Článek
Dnes slaví svůj svátek všechny Alice. Toto oblíbené jméno je zřejmě starogermánského původu (ze jména Adelheid), nárokují si jej ale též Francouzi (z Aaliz), nebo Angličané (Elisabeth, Elis) a jeho nositelka by měla být ušlechtilá, vznešená. Podle serveru Kdejsme by mělo v Česku žít 9126 těchto vznešených žen a dívek. Nejznámějšími nositelkami u nás jsou například herečka Alice Bendová nebo režisérka Alice Nellis, v zahraničí však nosí jméno i muži, a tak se jistě vybaví jméno Alice Cooper. V zahraničí se též jistě vybaví Alice's Adventures in Wonderland, my jsme však světoznámý příběh přeložili jako Alenka v říši divů, a tak se této Alice dnes věnovat nebudeme.
15. leden se zapsal do české historie shromážděními nespokojených obyvatel. V roce 1900 vypukla na Kladensku hornická stávka, která trvala tři měsíce a které se zúčastnil jako řečník i pozdější první prezident Československa T. G. Masaryk. Významnějším 15. lednem je však ten v roce 1989. Právě v tento den byla zahájena série protirežimních akcí a občanských nepokojů, které trvaly několik dní a byly největším projevem odporu proti komunistickému režimu od počátku 70. let. Tyto události jsou známé jako Palachův týden.
Palachovu týdnu předcházelo několik akcí, které proběhly pokojně a klidně. V srpnu předchozího roku se lidé sešli na Václavském náměstí. V říjnu bylo několik lidí zadrženo na opět relativně poklidné demonstraci na stejném místě. Další bezproblémovou akci zažila Praha v prosinci. A pak už následoval pietní akt k uctění památky Jana Palacha. Akce však byla úřady zakázána. Přesto se sešla zhruba tisícovka lidí. Při pokusu položit květiny k pomníku svatého Václava zakročila bezpečnost, 14 disidentů bylo zadrženo. Mezi nimi i budoucí prezident Václav Havel. V tu dobu na místo přicházelo stále více a více lidí. Bezpečnostní složky se rozhodly akci rozehnat a za použití obušků, slzného plynu, vodních děl a psů se jim to nakonec podařilo.
Praha, Václavské_náměstí - Palachův týden 1989
Situace se opakovala i následující den. Lidé chtěli vyjádřit nesouhlas s včerejším postupem tehdejší policie. Ta nelenila a byla ještě brutálnější než den předtím. Lidé vzpomínali, jak je bezpečnost tlačila před sebou a doslova je mlátila. Akce měla ohlas i v zahraničí. Ten den byla zrovna československá delegace ve Vídni, kde probíhala Konference o evropské bezpečnosti a spolupráci a byla tam obviněna z porušování lidských práv. Třetí den, v úterý 17. ledna, se vše opakovalo. Lidé se opět sešli na Václaváku, a i tentokrát byl zákrok brutální. V nasazení byla policie, lidové milice, ale i armáda. To už zásahy státních bezpečnostních složek kritizoval i zahraniční tisk, ten československý pro změnu psal, že jsou demonstrace řízeny ze zahraničí.
Ve středu 18. ledna došlo ke schůzce mezi zástupci veřejnosti a spolupracovníkem vlády. Zřejmě díky této schůzce proběhla další akce bez krutostí ze strany státního aparátu, přesto že policejní jednotky a antony byly připraveny. V klidu proběhla i manifestace ve čtvrtek. Celkem bylo v rámci Palachova týdne zadrženo přes 1400 lidí, mnoho jich bylo zraněno. Brutální zákrok proti demonstrantům, ale i nezúčastněným osobám a prostě všem, kdo se zrovna na místě nacházel, byl prvním hřebíčkem do rakve režimu, odstartoval změny ve společnosti a vystupňoval odpor disentu, což vedlo k věcem jako byly například diskuzní iniciativy, prohlášení Několik vět a další demonstrace a v konečném důsledku k listopadovým událostem a zhroucení režimu.
Když jsme u hroucení režimů - 15. ledna 1992 byla Evropským společenstvím uznána nezávislost Chorvatska a Slovinska a návrat k demokracii též umožnil zakládání nových televizí - díky tomu mohla samostatně začít vysílat i TV ZAK v roce 2012. Spolu s komunistickým režimem také skončily oslavy Dne československého dělostřelectva a raketového vojska, které na 15. leden připadaly. Dnes je dnešní den znám jako Mezinárodní den pokrývek hlavy.
