Chuchelská bitka: Jak Češi mlátili Němce

Hlavní příčinou bitky bylo vyhrocené napětí, které panovalo v Praze v důsledku probíhajícího boje o rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na českou a německou část. Počátkem 80. let 19. století již v Praze převažovalo českojazyčné obyvatelstvo a čeští politici a studenti požadovali, aby se univerzita stala dvojjazyčnou.

Rakouská Říšská rada 31. května 1881 rozhodla o tom, že k rozdělení univerzity opravdu dojde. Ale paradoxně místo oslav vyvolalo rozhodnutí nespokojenost na obou stranách. Němečtí studenti se obávali, že tím ztratí německá část univerzity prestiž, zatímco čeští studenti se cítili poškozeni, protože od roku 1870 již tvořili většinu posluchačů a začalo převládat přesvědčení, že dělení není nutné.

Napětí vyvrcholilo v červnu 1881. Německé studentské spolky, takzvaní „buršáci“, slavili výročí svého spolku „Corps Austria“. V úterý 28. června se členové spolku i s příznivci po průvodu městem ve svých uniformách přesunuli parníkem do výletní restaurace v Malé Chuchli. Češi to brali jako provokaci. V Národních listech vyšel inzerát. Stálo v něm: „Dnes dostaveníčko odpoledne v Chuchli! Kdo můžeš, přijeď do 4 hodin, parníky šroubové jezdí po celé odpoledne.“

Na inzerát zareagovalo velké množství českých studentů a vlastenců, kteří se začali shromažďovat v zahradě restaurace. Atmosféra byla napjatá. Češi zpívali národní písně a Němce provokovali. Ti se snažili situaci ignorovat. Když si Češi nechali zahrát rakouskou hymnu, pobouřilo je, že se němečtí studenti nepřidali. Tak ji nechali zahrát znovu se vzkazem, ať se Němci koukají také zapojit. Čeští studenti povstali, smekli a hrdě zpívali, Němci napodruhé zpívali též, aby byl klid. Ale nebyl. Čeští studenti prostě hledali záminku. A tu si našli v tom, že ti němečtí nesmekli při hymně čepice. A letěla první sklenice.

To spustilo „všeobecnou spršku létajících sklenic“, jak popisují dobové prameny. Němečtí studenti se snažili ustoupit a chránili si hlavy židlemi, aby se dostali k parníku. Hostinský jim ale odmítl dovolit vzít židle s sebou, což ústup ještě ztížilo. Během ústupu byli němečtí studenti napadáni kameny a lahvemi. Někteří z nich utrpěli vážná zranění. I po nalodění na parník se útoky nezastavily – loď byla při plavbě zpět do Prahy ostřelována kameny z břehu, přičemž byl zraněn i jeden člen posádky. Někteří těžce zranění studenti museli být převezeni do nemocnice.

Chuchelská bitka se stala symbolem tehdejšího národnostního boje. Ačkoli se nejednalo o masivní střet, medializace a emotivní dobové zprávy z ní udělaly legendární událost. Známý název „Kuchelbader Schlacht“ zpopularizoval spisovatel a novinář Egon Erwin Kisch ve své reportáži vydané v roce 1930. Událost přispěla k tomu, že se zákonem z 28. února 1882 univerzita opravdu rozdělila.

Zdroje: Chuchelská bitka - Wikipedia , Bitka mezi studenty , Chuchelská řež , Dělení univerzity