „visící na nebi“. Působivá slepencová skalní formace, nacházející se poblíž dnešního města Kalambaka, vznikla před miliony let erozí a zemětřeseními. První poustevnická útočiště začaly vznikat na skalách už v 11. století, neboť mniši pro svá rozjímání a život spojený s odříkáním hledali odlehlá, klidná místa, pokud možno blízká k nebi, což jim tato lokalita více než splňovala.

První kláštery (správněji česky spíše monastýry), začaly vznikat dokonce až ve století čtrnáctém, ten úplně první založil v roce 1356 mnich Anastasius a nazval ho Megalon Meteoro, tedy „Velký, na nebi visící“. Postupně zde v okolí bylo vybudováno celkem až 24 plnohodnotných klášterů, z nichž se ovšem do dnešní doby uchovalo jen 6 - jsou to kláštery Metamorfosis, Varlaam, Agios Stefanos, Agia Varvara (=Rousanos), Agios Nikolaos a Agia Triada.

Kláštery jsou (ovšem jen v určité době a za splnění určitých podmínek) přístupné k prohlídkám turistů, přestože i v nich stále aktivně žije mnišská komunita a probíhají zde běžné náboženské obřady. V každém dni můžete navštívit jen některé čtyři z nich (i když reálně ani to nestihnete, optimální je naplánovat si návštěvu dvou, maximálně tří klášterů na jediný den). Ve dvou ostatních, které jsou daný den zavřené, se mniši v tu dobu nerušeně oddávají rozjímání a modlitbám.

Trváte-li na návštěvě všech šesti klášterů, mimochodem tedy nádherných památek UNESCO, doporučuji vyhradit si na to celkem minimálně tři dny (3 × 2 kláštery), a ubytovat se na tyto tři dny v blízké vesničce Kastraki nebo v městečku Kalambaka.

Já se sem dostal, jak jinak, jako řidič turistického autobusu, svou skupinu jsem sem přivezl na jednodenní výlet z jiného řeckého městečka Nei Pori, kde jsme společně s našimi turisty bydleli. Můžu vám (z pohledu řidiče tohoto stroje) říct, že cesta obřím patrovým Neoplanem po místních křivolakých okreskách a z kopce do kopce fakt „stála za to“.

Foto: Děda Víťa

Náš dopravní prostředek - autobus Neoplan.

Naše první zastávka ovšem byla ve výrobně a prodejně pravoslavných ikon, kde nám průvodkyni dokonale udělala paní Katarína, Slovenka, která tu trvale žije a působí. Vysvětlila nám celý proces výroby ikon, a provedla nás místní galerií a obchodem.

V tomto domě se soustřeďuje více umělců a řemeslníků, kteří tvoří neuvěřitelně krásné a precizní pravoslavné ikony, které jsou součástí řeckého náboženského a kulturního dědictví. Častým způsobem výroby takové ikony je její ruční malba na dřevěnou desku, což je proces, který podle náročnosti trvá klidně i desítky (výjimečně až stovky) hodin. Výroba pravoslavných ikon je velmi specifická a vyžaduje precizní práci a detailní znalost ikonografických pravidel a symboliky. Není pak divu, že každá taková ikona je jedinečným originálem, symbolizujícím hluboké náboženské a kulturní dědictví regionu.

Dozvěděli jsme se například to, jak číst jednotlivé symboly na ikonách, jak funguje „Archimédův hrnek“, který se tu také vyrábí a který originálním způsobem zabraňuje pijákům vypít až příliš mnoho (video pro zájemce zde).

Pro turisty zde pak mají i ikonky, řekněme, průmyslově vyráběné, které je možno si za velmi rozumný peníz zakoupit jako suvenýr a používat je pro vlastní duchovní praxi, nebo si je dát například i jako magnetku na ledničku.

Já jsem si tady kupříkladu koupil speciální ikonku svatého Kryštofa, který má za úkol ochraňovat řidiče na cestách. Tu jsem si připevnil na palubní desku svého auta. A díky jejímu působení - samozřejmě v kombinaci s vlastní řidičskou dovedností - už bych (prý) neměl mít vážnou autonehodu.

Foto: Děda Víťa

Výrobna a prodejna originálních pravoslavných ikon a liturgických předmětů

No a pak už hurá do Kalambaky a po horských silničkách do areálu klášterů Meteora. Kláštery jsou jedním z „top“ cílů v Řecku, cestovní kanceláře, které mají klienty v širším okolí, sem pravidelně pořádají výlety. Součástí prohlídky s odborným výkladem jsou především mužský monastýr Varlaam a jeho ženský protějšek Rousanos. Prohlídku obou lze pohodlně absolvovat za jediný den.

Foto: Děda Víťa

Kláštery Meteora.

Jestliže na Svatou horu Athos mají ženy a děti vstup zcela zakázaný, do Meteory mají přístup všichni, a to za velmi symbolický poplatek. Jedinou podmínkou je dodržování úcty, skromnosti, tichého chování, slušného oblečení (ženy musí mít sukně a muži kalhoty vždy pod kolena, obě pohlaví zakrytá ramena).

Odměnou je obvyklé zaplnění celé paměťové karty vašeho fotoaparátu, ale hlavně naplnění celé vaší osobnosti vzpomínkami, které se opravdu nedají s ničím jiným srovnat.

Každý z klášterů má svou zvláštní sbírku vzácných relikvií, které nejsou běžně přístupné, vynášejí se pouze při liturgiích a v té době pak nejsou kláštery přístupné veřejnosti. Každý z klášterů je také uvnitř bohatě vyzdoben nástěnnými malbami, které slouží jako ilustrované bible. Zajímavá je například ikona, na níž svatý Varlaam stojí nad kostrou Alexandra Velikého a dokazuje, že se všichni ztratíme, včetně králů, což je dokonalé Memento Mori.

Foto: Děda Víťa

Lanovka, sloužící výhradně k dopravě materiálu do kláštera. Lidé ovšem musí pěšky.

Téměř ke každému klášteru pak vede také jednoduchá lanovka, která slouží k dopravě materiálu (např. potravin, oděvů, materiálu pro údržbu, odpadků atd.) na nepřístupné vrcholy klášterů. Lanovky neslouží pro dopravu osob - my musíme pěkně šlapat obvyklé desítky a stovky schodů po svých.

Foto: Děda Víťa

Kláštery Meteora

I v klášterech Meteora samozřejmě fungují tak zvané „přací svíčky“, které vám prý, za určitých podmínek, dokážou pomoci se splněním Vašich tajných přání. Podrobněji o nich píšu třeba ve svém článku zde, najděte si odstavec o klášteru Moni Faneromenis.

Foto: Děda Víťa

Chcete si splnit některé ze svých tajných přání? Tyhle svíčky vám v tom (prý) umí pomoci.

Foto: Děda Víťa

Pohled z jednoho z klášterů do údolí na vesničku Kastraki.

Řecká kočička, jedna z mnoha, strážkyně klášterů Meteora. Tahle zrovna dneska měla výjimečně i chuť se nechat fotit.

Foto: Děda Víťa

Strážkyně kláštera.

A tohle je téměř závěr naší cesty - restaurant Theoxenia v obci Kalambaki.

Nikdy jsem si neuměl představit restauraci, před kterou je parkovací místo pro zhruba 15 autobusů, 50 osobních aut, a jejíž kapacita je přibližně 500 současně obědvajících strávníků. Nuže - restaurant Theoxenia má přibližně tyto parametry. Je to nutné kvůli počtu návštěvníků, kteří denně zavítají do areálu Meteora. Tady se pak všichni zastaví a obědvají. Organizace toho všeho je naprosto perfektní.

Navíc vaří absolutně skvělou řeckou kuchyni a za vcelku přijatelné ceny. Takže moc doporučuji.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz