Článek
V minulých článcích jsem se věnovala přípravě na přijímací zkoušky na střední školu a volbě vhodného oboru vzhledem k individuálním charakteristikám žáka. Dnes se blíže podíváme na to, jak postupovat při výběru konkrétních škol, na které se bude naše dítě hlásit.
V současné době je možné podávat přihlášky na tři školy bez talentové zkoušky a dvě školy s talentovou zkouškou. Cílem výběru je tedy najít ve zvoleném oboru či oborech tři až pět škol (podle toho, zda využijeme i obory s talentovou zkouškou či ne), které budou pro naše dítě nejvhodnější.
A jaká kritéria je vhodné při rozhodování použít? Nelze zde sestavit nějaký pevně daný a zcela univerzální žebříček - co je při výběru důležité pro jednoho žáka, může být pro jiného zcela irelevantní. Přesto se pokusím vyjmenovat nejčastější kritéria, která je možné při výběru vzít v potaz.
1. Obor či zaměření školy
U některých odborných škol je obor studia hlavním výběrovým kritériem. Pokud se žák chce věnovat specializovaným oborům typu rybářství, jezdectví či keramika, volí zpravidla jen z několika málo dostupných škol. Naopak u obecněji zaměřených oborů typu všeobecné gymnázium či ekonomie nám obor jako výběrové kritérium příliš nepomůže. V těchto případech je pak nutné zjistit, zda se jedná o čistě obecný typ výuky daného oboru či zda je škola nějakým způsobem zaměřená. Tedy zda má posílenou výuku některých předmětů (například matematiky, jazyků, tělesné výchovy apod.) nebo například alternativní způsob výuky (montessori, waldorf, křesťanství atd.) a zda je toto případné zaměření v souladu s představami a potřebami našeho dítěte.
2. Soukromá či státní škola
U soukromých škol platí rodiče za studium školné, jehož výše může být velmi rozdílná, od nižších desetitisíců až po statisíce korun. Státní školy poskytují studium zdarma (ale v určitých případech rodiče přispívají například na specializované pomůcky). Některé soukromé, ale i státní školy však vyplácejí stipendium na základě prospěchu či dětem ze sociálně slabších rodin. V případě soukromé střední školy je důležité zvážit nejen to, zda rodinný rozpočet umožní platbu školného, ale je potřeba se zamyslet i nad skutečným přínosem konkrétní školy oproti obdobné škole státního typu. Podle mého názoru má studium na soukromé škole smysl v případě, kdy tato škola nabízí nadstandard, který rodič či žák považují za důležitý a dostupné státní školy ho neposkytují. Někteří rodiče ale zvažují soukromou školu jen jako „nouzovku“, tedy pouze z toho důvodu, že je zde větší pravděpodobnost přijetí. V takovémto případě je ovšem možná lepší zvolit pro první kolo školy státní a ty soukromé si ponechat jako záložní variantu pro případné druhé kolo.
3. Velikost školy a složení studentů
Mezi středními školami najdeme velké instituce s mnoha vyučovanými obory v různých budovách, stejně jako malé školy spíše rodinného typu. Velké školy mohou mít lepší vybavenost a propracovanější systémy a procesy, mohou být ale také méně pružné a více byrokratické a neosobní. V malé škole bude s větší pravděpodobností rodinná atmosféra, kde se všichni znají, ale také tam může vládnout nesystematičnost. Samozřejmě to nelze zobecňovat, vždy záleží na konkrétním vedení, proto je nutné udělat si obrázek na místě. Je také možné se zeptat na složení studentů, ať už jde o poměr dívek a chlapců, místních a dojíždějících nebo třeba počet studujících cizinců.
4. Prestiž a pověst školy
Mnoho škol má pověst víceméně neutrální, někomu se tam líbí, jinému méně. Některé školy jsou ovšem veřejností považovány za školy prestižní, jiné naopak za školy spíše problémové. Nabízí se tedy snadné řešení, aby rodič pro své dítě vždy usiloval o školu prvního typu a vyhýbal se typu druhému. Jenže tak jednoduché to není. Podle mé vlastní zkušenosti, i na takzvaně prestižní škole může být konkrétní dítě nešťastné a na té problémové spokojené. Nejprve je tedy nutné se ptát, proč je daná škola označována jako prestižní? Může za tím být drahé vybavení, špičkoví učitelé, první místa studentů v soutěžích a olympiádách nebo třeba velká koncentrace dětí celebrit. Ale je to vhodné místo právě pro moje dítě? Například neprůbojný a nesoutěživý introvert z průměrných majetkových poměrů bude možná šťastnější na obyčejném sídlištním gymnáziu, kde nad ním nebudou ohrnovat nos draví ambiciózní spolužáci z velmi bohatých rodin. A to samé platí i u škol takzvaně problémových - je potřeba zjistit, co stojí za jejich špatnou pověstí (může to být realita, ale někdy jsou to jen pomluvy, polopravdy či historické, dávno neexistující problémy) a zjištěné důvody porovnat s potřebami našeho dítěte.
5. Vzdálenost od bydliště a dopravní dostupnost
Pokud žák vybírá z většího množství škol stejného oboru, může být vzdálenost a dopravní dostupnost jedním z hlavních kritérií výběru. Ačkoli starší dítě již většinou nemá problémy dojíždět do školy i na delší vzdálenosti, přece jen to znamená ztracený čas, který by bylo možné využít smysluplnějším způsobem. S dlouhým dojížděním se navíc často pojí nutnost brzkého vstávání. Při delším cestování s více přestupy také častěji dochází ke zpoždění či dopravním komplikacím a následným pozdním příchodům do výuky. Jestliže se tedy rozhodneme omezit dojíždění na určitý časový úsek (například jednu hodinu), může nám to pomoci při zúžení počtu vybíraných škol. Důležité je také zhodnotit způsoby možné dopravy z místa bydliště do vybraných lokalit včetně zohlednění jízdních řádů a hustoty provozu na trase. U dítěte ve střídavé péči je pak samozřejmě vhodné, aby byla škola dobře dostupná z obou míst pobytu. Pokud je denní dojíždění do školy příliš náročné a škola nabízí možnost přespávání na internátu, je možné zvažovat i tuto variantu, která ovšem ze strany žáka vyžaduje určitou vyspělost a samostatnost.
6. Lokalita a okolí školy
Podle mých zkušeností je lokalita a okolí školy pro žáky důležitým kritériem výběru. Častěji preferují větší města s širokými možnostmi vyžití, ale nemusí to být pravidlem, vždy záleží na preferencích konkrétního dítěte. S lokalitou souvisí také přímé okolí školy. Vyhovuje dítěti rušné centrum plné turistů a obchodů, nebo naopak preferuje klidnější místo někde na okraji města? Je v okolí školy možnost si nakoupit nebo zajít za zábavou či kulturou? Je zde park či jiné místo, kde je možné si v hezkých dnech mezi hodinami odpočinout? Je okolí školy čisté a bezpečné, nebo jsou zde potenciálně nebezpečná místa (bezdomovci, narkomani atd.)? Jedná se o hlučné dopravně zatížené místo, nebo o tichou odlehlou lokalitu? Vliv na rozhodování mohou mít i osobní vazby k dané lokalitě - například pokud zde bydlí prarodiče či jiní příbuzní.
7. Budova a celkový vzhled školy
Jednotlivé školy se mezi sebou velmi liší co do typu a stavu budovy, od starých historických domů přes socialistické sídlištní krabice až po moderní nízkoenergetické novostavby. Některé budovy jsou nově zrekonstruované, jiné zašlé a oprýskané. Někde je vše jasně uspořádané a na jednom místě, jinde žáci bloudí labyrintem nepřehledných chodeb či přechází mezi různými budovami, které mohou být i na jiných adresách. V některých školách najdeme prostorné třídy s velkými okny, v jiných se žáci učí v malých tmavých špeluňkách. Pokud je pro dítě důležité, v jakém prostředí se během vyučování pohybuje, může být typ budovy důvodem pro vyřazení školy z výběru nebo jí naopak může přidat plusové body.
8. Vybavení školy
Podobné rozdíly jako u budov najdeme i u vybavení školy. Můžeme se setkat se starým standardním inventářem nebo naopak s moderně vybavenými učebnami s nejnovější technikou. Kvalitní vybavení učeben, laboratoří či dílen je důležitým kritériem především u odborných a učňovských škol, může být ale výhodou i u obecných studijních oborů. Kromě samotných učeben si všímáme i dalších prostor, jako jsou například knihovny, studovny, tělocvičny a hřiště, prostory pro setkávání a relaxaci. Pokud se dítě ve škole má i stravovat, nelze opomenout dostupnost školní jídelny. Důležité je také využívání moderní IT techniky a systémů pro evidenci známek a docházky (Bakaláři, Školaonline atd.), stejně jako systémy pro zajištění bezpečného vstupu (čipy, karty atd.).
9. Vedení školy a učitelský sbor
Vedle materiálního vybavení je důležitým předpokladem kvalitní výuky i úroveň vedení školy a učitelského sboru. Ideální škola má organizačně schopného ředitele, který dokáže zajistit finanční stránku a zároveň podporovat dobré vztahy a spolupráci. Učitelský sbor není tvořen vyhořelými jedinci, kteří pouze chtějí nějak přežít do důchodu, ale aktivními, odborně i lidsky kvalitními pedagogy, pro které je jejich práce radostí a posláním. Ve škole panuje uvolněná partnerská atmosféra beze strachu a ponižování. Takovýchto ideálních škol samozřejmě není mnoho, ale je dobré, aby se škola tomuto stavu alespoň blížila a nebyla na opačné straně spektra. Udělat si obrázek o tomto kritériu je o něco obtížnější, ale přesto lze během návštěvy školy a komunikace s vedením, učiteli i studenty vypozorovat indicie, které svědčí o úrovni lidské stránky dané školy. Cenné v tomto směru bývají také neformálně získané informace od současných a bývalých studentů nebo jejich rodičů.
10. Výuka a rozvrhy
Informace o struktuře výuky je dalším důležitým kritériem výběru. Je vhodné zjistit, jaký je průběh teoretické i praktické výuky, které předměty jsou vyučovány a v jakých hodinových dotacích, na jaké oblasti je kladen hlavní důraz, které předměty jsou povinné a které volitelné, které jazyky jsou na škole vyučovány a v jakých úrovních. U odborných a učňovských škol je podstatná i odborná praxe, ať už se odehrává v prostorách školy, nebo ve spolupráci s komerčními firmami na jejich pracovištích. Je také dobré znát alespoň přibližné časové rozvrhy, především pokud jde o vyučování v brzkých ranních nebo naopak pozdních odpoledních hodinách. Platí to především v případech, kdy je nutné sladit výuku s časem příjezdu či odjezdu dopravních prostředků nebo s odpoledními mimoškolními aktivitami.
11. Průběh a zakončení studia, zkoušky a certifikáty
Velmi důležité informace se týkají délky studia a jeho rozvržení. Spadají sem například adaptační programy pro prváky, rozdělení při výuce jazyků, pobytové výjezdy do zahraničí, specializace či odborné praxe ve vyšších ročnících nebo možnost odborných stáží u konkrétních firem. Pro některé studenty může být podstatná možnost individuálního studijního plánu. Klíčový je typ vysvědčení, kterým je studium zakončeno, tedy výuční list nebo maturitní zkouška. Je dobré získat informace o počtu předmětů u zkoušky, které předměty jsou povinné a které volitelné či jak probíhá teoretická a praktická část zkoušky. Kritériem pro rozhodování může být i úspěšnost studentů u maturitních a dalších zkoušek. Některé školy nabízejí v rámci studia i přípravu na jazykové či odborné certifikáty nebo třeba možnost získání řidičského oprávnění.
12. Následné studium
Školy také poskytují informace o možnostech následného studia, například u učňovských oborů mohou mít návazné programy k získání maturitního vysvědčení nebo odborného osvědčení. U škol, kde většina studentů pokračuje vyšším vzděláním, může být zajímavou informací úspěšnost studentů u přijímacích zkoušek na VŠ.
13. Počet tříd a plánovaných studentů
Dalším kritériem výběru je plánovaný počet tříd, respektive počet přijímaných studentů. Je zásadní především pro rodiče, kteří chtějí maximalizovat šanci na přijetí svého dítěte. Pokud je ve škole více tříd námi vybraného zaměření, je zde také vyšší počet přijatých studentů a teoreticky větší šance na úspěch v přijímacím řízení. Neplatí to však absolutně, může se totiž snadno stát, že ve škole s jednou třídou bude malý počet zájemců a tudíž větší pravděpodobnost přijetí než u školy s více třídami, ale velkým počtem uchazečů. Proto je další nutnou informací počet a úspěšnost uchazečů u přijímacích zkoušek v minulých letech.
14. Přijímací řízení a výsledky z minulých let
K nezbytným informacím patří požadavky na přijímací řízení (JPZ, školní kolo zkoušky, talentová zkouška, jazyková zkouška, praktická zkouška, motivační dopis, portfolio prací) a kritéria výběru uchazečů (body z JPZ a dalších zkoušek, body za vysvědčení ze ZŠ, za olympiády atd.). Podstatné jsou také výsledky přijímacích řízení z několika posledních let. Zde nás zajímá především poměr počtu přihlášených a přijatých uchazečů a počet bodů z JPZ u prvního a posledního přijatého uchazeče. Ačkoli je tyto informace nutné brát pouze jako orientační, protože počty uchazečů i body se v jednotlivých letech často mění (více o tom napíšu v příštím článku), přesto nám to může poskytnout hrubou informaci o úrovni uchazečů potřebné k přijetí na danou školu.
15. Sociální vazby
Rodiče i žáci často volí školy, na které již chodí nebo v minulosti chodili sourozenci, příbuzní či kamarádi. Toto řešení může mít mnoho praktických výhod, jako je detailní znalost prostředí, společné dojíždění, sdílení informací nebo předávání učebnic. Je ale stále třeba mít na paměti individuální potřeby dítěte - to, že se na škole líbilo sourozenci nebo kamarádovi ještě neznamená, že tato škola bude vhodná i pro současného uchazeče. Děti se také často chtějí hlásit na školu, na niž se hlásí i spolužák či kamarád. To však může být poněkud ošidné, neboť se velmi často stává, že jeden z nich se na školu dostane a druhý ne. Proto bych toto kritérium považovala při výběru spíše za pomocné než hlavní.
16. Celkový pocit ze školy
Pokud má dítě po návštěvě školy (například při Dni otevřených dveří) ze školy dobrý nebo neutrální pocit a dokáže si představit, že by do ní několik let docházelo, lze u takové školy zvažovat další kritéria. Může se ale stát, že se dítěti ve škole z nějakého důvodu nelíbí. Mnohdy se nejedná o žádný racionální argument, spíš osobní pocit ve smyslu „necítím se tam dobře, měl jsem tam divný pocit, nechtěl bych tam trávit čas“. Moje dcera to pojmenovala slovy „tahle škola prostě nemá dobrý vibe“. Rodiči to někdy může připadat jako nevysvětlitelný rozmar, ale pokud bude mít dítě stejný dojem ze školy i po opakované návštěvě, přikláněla bych se spíše k variantě danou školu neprosazovat. Koneckonců, dítě tam bude trávit většinu svého času a mělo by se ve škole cítit dobře. Nám se to konkrétně stalo v případě jedné školy, která byla z hlediska ostatních kritérií na prvním místě a mně jako rodiči se tam líbilo. Dcera ale trvala na tom, že v té škole měla nepříjemný a stísněný pocit a že na ni chodit nechce. Nejdřív mě to mrzelo a snažila jsem se ji přesvědčit o všech výhodách, ale nakonec jsem to nechala být a školu jsme z výběru vyřadili.
17. Situační vlivy
Sem patří různé individuální situace, které mohou negativně poznamenat kvalitu studia, jako je například plánované stěhování školy či její rozsáhlejší rekonstrukce, dlouhodobé dopravní výluky, závažné spory v učitelském sboru, opakovaná šikana na škole, mediální kauzy týkající se školy atd. My jsme takto například vyřadili jednu jinak vhodnou školu, protože v ní měla příští tři roky probíhat zásadní rekonstrukce s mnoha omezeními pro studenty a nutností rozstěhování do provizorních budov na různých adresách.
Jak je z výše uvedeného patrné, kritérií pro výběr nejvhodnějších škol je dost a rodič i žák musí shromáždit velké množství informací. Z jakých zdrojů lze tyto informace čerpat?
1. Oficiální databáze a webové stránky MŠMT a dalších organizací
Ministerstvo školství poskytuje na svých stránkách veřejný rejstřík všech škol a školských zařízení. Informace o počtu uchazečů a přijatých v minulých letech lze najít na stránkách Cermat v sekci Data a analýzy nebo přímo v přihlašovacím systému Dipsy. Přehledné informace k přijímacímu řízení naleznete na webu prihlaskynastredni.cz.
2. Webové stránky škol
Zde najdete nejen základní údaje o škole, oborech a počtu přijímaných uchazečů, ale i bližší informace o výuce, předmětech či konaných akcích. Obrázek o škole si lze udělat také pomocí fotogalerie či zveřejňovaných dokumentů a z celkového způsobu prezentace školy.
3. Veletrhy středních škol
Poskytují obecný přehled o školách v daném regionu, neúčastní se jich však vždy všechny školy. Pokud chcete projít např. všechny školy v určité lokalitě, je lepší vycházet raději z obecných rejstříků.
4. Den otevřených dveří
Školy pořádají v období od října do února Dny otevřených dveří, na nichž si mohou žáci a rodiče prohlédnout budovu a vybavení, získat základní informace o studiu a přijímacím řízení a zeptat se na věci, které jsou pro jejich rozhodování důležité. Bývá zde také možnost mluvit se současnými studenty a získat tak méně formální informace. Dobré je předem si připravit seznam otázek a pokládat i otevřené otázky typu „co se ti nejvíc líbí“ nebo „co bys na škole změnil“. Při DOD je vhodné dělat si poznámky, protože po absolvování většího počtu akcí už nebudete vědět, kde vám co řekli. Je dobré si poznamenat i hlavní celkové dojmy ze školy jak na straně rodiče, tak na straně dítěte.
5. Komunikace se zástupci školy
Jestliže není možné zúčastnit se Dne otevřených dveří, je zde varianta kontaktovat školu individuálně. Kontakt s veřejností zajišťuje většinou sekretariát nebo zástupce ředitele školy cestou emailu či telefonicky. Touto cestou je také možné položit doplňující otázky, které nás napadnou až po návštěvě školy nebo řešit individuální situaci žáka.
6. Sociální sítě a diskuzní fóra na internetu
Pomocí sociálních sítí a rodičovských skupin lze získat jak obecné informace a celkový dojem ze školy (například z diskusí o škole nebo fotogalerií akcí), ale je možné se i propojit se současnými či minulými studenty a zeptat se jich na jejich názor. U anonymních diskusí je však nutné brát informace s rezervou, téměř u každé školy se totiž najde někdo, kdo ji považuje za „strašnou“. Zpozornět je třeba v případě, že se kritika často opakuje a pozitivních hlasů je málo či žádné.
7. Osobní zkušenost studenta či absolventa školy
Přímá zkušenost se školou může přinést důležité neformální informace, které z oficiálních zdrojů nelze získat. Je však třeba brát v úvahu možné zkreslení dané osobním pohledem studenta (například propadající repetent většinou školu nechválí, ač může být vina především na jeho straně). Stejně tak je třeba nezapomínat na již mnohokrát opakovanou skutečnost, že každý žák je individualita a co vyhovuje či vadí jednomu, může být u druhého právě naopak. Proto je dobré nespokojovat se s obecnými sděleními typu „je to dobrá škola“, ale ptát se na konkrétní důvody spokojenosti či nespokojenosti.
8. Doplňkové zdroje informací
Další informace lze nalézt například v tištěných či internetových médiích (problémové kauzy či naopak školní úspěchy, plánované změny), na stránkách města jako zřizovatele, odborných profesních webech atd., v praktických otázkách může být nutné konzultovat mapy a jízdní řády.
Na závěr krátce popíšu, jak jsme při výběru postupovali my. Dcera se chtěla hlásit na obecné čtyřleté gymnázium v Praze, kterých je hodně a odborně se od sebe příliš neliší. Jelikož ale bydlíme na okraji města, byly u nich velké rozdíly v umístění a dopravní dostupnosti. Proto jsme zvolili jako první výběrové kritérium dojezdovou vzdálenost do jedné hodiny od domu ke škole (delší dojíždění se nám už zdálo nepraktické a zbytečné). Z rejstříku MŠMT jsme si vypsali školy v odpovídajících lokalitách, celkem se jednalo asi o 15 škol. Na webu DP jsme prověřili konkrétní spoje a přestupy a následně vyloučili pár škol s problematickou dopravou. Také jsme se rozhodli, že v prvním kole nebudeme zvažovat školy soukromé, které necháme na případné druhé kolo. U zbývajících 8 škol jsme prošli jejich webové stránky a na jejich základě vytipovali 6 škol, u nichž jsme absolvovali Den otevřených dveří a vyhledali si o nich doplňující informace z dalších zdrojů. Pro každou z těchto šesti škol jsme nakonec sepsali seznam pozitiv a negativ a získali tak přehledný podklad k finální fázi výběru.
A právě konečné fází výběru nejvhodnějších škol a samotnému vytvoření a podání přihlášky se bude věnovat příští článek.
Tento článek je součástí série článků, které se zabývají přijímacími zkouškami na střední školy z pohledu rodiče. Vychází ze zkušeností, úvah a poznatků, které autorka získala v minulém roce během přípravy svého dítěte na přijímací zkoušky.
Odkazy:
https://medium.seznam.cz/clanek/deti-skola-rodina-jak-uspet-u-prijimacek-na-stredni-poznejte-sve-dite-96103
https://www.prihlaskynastredni.cz
https://dipsy.gov.cz/prihlaska/intro
https://prijimacky.cermat.cz/
https://edu.ceskatelevize.cz/namet/jak-na-vyber-stredni-skoly
