Článek
S příchodem jara se většině žáků devátých ročníků začal neúprosně blížit obávaný den D, tedy přesněji dva dny přijímacích zkoušek, v nichž se bude rozhodovat o jejich budoucím studiu na střední škole. Letos vycházejí na pátek 11.dubna a pondělí 14.dubna 2025. Pro školáky se tyto dny stanou vyvrcholením dosavadního studia a první velkou prověrkou jejich znalostí a schopností. Pokud bych použila přirovnání ze světa sportu, bude to jejich první velká olympiáda. A stejně jako je u sportovců pro úspěšné zvládnutí závodu nutná kvalitní příprava, je i v případě přijímacích zkoušek klíčové se na ně správně připravit.
Možná si teď říkáte, že přípravou na přijímačky jste strávili posledních půl roku a v tuto chvíli už není moc co řešit. Částečně je to samozřejmě pravda, nicméně je třeba mít na paměti, že odborná příprava není jediným předpokladem budoucího úspěchu. I sportovec na olympiádě je špičkovým „odborníkem“ ve své disciplíně, o jeho umístění ale rozhodují i další důležité faktory, především dobrá fyzická a psychická kondice. A přestože v případě přijímacích zkoušek jde především o výkon mentální, i zde může fyzický či psychický stav dítěte významně přispět k budoucímu výsledku. Proto se v následujícím textu budu věnovat finální přípravě na zkoušky s ohledem na všechny hlavní faktory úspěchu.
Odborná příprava
V odborné oblasti již mají žáci většinu přípravy za sebou. V poslední fázi se tak věnují především nácviku psaní Cermat testů v simulované zkušební situaci a následnému procvičování úloh, které jim nejdou, anebo těch, které mají v testech vysoké bodové ohodnocení. Je důležité, aby se pro dítě v této fázi stalo vyplňování zkušebních testů víceméně rutinou, při níž nemusí přemýšlet o struktuře testu nebo o strategii při vyplňování a může se plně soustředit na obsahovou stránku příkladů. Při opakovaném psaní testů také dochází ke snížení časové tísně, která bývá u žáků častým problémem. Pokud dítě pro domácí testování využívá zkušební testy Cermat z minulých let, je dobré si označovat, které testy již vypracovalo, jelikož je jich hodně a je snadné se v nich ztratit.
Rodiče někdy řeší, zda je v rámci přípravy nutné udělat všechny tyto testy. Určitě to nutné není, záleží především na tom, jak je dítě v testech úspěšné. Pokud má dobré výsledky, není nutné nácviku věnovat tolik času, pokud se mu naopak nedaří, může častější procvičování vést ke zlepšení výsledků. Dcera vloni v rámci přípravy prošla cca 40 % testů z češtiny, kde měla od začátku stabilně dobré výsledky, takže další testy by byly ztrátou času. V matematice se naopak potřebovala zlepšit, proto zde vypracovala cca 80 % testů. (Podrobnější informace k naší odborné přípravě v jednotlivých fázích jsem napsala již dříve v článku Naše domácí příprava - viz odkazy).
Ačkoli se žáci mohou ještě do poslední chvíle snažit vypracovat co nejvíce testů, nedoporučuji to nechávat na dobu těsně před přijímačkami. Důvod je především psychologický - pokud by v té době mělo dítě z testu špatný výsledek, může to velmi negativně poznamenat jeho sebevědomí při samotné zkoušce. Je tedy lepší ukončit psaní testů cca týden před zkouškami, ideálně v situaci, kdy se dítěti zkušební test povedl a na zkoušky tak půjde s dobrým pocitem. Stejně tak není vhodné v týdnu těsně před přijímačkami ještě procvičovat těžké a záludné „špeky“, které dítěti trvale nejdou a jen u něj přispějí k pocitu vlastní neschopnosti.
Neznamená to ale, že po zbytek doby by mělo dítě jen odpočívat - je vhodné udržet ho ve stavu pohotovosti k výkonu, aniž by přitom zažívalo pocit nedostatečné připravenosti. Nám se osvědčilo věnovat se v posledním týdnu opakování znalostí, tedy věcí, které se dají naučit a zapamatovat, jako jsou obecná pravidla, postupy a výčty informací. V matematice jsme tedy prošli například pravidla pro úpravu rovnic, výpočty obsahu a objemu nebo postupy při rýsování geometrických útvarů. V češtině jsme opakovali třeba vyjmenovaná slova, psaní s/z a mě/mně, větný rozbor nebo druhy vět vedlejších. Nedělali jsme to přitom formou zkoušení, co dcera umí a neumí, aby nebyla zbytečně rozhozená, že si něco nepamatuje. Spíš jsme to jen společně četli a procházeli, aby si to „bezbolestně“ shrnula a připomněla a na zkoušky tak šla s pocitem dobré přípravy.
Psychická příprava
Důležitost dobré psychické kondice pro úspěšné absolvování zkoušek asi není potřeba zdůrazňovat. Každý pravděpodobně zná někoho, kdo u zkoušky „vybouchl“ nikoli kvůli nedostatečným znalostem, ale právě kvůli špatnému psychickému stavu. Jak tedy svému dítěti pomoci, aby zkoušku dokázalo zvládnout?
Na začátku by mělo stát poznání našeho dítěte. Jakou má povahu, jakým způsobem zvládá stres a přistupuje k náročným situacím? Jak se v minulosti chovalo v případech, kdy mělo zvládnout náročný úkol (třeba u důležitých písemek nebo sportovních utkání)? Dokáže se motivovat k výkonu, anebo je mu všechno jedno, anebo se hroutí při sebemenším stresu? Co ho dokáže rozhodit a co mu naopak pomáhá zůstat v klidu? Neexistuje totiž univerzální strategie pomoci - flegmatického „salámistu“ bude vhodné více povzbudit k výkonu, metodickému perfekcionistovi pomůže odškrtaný seznam, zatímco úzkostný „nervák“ bude potřebovat uklidnění a něžnou podporu.
Přes všechny individuální odlišnosti se ale dá předpokládat, že většina dětí bude z nastávajících zkoušek dost ve stresu. Vloni jsem při této příležitosti četla na internetu radu, že by se rodiče měli chovat, jako by to byl obyčejný den a vlastně o nic zásadního nešlo. Přestože je toto doporučení pravděpodobně vedené chvályhodnou snahou snížit míru tlaku a úzkosti u dítěte, já osobně ho za dobrou strategii nepovažuji. Za prvé, dítě moc dobře ví, že jde o hodně a ví také, že to víte i vy rodiče, takže mu bude stejně jasné, že se jen přetvařujete. Za druhé tím shodíte veškeré jeho předchozí úsilí, protože proč se tedy muselo v posledním půlroce tolik učit, když vlastně o nic nejde? A za třetí tím snižujete jeho šanci na dobrý výkon u zkoušky, protože když to není důležité, není potřeba vyvinout žádnou velkou snahu.
Na druhou stranu je ovšem jasné, že není vhodné sklouznout k opačnému extrému, tedy dělat z přijímaček ústřední bod života dítěte a z případného neúspěchu konec světa. V takovém případě by se dítě zbytečně dostalo pod nadměrný tlak, který by mohl vést k jeho selhání u zkoušky či dokonce psychickému zhroucení. Je tedy důležité, aby především rodiče zůstali klidní a nepropadali panice, aby svoji nervozitu následně nepřenášeli na dítě a nezhoršovali tak celou situaci.
Jak tedy k dítěti přistupovat? Naším cílem je dosažení stavu, kdy dítě ví, že se jedná o důležitou zkoušku, je motivované v ní uspět a podat co nejlepší výkon, a zároveň má dostatečnou sebedůvěru ve své znalosti, schopnosti a dovednosti. Nám se vloni osvědčilo projevit pochopení toho, že má dítě strach ze selhání, ale zároveň podpořit jeho sebejistotu poukazem na jeho přednosti a dobrou přípravu. Konkrétně - je naprosto v pořádku, že máš z testu obavy, je to tvá první velká zkouška v životě. Ale víš, že máš dobré studijní předpoklady, na přijímačky jsi se připravovala poctivě, půl roku se učila, napsala si hodně testů, takže víš, co tě čeká a jak máš postupovat. Je tedy velká šance, že uspěješ.
V našem případě k uklidnění hodně pomohlo, že se nám povedlo vybrat na třetí místo školu s malým počtem uchazečů i relativně nízkými body potřebnými k přijetí, takže dcera věděla, že přijetí sem má téměř jisté. Ve zkušebních testech měla vždy body na takové úrovni, že na tuto školu by to určitě stačilo a velmi pravděpodobně by to stačilo i na „dvojku“. Měla tedy jistotu a mohla se v klidu soustředit na to, že zkusí zabojovat o vysněnou školu první volby.
Pokud je to ve vašem případě jinak a potomek má strach, že se vůbec nikam nedostane, snažila bych se ho uklidnit tím, že naprostá většina dětí (94 %) byla vloni v prvním kole na školu přijata. A i ti, co se jim to nepovedlo, nakonec neskončili na „pracáku“, ale dostali se na nějakou školu ve druhém kole, přičemž v mnoha případech to byla dokonce škola srovnatelná s těmi původně zvolenými (více o tom budu psát v jednom z dalších článků). Není tedy opravdu potřeba se předem hroutit a zbytečně nadměrně strachovat.
Fyzická příprava
Otázka zdravotního stavu a tělesné kondice je při přípravě na vědomostní zkoušky většinou opomíjená. Na první pohled se totiž může zdát, že na rozdíl od olympiády nehraje u přijímaček fyzická stránka žádnou zásadní roli. U mentálního výkonu přece stačí, když bude dítě odborně zdatné a v dobrém psychickém stavu. Jenže fyzický stav může úspěch u zkoušky ovlivnit dosti zásadně. Zkuste si představit situaci, kdy jste unavení, nevyspalí, hladoví nebo dokonce nemocní a máte přitom soustředěně a rychle pracovat - velmi pravděpodobně příliš kvalitní výkon nepodáte. Pokud tedy má dítě u zkoušky uspět, je nutné postarat se i o jeho dobrý tělesný stav.
Prvním důležitým krokem je nastolení pravidelného spánkového režimu. Může se to zdát jako banalita, ale u nevyspalého člověka rychle klesá reakční čas i schopnost soustředit se a vybavit si zapamatované informace. Dnešní pubescenti mají obecně málo spánku, mnoho z nich chodí spát až po půlnoci a noci často tráví na sociálních sítích či hraním videoher. Dospívající dítě přitom potřebuje cca 8-10 hodin spánku. Je tedy důležité minimálně týden, nebo ještě lépe 14 dní před zkouškami začít chodit spát v pravidelný čas a dodržovat doporučenou dobu spánku. Dospívajícímu nemusí být jednoduché to vysvětlit - když vám nebude věřit, přečtěte mu některý z výzkumů týkajících se spánkové deprivace a jejího vlivu na mentální výkonnost a pokuste se ho přesvědčit, že dostatečný spánek je teď v jeho zájmu. (A případně mu slibte, že po přijímačkách může hrát videohry celou noc.) Pokud má dítě problémy se spánkem z důvodu stresu ze zkoušek, zařaďte pravidelný pohyb venku a naučte ho nějakou relaxační techniku, například dechová cvičení.
Dalším z režimových opatření je zajištění kvalitního stravování. Dítě by mělo mít před zkouškami pravidelnou stravu s dostatkem základních živin a vitamínů (bílkoviny, zelenina, ovoce, zdravé sacharidy) a také pravidelný pitný režim. Omezit by naopak mělo „tláskání“ nezdravých pochutin, fast foodů, limonád a energy drinků. (Při odporu je opět možné slíbit mu po přijímačkách návštěvu nákupáku s mekáčem a bubble tea.) Těsně před zkouškami je vhodné zařadit dietnější jídla a vyhnout se pokrmům, které by mohly způsobit nepříjemné žaludeční či střevní potíže nebo nadýmání.
Rodiče mají často obavy, aby jejich potomek nebyl na dny přijímacích zkoušek nemocný. Obzvláště to platí v případě, jedná-li se o dítě, které bývá často nemocné. Jako rodič nechcete řešit dilema, zda poslat nemocné dítě na zkoušky a riskovat jeho špatný výkon plus to, že nakazí polovinu přítomných, anebo si jet pro omluvenku k lékaři a nechat ho stresovat se dalších 14 dní do náhradního termínu, zatímco spolužáci se už vesele baví. Soudě podle počtu kýchalů a smrkalů ve zkušebních třídách vloni většina rodičů zvolila jako menší zlo variantu číslo jedna, ovšem i tak to bylo nepříjemné jak pro samotné nemocné děti, tak pro ty, kteří seděli poblíž a byli rušeni jejich kašlacími záchvaty.
Někteří rodiče proto ve snaze vyhnout se možnému onemocnění svého potomka nechávají své dítě doma celý přijímačkový týden, v naší třídě to byla cca polovina žáků. Jelikož se v tomto týdnu v základní škole obvykle vůbec nic neděje, není to z hlediska zameškané výuky velký problém. Jde spíše o to, co dítě v takovém případě doma dělá, zvláště je-li tam samo. Pokud dokáže vhodně střídat odpočinek s učením a pobytem venku a má zajištěnou pravidelnou kvalitní stravu, může to být prospěšnější než sedět ve škole. Pokud by ale mělo trávit 14 hodin denně na mobilu a chipsech s čokoládou nebo se naopak psychicky hroutit nad nedodělanou přípravou, je asi lepší nechat ho chodit do školy. Poslední den před přijímačkami pak bývá doma většina dětí, aby se mohly vyspat a nabrat síly před náročným dnem - u nás to vloni byli vlastně všichni, ve třídě ve čtvrtek zůstali jen ti žáci, kteří JPZ nekonali.
U často nemocného dítěte nebo pokud potřebujete doléčit respirační onemocnění může být prospěšné i použití vitamínů a minerálů či dalších doplňků stravy k posílení imunity, například s obsahem betaglukanů. O vhodných přípravcích pro danou věkovou kategorii je možné poradit se s lékařem či lékárníkem. Pokud byste ale zvolili dosud nepoužívané přípravky, je nutné je vyzkoušet v dostatečném předstihu před zkouškami z důvodu případné nesnášenlivosti.
Posledním krokem pro zvýšení tělesné kondice je také pravidelný pobyt venku na čerstvém vzduchu, ideálně ve spojení s pohybem. Před přijímačkami bych ovšem raději omezila náročné sportovní tréninky a rizikové sporty, u nichž hrozí zranění. Vhodnější jsou spíše procházky v přírodě či méně rizikové venkovní sportovní aktivity, které přispějí k žádoucímu uvolnění od mentální práce a pomohou snížit míru předzkouškového stresu.
Přeji vám i vašim dětem hodně sil do závěrečného finiše. Příští článek už se bude týkat samotných přijímačkových dnů a bude obsahovat především praktické tipy k zajištění zdárného průběhu zkoušek.
Tento článek je součástí série článků, které se zabývají přijímacími zkouškami na střední školy z pohledu rodiče. Vychází ze zkušeností, úvah a poznatků, které autorka získala v minulém roce během přípravy svého dítěte na přijímací zkoušky.
Odkazy:
https://medium.seznam.cz/clanek/deti-skola-rodina-jak-uspet-u-prijimacek-na-stredni-nase-domaci-priprava-94113
https://prijimacky.cermat.cz/
https://cnn.iprima.cz/boj-o-stredni-skoly-pres-170-tisic-prihlasek-jeden-vypadek-a-obri-najezd-na-maturitni-obory-467334
https://4fitness.cz/jak-spanek-ovlivnuje-regeneraci-a-sportovni-vykon-clanek-250/
https://www.ulekare.cz/clanek/spankovy-deficit-a-pracovni-vykonnost-6802
https://www.fyziosvet.cz/clanky/zvladani-stresu-5-ucinnych-relaxacnich-technik/
https://www.novinky.cz/clanek/zena-zdravi-jak-posilit-detskou-imunitu-a-zabranit-infekcnim-onemocnenim-40045932
