Hlavní obsah
Lidé a společnost

16. leden: Čím je dnešní den výjimečný

Foto: VitVit, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Dnes je šestnáctého ledna. Pojďme se podívat, čím je dnešní den výjimečný a také - všechno nejlepší k dnešním jmeninám, Ctirade.

Článek

Dnes gratulujeme Ctiradům. Toto jméno je staročeského původu, vykládá se jako „ten, kdo má rád čest“, „ten, kdo je slavný svou ctí“ nebo jednoduše „čestný muž“. Ctiradů je podle serveru Kdejsme 680. Asi nejslavnějším Ctiradem je vladyka a důvěrník knížete Přemysla, postava z pověsti Dívčí válka, která poprvé vyšla už v Kosmově kronice ve 12. století a která pak byla oprášena za národního obrození a ještě více zpopularizovaná Františkem Ringo Čechem a jeho divadelní hrou. Pověst vypráví o vzpouře žen proti mužům. Ctirad v ní padl do léčky, když chtěl pomoci Šárce, připoutané ke stromu. Na družinu vladyky se vrhly ozbrojené ženy vedené Vlastou, družinu pobily a Ctirada pak zajaly a umučily na hradě Děvíně. Údolí, kde krásná Šárka Ctirada okouzlila, je dnes známé jako Divoká Šárka.

Foto: Věnceslav Černý, Public domain, via Wikimedia Commons

V našich dějinách je 16. leden pevně spjatý s rokem 1969. Přesně v tento den se na Václavském náměstí rozhodl uskutečnit svůj odvážný a přesto svým způsobem šílený čin Jan Palach. Vysokoškolský student chtěl svou akcí vytrhnout veřejnost z letargie. Jeho čin byl protestní akcí proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po příchodu okupačních vojsk v srpnu 1968. Jan Palach se dle všeobecně uznávané verze po půl třetí odpoledne načichal éteru, polil hořlavinou, zapálil a rozběhl se směrem k Washingtonově ulici, kde se ho pokusil uhasit dispečer Dopravního podniku. Poté byl převezen do nemocnice. V Rudém Právu vyšel krátký článek s jeho fotografií.

Pokus o upálení. Městská správa Veřejné bezpečnosti v Praze sděluje, že ve čtvrtek kolem 15. hodiny se těžce popálil 21 letý student filosofické fakulty v Praze J.P. Na Václavském náměstí se polil dosud neznámou hořlavinou, zapálil na sobě oděv a přivodil si těžké popáleniny. Rychlým zákrokem dispečera Dopravního podniku byl oheň na studentu uhašen. Záchranná služba odvezla studenta do nemocnice k ošetření. Motiv činu se vyšetřuje.
Rudé Právo - 16.ledna

Až právě z novin se Palachova matka dozvěděla, co se stalo. Jeho bratr se to dozvěděl přímo telefonátem z nemocnice. Jan Palach tři dny trpěl bolestmi. Byl popálen na 85 procentech těla. Nakonec svým zraněním podlehl - stalo se tak 19. ledna v půl čtvrté odpoledne.

Režim se snažil čin zlehčit a svádět jej například na narušenou mysl Jana Palacha (což bylo vyvráceno třeba tím, že byl zcela při smyslech a věděl co dělá, před svou smrtí prý řekl o svých motivech ošetřující lékařce) a nebo přinášel rozličné dezinformace. A tak vznikla fáma o studeném plameni a tzv. studentské skupině Pětice smrti.

Foto: Derbrauni, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Palachův pohřeb přilákal mnoho lidí. Desítky tisíc jej doprovodilo na Olšanské hřbitovy, v protestu proti pokračující okupaci. Jeho hrob se stal místem, na který i v následujících letech proudilo mnoho lidí. Ti ovšem tenkrát nevěděli, že jeho ostatky byly v roce 1973 tajně a bez souhlasu pozůstalých vyzvednuty, zpopelněny a převezeny do rodných Všetat. Podle jiné verze o tom jeho matka matka a bratr věděli, byli však k souhlasu donuceni tajnou policií. Na Olšany se popel Jana Palacha vrátil až v roce 1990. Z jeho rodného domu se stal památník.

Čin Jana Palacha nebyl prvním svého druhu ve Východním bloku a rozhodně ne posledním. Byť údajně sám nabádal k tomu, aby jeho příkladu nikdo nenásledoval, jen za další dva týdny od jeho činu se jej pokusilo napodobit 10 mladých lidí a do konce dubna 1969 dokonce 26 lidí, z nichž sedmi se to povedlo úplně. A to nejen v Československu, ale například i v Maďarsku, nebo Lotyšsku. O těchto předcházejících i nasledujících činech je samostatný článek.

Foto: Aldo Ardetti at Italian Wikipedia, CC BY-SA 3.0 <http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons

Smrt Jana Palacha pak svým způsobem vedla až k demokracii. Právě na Palachův týden v roce 1989 přišla série demonstrací, proti kterým režim tvrdě zasáhl, a ty se tak staly jakýmsi předstupněm listopadových událostí. Po převratu vznikla nadace s Palachovým jménem, mnoho míst a budov po celém světě a dokonce i planetka nesou jeho jméno. Jan Palach obdržel Čestnou medaili T. G. Masaryka in memoriam a je též nositelem Řádu Tomáše Garriguea Masaryka 1. třídy. Od roku 2013 je 16. leden významným dnem České republiky, známým jako Den památky Jana Palacha.

16. ledna je též Mezinárodním dnem ostrých a pikantních jídel. Zchladit se můžeme pranostikou - ta totiž pro dnešní den říká, že Na svatého Marcela (podle katolického kalendáře) zima leze do těla.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz