Článek
V minulých článcích jsem se věnovala možnostem hromadné a individuální přípravy na přijímací zkoušky. V tomto článku podrobněji rozeberu, jak jsme se na přijímací zkoušky připravovali doma my, a pokusím se náš průběh zobecnit do podoby určitého postupu.
Samozřejmě to ale neznamená, že by se všichni měli připravovat právě tímto způsobem. Každé dítě má jiné vzdělávací potřeby, roli hrají jeho vstupní znalosti i typ školy, na kterou se chce dostat. Berte tedy naše zkušenosti jako určitou inspiraci pro návrh svého vlastního postupu, který bude zohledňovat vaši konkrétní situaci.
A jak jsme tedy při domácí přípravě postupovali?
1. Zjištění výchozího stavu
Ještě než vůbec dojde k přípravě samotné, je nutné zjistit, jaká je vlastně výchozí situace. Jedná se především o dvě důležité vstupní informace - jaká je znalostní úroveň našeho dítěte a jaký je cíl, kterého chceme dosáhnout. Jelikož úspěšnost u přijímaček je měřena určitým počtem bodů v testu, bude naší vstupní informací výsledek zkušebních testů dítěte v porovnání s bodovou úrovní, která je obvyklá pro přijetí na námi zvolený typ střední školy.
Prvním krokem je tedy dát dítěti zkušební testy. Na stránkách Cermat v sekci JPZ - Testová zadání najdete testy z minulých přijímacích zkoušek z českého jazyka i matematiky pro osmileté i čtyřleté obory. Vyberete si některý z testů, vytisknete, přečtete dítěti instrukce a necháte ho samostatně pracovat po stanovený čas. Poté podle přiloženého klíče testy opravíte a spočítáte body. Aby se vyloučily případné situační vlivy (únava, nervozita atd.), je dobré testování po pár dnech zopakovat s dalším testem.
Poznámka č.1: Testy z roku 2015 a 2016 byly koncipovány jako ověřovací a plně neodpovídají současným pravidlům. Pro zkušební testování je tedy vhodné použít spíše testy z následujících let.
Výsledky testů dítěte poté porovnáme s hranicí nutnou pro přijetí u námi zvolených škol. Tu zjistíme na Dni otevřených dveří, na webových stránkách školy nebo v informačních materiálech MŠMT. Tato informace je samozřejmě orientační, bodové hranice pro přijetí na konkrétní školu se v jednotlivých letech mění. Přesto díky ní získáme alespoň hrubou představu, kolik práce nás při přípravě čeká. (Případně nás to může přimět i k zamyšlení, zda je námi zvolený typ školy pro naše dítě to pravé).
V našem případě se dcera chtěla hlásit na čtyřleté gymnázium. Byla jedničkářka s pár dvojkami, ovšem vyloženě humanitně a jazykově zaměřená. Víceméně jsme tedy tušili, že s češtinou problém nebude, zatímco na matematice bude nutné zapracovat. První zkušební test v říjnu nám to potvrdil - výsledek 37 bodů z celkových 50 v testu ČJ byl slibný, zatímco 17 bodů z matematiky bylo ještě horší, než jsme čekali. V této situaci jsme poněkud znejistěli a přemýšleli, zda má cenu se o gymnázium vůbec pokoušet. Po absolvování Mensa testu inteligence, který vyšel v pásmu vyššího nadprůměru, a po ujištění třídní učitelky, že podle jejího názoru dcera na studium gymnázia předpoklady určitě má, jsme se nakonec rozhodli, že to zkusíme. Přesněji řečeno, že se pustíme do intenzivní přípravy a konečné rozhodnutí necháme na únor, kdy se podávají přihlášky na střední.
Abychom zjistili, zda je špatný výsledek způsobený neznalostí učiva nebo spíše pomalým tempem práce, nechali jsme následně dceru dopočítat zbylé příklady v neomezeném čase. Výsledek se sice o pár bodů zlepšil, přesto bylo jasné, že má v učivu podstatné mezery a bez podrobnějšího doučování se v matematice neobejde.
Poznámka č.2: Co se týče bodování v testu z matematiky, došlo při letošních přijímacích zkouškách ke změně. Touto změnou bylo nezařazení obávané úlohy č.16. V minulých letech se vždy jednalo o náročnou logickou úlohu, která měla vyselektovat děti s mimořádným matematickým nadáním. Většina žáků však při této úloze za 4 body selhala, proto mělo celkový výsledek blížící se 50 bodům jen minimum žáků. V letošním roce ale Cermat zvolil jiný přístup a tento typ otázky se v testu nevyskytoval, pod číslem 16 byla zcela běžná úloha. Jestliže tedy použijete pro zkušební testování přijímací test z roku 2024, bude výsledek z matematiky pravděpodobně lepší než u ostatních testů z předchozích let.
Pokud totiž vaše dítě není v matematice nadprůměrně nadané, bude mít nejspíš s otázkou č.16 v testech do roku 2023 značné problémy. My jsme se nakonec rozhodli se s ní při přípravě vůbec nezabývat. Dcera z této otázky stejně vždy získala 0-1 bod a ztratila na ní spoustu času, proto jsme se dohodli, že ji při nácviku prostě vynechá. (Pro zajímavost jsem pár těchto otázek dala několika dospělým vysokoškolákům se vzděláním v technickém oboru, včetně učitelky matematiky. Vyřešení jedné otázky jim zabralo cca 45-90 minut, a v některých případech na správné řešení úlohy vůbec nepřišli…)
Zda bude tento obtížný typ otázky zařazen u dalších přijímacích zkoušek není v tuto chvíli jasné, obecně však má podle nových zpráv z Cermatu dojít v testech z matematiky k posílení logických úloh.
2. Doplnění mezer ve znalostech
Jelikož zkušební testy ukázaly neznalost ve více oblastech, rozhodli jsme se zopakovat celé učivo druhého stupně ZŠ. Vypůjčili jsme si učebnice z 5.-8. třídy a postupně procházeli všechny kapitoly. U každé jsme zkusili pár příkladů, pokud dcera látku ovládala, šli jsme dál, pokud ne, bylo nutné ji podrobněji vysvětlit a následně ověřit pochopení zkušebním vypočítáním příkladů. Časově nám to trvalo cca od půlky října do konce listopadu při výuce 1-2× týdně po 1 -1,5 hodině. Zkušební test napsaný po skončení výuky pak dopadl na 28 bodů. Zlepšení tedy nastalo, nicméně bylo jasné, že na pražské gymnázium to stále stačit nebude a bude tudíž nutné přistoupit k procvičování těžších úloh.
Poznámka č.3: Není asi překvapením, že největší mezery mělo dítě v učivu z období distanční výuky při covidové uzavírce škol. Většina druhostupňových žáků totiž při online výuce buď pospávala, nebo hrála hry na mobilu. Rodičové pracující na home office to samozřejmě netušili, ti si naivně mysleli, jak se jejich dítě zavřené v pokojíčku celý den pilně učí. Vzpomeňme si na to, až zas budou politici chtít při příští pandemii zavírat školy na dlouhé měsíce…
3. Procvičování příkladů
Poté co jsme probrali veškeré učivo, přešli jsme k procvičování příkladů. Zkusili jsme pár bezplatných aplikací na internetu, ty ale často obsahovaly stažené příklady Cermatu z minulých přijímaček. To jsme nechtěli, jelikož bychom pak tyto minulé testy nemohli použít pro ověřování pokroku přípravy. Dceři navíc vyhovovalo spíše počítání příkladů na papíře, které bylo podobnější skutečnému průběhu přijímací zkoušky. Pořídili jsme tedy Sbírku úloh z matematiky pro ZŠ, legendárního „Bělouna“, s kterým jsme se před lety trápili i my. Opět jsme postupně procházeli všechny kapitoly, dceru jsme nechali samostatně počítat příklady a poté kontrolovali výsledky. Pokud si nevěděla rady nebo příklad vypočítala špatně, hledali jsme pak společně chyby a správný postup. Tato fáze přípravy byla z hlediska vyučujícího rodiče asi nejnáročnější, jelikož v Bělounovi je opravdu hodně těžkých „špeků“. Časově nám zabrala cca prosinec - začátek února a přinesla posun ve výsledku zkušebních testů na 35 bodů. To už začalo vypadat nadějně a mohli jsme tedy přejít k poslední fázi domácí přípravy.
Poznámka č.4: Pokud má vaše dítě při prvních zkušebních testech dobré výsledky, je možné fázi 2. zcela vynechat a věnovat se jen procvičování příkladů ve fázi 3., nebo případně přeskočit i tuto fázi a přistoupit rovnou k nácviku samotných přijímacích testů. V našem případě jsme tuto variantu zvolili u českého jazyka, který byl pro dceru bezproblémovým předmětem.
4. Nácvik přijímacích testů
Poslední fází naší přípravy byl nácvik přijímacích testů. Princip byl v podstatě stejný jako u zkušebního testování, dcera vždy vypracovala některý z minulých přijímacích testů v časovém limitu a test jsme obodovali. Při další lekci si nejdříve samostatně dodělala příklady, které nestihla, a poté jsme se věnovali hodnocení a rozboru chyb. V této fázi byl našim největším nepřítelem časový limit - pokud měla dcera na test více času, byla její úspěšnost v testu 80-90 %. V omezeném čase se ale ocitala pod tlakem a měla tendenci zmatkovat a dělat hloupé chyby z nepozornosti nebo některé úlohy vůbec nestihla. Postupným opakováním testové situace se naštěstí situace zlepšila. S dcerou jsme také vymysleli strategii, jak postupovat - začít snadnými otázkami na rozehřátí, poté přejít na otázky s vyšším počtem bodů, u nichž jí hned po přečtení bude jasný postup, a ostatním úlohám věnovat zbylý čas (ovšem bez otázky č.16, kterou rovnou vynechávala). Takto jsme pracovali cca od půlky února až do přijímacích zkoušek, ke konci přípravy se její výsledky pohybovaly většinou mezi 37-42 body z 50.
Co se týče českého jazyka, zde jsme přistoupili rovnou k nácviku testů a následnému rozboru úloh. Pokud jsme přitom narazili na neznalost v některé oblasti, věnovali jsme pak čas jejímu doučení. Jednalo se hlavně o oblasti jako větný rozbor (druhy vět vedlejších), některá gramatika a také přísloví (ta jsou pro dnešní děti většinou španělskou vesnicí). Testy z češtiny na rozdíl od matematiky dceru bavily, dávala si je mezi lekcemi z matematiky „za odměnu“. Před samotnými přijímačkami v nich měla nejčastěji výsledky mezi 42-47 body.
Díky opakovanému nácviku přijímacích testů získala dcera určitou jistotu a rutinu, která jí pomohla především ke zrychlení práce. Tato rutina ovšem přinesla nejen jí, ale i dalším uchazečům také jednu velmi nečekanou nepříjemnost. Všechny předchozí Cermat testy měly totiž stejnou posloupnost úloh - na začátku jednoduché rovnice s neznámými, poté slovní úlohy a geometrie, na konci „neřešitelná“ šestnáctka. Pro přijímací zkoušky v roce 2024 se však Cermat rozhodl tuto posloupnost změnit a test v prvním termínu měl v otázce č.1 místo rovnice slovní úlohu. Ačkoli nebyla nijak extrémně složitá, dceru zvyklou začínat vždy „snadnou jedničkou“ to celkem zaskočilo, takže se u ní „zasekla“ a díky tomu pak nestihla vypracovat některé úlohy. Podobně na tom byli i další spolužáci.
Jaká bude přesná podoba letošních testů není jisté, ale velmi pravděpodobně dojde k dalším změnám. Proto bych při nácviku doporučila nedržet se jedné naučené strategie pracovního postupu, ale naopak připravovat dítě na určitou nejistotu a nutnost okamžité improvizace.
Ve druhém termínu už byla naštěstí dcera na změny psychicky připravená, takže pondělní test se jí povedl a konečný výsledek 45 bodů z matematiky a 48 bodů z češtiny jí zajistil přijetí na školu první volby, oblíbené pražské gymnázium.
Poznámka 5: Podle některých učitelů i odborníků (včetně šéfa Cermatu) byl test z matematiky ve druhém termínu 2024 o něco lehčí než předchozí testy. Naší dceři se tento den otázky také zdály lehčí, jiní spolužáci ale měli opačný dojem, takže těžko říci. Každopádně, zřejmě i kvůli absenci těžké otázky č.16, bylo při těchto přijímacích zkouškách bodové ohodnocení žáků v matematice vyšší než v předchozích letech. Podle posledních zpráv z Cermatu se ale zdá, že v příštím roce budou testy u přijímacího řízení na střední školy těžší. V testu z matematiky podle šéfa Cermatu přibudou úlohy zaměřené na logické myšlení, které lépe vyselektují nadané uchazeče.
Co říci závěrem? Náš případ ukazuje, že důkladná příprava může přinést dítěti úspěch u přijímacích zkoušek i v situaci, která zpočátku nevypadá příliš nadějně. Na druhou stranu to ovšem neznamená, že jakékoli dítě se díky přípravě dostane na jakoukoli školu. Můžete se snažit sebevíc, ale pokud dítě nemá obecné předpoklady pro studium, nemá velkou šanci se na náročnou školu dostat. A pokud by se na ni přece jen nakonec dostalo, bude ji zvládat jen s velkými obtížemi a střední škola se pro něj stane zdrojem zbytečného utrpení.
Úspěchem u přijímaček tedy podle mého názoru není prosté dosažení co nejvyššího počtu bodů, ale především přijetí dítěte na školu, která pro něj bude tou nejvhodnější.
A jak tedy vybrat tu pravou školu? Na to se blíže podíváme v příštím článku, který bude věnován výběru střední školy s ohledem na jedinečnost vašeho dítěte.
Tento článek je součástí série článků, které se zabývají přijímacími zkouškami na střední školy z pohledu rodiče. Vychází ze zkušeností, úvah a poznatků, které autorka získala v minulém roce během přípravy svého dítěte na přijímací zkoušky.
Odkazy:
https://medium.seznam.cz/clanek/deti-skola-rodina-jak-uspet-u-prijimacek-na-stredni-individualni-priprava-89426
https://medium.seznam.cz/clanek/deti-skola-rodina-jak-uspet-u-prijimacek-na-stredni-hromadna-pripravka-86856
https://medium.seznam.cz/clanek/deti-skola-rodina-jak-uspet-u-prijimacek-na-stredni-86818
https://prijimacky.cermat.cz/
https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-sprtani-testu-cermat-u-prijimacek-posili-logicke-ulohy-40493962
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-vymetl-jsem-parazity-a-usetril-sto-milionu-rika-koncici-sef-cermatu-40494749
