Článek
Tento týden se žáci a jejich rodiče konečně dozvědí výsledky přijímacího řízení na střední školy - podle vyjádření Cermatu by měly být výsledky uvolněny 15.5.2025 v 7 hodin ráno. Pokud by se opakovala situace z loňského roku, bude to pro téměř tři čtvrtiny uchazečů informace velmi radostná, znamenající přijetí na vysněnou první školu. Pro další žáky, kteří se dostanou až na školu číslo dvě nebo tři, to sice bude trochu zklamání, přesto nakonec převládne úleva, že to mají za sebou a byli někam přijati. Nejhůř na tom bude poslední skupina, tedy žáci, kteří se nedostanou ani na jednu ze zvolených škol - vloni takto dopadlo cca 6 % uchazečů.
Skupinka je to sice nevelká, o to horší jsou ale pocity dětí, které v ní skončí. V minulém systému byl počet zpočátku neúspěšných dětí mnohem větší, takže určitou útěchou jim mohla být skutečnost, že na to ve škole nejsou sami. V současném systému se tento neúspěch týká většinou jednotlivců, kteří tak mezi svými úspěšnými kamarády a spolužáky mohou snadno získat pocit naprostého „lúzra“.
Ve třídě naší dcery takto vloni dopadli pouze dva žáci, všichni ostatní se v prvním kole na nějakou školu dostali. Není asi příliš překvapivé, že ani jedno z neúspěšných dětí nepřišlo po zveřejnění výsledků do školy. Ve dni vyhlášení výsledků se totiž ve škole nic jiného než přijímačky neřeší. Děti si sdělují výsledky navzájem, zajímají se o ně všichni učitelé, u nás se dokonce přišli zeptat i ti učitelé, kteří měli třídu na prvním stupni. Úspěšné děti, které se dostaly na žádané školy nebo na zajímavé obory, ten den velmi stoupnou na váženosti. Dokonce i v naší bývalé třídě, kde bylo jen málo studijně zaměřených dětí a většina žáků šla na učební obory, projevovali spolužáci uznání těm, kteří byli přijati na náročná gymnázia nebo populární odborné střední školy a učiliště. Přiznat v tomto prostředí přede všemi svůj neúspěch musí být pro už tak zkroušené dítě velmi náročné, proto se vůbec nedivím, že se rodiče nepřijatých žáků rozhodli nechat dítě pár dní doma.
Co dělat, když to nevyšlo?
Pokud dítě v prvním kole přijímacích zkoušek neuspělo, je to pro něj často první velké životní zklamání. Je na rodičích, aby mu pomohli jeho pocity přijmout a nepřilévali zbytečně olej do ohně tím, že budou ventilovat svoji frustraci a nespokojenost. V některých případech může být příčinou nepřijetí lehkovážný přístup k přípravě na zkoušky, ve většině případů se ale dítě poctivě učilo a špatný výsledek byl způsoben jinými důvody, například silnou trémou, špatně zvoleným oborem či neúspěšnou taktikou při výběru škol.
Především ve velkých městech jako je Praha či Brno se ovšem může snadno stát, že dítě nebude přijato na žádnou školu, přestože je jeho bodové ohodnocení poměrně vysoké a v jiném regionu by patřilo na špici seznamu přijatých uchazečů. V takové situaci má dítě i rodič právem pocit hořkosti a nespravedlnosti z toho, že se stalo obětí neschopnosti politiků plánovat kapacity škol na základě demografického vývoje a změn v požadavcích na vzdělanostní profily absolventů středních škol.
Ať už je ale příčina nepřijetí v prvním kole jakákoli, po prvotním šoku a odžití emocí nemá smysl se jí dále přehnaně zabývat (pokud tedy nechcete psát ostrý dopis pražskému radnímu pro školství…). Je potřeba soustředit se na druhé kolo přijímacího řízení. Od 19. května 2025 bude v systému DiPSy a na stránkách MŠMT zveřejněn kompletní seznam škol vypisujících 2. kolo přijímacího řízení včetně informací o volné kapacitě v jednotlivých oborech vzdělání. Do 26. května 2025 musí uchazeč podat přihlášky, přičemž postup je stejný jako v prvním kole, včetně prioritizace škol. Případné třetí kolo pak již probíhá ve školách individuálně a není digitalizováno.
Jak ve druhém kole postupovat při výběru škol?
V zásadě stejně jako v kole prvním, kromě stanovení výběrových kritérií je ale nutné přihlížet k výsledkům přijímacích zkoušek a podle nich své představy korigovat. Pokud bylo nepřijetí v prvním kole především důsledkem nedostatečného výkonu žáka, je dobré se zamyslet, zda se jednalo o jednotlivé selhání způsobené například momentálně zhoršeným zdravotním či psychickým stavem, nebo zda za ním není spíše přecenění žákových schopností a neadekvátní ambice. V takovém případě je pro druhé kolo vhodné zvážit výběr jiného typu školy, který by lépe odpovídal profilu dítěte. Je-li ale nepřijetí způsobeno především přetlakem uchazečů na konkrétních školách a výsledky dítěte při testech byly pro daný typ školy dostatečné, není nutné - a pro dítě ani dobré - zásadně slevovat z výběrových kritérií, tedy například uchazeče o gymnázia hlásit na učební obor.
Teď si možná říkáte - to se jí to mluví, když to sama nebyla nucená řešit. Jak ve druhém kole nemuset slevit z požadavků, když jsou všechny dobré školy obsazené a zbývají jen nějaké „hrůzy“, na které nikdo nechce? Ano, je jasné, že ve druhém kole nenajdete známé, prestižní a žádané školy. Na druhou stranu to ale neznamená, že by školy s volnými místy ve druhém kole musely být nutně vždy horší než ty, které byly obsazené v prvním kole.
Velkou část volných míst ve druhém kole nabízí soukromé školy, které rodiče v prvním kole často opomíjí z důvodu finančních nákladů. Ne u všech je ale školné nereálně vysoké, může se jednat jen o několikatisícové měsíční částky, které se dají v rodinném rozpočtu nějak vyšetřit. A i tam, kde se jedná o na první pohled vysoké částky, často školy poskytují sociální či prospěchová stipendia nebo možnost rozložit školné na dlouhodobé splátky. Na soukromých školách přitom může být mnohdy kvalita výuky i vybavení školy vyšší než na školách státních.
Ale i na státních školách lze najít ve druhém kole slušná volná místa, dokonce i v takových nedostatkových oborech, jako jsou gymnázia v Praze. Dcera měla vloni na třetím místě gymnaziální třídu, nově otevíranou při odborné střední škole. Protože se jednalo o nový obor a okrajovou lokalitu města, přihlásilo se sem méně uchazečů než jinam, navíc většina z nich měla tuto školu jako „záchytnou“ na druhém nebo třetím místě. Z tohoto důvodu byla třída v prvním kole obsazena pouze z poloviny a do druhého kola tak zbylo více než 15 volných míst. Přitom se jednalo o školu, kterou na základě pozitivní zkušenosti ze Dne otevřených dveří i dobrých osobních referencí rozhodně nepovažuji za „nouzovku“.
Pokud nechcete slevit z typu nebo zaměření školy, je další možností podívat se na volná místa v jiném regionu, v němž je počet zájemců menší než ve velkých městech. Pro pražské děti to může být například Středočeský či Ústecký kraj, kde je dobré dopravní spojení s hlavním městem. V tomto věku se již dá bez problémů zvládnout i delší každodenní dojíždění. A je-li dítě dostatečně zralé a samostatné, může bydlet na internátu a studovat prakticky kdekoli po republice nebo i v zahraničí.
Další možností je naopak změnit obor, na který se dítě hlásí. Jednou z variant je poohlédnout se po příbuzných oborech. Pokud žák například neuspěl na oboru automechanik, může si zvolit jiný strojní obor a specializaci si v případě trvajícího zájmu dodělat v následném studiu. Někdy může být přínosná i změna oboru, znám například případ, kdy manuálně zručný žák zkusil místo původně preferované truhlařiny kovovýrobu a na nové škole je spokojený.
Zkušenosti z minulých let
V minulém článku jsem slíbila popsat pozitivní zkušenosti z druhého kola, zde je tedy několik případů. Žádné dítě z mého okolí, které se v prvním kole na školu nedostalo, nakonec neskončilo na úřadu práce ani na vyloženě nouzové škole. Jeden z dceřiných spolužáků nastoupil na soukromou odbornou střední školu, přestože jeho rodina nepatří k těm movitějším. Podařilo se mu získat slevu na školném ze sociálních důvodů a na zbytek školného se skládají rodiče, prarodiče a on sám svými příjmy z dlouhodobé brigády. Druhý spolužák našel volné místo na mimopražském učilišti se zajímavým zaměřením, dokonce lepším a z hlediska uplatnění prestižnějším, než byly jeho původně vybrané obory. Musí sice vstávat před pátou hodinou a delší čas dojíždět, ale v tomto věku to už není až zas taková tragédie. Dcera jedné známé nakonec studuje gymnázium dálkovou formou, další se přestěhovala k babičce do menšího města a nastoupila tam na stejný typ odborné školy, na jakou se nedostala v Praze. A pro jednu rodinu bylo nepřijetí syna na střední školu poslední „kapkou“, která přispěla k rozhodnutí otce přijmout nabízené pracovní místo v zahraničí a přesídlit tam s celou rodinou.
Co říci závěrem?
Ačkoli je neúspěch v prvním kole přijímacího řízení nepříjemnou životní zkušeností pro dítě i jeho rodiče, z dlouhodobého hlediska se většinou nejedná o žádnou tragédii. Při troše snahy a kreativity se i v tomto případě dá najít řešení, které bude adekvátní nebo dokonce i lepší alternativou původně zvolených škol. A i kdyby nakonec bylo při volbě ve druhém kole nutné přistoupit k většímu kompromisu, vždy je možné zkusit to znovu v příštím roce nebo v návazném vzdělávání po ukončení střední školy.
Tento článek je posledním textem ze série věnované přípravě na přijímací zkoušky. Doufám, že alespoň některé moje poznatky a zkušenosti pro vás byly užitečné. Ať už se vaše dítě dostane na jakoukoli školu, přeji vám i jemu, aby se mu tam líbilo a aby pro něj doba studia na střední škole byla časem, na který bude jednou rádo vzpomínat.
Po náročném roce si užijte zasloužené odpočinkové léto a po prázdninách se na vás budu těšit u dalších článků na téma Děti, škola a rodina.
Vaše autorka
Tento článek je součástí série článků, které se zabývají přijímacími zkouškami na střední školy z pohledu rodiče. Vychází ze zkušeností, úvah a poznatků, které autorka získala v minulém roce během přípravy svého dítěte na přijímací zkoušky.
Odkazy:
https://www.prihlaskynastredni.cz/rodice-zaci.php
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-zaci-mohou-zkontrolovat-pocet-bodu-v-testech-o-prijeti-na-ss-bude-jasno-ve-ctvrtek-rano-40520752
https://prijimacky.cermat.cz/
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-na-vysledky-prijimacek-si-zaci-pockaji-mesic-40517550
https://www.echo24.cz/a/HsmRW/zpravy-domaci-skolstvi-prijimaci-zkousky-stredni-skoly-zmena-devate-tridy-skoncit
https://www.echo24.cz/a/HuuHr/zpravy-domaci-stredni-skoly-prijimaci-zkousky-vysledky-co-dal
