Článek
V minulém článku jsem se zabývala výběrem nejvhodnějších středních škol podle námi stanovených kritérií s využitím dostupných zdrojů informací. Dnešní článek bude věnován detailům podání přihlášky, postupu při volbě a seřazení konkrétních škol a otázkám, které mohou při tomto rozhodování nastat.
Jak v letošním roce probíhá podávání přihlášek?
Nejčastěji zákonný zástupce dítěte podává přihlášku na elektronickém formuláři v systému DiPSy, do nějž se přihlašuje za pomoci Identity občana. Zde najde již předvyplněné údaje o žákovi z registru obyvatel, nemusí tedy tyto údaje ručně vyplňovat. Existuje též možnost podání přihlášky formou výpisu ze systému či podání na tiskopisu, v případě zájmu najde rodič k tomuto postupu informace například na webu prihlaskynastredni.cz. Protože tyto dvě varianty využívá jen malá část rodičů, nebudu se jimi dále zabývat a text se bude týkat pouze elektronického způsobu podání. Systém bude pro podávání přihlášek otevřený od 1. do 20.února 2025. Jelikož čas podání přihlášky nemá na průběh přijímacího řízení žádný vliv, je zbytečné se překotně hlásit hned první den, kdy je vyšší šance na přehlcení systému nebo případné softwarové problémy. Na druhou stranu bych nedoporučovala nechávat podání přihlášky na nejzazší termín, neboť se tak můžete zbytečně vystavit stresu například při momentálním výpadku vašeho internetového připojení.
V systému si po přihlášení můžete vyhledávat konkrétní školy, u nichž se vám zobrazí základní informace - adresa, typ školy, otevírané obory a plánované počty přijímaných studentů, ale i informace o počtu uchazečů a přijatých studentů v minulých letech. Na přihlášce poté zvolíte až 3 školy s obory bez talentové zkoušky plus případně až 2 školy s obory s talentovou zkouškou, celkem tedy maximálně 5 škol. Velmi doporučuji vždy využít celé maximum možností - setkala jsem se vloni s případem, kdy rodiče přihlásili dítě pouze na dvě školy s talentovou zkouškou a jednu bez, přičemž ve všech případech šlo o nejžádanější školy. Dítě se na žádnou z nich nedostalo a zbytečně muselo absolvovat druhé kolo přijímaček.
Většina žáků se však bude hlásit na obory bez talentové zkoušky, proto v dalším textu budu uvádět postup pro výběr právě tří škol. Vybrané školy v systému seřadíte podle zvolené priority 1.-3. a do systému vložíte školou požadované dokumenty (vysvědčení, diplomy z olympiád, lékařský posudek atd.).
Jakým způsobem mám zvolit a seřadit vybrané školy?
Abychom mohli zvolit vhodný postup, je nejdříve nutné pochopit způsob, jakým nyní funguje algoritmus přijímacího řízení. Zvolené pořadí škol na přihlášce je pro první kolo závazné a neměnné. Po ukončení prvního kola přijímacích zkoušek systém na základě výsledků rozřazuje žáky do škol, přičemž se snaží přiřadit žáka ke zvolené škole co nejvyššího možného pořadí vzhledem k jeho dosaženým výsledkům (rozřazovací algoritmus je podrobněji vysvětlen např. ve videu na stránkách prihlaskynastredni.cz). Výsledkem práce algoritmu je vždy přijetí právě na jednu školu (případně na žádnou, pokud žák v prvním kole neuspěje). Neplatí již tedy to co dříve, kdy mohl být úspěšný uchazeč přijat na všechny školy a teprve poté si vybral, kam nakonec nastoupí. Pokud je nyní žák přijat na školu a rozhodne se na ni nenastoupit, na zbylé školy z přihlášky už přijat nebude, i kdyby měl pro přijetí dostatek bodů. V takovém případě by musel žák začít s celým procesem od začátku ve 2.kole přijímacího řízení.
Z výše uvedeného vyplývá, že dobře zvolené pořadí škol je důležitou součástí budoucího úspěchu u přijímacích zkoušek. Pro maximalizaci šance na přijetí v prvním kole přijímacího řízení se většinou doporučuje postupovat podle následující strategie: Na první místo dáváme tzv. školu nejvyšší priority - tedy školu vysněnou, kterou považujeme za nejlepší. Měla by to být ta škola, kam by si žák opravdu přál chodit. V minulém roce bylo na školu první volby přijato 75% uchazečů. Při správně zvolené škole je tedy šance na úspěch poměrně slušná, byť to bohužel neplatí pro všechny regiony - například v Praze to kvůli přetlaku na všeobecných oborech bylo výrazně méně. Na druhé místo pak zařadíme školu reálnou - o trochu méně ideální, s větší šancí na přijetí, ale pro dítě pořád dostatečně dobrou a uspokojivou. Na třetí místo pak volíme jistotu - tedy školu stále ještě přijatelnou, na kterou má žák vysokou pravděpodobnost přijetí.
Toto pravidlo vypadá na první pohled velmi jednoduše, při snaze o jeho aplikaci však mohou vyvstat nejrůznější otázky a problémy. Při volbě a řazení škol totiž musíme vedle samotných představ dítěte zohlednit i jeho skutečné šance na přijetí. Zásadní je tedy především otázka, jak co nejlépe tato dvě kritéria sladit.
Jak odhadnout šance dítěte na přijetí na konkrétní školu?
V rámci přípravy na zkoušky již dítě pravděpodobně absolvovalo nějaké zkušební testy, ať již v domácím prostředí nebo v rámci Přijímaček nanečisto u komerčních poskytovatelů nebo na základních školách. (Je lepší, pokud máme informace z opakovaných testů, kdy hrozí menší zkreslení případnými situačními vlivy.) Tyto výsledky potom porovnáme s úrovní bodů, která byla potřebná pro přijetí na danou školu v minulých letech. Tím získáme základní hrubé vodítko pro další rozhodování, zda má smysl školu do výběru zařadit a na jaké místo. (Nemusí se ovšem jednat o vodítko zcela spolehlivé, jak si ukážeme dále.) U zvažované školy přitom nelze vycházet pouze z informace o počtu uchazečů a bodech nutných k přijetí v minulém roce, ale je nutné podívat se i na situaci v letech předchozích.
Pokud žák v rámci přijímacího řízení jednotnou přijímací zkoušku nekoná, vycházíme z výběrových kritérií dané školy (body za vysvědčení atd.) a postupujeme obdobným způsobem. V dalším textu však budu vycházet z častější situace, kdy žák JPZ koná.
Moje dítě má u zkušebních testů v lednu horší výsledky, než jsou potřeba pro přijetí na jeho vysněnou školu. Má tedy cenu se na ni hlásit? Může se dítě do termínu přijímacích zkoušek ještě zlepšit?
Ano, může. Závisí to samozřejmě na nadání dítěte, úrovni stávajících znalostí a úsilí, které bude věnovat přípravě ve zbývajícím čase. Podle loňské zkušeností rodičů z mého okolí se zlepšení žáků od doby podání přihlášky do doby konání JPZ pohybovalo nejčastěji mezi 5 až 10 body na jeden předmět, u některých žáků došlo dokonce ke zlepšení až o 15 bodů. Proto bych se na první místo nebála dát školu, kde bývá úroveň přijatých uchazečů o něco vyšší, než jaká je stávající úroveň žáka. (Samozřejmě je ale nutné uvažovat reálně - pokud má dítě v lednu v testu z matematiky 10 bodů, nemá smysl ho hlásit na školu, kde mívají úspěšní uchazeči kolem 40 bodů).
Lze počítat s tím, že bodová úroveň nutná pro přijetí uchazeče na určitou školu bude letos stejná jako v minulých letech?
Bohužel nelze. Některé školy sice mají bodovou úroveň přijatých uchazečů v jednotlivých letech víceméně konstantní, ale u mnoha dalších dochází ke střídavému zvyšování a snižování bodové úrovně nutné pro přijetí. Projevuje se zde totiž jev, který bývá v sociologii označován pojmem nezamýšlené (či zvrácené) důsledky sociálního jednání. Zjednodušeně ho lze popsat tak, že když se ve společnosti více lidí snaží o dosažení stejného cíle, může nakonec dojít ke zcela opačnému výsledku. (Například pokud se hodně lidí snaží dostat do práce včas a použije auto, výsledkem je dopravní zácpa a lidé přijdou naopak pozdě.) Obdobně to platí i u přijímacího řízení. Pokud se na školu X rozhodne přihlásit velký počet dětí z toho důvodu, že v předchozím roce zde byl pro přijetí potřeba nízký počet bodů a škola tedy vypadá jako „jistota“, dojde tím k navýšení počtu uchazečů a následnému navýšení počtu potřebných bodů pro letošní rok, takže šance na přijetí se letos oproti loňskému roku sníží. V dalším roce pak často nastává opačná situace, tedy pokles počtu uchazečů i bodů potřebných k přijetí, protože na školu s vysokým bodovým skóre si troufne jen málokdo. Nízký počet uchazečů a nižší skóre opět vedou k nárůstu zájmu v příštím roce a celá situace se tak cyklicky opakuje. V některých případech přitom mohou být rozdíly mezi jednotlivými lety poměrně značné (vloni jsem se setkala i s nárůstem o 20 bodů oproti předchozímu roku).
Jako určité řešení tohoto problému se tedy může jevit neobvyklá strategie přihlásit se naopak na školu, kde bylo vloni k přijetí potřeba hodně bodů. Nicméně ani to není jistota úspěchu - za prvé se může jednat o školu s trvale vysokým bodovým skóre, za druhé může stejnou strategii zvolit větší počet lidí a opět dojde k nezamýšlenému efektu.
Je při výběru školy důležitá informace o počtu uchazečů?
Mnozí rodiče a žáci odhadují pravděpodobnou úspěšnost přijetí podle počtu uchazečů v minulých letech. Na první pohled to vypadá jako rozumná strategie - budu se prostě hlásit tam, kde byla malá konkurence, a tím zvýším svoji šanci na přijetí. V případě setrvale malého zájmu o školu to může vyjít, jinde se ale opět projeví efekt nezamýšlených důsledků a v letošním roce tak může dojít k navýšení počtu zájemců. Navíc je nutné si uvědomit, že malý počet zájemců vždy automaticky neznamená vyšší šanci na přijetí. Pokud se například na školu A pravidelně hlásí méně uchazečů, kteří ale vždy mají vysoké bodové skóre, může být na této škole menší šance na přijetí než u školy B s větším počtem uchazečů, z nichž má ale většina nízké bodové skóre.
Lze tedy nějak odhadnout, zda bude letos daná škola žádaná či ne?
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nelze bohužel s jistotou předpovědět, jaký bude v letošním roce o školu zájem a jaká bude skutečná šance se na ni dostat. Lze ale vysledovat určitá vodítka, která mohou svědčit o spíše vyšším nebo naopak spíše nižším zájmu uchazečů o školu. Patří sem například následující informace:
Vyšší zájem o školu lze očekávat především u dlouhodobě oblíbené a žádané školy se stabilně vysokým počtem uchazečů nebo u školy, kde se projevuje efekt střídavého zájmu a v loňském roce zde bylo málo zájemců a/nebo nižší bodové skóre nutné pro přijetí. Roli může hrát též dobrá pověst školy, růst prestiže vyučovaných oborů, větší počet tříd nebo nové navýšení počtu tříd, rozšíření oborů (hodně navenek inzerované), ukončená modernizace školy, dobré či nově zavedené dopravní spojení, oblíbená lokalita nebo pozitivní změny v okolí budovy. Napovědět může i nebývale velký počet zájemců na Dnech otevřených dveří.
Nižší zájem o školu může nastat u dlouhodobě málo žádané školy se stabilně nízkým počtem uchazečů nebo u školy, kde se projevuje efekt střídavého zájmu a v loňském roce měla škola vysoký počet zájemců a/nebo vysoké bodové skóre. Méně žádané školy také častěji pořádají druhá kola přijímacího řízení. K důvodům nižšího zájmu může patřit například problematická pověst školy, malý počet tříd, méně atraktivní obory, málo inzerované otevření nového oboru, nemoderní prostory, plánovaná rekonstrukce školy (která zkomplikuje průběh výuky), špatné dopravní spojení, málo známá či okrajová lokalita nebo problematické okolí školy. Vodítkem může být i nezvykle malý počet zájemců na Dni otevřených dveří.
I přes výše uvedené signály ovšem stále platí, že konečné chování uchazečů v letošním roce není možné dopředu přesně odhadnout. Proto bych doporučila nezatěžovat se nadměrným taktizováním a zejména v případě volby prioritní školy se zaměřit především na to, aby škola odpovídala potřebám a přáním našeho dítěte.
Setkala jsem se dokonce i s přístupem, kdy rodiče v prvním kole vědomě vybrali tři hodně žádané školy s tím, že na „nouzovky“ bude čas až v případném druhém kole. A na druhou stranu i se strategií, kdy byly záměrně zvoleny tři snadné školy s víceméně jistým přijetím. Záleží zde tedy i na našem vnitřním nastavení, jakou míru rizika nepřijetí v prvním kole jsme u našeho dítěte ochotni podstoupit.
Moje dítě má jako svou nejvyšší prioritu školu, kde stačí nízké bodové skóre pro přijetí. Jaké zvolit další školy?
Vzhledem k principu rozřazování žáků pomocí algoritmu nedává smysl na druhé a třetí místo volit dlouhodobě žádané školy, u nichž je velká pravděpodobnost vysokého bodového skóre potřebného pro přijetí. Pokud by totiž nakonec uchazeč nezískal dostatek bodů pro přijetí na prioritní „snadnou“ školu, nebude mu to stačit ani pro zbylé dvě školy a tyto volby mu tak v podstatě propadnou. Druhou a třetí volbou by tedy i v tomto případě měly být školy s předpokládaným nižším bodovým skóre než u školy první volby nebo alespoň školy na podobné úrovni.
Jaký typ školy zvolit jako "jistotu"?
S výběrem první školy většinou nebývá takový problém - je to prostě ta pro dítě nejlepší, ideální a vysněná. Číslo dvě je pak ta druhá nejlepší, u níž už více přihlížíme i k šancím na přijetí. Ale jak vybrat školu číslo tři, aby to byl jistý záchytný bod a zároveň ne úplně zoufalá "nouzovka"?
V prvé řadě platí, že všechny tři školy by měly splňovat naše hlavní výběrová kritéria, jak jsme si je stanovili během fáze výběru oboru a konkrétní školy (viz moje předchozí články). Zároveň by na všechny tři školy mělo být dítě ochotné nastoupit, aniž by studium na nich považovalo za nějakou zásadní újmu. Nemá tedy smysl vybrat jako třetí volbu obor či školu, kde je sice přijetí víceméně jisté, ale škola vůbec neodpovídá potřebám ani přáním dítěte. Na druhou stranu je ovšem jasné, že u volby číslo tři budeme pravděpodobně muset v něčem slevit. Je tedy nutné se správně rozhodnout, u kterých výběrových kritérií jsme ochotni snížit laťku.
Je nutné volit u školy číslo tři jinou úroveň vzdělání?
Mnoho uchazečů volí v případě školy číslo tři obor či školu, která je na vzdělávací úrovni níže než předchozí dvě školy. V případě gymnázií tedy odbornou školu s maturitou, v případě odborné školy či učebního oboru s maturitou učební obor bez maturity. Je to ale dobrá strategie? Záleží vždy na individuální situaci. Pokud je třetí nižší škola v souladu s potřebami a cíli dítěte, může se jednat o vhodné řešení. Má-li dítě například na prvním a druhém místě obor automechanik s maturitou, je obor automechanik bez maturity na třetím místě rozumnou volbou. Dítě zůstane ve zvoleném oboru a maturitu si v budoucnu může dodělat. Zvažuje-li dítě po střední škole vysokoškolské vzdělání technického směru, může si dát na první místo matematické gymnázium a na další střední průmyslovou školu. Nemá však smysl na třetí místo volit školy, které neodpovídají našim zásadním výběrovým kritériím. Pokud si dítě přeje stát se například lékařem, nebudeme jako jistotu volit střední ekonomickou školu, která je úplně mimo plánované budoucí směřování a raději to zkusíme na méně známém gymnáziu.
Stejně bych postupovala i tehdy, má-li naše dítě dobré studijní předpoklady pro zvládnutí pomaturitního vyššího či vysokoškolského vzdělání, ale dosud není dostatečně vyhraněné a přesně neví, jakému oboru se chce v budoucnu věnovat. V takovém případě mi přijde kontraproduktivní limitovat jeho budoucí uplatnění výběrem odborně zaměřené střední školy, proto bych volila spíše všechny tři školy obecného zaměření. Je pravda, že v některých lokalitách je na všeobecných školách velký přetlak uchazečů, přesto i zde lze najít školy, u nichž je vyšší šance na přijetí. Pro výběr školy číslo tři se tak lze zaměřit například na méně známá či hůře dopravně dostupná gymnázia, všeobecná lycea nebo na gymnaziální třídy přidružené k odborným středním školám.
Co když má dítě jinou představu o volbě nebo seřazení škol než mají rodiče?
Možným nesouladem mezi představami dítěte a rodičů jsem se již zabývala v článku věnovaném volbě vhodného oboru. U výběru školy je situace obdobná - může se stát, že dítě a rodič mají odlišný pohled na vhodnost dané školy a upřednostňují při výběru odlišná kritéria. Pro rodiče tak může být podstatná například odborná výuka, dobré vybavení či snadné dojíždění, zatímco u potomka může rozhodovat lokalita, budoucí spolužáci nebo studentské aktivity. Je určitě vhodné v takovém případě s dítětem diskutovat o výhodách a nevýhodách jednotlivých škol, vysvětlit mu náš pohled na věc a vyslechnout si jeho názory. Pokud však dítětem vybraná škola v zásadě splňuje základní výběrová kritéria a neshledáme u ní nějakou opravdu výrazně diskvalifikující skutečnost, přikláněla bych se i zde k variantě nechat volbu školy na přání dítěte. Je to koneckonců jeho život a v tomto věku je již většinou dostatečně zralé na to, aby se dokázalo samostatně rozhodnout a nést následky tohoto rozhodnutí.
Podobnou situaci jsem v loňském roce řešila i já se svojí dcerou. Jako rodič jsem měla mezi školami jasného favorita, nedaleké dobře vybavené gymnázium s výbornou pověstí i pozitivními osobními referencemi. Mé dceři se však na této škole překvapivě vůbec nelíbilo, nevyhovovala jí budova, školní prostředí ani lokalita a okolí. Naopak ji nadchla jiná škola, která sice splňovala naše výběrová kritéria, ale já bych ji do výběru pravděpodobně nezařadila kvůli nutnosti brzkého vstávání a komplikované dopravě. Nějaký čas jsme to spolu rozebíraly, snažila jsem se ji přesvědčit o výhodách blízké školy a nevýhodách dojíždění. Dcera ale trvala na tom, že by se na mnou preferované škole necítila dobře, takže nakonec jsem přistoupila na její volbu. Mimo jiné i proto, že dcera k výběru přistupovala zodpovědně a o vybrané škole si zjistila hodně informací, sehnala si i reference od současných studentů, takže věděla do čeho jde a proč chce na tuto konkrétní školu chodit. Na druhém místě jsme se poté už celkem snadno shodly na dalším gymnáziu, kde se dceři také docela líbilo a kde se zdála být o něco větší šance na přijetí. Na třetí místo jsme zvolily nově otevíranou gymnaziální třídu na méně známé střední odborné škole, což se ukázalo jako šťastná volba. Zřejmě kvůli okrajové lokalitě školy a malém povědomí veřejnosti o novém oboru se do této třídy přihlásilo velmi málo uchazečů, takže dcera už před přijímačkami věděla, že přijetí sem má téměř jisté a na samotné zkoušky tak šla mnohem klidnější. Možná i díky tomu se jí JPZ hodně povedla a byla nakonec přijata na svoji vysněnou prioritní školu. A jestli si vybrala dobře? To ukáže až čas, ale po půl roce docházky zatím vypadá docela spokojeně, přestože ráno musí vstávat jako první z rodiny…
Pokud už máte o výběru a seřazení škol jasno i vy, nezapomeňte před odesláním přihlášky vše ještě jednou pořádně zkontrolovat (pozor hlavně u vyhledání správné školy, mnoho škol má podobné názvy či adresy a je snadné se přehlédnout či překliknout). Prověřte i správné seřazení škol, v loňském roce si někteří uchazeči stěžovali na špatné pořadí škol v systému, které ale bylo způsobené jejich vlastní nepozorností. Překontrolujte také vyplněnou kontaktní emailovou adresu, na kterou vám po odeslání přihlášky přijde potvrzení a v budoucnu na ni budete dostávat upozornění na zprávy ze systému.
Pak už zbývá jen pokračovat v intenzivní přípravě na zkoušky a s příchodem jara se začít pomalu chystat na samotný den D. Jak se na něj co nejlépe připravit a na co všechno je potřeba myslet bude náplní mého příštího článku.
Odkazy:
https://medium.seznam.cz/clanek/deti-skola-rodina-jak-uspet-u-prijimacek-na-stredni-vybirame-skolu-112763
https://medium.seznam.cz/clanek/deti-skola-rodina-jak-uspet-u-prijimacek-na-stredni-poznejte-sve-dite-96103
https://sk.wikipedia.org/wiki/Nezam%C3%BD%C5%A1%C4%BEan%C3%A9_d%C3%B4sledky_%C4%BEudsk%C3%A9ho_jednania
https://www.prihlaskynastredni.cz
https://dipsy.gov.cz/prihlaska/intro
https://prijimacky.cermat.cz/
https://edu.ceskatelevize.cz/namet/jak-na-vyber-stredni-skoly
